|
|
Sdružení nezávislých
kandidátů Hostivice 2006 |
Otázky a
odpovědi
Přinášíme odpovědi na dotazy, které přišly mailem.
Pokud jste zde ani ve volebním programu nenašli otázku,
která Vás zajímá, položte nám ji přímo na mailové adrese hostivice.2006@volny.cz.
Jakým způsobem hodláte omezovat vzrůstající kriminalitu, rušení nočního
klidu a agresivitu osob, pohybujících se na území obce?
Jste ochotni podpořit vznik městské policie?
Všechny
výše uvedené problémy jsou úkolem policie. Bohužel spolupráci s republikovou
policií se v minulých letech nepodařilo zlepšit, zvláště proto, že republiková
policie má dost problémů sama se sebou.
V Hostivici
městská policie fungovala počátkem 90. let, zkušenosti však byly (mírně řečeno)
rozpačité a proto zastupitelstvo městskou policii v roce 1995 zrušilo.
Náhrada v podobě inspektora veřejného pořádku byla od počátku
nevyhovující, navíc v poslední době, po jedné z mnoha novel zákona o
obcích, už ani tato funkce neexistuje.
Po celé
volební období hledala rada města vhodné řešení. Protože řízení městské policie
je poměrně náročný a složitý úkol, považovali jsme za rozumné spojit síly
s některou ze sousedních obcí. Pro početnější sbor, který funguje na území
více obcí, se snadněji organizují školení, výcvik i služby. První variantou
byla spolupráce s městskou policií hl. m. Prahy. Zprvu nadějná jednání
ztroskotala na nepřekonatelné překážce – znění zákona. Obce totiž při
organizaci městské policie nesmí spolupracovat přes hranici kraje a to hranice
mezi Hostivicí a Prahou je.
Nová
možnost se poté naskytla v součinnosti s Unhoští, která rovněž
uvažovala o znovuzřízení městské policie. Příprava v Unhošti se však stále
protahovala a nakonec Unhošť od připravované spolupráce ustoupila a zřídila
městskou policii jen pro sebe.
Nezdá se
pravděpodobné, že bychom ještě dokázali zajistit výkon městské policie
veřejnoprávní smlouvou s některým blízkým městem. Zlepšení bezpečnosti
tedy budeme muset řešit vlastními silami. Jsme proto připraveni iniciovat vznik
městské policie. Vlastní vznik však nepodpoříme bez důkladného vyhodnocení
možných přínosů a nutných nákladů. Je třeba základní rozvahou zjistit potřebný počet
strážníků, zkalkulovat náklady na jejich činnost (osobní náklady se dají
odhadnout na 300 000 Kč/os., dále povinná školení, nákup stejnokrojů a
dalšího vybavení, nákup služebního vozu a jeho provoz), vymezit předpokládaný
rozsah činnosti a odhadnout přínosy (nejen ve vybraných pokutách, ale především
ve zvýšení bezpečnosti a pořádku ve městě). Po minulé zkušenosti, kterou má
většina z nás jen zprostředkovaně, považujeme za významný i způsob řízení
městské policie. MP řídí starosta, pokud však nebude mít organizační talent
nebo nepověří jiného činovníka s touto schopností, nemusí fungování MP
splnit očekávání.
V jaké míře jste schopni regulovat rozsah provozu nové vzletové a
přistávací dráhy letiště Ruzyně?
Vedení
města se snaží ovlivnit tento záměr v několika ohledech.
První
z nich je stanovení podmínek pro dobu výstavby. Nesouhlasili jsme
s tím, aby k zásobování celé západní části stavby byl využit příjezd
přes Hostivici, Cihlářskou ulicí. Dále bráníme tomu, aby část dráhy byla
odvodněna do Jenečského potoka.
