Rumunsko 2011 - Hostivická historie

Úvod -> Cestopisy -> Rumunsko 2011

Vodní svět dunajské delty

RUMUNSKO 2011

Po předchozích cestách ve velmi malé skupině jsem se tentokrát nechal nalákat od Lenky Smyčkové z kladenského gymnázia na zájezd některých středočeských gymnázií do dunajské delty pod vedením Pavla Veselého z Brna. Poznal jsem tak nejen mimořádnou přírodu, ale i spoustu zajímavých lidí…

STATISTIKA A PODROBNÉ FOTOGALERIE

Cesta:

neděle 26. června – vlakem do Brna, odjezd autobusem

pondělí 27. června – noční přejezd autobusem přes Slovensko a Maďarsko do Rumunska – zastávka v Buşteni s výhledem na pohoří Bucegi – táboření u řeky Ialomity u vsi Ciochiny

úterý 28. června – přejezd do Tulcei – prohlídka muzea delty – táboření na břehu svatojiřského ramene Dunaje poblíž vsi Nufăru

středa 29. června – plujeme proti proudu svatojiřského ramene a po proudu sulinského ramene Dunaje kousek pod ves Ilganii de Sus

čtvrtek 30. června – plujeme vedlejšími kanály severně od sulinského ramene před jezero Fortuna

pátek 1. července – plujeme dvakrát přes jezero Fortuna a poté přes ves Mila 23 a starým Dunajem před ves Crişan

sobota 2. července – plujeme přes sulinské rameno Dunaje kousek za ves Crişan

neděle 3. července – ranní vycházka na jezero Iacob, odpolední vycházka do vsi Crişanu

pondělí 4. července – plavba do vsi Caraorman – pěší vycházka do písečných dun – plavba přes jezero Puiu na dunu před jezerem Erenciuc

úterý 5. července – plujeme přes jezero Erenciuc a svatojiřským ramenem před ves Sfântu Gheorghe

středa 6. července – vycházka přes (pra)les k Černému moři

čtvrtek 7. července – den u Černého moře – večeře z místních jídel

pátek 8. července – časné vstávání – plavba parníkem ze Sfântu Gheorghe do Mahmudie – autobusem do Tulcei pro zapomenutý batoh – táboření pod středověkým hradem Enisala

sobota 9. července – horký den v Enisale – prohlídka muzea venkova ve vsi

neděle 10. července – prohlídka antického města Histria – cestou zastávka v listnatém (pra)lese – táboření u řeky Ialomity u vsi Ciochiny

pondělí 11. července – přejezd přes Bukurešť, údolím Oltu a přes Maďarsko a Slovensko zpět

úterý 12. července – příjezd do Brna, vlakem domů

Fotogalerie jsou řazeny po jednotlivých dnech a otvírají se v samostatných oknech

CESTA DO DELTY

Pohoří Bucegi

Po ranních výhledech na pohoří Fagaraş a průjezdu Brašovem jsme se zastavili v Buşteni, kde jsme si kromě směny peněz užili výhledy na pohoří Bucegi. Prochází tudy jedna z hlavních železničních tratí, právě modernizovaná

Zajímavosti z cesty


Výzdoba pravoslavného kostela kdesi po cestě	Eiffelovka u Slobozie	Most přes Dunaj

KRAJINA DUNAJSKÉ DELTY

Před ústím Černého moře se mohutný tok Dunaje rozděluje na tři ramena – severní Kiližské (60 % průtoku), které tvoří hranici s Ukrajinou, je turisticky nepřístupné a před ústím do moře se dělí na další ramena, střední Sulinské (21 % průtoku), které bylo napřímeno a je nejvíce využíváno k lodní dopravě do rumunského vnitrozemí, a jižní svatojiřské (19 % průtoku). Krajina v deltě je protkána mnoha kanály a nekonečné lány rákosin nebo vrbových lesů zpestřují jezera. Zcela odlišný, až pouštní charakter mají písečné duny, i když dosahují výšky jen několika metrů nad mořem. Jižně od svatojiřského ramene navazuje tzv. jezerní delta s velkými jezery, oddělenými jen úzkým pruhem země od moře

