Hostivice 2006

Dotazy na názory kandidátů a naše odpovědi

Dostali jsme řadu dotazů k našim plánům. Domníváme se, že by naše odpovědi mohly zajímat i další občany, proto je zařazujeme i na tyto stránky. Členění odpovídá členění dle tazatele

Rozvoj města + obecné

Budete pokračovat v dosavadním nastoupeném trendu oprav silnic a chodníků?

Ano. Prioritou oprav chodníků jsou chodníky kolem hlavních silnic, nejprve zejména v ulici Čsl. armády v Nouzově a na Břvích v Hájecké ulici. Ulice budou opravovány postupně podle možností rozpočtu. Při délce místních komunikací 35 km (přebíráním dalších ulic se číslo ještě zvětší) a odhadované životnosti vozovky 20 let by město mělo dávat na komunikace každoročně asi 25 milionů, což rozpočet neumožňuje. Za prioritu pro příští rok vnímáme mj. ulice U Školičky a 28. října. První je od zadního plotu Klokánku skoro nesjízdná, druhá bude stále více využívána jako výjezd z nové lokality Ke Stromečkům a navíc zde byly letos opraveny chodníky po překládce elektřiny. Seznam ulic, u nichž je třeba uvažovat o rekonstrukci, je uveden v programu rozvoje.

Jakým způsobem se stavíte k projektu Revitalizace Litovického potoka? Jaké má výhody a nevýhody?

Projekt jednoznačně podporujeme. Za evropské peníze zde bude domodelováno koryto a okolí a proběhnou výsadby. Bez terénních úprav by podle našeho názoru nemělo smysl uvažovat o výsadbách a dalších činnostech, protože by vše muselo být připravováno jako provizorní do doby provedení těchto úprav. Nezanedbatelný je protipovodňový efekt navržených opatření, občané ale spíše ocení, že napříč celým městem vznikne parkově upravený pás. Jsou připraveny i projekty cest, které by měly dotační akci doplnit, zejména cesty z náměstí ke škole (s veřejným osvětlením) a spojky mezi ulicemi Jasanovou a U Vodárny. Výstavbě cesty od smíchovské trati směrem ke Strnadu (k navázání na již existující chodník/cyklostezku) brání 1 nedořešený pozemek a technické řešení průchodu cesty pod tratí. Jako jedinou nevýhodu vidíme omezení po dobu výstavby a dále do doby než se zde ujme vysázená zeleň a zatravnění – to je ale průvodním jevem každé stavby. Často opakovaný argument přemnožení komárů a zápach z potoka považujeme za nepodložený, neboť realizace revitalizací z jiných lokalit nic takového nedokládají.

Co hodláte udělat pro to, aby nedocházelo k dalšímu záboru zemědělské půdy na území města a udržela se tak v určitém měřítku potravinová soběstačnost?

Rozvoj města je určen územním plánem, určení některých pozemků k výstavbě prakticky nelze změnit. Domníváme se, že stávající územní plán je zpracován rozumně. Hlavní část zástavby bude ohraničena ze tří stran železničními tratěmi a ze čtvrté strany Hostivickými rybníky. Samostatně ležící část Břve má vymezeny přiměřené rozvojové plochy na pozemcích dostatečně vzdálených od přírodně cenných území. Výstavba na vymezených plochách může vést k nárůstu počtu obyvatel ze současných asi 9 000 na asi 12 000. Jakkoliv nemáme radost z průmyslových hal kolem silnice R6, nejcitlivější místa u „staré“ karlovarské silnice jsou již zastavěna a plochy severněji leží mezi zástavbou a areálem letiště, takže vlastně příliš neexpandují do volné krajiny.

Rozhodně nesouhlasíme s vymezováním dalších rozsáhlých zastavitelných území nad rámec stávajícího územního plánu. Podle stavebního zákona sice nesmí být vymezovány nové plochy, pokud nejsou využity stávající, ale na to nelze spoléhat, důležitý je jasný postoj zastupitelů k tomu, jaký rozvoj města si přejí. V tomto směru máme názor zcela jednotný.

Jakým způsobem budete jednat s developery, tak aby nedocházelo k nevratným krokům v souvislosti s další zástavbou území?

Zástavba ploch určených k výstavbě územním plánem je nepochybně nevratný krok. Chceme pokračovat v zavedené praxi, že výstavba větších lokalit je povolována ze strany města výhradně formou plánovací smlouvy, která hned na začátku stanoví povinnosti všech zúčastněných.

Podpořili byste rozšíření úředních hodin Městského úřadu o dopolední hodiny jedné soboty v měsíci?