Druhým
ohledem je režim provozu na dráze. V rámci hodnocení vlivů této stavby na
životní prostředí požadujeme posouzení různých režimů provozu a jejich dopadu
na okolí, zvláště prosazujeme variantu, při které by nová dráha byla užívána
prakticky výhradně pro přistání od východu, tzn. že k Hostivici by
přistávající letadla dojížděla po zemi. Dále požadujeme vyloučení nočního
provozu. Důležitým krokem je i kontrola stanovených odletových tratí
v tzv. AIP. Přiznáváme však, že ovlivnění tohoto dokumentu bude složité.
Třetí
aspekt spočívá v preventivních ochranných opatřeních. Jedním z nich,
často zmiňovaným, i když ne nejdůležitějším, je vytvoření ozeleněného valu
severně od Jenečka, který by měl odclonit hluk z letadel pojíždějících na
zemi po dráze. Dalším opatřením je vyhlášení ochranného hlukového pásma a
realizace nápravných opatření v něm (zejména „slavná“ protihluková okna).
Zde spočívá problém v optimálním vymezení pásma. Čím větší pásmo bude, tím
většího počtu obyvatel se budou týkat tato kompenzační opatření, ale zároveň
tím více obyvatel bude omezováno např. při rekonstrukci domů, případně při
stavbě nových. Rozsah ochranného hlukového pásma není dosud vymezen a jeho
vymezení je důležitým úkolem, který nesmí orgány města zanedbat. V tomto
okruhu požadavků nelze opomenout ani požadavek na umístění nejméně dvou stálých
čidel monitorujících letecký hluk. Podle záznamů o překročení stanovených
limitů z těchto čidel totiž letecké společnosti platí správě letiště
pokuty a existuje naděje, že dalším vývojem zákonů se aspoň část těchto peněz
nárokově dostane postiženým obcím.
Čtvrtý
ohled představují nenárokové kompenzace. V současnosti správa letiště
poskytuje sdružení obcí postižených provozem nenárokovou dotaci na zlepšování
životního prostředí, kterou vedení sdružení tvořené starosty rozděluje mezi
jednotlivé obce. Na vyjednavačských schopnostech nového vedení bude záležet,
zda tento zdroj zůstane zachován a vedle toho Hostivice vymůže další kompenzace
za zhoršení způsobené novou dráhou.
Problematice
nové letištní dráhy se věnovala širší pracovní skupina, která zpracovala
podrobný rozbor možných dopadů stavby na životní prostředí a soubor požadavků
města. Na činnosti této skupiny se aktivně podílela řada našich členů.
Vyjádření je k dispozici na stránkách města www.hostivice.cz mezi dokumenty
oddělení životního prostředí věnovanými hodnocení vlivu na životní prostředí
(tzv. procesu EIA).
Jakým způsobem hodláte zajistit dostavbu základní školy?
Náklady
na dostavbu základní školy představují asi šestinásobek částky, kterou může
město ročně uvolnit z rozpočtu na investiční akce, včetně oprav ulic a
chodníků. Rozpočet je navíc zatížen náklady na rekonstrukci školky (protože se
nepodařilo získat státní peníze, hradí se plně z městského rozpočtu) a je
třeba počítat s dalšími náklady v čistírně odpadních vod.
Z tohoto
je zřejmé, že školu není možné dostavět jen z městských prostředků, musí
se podařit získat dotace od státu nebo z evropských fondů. K tomu
nemáme žádný zázračný recept ani bohatého strýčka. Jediné řešení vidíme u
státních zdrojů v trvalém důsledném vyjednávání s úředníky a dalšími
činovníky na všech možných úrovních. Vzhledem k potřebnému objemu peněz i
k závažnosti a časové náročnosti takovýchto jednání je nemůže vést nikdo
jiný než starosta, případně v odůvodněných případech (nemoc apod.)
místostarosta. Na výběru těchto funkcionářů a jejich schopnostech závisí
výsledek, ostatní radní a zastupitelé mohou podpořit dobrou věc, ale nemají moc
možností k pomoci. Budeme-li mít našeho zástupce v pozici starosty
nebo místostarosty, uděláme pro vyjednání dotace maximum. V každém případě
naši zastupitelé podpoří takové kroky, které povedou k získání dotace.
