TEXTY PRO HOSTIVICKÝ MĚSÍČNÍK

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 11/2003

Pravěké Palouky

(Hostivický měsíčník 11/2003)

Zřejmě všichni hostivičtí postřehli, že v Paloukách probíhá výstavba komerčního areálu. Málokdo však ví, že tato stavba je doprovázena neobyčejným množstvím archeologických nálezů. Počet prozkoumaných pravěkých objektů již přesáhl dva a půl tisíce. Někteří obyvatelé Palouk (založených roku 1930) s hrdostí říkají, že jsou nejstarší osídlenou částí města. Pravěké nálezy však byly nalezeny i na mnoha dalších místech v Hostivici a zasloužily by si důkladnější zpracování.

Záchranný archeologický výzkum na Paloukách probíhající od roku 2001 je bohatě dokumentován, první informace pro širší veřejnost však byla publikována až nyní ve Středočeském vlastivědném sborníku vydávaném Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy. Zkráceně cituji z příspěvku PhDr. Ivany Pleinerové, CSc., která výzkum vedla do loňského roku:

„V roce 2002 pokračoval záchranný výzkum Středočeského muzea na lokalitě Hostivice-Palouky. Jednalo se o výzkum na staveništi další logistické haly (2), která z východu navazuje na halu 1, jejíž plocha byla prozkoumána v roce 2001. Stavbu stejně jako v předchozím roce realizovala investorská forma Coman s. r. o. Mírný svah nad Litovickým potokem, kde výzkum probíhal, vykazoval v roce 2002 bohaté osídlení, i když nikoliv v tak početném zastoupení jako v předchozím roce.

Na ploše téměř 2 ha bylo zjištěno 480 objektů a velký počet kůlových jamek. Zastoupeny byly tyto kultury: lineární, vypíchaná, jordanovská, nálevkovité poháry, únětická, knovízská a štítarská, dále laténské období, doba stěhování národů a slovanská. Kromě běžných jam a hliníků bylo odkryto pět dlouhých domů kultury vypíchané, hrob únětické kultury se dvěma jedinci ležícími na sobě, dále nerituální pohřby v jámách, které patřily kultuře knovízské. Zvlášť je nutno zmínit objekt se čtyřmi velmi dobře zachovanými kostrami. Těla mrtvých tam byla přes sebe naházena do nevelké kruhovité jámy. Knovízské kultuře patřil i zvláštní kruhovitý objekt pravidelně vydlážděný vrstvou plochých kamenů a nasedající vrstvou střepů. Laténskému období náležely úzké obdélníkové polozemnice uspořádané v řadě vedle sebe a železářské hutě. Výjimečným nálezem byly tři studny, z nichž dvě měly zachovanou výdřevu. Na základě keramických nálezů jsou datovány do období stěhování národů. Slovanům patřily dvě čtvercovité polozemnice a jedna jáma.“

Jiří Kučera

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 11/2003