TÉMA: Revitalizace Litovického potoka
ODKAZY NA
DOKUMENTY
Dokumentace Revitalizace Litovického potoka pro stavební povolení
– na stránkách města
Hostivice
PŘEHLED UDÁLOSTÍ
1993–1994 – první úvahy o potřebě
upravit Litovický potok ve městě v komisi životního prostředí
1995 – první studie revitalizace
potoka od Litovického rybníka k Husovu náměstí (dočasně zřízena i komise
rady města pro tuto akci)
2005 – zpracován investiční záměr
revitalizace potoka od Litovického rybníka k nádrži Strnad a získán
příslib dotace z PRŘS v případě dopracování
záměru
2008 – akce zařazena usnesením
zastupitelstva mezi 4 investiční priority
2009 – na základě výsledků jednání
s vlastníky pozemků vyřazen úsek od Litovického rybníka ke stadionu
26. července 2010 – vydáno územní
rozhodnutí
20. září 2010 – schváleno podání
žádosti o dotaci
říjen 2010 – projektant odevzdal
dokumentaci pro stavební povolení
21. února a 7. března 2011 – velké
diskuse v zastupitelstvu, zda se má projekt vůbec realizovat; usnesení o
podání žádosti zůstalo platné
29. června 2011 – vydáno stavební
povolení
červenec 2011 – podána žádost o dotaci
červenec 2012 – doručeno oznámení o
přidělení dotace z OPŽP a registrační list akce
srpen 2012 – vybrán organizátor
výběrového řízení na zhotovitele, zahájeny práce na zadávací dokumentaci
září 2012 – zpracován projekt cest
podél Litovického potoka, další postup závisí na dořešení vlastnictví 3 pozemků
listopad a prosinec 2012 – výkup
pozemků
listopad a prosinec 2012 – opakovaný zájem
novinářů o akci
27. února 2013 – vypsáno výběrového
řízení na zhotovitele
29. května 2013 – SFŽP vydává
stanovisko, že bude krátit dotaci, protože spolu se zadávací dokumentací nebylo
zveřejněno odůvodnění akce
květen 2013 – výběrové řízení zrušeno
a vypsáno nové
září 2013 – za zhotovitele vybrána na
základě výběrového řízení firma Zvánovec, a. s.
16. října 2013 – uzavřena smlouva se
zhotovitelem
30. října 2013 – veškeré podklady
k vydání rozhodnutí o dotaci předány na SFŽP
listopad 2013 – v Hostivickém
měsíčníku oznámeno předpokládané zahájení prací
leden až březen 2014 – provedeny
přípravné práce – odstranění porostů
10. dubna 2014 – uzavřen dodatek ke
smlouvě se zhotovitelem, kterým se odkládá plnění, protože není dosud
rozhodnuto o dotaci
květen 2014 – SFŽP mění projektovou
manažerku akce
9. června 2014 – rada města na základě
požadavku SFŽP schvaluje změnu technického dozoru investora, smlouvy jsou
obratem uzavřeny a předány SFŽP
srpen 2014 – dokumentaci na SFŽP
přebírá od projektové manažerky finanční manažerka
1. září 2014 – městu bylo doručeno
rozhodnutí o přidělení dotace; téhož dne schváleno uzavření smlouvy o dotaci a
dodatku ke smlouvě se zhotovitelem, kterým se upravují termíny
1. října 2014 – zahájení stavebních prací
KOMENTÁŘE
Projekt revitalizace Litovického
potoka je městem dlouhodobě plánován a až do letošního roku byl kladně přijímán
většinou zastupitelů. Projekt byl několikrát projednáván v radě města a na
zastupitelstvu, byly podniknuty kroky k získání pozemků v okolí
potoka do majetku města, aby mohl být projekt realizován. Na zasedání
zastupitelstva 20. září 2010 bylo jednomyslně odsouhlaseno podání žádosti o
dotaci na revitalizaci Litovického potoka z Operačního programu Životní
prostředí. Bohužel na zasedání
zastupitelstva 21. února 2011 pan starosta a někteří zastupitelé za ČSSD
změnili názor. Pan starosta prohlásil projekt za megalomanský, málo diskutovaný
a projevil obavu, že městu nepřinese nic dobrého. Na zasedání 7. března 2011
byli proto přizváni odborníci – Ing. Zdeněk Viták (tvůrce projektu) a
Ing. Dušek, kteří fundovaně odpověděli na všechny dotazy.