Pro
získání peněz z evropských fondů je vždy třeba včas připravit kvalitní
projekt do správného programu. Tuto problematiku nemůže obsáhnout sebepilnější
zastupitel ani úředník, takže jsme připraveni podpořit uvolnění peněz na
přípravu takovéhoto projektu kvalifikovanou firmou.
Je reálné, aby byl někdy v budoucnu v obci vybudován krytý plavecký
bazén pro veřejnost?
O
výstavbě plaveckého bazénu se hodně mluvilo před minulými volbami, dokonce se
říkalo, že by měl stát vedle školy v bývalé zámecké zahradě. Nikdo
z nás však nikdy neviděl žádné konkrétnější plány (ani nákres, že toto
místo je vůbec dopravně obsluhovatelné) ani doklad, že existuje nějaký příslib
k financování této stavby.
Domníváme
se, že výstavba bazénu je reálná, pokud by se jí ujal soukromý investor a
zvolil pro ni odpovídající místo. Rozhodně nepovažujeme za rozumné takovou
stavbu financovat z městských prostředků, jsou zde jiné mnohem potřebnější
investice (např. škola, ČOV, ulice a chodníky). Pokud by snad výstavba měla být
financována ze 100% dotace, pak je třeba důkladně vyhodnotit budoucí provozní náklady.
Bylo by velmi nešikovné, kdyby se z takové stavby stala „černá díra“ na
městské peníze.
Domníváte se, že nyní navyšovaná kapacita mateřské školky je
dostačující?
Školka
byla postavena před 20 lety a její stavební stav již nevyhovoval. V každém
případě proto bylo nutné přistoupit k rekonstrukci, která by odstranila
pronikání vlhkosti ze základů a zatékání střechami. Že se podařilo tuto
rekonstrukci spojit s navýšením kapacity, to je jen dobře.
Nynější
zvýšení kapacity školky je jednoznačně přínosem. Zda bude stačit i do budoucna,
závisí na dalším demografickém vývoji, který může zásadně ovlivnit rozsah další
výstavby. Pokud kapacita stačit nebude (a to nevylučujeme), považujeme za
vhodnější výstavbu nové samostatné školky, nejlépe někde v západní části
města, než rozšiřování stávající. Přineslo by to mj. i zdravou konkurenci mezi
oběma zařízeními a tím soustavný tlak na zvyšování kvality (tato věta nehodnotí
současný stav nynější školky, ale filozofii možného rozvoje!).
Jakou máte představu o nutné komplexní opravě chodníků (včetně
bezbariérových přechodů) a silničních komunikací?
Komplexní
oprava je v řadě ulic nutná. Představu máme a existuje i přehled nutných
oprav, který vypracovala dopravní komise. Rozhodující je však objem peněz,
který na tuto činnost lze vyčlenit v rozpočtu města. V minulém období
si město půjčilo na opravy ulic 30 milionů korun a tuto půjčku dosud splácí.
Tyto peníze byly před časem využity účelně, nyní však v rozpočtu chybí.
V
budoucnu bychom rádi v rozpočtovém výhledu definovali částku, které by byla na
komunikace vyčleněna každoročně a na základě které by byl i vytvořen dlouhodobý
plán údržby a rekonstrukce komunikací.
U
chodníků jednoznačně preferujeme obnovu začínající u hlavních městských ulic.
V tomto období byla v zásadě vyřešena ulice Komenského a jižní strana
Litovické ulice k Litovickému rybníku. Do dalšího období vnímáme jako
prioritní pokračování aspoň jednostranného chodníku v Litovické ulici až
do starých Litovic a chodník po severní straně ulice Čsl. armády (zejména od
pošty k ulici Ke Skále). V tomto druhém případě však výstavbu
komplikují složité vlastnické poměry. V ulici Sportovců má chodník
dokončit investor zástavby proti STS.
Jakým způsobem hodláte zajistit, aby byla na území obce dodržována
pravidla silničního provozu (zejména rychlost)?