Kanály

Jezera



	Menší jezera na kanálu před jezerem Fortuna

	Jezero Fortuna

	Jezero Puiu

	Jezero Erenciuc

Lesy


	Lesy pozorované při plavbě

	Les v oboře u Sfântu Gheorghe

Písečné duny


	Duny u Caraormanu

Pobřeží Černého moře

Jezerní delta u Enisaly

ŽIVÁ PŘÍRODA DUNAJSKÉ DELTY

Při poznávání živé přírody jsme využili různých odborností všech účastníků akce. Slyšel jsem řadu jmen, zapamatoval jsem si jen některá. Pokud ostatní pomohou, následující fotografie postupně popíši. Největší počet zajímavých pozorování představují ptáci, kteří se s mým fotoaparátem na úrovni zápisníku jen těžko fotí. Výběr „ptačích“ snímků je tedy nejméně reprezentativní

Vodní rostliny – plovoucí


Leknín bílý	Rdest vzplývavý	Stulík žlutý

Voďanka žabí	Kotvice plovoucí	Plavín

Vodní rostliny – rostoucí z vody



?	Šmel okoličnatý	Šípatka

	?

Suchozemské rostliny



?	?	Sléz
Rostliny z pastvin nad hnízdištěm vlh poblíž vsi Nufăru

?	Moruše	Pilát?

Len uherský	Slanorožec	?

?	Konopí	?

Vážky



?	?	Motýlice lesklá

	Čerstvě vylíhlé vážky u svých svleček

Motýli



Okáč	?	Modrásek
	Neurčené housenky

Brouci



Samička roháče poprvé	Tesařík	Samička roháče podruhé

Ryby



Bolen	Jeseter	Sumec

Obojživelníci



	Skokani

Plazi



Želva bahenní	Paještěrka	Paještěrka

	Užovka

Ptáci



Vlaštovka obecná		Čáp bílý

Kormorán velký	Pelikán bílý	Vodouši

Bukáček malý	Volavky bílé a stříbřité	Kvakoš noční

A navíc…



Prázdné škeble	Mořská medúza	Pijavice

VESNICE A ARCHITEKTURA DUNAJSKÉ DELTY

Dunajská delta spadá do kraje Tulcea. Krajské město leží na břehu Dunaje před rozdělením sulinského a svatojiřského ramene a zaujme zejména upravenými parky a záhony. Většina vesnic v deltě je přístupná jen po lodi a v každé vsi najdeme nejméně několik typických stavení krytých ještě rákosovou střechou. Následující fotogalerie ukazuje nejtypičtější typy domů i některé více či méně povedené novostavby. Vesnice jsou většinou uličního typu, umístěné na vyvýšeném břehu souběžně s ramenem či kanálem, zamokřená bývá i řada zahrádek. Ve vsích přímo v deltě se nesetkáme s bezprašným povrchem ulic, ale řada místních si postupně místo koňského povozu pořizuje na ježdění po vsi auto. Místní si také většinou již pořídili motorový pohon na své lodi a loďky. Na naše poměry je překvapivé, že v každé vsi najdeme nejméně jeden dobře zásobený obchod a nejméně jednu hospodu (i když se v ní většinou nevaří a v jedné z nich neuměli uvařit ani čaj). Na jižním okraji delty se nachází u vsi Istria historické antické město Histria upravené jako muzeum. Archeologický výzkum zde stále probíhá

Tulcea – krajské město

Mila 23

Crişan

Caraorman

Tato ves je nejvíce poznamenána nedokončenými záměry Ceaucescova komunistického režimu. Stará ves však naštěstí nezanikla. Zažili jsme zde dvě zajímavé události. Nejprve jsme byli svědky pohřbu. Nebožtíka v otevřené rakvi vezli na valníku za traktorem, seděl u něj příbuzný a na vozu si hrály malé děti. Pozůstalí šli neformálně za vozem a modlili se s knězem. Následně při čekání na otevření zavřeného obchodu se nám vnucovala místní žena-blázen, která významně obohatila naše znalosti rumunských neslušných slov. Z jejích spáru nás zachránilo děvče, které po anglické konverzaci přivedlo prodavače



Nedokončený komunistický projekt sklárny a bytových domů

Sfântu Gheorghe

V první vsi od moře na svatojiřském kanálu žije asi 1500 lidí. K moři se chodí pěšky, turisté se mohou svést na přívěsu za traktorem či terénním autem. Vedle starých betonových pevností se zde nachází moderní vojenská základna ke sledování námořní hranice. Jeden z večerů jsme v penzionu ochutnali místní jídla – chléb s jikrovou pomazánkou, rybí polévku čorbu, ryby (sumce a sleďce-seljotku) s kukuřičnou kaší a koláč jako zákusek. V non-stop hospodě se domorodci přidávali k našemu hraní na kytaru