Domníváme se, že projektu byla
věnována dostatečná příprava a jeho realizace bude přínosem pro město.
Nesdílíme obavy některých našich spoluobčanů (větší výskyt komárů, špinavá voda
z Litovického rybníka) a projekt plně podporujeme. Kromě jiného se
revitalizací potoka zvýší jeho samočisticí schopnost a protékající voda bude
čistější. Centrum města v okolí Litovického potoka je ve
velmi neutěšeném stavu a v případě získání dotace bude moci město
upravit tuto část, aniž by investovalo vlastní finanční prostředky. Vznikne tak
další atraktivní vycházková trasa pro občany města, která bude mít částečně i přírodní
charakter. Doufáme, že projekt dovedeme do konce, získáme 100% dotaci a
následnou realizací přesvědčíme obyvatele o pozitivním dopadu tohoto projektu
na město.
Markéta Mayerová, březen 2011
Článek z dubnového Hostivického
měsíčníku
Na
posledních dvou zasedáních zastupitelstvo dlouze diskutovalo o záměru
revitalizace Litovického potoka v Hostivici. Jde o dlouhodobě připravovaný
záměr, první studie vznikla v roce 1994 a současný záměr se připravuje od roku
2005, kdy bylo před zahájením prací svoláno pracovní setkání zastupitelů, na
němž přizvaný odborník vysvětlil principy a možnosti této akce. V průběhu doby
přijaly zastupitelstvo i rada města k tomuto záměru řadu usnesení, např. již v
roce 2008 zastupitelstvo uložilo radě města podat do konce onoho roku žádost o
dotaci na tuto akci. Záměr měla řada volebních stran v posledních volbách ve
svém programu a je obsažen i v programovém prohlášení rady města. Přesto
zřejmě nezaškodí jeho podrobnější přiblížení i příspěvkem v Hostivickém
měsíčníku. Pro vážnější zájemce o toto téma je významná část dokumentace pro
stavební povolení zveřejněna na webových stránkách města pod investičním
odborem mezi připravovanými projekty.
Revitalizace
vodního toku obecně znamená úpravu technicky upraveného koryta do přírodě bližšího
stavu. Obnovení původních přirozených poměrů obvykle není možné, ale snahou je
vytvořit členitější koryto, které umožní bohatší oživení toku a tím mimo jiné i
intenzivnější samočištění protékající vody. Při revitalizacích
v zastavěném území je obvyklou snahou zvýšit i protipovodňovou ochranu
navazující zástavby.
Podobně
si počínal i projektant revitalizace Litovického potoka v Hostivici mezi
stadionem a rybníkem Strnad. Původně zamýšlený úsek od Litovického rybníka ke
stadionu musel být vypuštěn z nynějšího rozsahu pro nevypořádané vlastnictví
pozemků. Řešené území začíná ve směru toku u stadionu sedimentační nádrží,
která má ochránit níže položené úseky před zanášením bahnem. Poměry jsou zde
poněkud stísněné a koryto hluboko pod okolním terénem, proto hlavním úkolem je
snížit strmost břehů a usnadnit přístup k vodě nejen návštěvníkům, ale i
údržbě. Málo kapacitní mostek z betonových rour nahradí na jiném místě lávka.