Kontrola
dodržování pravidel silničního provozu je úkolem především pro republikovou
policii. Protože na tuto činnost nestačí (viz výše), bylo by možné použít
městskou policii po jejím znovuzřízení. Další orgány nemají možnost kontroly.
K omezení
rychlosti by bylo možné uvažovat i instalaci zpomalovacích prahů na přechodech.
Toto opatření však není možné použít na hlavních silnicích a navíc proti němu často
protestují majitelé blízkých domů, do kterých se přenášejí otřesy. Proto
v současnosti neprosazujeme žádný práh na některé konkrétní místo.
Ke
zlepšení stavu dopravního značení (aby byly všude potřebné značky a pokud možno
žádná zbytečná) byl zadán generel dopravního značení. První etapa zahrnující
nové Litovice a okolí je již hotova, ale nevíme, kdy budou navržené změny
uskutečněny.
Jakým způsobem hodláte zajistit distribuci kvalitní pitné vody do
vodovodní sítě? Současný stav je, velmi slušně řečeno, velmi tristní, tvrdost
vody je na samé horní hranici současných norem pro kvalitní pitnou vodu a
samozřejmě tím trpí vše od vysokotlakých vodovodních řadů až ke spotřebičům a
potrubím u jednotlivých uživatelů.
Do
hostivické vodovodní sítě je dodávána v poslední době výhradně voda
nakupována od Středočeských vodáren, a.s. Dříve využívaný vlastní zdroj pod
Chrášťanskými vrchy musel být odstaven pro nevyhovující kvalitu vody bez
perspektivy zlepšení. Nakupovaná voda pochází z kladenského skupinového vodovodu,
který získává vodu z vrtu Řepín na Mělnicku (Kokořínsku) a v poslední
době i ze znovu provozované údolní nádrže Klíčava. Oba tyto zdroje mají velice
kvalitní vodu, která se pohybuje v ukazateli dusičnanů kolem přísnějších
limitů pro kojeneckou vodu. Z pohledu uživatelů představuje problém pouze
vysoká koncentrace rozpuštěného vápníku (projevující se ve zvýšené tzv.
tvrdosti), což je dáno původem většiny dodávané vody. Voda stejné kvality je
dodávána do celé sítě skupinového vodovodu. Koncentrace vápníku v pitné
vodě není limitována, v příslušné vyhlášce je stanovena pouze doporučená
hodnota (příliš nízká mineralizace není ze zdravotního hlediska ideální), na
jejíž horní hranici se pohybuje „naše“ voda.
O
odstraňování vápníku („změkčování“) vody se uvažovalo v letech 2002-3
v souvislosti se zdrojem pod Chrášťanskými vrchy (vedle vysoké koncentrace
dusičnanů měl i vyšší úroveň vápníku). Technicky je změkčování možné provádět
v zásadě dvěma postupy – pomocí iontoměničů (ionexů) či reverzní osmózou.
Oba tyto postupy vyžadují významnou vstupní investici i nemalé provozní
náklady, cena vody by se musela trvale zvýšit o 2 až 5 Kč na m3.
Vzhledem k těmto nákladům a k tomu, že voda je zdravotně nezávadná, o
takovýchto opatřeních neuvažujeme.
Jste ochotni podpořit zřízení kontejnerů pro separovaný papírový odpad?
Domnívám se, že dosavadní systém sběru papíru vyhovuje pouze někomu.
Změně
systému sběru papíru jsme se věnovali v minulém období poměrně intenzívně.
Z uskutečněné ankety vyplynulo, že (mírně zjednodušeně) majitelům
rodinných domů více vyhovuje systém sběru ve stanovených termínech od všech
domů, zatímco obyvatelé bytů by podpořili změnu systému a zavedení kontejnerů.
