TEXTY PRO HOSTIVICKÝ MĚSÍČNÍK

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 12/2005

„Spor“ o stáří Hostivice

(Hostivický měsíčník 12/2005)

Možná už jste viděli stolní kalendář na tento nebo na příští rok se starými pohlednicemi. A možná jste si dokonce všimli, že u Hostivice uvádí vydavatel jako rok první zmínky o Hostivici rok 1257. Kdyby tomu tak bylo, zvýšilo by se prokázané stáří Hostivice o celých 20 let oproti datu, ke kterému se před časem slavilo 700. výročí, a navíc by nás za dva roky čekalo výročí tří čtvrtin tisíciletí trvání Hostivice. Datum tedy vzbudilo zaslouženou pozornost.

S vydavatelem kalendáře Ing. Stanislavem Oltem jsem mluvil po telefonu. Své starší datum zdůvodňuje údajem z Historického slovníku místopisného od známého historika počátku 20. století Augusta Sedláčka. O vyjádření jsem požádal bývalého hostivického kronikáře Jiřího Pergla, který vypracoval k této otázce několikastránkový rozbor.

Použijeme-li pro hodnocení stáří Hostivice kritérium přísně vědecké, pak musíme vyžadovat autentický listinný doklad, ve kterém je Hostivice přímo zmíněna. Tato listina se vztahuje k roku 1277, i když ji známe jen z opisu mladšího o padesát let. V publikaci Hostivice – 700 let života a práce z roku 1977 je citována novodobým jazykem takto: „My, bratr Otto, představený špitálu sv. Františka u mostního pilíře v Praze, bratr Henrikus, převor tamtéž a celá jeho kapitula zplna o své vůli a jednomyslně se usnášíme, majíce na zřeteli kostel sv. Jakuba v Hostivici, před muži spolehlivými i vskutku důvěryhodnými, totiž magistrem Řehořem, děkanem pražského kostela, panem Rudolfem, kustodem téhož kostela, a panem Řehořem, komořím slovutné paní královny, že místo desátků z našeho dvora v Kralupech ročně rozumně určovaných pražskou kapitulou, jsme povinni dávat na svátek sv. Michala panu Abelovi, představenému už zmíněného kostela v Hostivici, bratru pana Trojana, kanovníka pražského kostela, dvě hřivny pražského stříbra a téže váhy i úroky, čímž jsme byli zproštěni všech poplatků a jakýchkoliv nepříznivých požadavků ze strany pánů.“ Následuje 16 jmen svědků a věta: „To se stalo L. P. 1277.“

Druhým kritériem, jak určit stáří sídla, může být jeho vyvození z jiné události, ač není sídlo přímo jmenováno. To je případ letopočtu 1257. August Sedláček tvrdí toto: „Když totiž král Přemysl vypudil roku 1257 Čechy z podhradí pražského a Nové město založil, vykázány byly měšťanům pozemky v lese Hostivci, aby je obrátili na pole, z nich úroky dávali a právem Nového města se řídili.“ V kronikách té doby objevil J. Pergl jen dvě zmínky o vyhnání Čechů z pražského podhradí k roku 1257, přičemž ta druhá je zkráceným opisem první. Nezdá se příliš pravděpodobné, že by Přemysl Otakar II. zvládl za tři roky od začátku vlády připravit náhradní obydlí pro vystěhované, mezi které patřili i lidé mělnického probošta, královi šlechtičtí úředníci a bohatí měšťané, z nichž na mnohých králi záleželo. Formulace „aby je v pole obrátili“ uváděná Sedláčkem se objevuje až v listině z doby Jindřicha Korutanského a Jana Lucemburského. Zdá se tedy, že Sedláček vztáhl novější zprávy k jedné staré informaci a odvodil tak, bez důkazů, ale zřejmě v dobrém úmyslu, rok založení Hostivice.

Budeme-li trvat na požadavku historické přesnosti, pak doložená historie Hostivice nadále začíná v roce 1277. Výklad o založení Hostivice lidmi vyhnanými z pražského podhradí je pravděpodobný, není však podložen konkrétními doklady z té doby. V roce 1263 se král omlouvá opatovi břevnovského kláštera za to, že jakýsi Frowin usadil svoje lidi na pozemcích vsi Žepy (nyní Řepy), kterou král Václav I. daroval klášteru. Ani tento doklad nelze považovat za nepochybný doklad o Hostivici. Tyto lidi král nazývá hostivci a zřejmě jim zaručil svobodu, tj. že se nestali klášterními poddanými. V roce 1277 už zmíněná první listina mluví o již existujícím kostelu. Ten tedy musel existoval již dříve, ale to je tak vše, co můžeme tvrdit s naprostou jistotou.

Ještě je dobré upřesnit, že „vyhnaným“ lidem z pražského podhradí zůstala zachována měšťanská práva a majitelé zdejších dvorů využívali výhody města bez nákladů na jeho správu. Spíše to vypadá tak, že vystěhování bylo oboustranně výhodné… Toto uspořádání trvalo do roku 1547, kdy Ferdinand I. zkonfiskoval měšťanům jejich venkovský majetek za účast v povstání šmalkaldského spolku a Hostivice se stala poddanskou vsí.

A ještě něco: Český statistický úřad uvádí u Hostivice první písemnou zmínku až k roku 1454. Tento údaj je jednoznačně nesprávný.

Hostivice není nejstarší částí současného města. První zmínka o Litovicích je o 11 let starší, z roku 1266. Kdybychom určovali stáří současného města podle nejstarší vsi, pak bychom se museli podívat na Břve, kde Jiří Pergl nedávno učinil zajímavý objev. Dosud uznávaným datem první písemné zmínky o Břvech je rok 1184, kdy jsou v latinské listině nazývány Prouwech. Ve druhé listině z roku 1195 je pak jméno zkomoleno jako Bruwich. J. Pergl nalezl toto jméno uvedené v knize Počátky Čech královských mezi vesnicemi, které roku 1158 daroval český král Vladislav I. (ještě jako kníže Vladislav II.) cisterciáckému klášteru ve Valdsasích. Znamená to tedy, že známá historie Břvů se posouvá z roku 1184 o celých 28 let do minulosti! Abych nezapomněl na Jeneček, dříve Malý Jenč: první zmínka o něm pochází z roku 1363.

Jiří Kučera

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 12/2005