Na Husově náměstí bude zeď na pravém břehu (ke statkům) opravena a na levém
břehu částečně opravena a částečně rozvolněna tak, aby se potok opět stal
součástí náměstí. Předpokládá se rovněž odkrytí několika závěrečných metrů
Jenečského potoka tak, aby se na náměstí opravdu stékaly dva potoky a místo
nepůsobilo jako vyústění kanalizace. Mezi Husovým náměstím a mostem z ulice V
Podskalí umožňuje širší městský pozemek na pravém břehu výraznější odtěžení
svahu a rozšíření pásu kolem potoka. Tato úprava výrazně sníží riziko
zaplavování pozemků na levém břehu včetně továrny Jaga při případné povodni. V
úseku pod mostem ke smíchovské trati bude obnoven historický náhon, do něhož
bude svedena část běžného průtoku. Tento náhon vedl po kraji zeleně u
cyklostezky pod Jasanovou ulicí, která se stane součástí zeleného pásu kolem
potoka. Zbývající průtok a případné povodňové průtoky potečou stávajícím
korytem, které zůstává bez zásahu. Plošně nejrozsáhlejší revitalizace vznikne
pod čistírnou k rybníku Strnad, kde se potok bude proplétat prostorem mezi
nynějším korytem a karlovarskou silnicí. Stávající koryto bude částečně
zasypáno a částečně z něj vzniknou tůně, které obohatí přírodní rozmanitost
tohoto území.
Vlastní
úprava toku je důležitá pro získání dotace. Občané města však pravděpodobně
více ocení, že touto úpravou vznikne parkově upravený pás zeleně napříč celým
městem. Významně se tak rozšíří možnosti vycházek a podobných oddychových
činností. Záměr obsahuje i vedení cest, které však nelze ze zamýšlené dotace
vybudovat. Na ně budeme muset sehnat peníze jinde. Veřejné osvětlení se u
těchto parkových cest neplánuje. Z dotace však bude vymodelován terén a bude
zde vysázena zeleň, což jsou základní kroky ke zřízení parku. Pokud bychom
případně chtěli sázet kolem potoka bez terénních úprav, „navždy” bychom
zakonzervovali stav, kdy potok teče v hlubokém nepřirozeném korytě a neumožňuje
zapojení do zeleně. Získání dotace na revitalizaci je tedy jedinou pro město
finančně únosnou variantou, jak tento zelený pás napříč městem založit.
Zaznamenal
jsem připomínku, že údržba zeleně kolem potoka bude pro město příliš nákladná.
Navrhovaná úprava skutečně znamená, že se všechny pozemky v tomto území budou
nějak udržovat (sekat a uklízet) a tím se zvýší náklady. Současný stav, kdy se
třeba kolem nové školy seká jen rovný pruh trávníku u ulice Pod Stadionem a
zbytek zůstává neudržovaný (a neudržovatelný), však
považuji za ostudný. Druhá výhrada spočívá v tom, že realizace stavby vyvolá
dopravu při odvážení vytěžené přebytečné zeminy. To je pravda, jde však o
omezení pouze v době stavby, které bude podle mého názoru plně ospravedlněno
dosaženým výsledkem.
V době
psaní příspěvku se podařilo vyřešit záměr na cca 2 km délky toku na 89
pozemcích různých vlastníků. Na akci je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a
město požádalo vodoprávní úřad o vydání stavebního povolení. Zastupitelstvo
schválilo pokračování příprav podle dosavadního projektu i podání žádosti o
dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Na její zpracování máme vybránu
zkušenou firmu. Na podélné revitalizace tento typ akce je možné získat 100%
dotaci, která pokryje i náklady na projekční přípravu a na výkupy pozemků.
Město tak má jedinečnou příležitost vybudovat zelenou (parkovou) osu svou
zástavbou s minimálními dopady na rozpočet. Pevně věřím, že překonáme všechny
průběžně vznikající problémy a tato možnost nebude promarněna. V případě
přiznání dotace bude možné akci zahájit pravděpodobně ve druhé polovině
příštího roku.
Na
závěr námět na výlet: Pokud někdo chce zjistit o revitalizacích víc, nebo mu
slovo revitalizace zní jako neslušný výraz, může se podívat na Litovický potok
v Ruzyni u obory Hvězda. Zde byl původně zatrubněný
tok opět odkryt a upraven přírodě blízkým způsobem, který umožňoval stísněný
prostor mezi ohradní zdí a silnicí.
Jiří Kučera, březen 2011