S ohledem na zaměstnance úřadu toto opatření nevidíme jako příliš vhodné, ale bude-li o něj velký zájem, nehodláme mu bránit.

Podpořili byste posun zasedání ZM na pozdější hodiny, tak aby se mohli účastnit i ostatní obyvatelé Hostivice?

Zasedání zastupitelstva města se konají od 18 hodin. Některá zasedání jsou krátká, ale při jiných trvá jednání až do pozdějších hodin. Z tohoto důvodu nepovažujeme za vhodné posouvat začátek zasedání o více než půl hodiny.

Podpořili byste vznik moderovaného diskuzní fora na webu města, kde by mohli čtenáři klást otázky, a představitelé města by jim odpovídali?

Obecně nemáme s internetovými diskusními fóry příliš dobrou zkušenost. Stačí se třeba podívat, jaké invektivy si vyměňují účastníci chýňského diskusního fóra. Moderované fórum by mělo být kultivovanější, znamená to však, že na úřadě by musel být vyčleněn pracovník, který by se této problematice věnoval minimálně po část pracovní doby. Vzhledem k tomu, že nikdo ze zaměstnanců nemá volnou kapacitu, zavedení fóra by bylo spojeno s navýšením pracovních úvazků na úřadě a tím s navýšením nákladů na provoz úřadu. Pokud takové fórum vznikne, jsme připraveni na něm reagovat, jeho vznik ale nebudeme iniciovat.

Podpořili byste lepší informovanost občanů města, zejména v souvislosti s klíčovými aktivitami (územní plán, rozsáhlá výstavba, nevratná klíčová rozhodnutí apod.) města?

Uvítali bychom námět, jak by měla lepší informovanost vypadat. Domníváme se, že informování na webových stránkách a v Hostivickém měsíčníku obsahuje všechny důležité informace o tom, co se na radnici děje.

Podpořili byste doplnění vývěsních tabulí s podrobnějším plánem města na příjezdech do města? Domnívám se, že toto ve městě není zcela ošetřeno a chybí mi např. u hostivického nádraží, u litovicko-jenečského hřbitova, v Litovicích u tvrze, na hrázi rybníka, v Nouzově a na Pískách.

Rozmístění plánů na příjezdech nám přijde jako užitečné, smysl by mělo zejména u nádraží. Za důležitější však považujeme tabule, na nichž budou zveřejňovány pozvánky na akce a další informace. Poté chceme přistoupit k omezení vylepování plakátů na sloupy a další místa, protože toto „divoké“ vylepování hyzdí město, ale není ho možné regulovat, dokud nenabídneme rozumnou alternativu.

Kapacita ZŠ je naplněna. Jakým způsobem chcete počet žáků zvládnout? Budete školu dále rozšiřovat nebo se budou dělat „pořadníky“ obdobně jako v MŠ? Jakým způsobem chcete docílit zdravého stravování podle současných trendů?

Kapacita školy je 900 žáků, nyní školu navštěvuje 730 dětí. Škola bude muset v nejbližších letech efektivněji využít některé prostory a neobejdeme se bez toho, že některé družiny budou muset fungovat ve třídách. Nepovažujeme však za vhodné stavět další školní prostory, dlouhodobě kapacita školy odpovídá potřebám města. Problém budou za několik let představovat žáci druhého stupně z Chýně, kteří se již do školy nevejdou (po určitou dobu by tvořili 2 třídy na ročník). Obec Chýně již byla upozorněna, že si musí problematiku druhého stupně včas řešit. Jsme přesvědčeni, že Chýně, která má nyní 2,5 tisíce obyvatel a podle jejich )územního plánu by se měla rozrůst asi na 5 tisíc obyvatel, se bez plnohodnotné školy neobejde. Nyní navíc Chýně může využít dotace na budování škol. Podrobnosti o předpokládaných počtech dětí jsou uvedeny v programu rozvoje.

O kvalitě stravování se vedou dlouhodobě debaty mezi rodiči, školou i zřizovatelem, názory se různí. Hlavní problém spočívá v tom, že pro ředitele je velmi obtížné sehnat šikovného kuchaře, kterého by uspokojil plat podle tabulek.

Kapacita MŠ je naplněna. Jak se hodláte postavit k výstavbě/rozšíření mateřské školy? Kde vezmete finanční prostředky. Kde ji chcete případně situovat? Jakým způsobem to chcete provést, aby mohla být školka (resp. její část) po snížení populační křivky v budoucna bez větších zásahů přebudována např. na oddělení zájmových kroužků. Co uděláte se současnými – nevyhovujícími webovými stránkami MŠ? Co uděláte pro zlepšení kvality stravování v MŠ?

