|
|
Sdružení
nezávislých kandidátů Hostivice 2006 |
KOMENTÁŘ: Vyjádření k článku J. Pelce v Hostivickém měsíčníku
3/2011
V březnovém čísle Hostivického
měsíčníku publikoval Ing. Jiří Pelc polemický příspěvek Ještě k zastávkám a
ČOV…, ve kterém mi vytýká údajné neznalosti a chyby v uvedených
záležitostech. Na článek jsem odpověděl ve stejném čísle HM takto:
Konkrétnější
studii rozvoje osobní dopravy na železniční trati Praha-Smíchov – Hostivice –
Rudná jsem poprvé viděl v lednu či únoru 2009, když jsme po svém zvolení
do funkcí s panem starostou navštívili chýňský úřad. Na základě těchto
informací zastupitelstvo v dubnu 2009 zařadilo navrhované zastávky do změny č. 2 územního plánu, bez které by je šlo realizovat jen
obtížně. Proto jsem také hlavní iniciativu přičetl chýňské paní starostce Kovářové.
Omlouvám se, že se ke mne nedostaly informace o dřívějších
jednáních vedených starostou Pelcem, ačkoliv jsem byl do roku 2005 radní a poté
zastupitel. Jsem rád, že se zastávky budou realizovat a děkuji všem, kdo se na
tom podílejí. Jen mě poněkud překvapuje sdělení, že se zastávky v příštím roce
budou realizovat s přispěním mj. města – orgány města o tom dosud
nejednaly (i když věřím, že to podpoří) a sám jako místostarosta jsem se o této
potřebě dozvěděl poprvé až z uvedeného článku.
Domnívám
se, že vývoj záměru zvýšit kapacitu ČOV Hostivice byl v HM diskutován již mnohokrát. Nehodlám zatěžovat Hostivický
měsíčník dalším vysvětlováním a vyvracením nepravd v polemickém příspěvku J.
Pelce, proto pro zájemce o hlubší studium problému zveřejním své vysvětlení na
stránkách SNK Hostivice 2006. Aktuální stav je popsán ve zprávě o činnosti rady
města.
Opakovaně
se setkávám s určitými narážkami, že mám v HM příliš velký prostor.
Považuji za přirozené, aby orgány města informovaly o své činnosti. Věřím, že čtenáři
vítají podrobnější informace a vysvětlení k přijatým usnesením, aby si mohli udělat
představu o konání zastupitelstva i rady města i o důvodech, proč bylo
rozhodnuto zrovna takovým způsobem. Tuto „službu“ hodlám poskytovat i nadále.
Pokud někomu ze čtenářů vadí takovéto informace nebo články z hostivické historie,
které rovněž zveřejňuji, prosím, napište mi to například do mailu, abych mohl
svůj přístup případně přehodnotit.
Zde nabízím
podrobnější informaci k problematice zvýšení kapacity čistírny odpadních
vod Hostivice:
Vývoj řešení zvýšení kapacity ČOV je dlouhý a nepřehledný, pokusím se ho ale shrnout co
nejjednodušeji. V roce 2004 byla skutečně v soutěži na 2. etapu
rekonstrukce ČOV vybrána společnost INGOS. Protože město nemělo peníze na realizaci a bylo
závislé na získání dotace, byla možnost ukončení smlouvy v případě
nezískání dotace zakotvena v podmínkách výběrového řízení. Tato podmínka
bohužel nebyla součástí smlouvy, což byl hlavní důvod pozdějších problémů
s jejím vypovězením. Je to jistě chyba i členů výběrové komise, tedy
i moje, ale především najaté firmy, která hodnotila formální správnost nabídek
a soulad navrhovaných smluv se soutěžními podmínkami, a starosty, který smlouvu
podepsal. Žádost o dotaci byla podána na Státní fond životního prostředí, na
úřadě však existuje dopis starosty Pelce, kterým město 26. ledna 2006 od této
žádosti odstoupilo. Po tomto datu tedy nebylo možné očekávat získání dotace,
protože nebyla ze strany města podána žádná žádost.
Na poslední schůzi před volbami 2006
se rada města usnesla vypovědět smlouvu se společností INGOS.
