Popis: Popis: Popis: image003

 

TEXTY PRO HOSTIVICKÝ MĚSÍČNÍK

 

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 6/2012

 

 

Znáte Pannu Marii Polickou?

(Hostivický měsíčník 6/2012)

 

Každý, kdo bydlí v Hostivici, nepochybně ví, že na Husově náměstí se nachází mariánský sloup. Je umístěn přesně uprostřed na ose mezi zámkem a farou. Jeho interpretace však vždy budila rozpaky. S výkladem významu sloupu si nevěděl rady ani Zdeněk Wirth ve svém Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Kladenském vydaném v roce 1907. Jeho popis zněl takto: „Uprostřed návsí, z žehrovského pískovce tesaný sloup, asi 9 m vysoký. Vystavěn nákl. kněžny Anny Marie Toskánské kolem roku 1734. Spodek čtyřstranný se soklem, na okosených hranách opěráky nahoře ve volutu zatočené, na vydutých plochách desky s vykrojovanými okraji, římsa prohýbá se nad boky polokruhem a nese na nárožích sochy sv. Floriána, Jana Nep., Víta (?) a Barbory (?), jichž atributy i s částmi rukou zuráženy. Na spodku stojí užší stylobat, jehož plochy pokryty kartušemi stejného tvaru; v jedné monogram ANNA, v druhé korunovaný znak saskolauenburský, ostatní prázdné. Dřík hranolový, nahoru súžený, sdružený, pokryt páskovým ornamentem. Hlavici tvoří obláčky a hlavy andílčí, na vrcholu stojí úzká deska s architektonickým rámem a festony po stranách, na níž s obou stran reliefy: Madonna se sepjatýma rukama a výjev ze života P. Marie, málo srozumitelný.“ Na popisku k fotografii byl však sloup v této knize zjevně chybně označen jako sousoší sv. Trojice.

Mezi místními je rozšířena interpretace, že na sloupu se nechala vyobrazit sama Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská, která sloup nechala vystavět. Tato interpretace je také chybná, protože odporuje projevům barokní zbožnosti. Tuto interpretaci jsem však zmínil i v popisu hostivických památek na internetu, odkud ji bohužel převzal jako daný fakt autor nedávno vydané knihy o mariánských sloupech. Nepřesná formulace k tomu nejspíš sváděla.

Věděli jsme tedy, čím sloup není, nebylo však jasné, jak reliéf na sloupu vykládat správně. Jak už tomu bývá, pomohly dvě náhody.

První byla návštěva studentů dějin umění, jejichž vedoucí (jméno mi bohužel uniklo) po dotazu na význam sloupu odpověděl jednoznačně: To je Panna Marie Polická.

Druhým vodítkem byl zápis objevený na listu 108 třetí pamětní knihy hostivické farnosti, v němž kaplan Heřman Haase zmiňuje přestavbu hostivického kostela sv. Jakuba v roce 1870 a její dopady na návštěvnost mší: „A ještě když já jsem přišel jako kaplan na osadu tuto, byl chrám Páně přeplněn. Ale když byly služby Boži přeloženy do prozatímní dřevěné kaple na návsi u sochy Panny Marie Polické a vidouce špatný přiklad na cís. úřednictvu, počali mnozí v návštěvě služeb Božích ochabovati.“ Podle tohoto zápisu kaplan nepochybně věděl, že reliéf na mariánském sloupu znázorňuje Pannu Marii Polickou.

Soška Panny Marie Polické na oltáři v kostele v Horní Polici

Pak už bylo další pátrání jednodušší. Jde o kult Panny Marie z Horní Police u Žandova na Českolipsku. Když si uvědomíme, že toto panství patřilo stejně jako tachlovické panství s Hostivicí Anně Marii Toskánské, začíná celá věc do sebe zapadat… Definitivní odpověď, zda jde skutečně o reliéf Panny Marie Polické, by snad mohlo přinést studium spisů v Národním archivu, kde by zřejmě mohly být zachovány i účty ze stavby sloupu, stejně jako již objevené účty ze stavby hostivické fary…

Mariánské poutní místo v Horní Polici se zrodilo v 16. století. V roce 1523 byla v Horní Polici nalezena na břehu řeky Ploučnice dřevěná soška Panny Marie, která byla vystavena v místním kostelíku, a začali za ní putovat věřící. Z Německa se v té době začalo šířit protestantské učení Martina Luthera, pod jehož vlivem začali lidé odmítat úctu k mariánským obrazům a sochám, dokonce je i vyhazovali. Tak se pravděpodobně dostala soška Panny Marie Polické na neznámém místě do Ploučnice.

Kostel v Horní Polici

Malý kostel brzy nepostačoval zájmu poutníků. Majitel hornopolického panství Julius František vévoda Sasko-lauenburský proto zadal v roce 1688 litoměřickému staviteli Juliu Broggiovi stavbu nového kostela. V roce 1689 převzala panství po Juliu Františkovi jeho dcera Anna Marie Františka (velkovévodkyně Toskánská), která stavbu kostela dokončila a v roce 1717 zadala jeho další rozšíření o postranní lodi, chór a sakristii. V roce 1722 následovala stavba volně stojící zvonice a v následujících letech křížová cesty a fary. Anna Marie Toskánská dosáhla rovněž povýšení zdejší fary na arciděkanství. Tak jako pro Hostivici získala ostatky sv. Simplicie, do kostela v Horní Polici darovala hned dvě těla svatých – sv. Kristiny v roce 1722 a sv. Pavla roku 1727.

Na místě nálezu byl v roce 1722 postaven mariánský sloup, kde má Panna Marie vzhled totožný s nalezenou soškou. Socha na sloupu má dva obličeje, jeden směrem na zámek, druhý na kostel.

Mariánský sloup v Horní Polici na břehu Ploučnice

Socha Panny Marie Polické na mariánském sloupu v Horní Polici má dvě tváře a sepnuté ruce – jedny ke kostelu, druhé k zámku

Znak vévodů Sasko-lauenburských na mariánském sloupu v Horní Polici – podobný zřejmě býval na hostivickém mariánském sloupu

Právě v době Anny Marie Toskánské a v následujících desetiletích dosáhlo potní místo největší slávy. Horní Police patřila spolu s Bohosudovem k nejnavštěvovanějším poutním místům v severních Čechách. Dnes toto místo nepatří k příliš známým.

 

Sestaveno s využitím webových stránek Horní Police a publikace o poutním místě, kterou jsem získal v tamním kostele.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

 

 

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 6/2012

 

Popis: Popis: Popis: image003