Nechali jsme proto zpracovat kalkulaci nákladů na zavedení kontejnerů a na
jejím základě rada města rozhodla o zkušebním zavedení kontejnerů u bytových
domů. Bohužel se ukázalo, že kalkulace platí pouze při plošném zavedení
kontejnerů a zkušební provoz by vyšel stejně draho jako kontejnery po celém
městě, proto se od zkoušky ustoupilo.
Na
základě dosavadních zkušeností jsme přesvědčeni, že skupiny občanů
preferujících jednu z variant jsou poměrně vyrovnané. Protože souběžný
provoz obou systémů by byl nákladný, rozhodli jsme se zatím pro ponechání
dosavadního způsobu. Bude-li ale zřejmé, že je v zájmu většiny občanů
systém změnit a zavést kontejnery na papír, je to realizovatelné a klidně tuto
změnu podpoříme. Když ke změně nedojde, budeme prosazovat lepší informovanost o
termínech svozů.
Co hodláte učinit s informovaností občanů, potažmo umístěním
informačních vývěsek z radnice na území Litovic (informační tabule zde úplně
chybí nebo nejsou funkční)?
Za údržbu
informačních tabulí jsou zodpovědné Technické služby, které tuto činnost zřejmě
prakticky neprovádějí, nefunguje však kontrola z úřadu. Tato situace je
podle našeho názoru zralá na systémovou změnu, kterou chceme prosadit. (Tabuli
na rohu Litovické ulice a ulice Sportovců někdo ukradl a bohužel již nebyla
pořízena náhradní.)
Současný
stav informačních tabulí vnímáme jako nevyhovující a nápravu tohoto stavu
považujeme za jednu z priorit. Rádi bychom také prosadili některé dřívější
nápady, které dosud neuspěly proti setrvačnosti úřadu. Zde míníme např.
zveřejňování přehledu událostí ve městě na informačních tabulích (tento přehled
víceméně funguje na internetu, ale přenos informací pro „neuživatele“ internetu
na informační tabule se nedaří).
Další
naší prioritou je soustavné zlepšování internetové prezentace města. I zde přes
významný pokrok v posledním období zůstává řada nevyužitých příležitostí a
nenaplněných vizí.
Jste ochotni zajistit opravu současných zastávkových přístřešků MHD, tak
aby dostaly „antivandalskou úpravu“?
„Antivandalskou“
úpravu si neumíme představit, zničitelné je bohužel vše. Jedinou možnost vidíme
v trvalé průběžné údržbě a opravách všech přístřešků. Systémově je to
vyřešeno svěřením této činnosti do péče Technických služeb, opět však nefunguje
kontrola plnění úkolů, na které TS dostávají příspěvek z rozpočtu.
V této souvislosti není od věci citovat z Plánu
údržby a úklidu veřejných prostranství z března 2005, na jehož přípravě
jsme se významně podíleli a který je pro TS závazný:
„V rámci péče o zařízení města na veřejných
prostranstvích se provádějí tyto práce:
· úklid prostoru všech zastávek MHD na
území města,
· mytí přístřešků na zastávkách MHD
včetně případného odstraňování vylepených plakátů a sprejových maleb,
· oprava poškozených prvků přístřešků
na zastávkách MHD,
· údržba laviček v parcích a na
dalších místech ve městě,
· údržba a obnova odpadkových košů na
území města,
· mytí skla na úřední desce a
informačních tabulích městského úřadu,
· oprava poškozených prvků úřední
desky nebo informačních tabulí městského úřadu.
Prostor všech zastávek MHD na území města se uklízí dvakrát
týdně (včetně odvozu odpadu z odpadkových košů), zároveň se odstraňují
vylepené plakáty.
Mytí přístřešků se provádí nejméně jednou měsíčně
s výjimkou období, kdy teploty poklesnou dlouhodobě pod 0 °C.
Sprejové malby a jiná poškození přístřešků se odstraňují do
dvou týdnů od zjištění závady.“
Jak se stavíte k lepší integraci železničních nádraží Hostivice a
Hostivice-Litovice na stávající propojení autobusovými linkami PID?
