TEXTY PRO HOSTIVICKÝ MĚSÍČNÍK

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 6/2016

Litovický rodák kandidátem na prezidenta

(Hostivický měsíčník 6/2016)

Pro ty, kdo mají povědomí o místní historii, není žádným překvapením, že Hostivice i Litovice byly za první republiky naladěny levicově a v obou tehdy samostatných obcích měli silné zastoupení komunisté. O dějinách dělnického hnutí se zvláště za minulého režimu poměrně hodně psalo, v roce 1971 vyšla dokonce samostatná publikace věnovaná tomuto tématu. V této publikaci ani v žádném článku jsem si ale nevšiml překvapivé informace: prvním předsedou Komunistické strany Československa zvoleným na ustavujícím sjezdu strany v květnu 1921 (před 95 lety), po odštěpení levého křídla od sociální demokracie, byl Václav Šturc, litovický rodák! K této zprávě mě přivedla nenápadná zmínka na Wikipedii v hesle o Litovicích s odkazem na Šturcův životopis. Tím se mi propojily zprávy o Šturcových soudních stíháních, které jsem našel již dříve, s neznámými osudy litovického politika.

Václav Šturc se narodil 21. srpna 1858 v Litovicích čp. 32 jako syn domkáře a mistra krejčovského Karla Šturce a Barbory rozené Stádníkové z Hostivice. Jeho dědeček František Šturc byl kolem poloviny 19. století litovickým mlynářem a do Litovic se přiženil, když si vzal Barboru rozenou Chalupovou z Litovic čp. 4. Hostivická matrika narozených začínající v roce 1858, kterou nyní Státní oblastní archiv v Praze označuje jako matriku Hostivice 06, ještě prozrazuje, že Václav Šturc oznámil v prosinci 1930 vystoupení z římsko-katolické církve; v té době bydlel v Praze-Kobylisích. Kdosi na potvrzující lístek z magistrátu poznamenal, že Šturc oznámil své vystoupení z církve již podruhé.

Od roku 1885 byl Václav Šturc funkcionářem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a redaktorem stranického tisku (od roku 1897 Právo lidu). Svou politickou činností se dostával do střetu se státní mocí. V září 1891, když bydlel na Smíchově, byl odsouzen k šesti týdnům vězení zostřeného třemi půsty za přečin utrhání na cti, protože otiskl v socialistickém časopise Záře dopis obviňující jistého faráře z lichvy a vyděračství a pisatelé dopisu nedokázali u soudu svá tvrzení doložit. V roce 1893 byl stíhán jako předseda spolku Politický klub dělnický v Čechách za shromažďování zakázaného dělnického tisku, který dával ve spolkové místnosti k dispozici členům klubu.

Šturc se aktivně podílel na přípravě a vzniku KSČ. Na ustavujícím sjezdu, který se konal 14. až 16. května 1921 v Národním domě na Vinohradech, byl zvolen do výkonného výboru, který jen zvolil za předsedu strany. Místopředsedou byl Bohumír Šmeral a druhým místopředsedou Václav Bolen. V září 1922 se novým předsedou KSČ stal Alois Muna a Šturc byl nejen odvolán z funkce, ale spolu s několika dalšími členy vedení také vyloučen ze strany, protože prosazoval bezvýhradně promoskevskou orientaci strany. Čtvrtý kongres Komunistické internacionály konaný v listopadu až prosinci 1922 však rozhodnutí KSČ zrušil, vyloučení členové byli znovu přijati a Šturc působil ve výkonném výboru KSČ až do roku 1924.

Václav Šturc byl v letech 1920 až 1925 poslancem Národního shromáždění a od roku 1923 také členem pražského městského zastupitelstva. Ve volbách roce 1925 byl zvolen za komunistickou stranu do Národního shromáždění jako senátor. V květnu 1927 ho KSČ navrhla jako protikandidáta T. G. Masaryka při volbě prezidenta republiky, získal 54 hlasů proti 274 hlasům pro Masaryka.

Po vítězství Gottwaldova křídla na stranickém sjezdu v roce 1929 se Šturc postavil proti novým praktikám a byl ze strany znovu, tentokrát již definitivně vyloučen s nálepkou likvidátora. V roce 1932 se vrátil do sociálně demokratické strany. Zemřel 21. února 1939 v Praze.

Osudy prvního předsedy KSČ si připomínají sociální demokraté na svém webu www.historiecssd.cz a 16. května 2016 publikoval Šturcův životopis ve svém blogu na webu Aktuálně.cz také nynější místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> HM 6/2016