Starosta J. Pelc tak neučinil a ani není k dispozici doklad o tom, že by
výkon usnesení rady města pozastavil, jak mu umožňuje zákon. Pak by totiž o
platnosti usnesení muselo hlasovat zastupitelstvo. Nové vedení města tvořené
především zástupci ODS se výpovědí smlouvy zabývalo hned po volbách a usneslo
se, že doporučuje zastupitelstvu schválit její vypovězení. K tomu však
došlo již před zasedáním zastupitelstva, které pouze daný krok vzalo na vědomí.
Z toho plynou dohady, zda je osobně odpovědná tehdejší starostka za
následné ztráty, které městu vznikly prohranými soudy o neplatnost výpovědi a
náhradu škody.
Pokud jde o variantu napojení
kanalizace na Prahu, každý se může podívat do zápisu ze zasedání zastupitelstva
ze 14. června 2007, že má vystoupení při rozhodování o změně koncepce se týkala
výhradně dotazů na technické a ekonomické aspekty záměru. Změna byla schválena
poměrem hlasů 15 pro, 1 (J. Pelc) se zdržel. Po změně vedení města v lednu
2009 zbýval velmi krátký čas vyhlášené výzvy k podpoře kanalizací a ČOV. Bylo proto rozhodnuto o opakovaném podání žádosti o
dotaci na napojení na Prahu (předchozí žádost byla v roce 2008 zamítnuta),
které v té době bylo jediné možné (platné stavební povolení a soulad
s PRVKÚK). Žádost byla posuzována dlouho a
nakonec zamítnuta. Považoval jsem za velkou chybu, pokud by město během
projednávání stáhlo svoji žádost o dotaci, resp. ji odmítlo doplnit, což by
vedlo automaticky k jejímu zamítnutí. Proto jsem na zasedání
zastupitelstva velmi prosazoval, aby již zpracované podklady byly předány
poskytovateli dotace. Tím, že zastupitelstvo neschválilo žádné usnesení v této
věci, vytvořilo velmi „zajímavou“ situaci, kdy doplnění žádosti a tím osud
dotace záviselo na mé osobní úvaze. Bohužel ani doplnění podkladů nakonec
nevedlo k získání dotace.
Čas, který vznikl zdlouhavým
projednáváním různých variant, umožnil Technickým službám Hostivice jako
provozovateli kanalizace získat nová zajímavá data o stavu a chování
kanalizace. V plné šíři se tak ukázaly problémy s hydraulickým zatížením
kanalizace, kdy za bezdeští jen polovinu přítoku tvoří vypuštěné odpadní vody a
zbytek jsou průsaky. Přestože je kanalizace ve městě převážně oddílná a za
deště by se přítok do čistírny neměl příliš měnit, ve skutečnosti stoupá
několikanásobně. V letech 2009 a 2010 vynaložily TSH
velké peníze na odstranění průsaků do kanalizace, problém se však vyřešit
nepovedlo. Určitou naději na snížení dešťových průtoků dává letos dokončovaná
výstavba oddílné kanalizace v Nouzově. Provozní zkušenosti však vyvolaly
potřebu jiným způsobem dimenzovat kapacitu čistírny. Ani projekt dostavby
čistírny z roku 2004, ani napojení na Prahu by bohužel nevyřešila problém
s odváděním a čištěním splaškových vod z Hostivice.
V roce 2010 proto padlo
rozhodnutí zvýšit kapacitu čistírny podle nově vypočtených parametrů. Před
dokončením projektu, který chystala původní projekční firma, přišli zástupci TSH s námětem použít moderní technologii membránové
separace kalu. Protože jde o nové řešení provozované v tomto rozsahu dosud
jen v zahraničí, ověřovali jsme jeho funkčnost a náklady přímo na
konkrétní podobné čistírně v Německu a teprve na základě tohoto vyhodnocení
padlo rozhodnutí o volbě technologie. Z vyjádření České inspekce životního
prostředí, které cituje J. Pelc, skutečně vyplývá nechuť ke zvolené
technologii, J. Pelc však vybral jen některá tvrzení. Pokud bych postupoval
stejným způsobem, mohl bych napsat, že ČIŽP
upozorněním na předpokládané napojení kanalizace na Prahu v některých závazných
plánovacích dokumentech odmítá jakoukoliv dostavbu ČOV.
O stanovisku se však bude dále jednat a je úkolem vedení města přesvědčit ČIŽP a další orgány, že řešení kapacity čistírny myslíme
skutečně vážně. Po mnoha předchozích změnách se nelze divit, že naše kroky někdy
vnímají ne jako snahu najít řešení, ale jako zdržovací manévry.
Jiří Kučera, březen 2011