Propojení
sítě autobusových linek PID a železničních nádraží není jednoduchý úkol, obě
nádraží leží mimo trasy autobusů a nádražím Hostivice-Litovice navíc projíždí
velmi málo vlaků. K hostivickému nádraží zajíždí jen linka 319
s minimálním počtem spojů, zajíždění jiné linky směřující na Zličín by
zdržovalo všechny ostatní cestující. Uvítáme každý námět na vhodné řešení této
úlohy a podpoříme ho.
Zlepšení
dopravní dostupnosti do Prahy by měla přinést modernizace tratě z Prahy do
Kladna, při které by měla vzniknout i nová zastávka v Jenečku. Tato
zastávka má zlepšit dopravní spojení s centrem Prahy především občanům
Jenečka, přesto se v poslední době zdá, že ji orgány města prosazují
občanům Jenečka navzdory.
Při
tvorbě hostivického územního plánu byla zmíněna i možnost prodloužení tratě
z nádraží Zličín ke konečné metra Zličín. Tato spojka by významně
zatraktivnila tento dopravní směr a pak by stála za prosazení nová linka, která
by mohla zastavovat někde za litovickým hřbitovem (obsluha Vilové čtvrti),
v Jenečku, na hostivickém nádraží, u Sadové, ve Zličíně a u metra a
částečně by mohla odlehčit autobusům na Zličín. Prodloužení ve Zličíně však
nemůže Hostivice nijak přímo ovlivnit.
Jakým způsobem hodláte podpořit modernizaci železniční tratě z Prahy do
Kladna, tak aby proběhla co nejdříve?
Modernizace
úseku z Ruzyně do Kladna se nyní projektuje jako 2. etapa stavby.
Zpracováno bylo oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí a je
rozpracována dokumentace pro územní řízení. Tuto stavbu podporujeme, což
dokládá i dodatek návrhu územního plánu v roce 2005, kterým jsme
zapracovali nejnovější požadavky na využití území při modernizaci trati.
Bohužel výstavba druhé etapy je podmíněna první, problematičtější etapou na
území Prahy. Zde výstavbu blokuje především městská část Praha 6, která
nesouhlasí s modernizací trati ve svých vilových čtvrtích (přestože
modernizovaná a odhlučněná trať by podle našeho soudu mohla i snížit hlukovou
zátěž okolí). Jistou naději představuje skutečnost, že i přes rozhodnutí o
výstavbě metra na letiště se stále v rozvojových plánech železniční sítě
na území Prahy objevuje modernizace trati na Kladno. Podle dosud předkládané
dokumentace by měla výstavba II. etapy probíhat v letech 2008 až 2010,
tyto termíny však zřejmě nejsou reálné.
V Hostivici
je modernizace problematická především v Jenečku, kde nové napojení trati
od Rudné vyvolává zásah do soukromých zahrad u rodinných domů. Jednáním
s majiteli a s investorem (Správa železniční dopravní cesty) a jeho
projektantem jsme dosáhli úprav projektu, které významně snižují zábory
soukromých zahrad. Projektant sliboval projednání upravené dokumentace vlivů na
životní prostředí začátkem roku 2006 a následné předložení upravených projektů
pro územní řízení. Dosud však nepředložil ani první dokumentaci, takže nemůžeme
občanům Jenečka doložit, že investor dané sliby dodržel.
Jste schopni zabezpečit, aby všechny okrasné keřovité dřeviny, které se
nacházejí v těsné blízkosti silnic na území obce, byly příslušným způsobem
upraveny, tak aby nezakrývaly výhled ze silnic na chodníky a opačně?
Rada
města již před časem jednoznačně stanovila výšku živých plotů
v křižovatkách ulic, toto usnesení však dosud nebylo naplněno. Jistý
problém spočívá v tom, že o živé ploty se často starají občané přilehlých
domů (přestože se nacházejí na městském pozemku) a považujeme za vhodné neřešit
úpravu „silou“, ale dohodou. Každopádně děkujeme za připomenutí, že tato
záležitost ještě není „dotažena“ do zdárného konce.
Jakým způsobem vyřešíte bezbarierový přístup pro občany na Městský úřad?
S vhodným
řešením, jak vyřešit bezbariérový přístup na městský úřad, přišel pan starosta
a jeho řešení jsme plně podpořili. MÚ sídlí v historické budově a
bezbariérový přístup je proto složitější, přesto se řešení našlo. Plně
bezbariérový je zadní vchod do zámku (historický, ze dvora), cesta k němu
je již vydlážděna. Odtud by se nepohyblivý občan měl dostat do přízemí, kde
s ním úřadníci vyřídí vše potřebné.
K plné
funkčnosti tohoto řešení chybí pár „maličkostí“: zřejmě ještě není instalován
zvonek, kterým by si občan přivolal úředníka, aby mu odemkl vchod a jednal
s ním, a především chybí jakákoliv propagace této možnosti.
Zda by nebylo pro obec přínosem zakoupení silniční váhy, která by vážila
přetížené kamiony, jedoucí po komunikace I/6, do doby, než bude zprůjezdněna
komunikace R6?
Námět je
bezesporu zajímavý, je však třeba ověřit, zda by město vůbec takovou váhu mohlo
provozovat. Při dosavadní zkušenosti s republikovou policií se domníváme,
že tato instituce by ji nedokázala využít.
Pokud
vydrží dosavadní tempo výstavby silnice R6, mohl by tento úsek být zprovozněn
aspoň částečně již za dva roky.
Podle
zkušeností se zavedením elektronického mýtného budeme posuzovat, zda je třeba
žádat instalaci brány el. mýtného u
vjezdu do města, aby tudy kamiony neobjížděly placenou rychlostní silnici.
Zda jste ochotni podpořit změnu dopravce na linkách č. 306, 336? Současná
kvalita služeb provozovatele ČSAD Kladno je přímo otřesná (nedodržování
jízdních řádů, otáčení autobusů mimo stanovené obratiště, stanicování mimo
určený prostor zastávky, nedodržování pravidel silničního provozu, jízda s
otevřenými dveřmi, nevhodné dvoudvéřové linkové autobusy pro přepravu
imobilních osob a osob s dětskými kočárky, vozy v dezolátním stavu, v zimě
nevytopené autobusy, špatná údržba autobusů včetně defektů vozové skříně,
nedostatečné označování linkovými orientacemi, nedostatečný počet nebo
nefunkční strojky odbavovacího zařízení, kouření řidiče za jízdy nebo
přistavení zakouřeného vozu, řidiči neznalí tarifu PID, úniky tržeb ze strany
řidičů, nedostatečná zastávková péče, neinformovanost cestujících v případě
provozních změn na lince). Mnohem lepší je úroveň služeb poskytovaná Dopravním
podnikem Praha na linkách č. 347 a 357.
Rozdělení linek PID mezi jednotlivé dopravce zajišťuje
ROPID. Orgány města mohou samozřejmě změnu iniciovat, není však na nich
rozhodnutí. ČSAD Kladno má skutečně méně vhodné autobusy pro městskou dopravu
(dvoudvéřové), naše zkušenosti však neukazují na zásadně horší stav oproti
autobusům provozovaným pražským dopravním podnikem. Pokud existují výhrady ke
kvalitě tohoto dopravce, pak je třeba připomínky shromáždit a na jejich základě
žádat nápravu, případně i změnu dopravce. Budeme-li tyto připomínky mít
z vlastní zkušenosti nebo i z podnětů občanů, takovéto kroky
podpoříme.
Dále přinášíme názory našeho kandidáta arch.
Körnera týkající se především urbanismu a stavebního rozvoje Hostivice:
Jaké jsou představy o budoucí funkci
ulice Čsl. armády ?
Dnešní
silnice I/6 bude po realizaci R6 (Pavlov – Řepy) přeřazena do silnic II. třídy
(č. 606) a stane se majetkem kraje. Je žádoucí, aby ještě z peněz státu byla
rekonstruována.
Vzhledem
k tomu, že by měla být přeměněna na městkou třídu, mělo by být řešení
komplexní, tj. vč. chodníků, cyklostezky, zastávek autobusů, parkování a
výsadby zeleně. Na této kompletní rekonstrukci by se měl podílet kraj, město i
privátní (zejména podnikatelské) subjekty. Velmi aktuální je zpracování
projektu, od kterého se budou odvíjet nejen nároky na investice (ŘSD zřejmě
uhradí jen rekonstrukci vozovky), ale i případné nároky na pozemky.
Komplexní
rekonstrukcí by měly postupně projít i další ulice, ve kterých je vedena
autobusová doprava (Litovická, Sportovců, Komenského), kde je žádoucí společné
financování kraje (jedná se silnice III. třídy) a města.
Jaké jsou možnosti zlepšení hromadné
dopravy ?
Tuto
problematiku je nutné sledovat ve dvou systémech:
-
v železniční dopravě je
rozhodující přestavba kladenské (buštěhradské) trati, která umožní přestup jak
do sektorového centra Dejvic (mj. areály VŠ), tak zejména do centrální oblasti
Prahy (Holešovice-Bubny, Masarykovo, resp. Hlavní nádraží). Projekt tzv.
"Rychlodráhy" komplikují především postoje městské části Praha 6,
která preferuje prodloužení metra trasy A na letiště Ruzyně před
"Rychlodráhou", která umí nejen napojení letiště, ale i realizaci
regionálních vazeb.
-
v autobusové dopravě
lze formou organizačních opatření dosáhnout zlepšení současného stavu.
Problémem je zlepšení vazeb ve směru na Prahu 6 (Bílá Hora), kde i po realizaci
nové trasy R6 zůstane málo kapacitní úsek Karlovarské ulice. Rovněž smyčka Bílá
Hora má nevyhovující parametry a nedůstojné (dlouhodobě provizorní) řešení.
Problematické přestupní místo je i Vypich. Zlepšení ve směru na metro Zličín
lze realizovat zvýšením počtu přímých spojů, využívajících silniční okruh. Po
dokončení nové trasy R6 bude možné zvýšení počtu linek příměstských autobusů
ulicí Čsl. armády. Výrazně by se měl zlepšit stav autobusových zastávek, který
souvisí s budoucím uspořádání parteru v ulicích, kterými je vedena hromadná
doprava.
Jak zlepšit bezpečnost chodců ?
Přestože
je v celé Hostivici regulována rychlost (
Jak zlepšit parkování ?
S
výjimkou Husova náměstí a diskontu Lidl neexistuje ve městě parkoviště. Velmi
komplikovaná je zejména situace v Litovické ulici (základní škola, mateřská
škola, sportovní areál). Situace zčásti řešila urbanistická studie, zahrnující
území mezi areálem základní školy a zámkem (Městským úřadem), která však neměla
pokračování v investičním záměru a následné postupné realizaci. Domníváme se,
že urychlení řešení tohoto území v centru města je nezbytné.
Město
by mělo důsledně vyžadovat, aby všechny instituce i ostatní subjekty
zabezpečily parkování zaměstnanců i návštěvníků na svých (resp. k tomu účelu
pronajatých) pozemcích.
Určité
rezervy jsou i v uliční síti. Na základě analýzy potřeb parkování lze připravit
režim jejich využití (vč. případného zpoplatnění).
Jak zlepšit stav občanského vybavení,
obchodu a služeb ?
Územní
plán vymezuje plochy pro možný rozvoj těchto funkcí, nezabezpečuje však získání
pozemků a potřebných investic. Určitě jsou značné rezervy ve spolupráci města s
privátním sektorem, a to zejména ve využívání pozemků, patřících městu. Město
by se mělo snažit získat pozemky, přiléhající k nejvýznamnějším veřejným
prostorům (náměstí, hlavní ulice), neboť tímto způsobem může nejlépe ovlivnit
jejich využití.