Na MŠMT je podána žádost o dotaci na výstavbu nového areálu školky v zahradě stávající školky. Nevýhody řešení spočívají v tom, že všechny školní areály budou soustředěny v jednom místě, což např. zvyšuje riziko přenosu různých onemocnění při epidemiích, zmenší se zázemí stávající školky a přístup do nové školky povede přes bývalý hřbitov. Toto řešení naši radní přesto podpořili, protože město nemá a ani nemůže získat jiný vhodný pozemek pro stavbu školky, která je nezbytně třeba. Kapacita této školky bude 75 dětí + školní kuchyně. Přiznáváme však, že někteří naši kandidáti ho nepovažují za jednoznačně správné. Kromě toho je dohodnuto zřízení dvou tříd v nebytových prostorech obytného souboru Bažantnice, který připravuje společnost doma Praha s. r. o. Tady jsou podmínky zakotveny ve schválené plánovací smlouvě. Stávající a takto vybudovaná zařízení budou odpovídat dlouhodobějšímu výhledu potřebné kapacity. Otevření obou školek lze předpokládat od září 2016, v případě stavby se neobejdeme bez dotace (náklady jsou odhadnuty na 43 milionů).

Po realizaci obou záměrů bude v městských zařízeních k dispozici 338 míst. V případě poklesu by jako první zanikla třída ve škole nad jídelnou, jejíž prostor se jistě bude hodit škole. Při dalším poklesu, který však nenastane dříve než za 5 až 10 let, by město ukončilo nájem pronajatých prostor u Bažantnice. Kdyby snad ještě klesal počet dětí, pak je třeba si uvědomit, že třídy jsou naplněny na horní hranici možností a pokles počtu dětí ve třídách by umožnil větší péči o jednotlivé děti. Z tohoto hlediska je přebudování části kapacit školky na prostory pro školní děti lákavé, ale podle našeho názoru k němu nebude moci v nejbližších letech dojít.

Za stránky školky je zodpovědná školka jako samostatný právní subjekt. Je však pravda, že stránky školky, ale třeba i TSH by mohly vypadat lépe, z pozice zřizovatele o to budeme usilovat.

Nezaznamenali jsme žádné podněty, že by stavování ve školce mělo nevyhovující kvalitu.

Myslíte si, že na území města do budoucna vznikne další středoškolské či vysokoškolské zařízení?

Jsme rádi, že ze „staré“ školy vzniklo gymnázium, podobné úvahy jsme uváděli již v dřívějších volebních programech, ale bez specifické situace v minulých letech by asi toto školské zařízení nevzniklo. Vznik další střední školy či dokonce vysoké školy nevnímáme jako reálný, škola by musela být natolik kvalitní a specifická, aby dokázala konkurovat nabídce vzdělávacích zařízení v Praze.

Podpořili byste výstavbu chodníku mezi ulicí Komenského a pražským Sobínem podél silnice 0054?

S výstavbou obytného souboru Bažantnice bude chodník prodloužen k Okrajové ulici, což je zakotveno ve schválené plánovací smlouvě. Záměr prodloužení chodníku až do Sobína považujeme za užitečný a potřebný, ale úvahy o něm nemají smysl bez domluvy s MČ Praha-Zličín, protože ze zbývající trasy je asi 200 m v Hostivici, ale asi 450 m na pražském území. Pozemky kolem silnice nejsou ve státním nebo obecním vlastnictví, takže i v případě dohody s MČ by realizace byla dlouhodobou záležitostí. Prozatím nezbývá než chodcům doporučit, aby do Sobína šli po chodníku/cyklostezce od konce Sadové ulice. Pro občany bydlící v okolí Sadové ulice je tato trasa výhodnější, pro občany bydlící západně od Komenského ulice už se příliš nehodí.

Podpořili byste opravu Husova náměstí, aby byly chodníky konečně opravené a náměstí působilo celkovým kompaktním dojmem? Doplnili byste na náměstí i stromy a další prvky, aby náměstí více „žilo“?

Na náměstí je třeba nejen opravit chodníky v jižní části, ale zejména dořešit některé koncepční záležitosti. Betonové desky na zpevněné ploše kolem mariánského sloupu se začínají lámat, navíc osa dlažby nerespektuje osu fara – sloup – zámek. Rozčlenění plochy u silnice na Sobín (asfalt, zeleň, jiná dlažba nad potokem) barokní osu dokonale potlačuje. Prostor před farou a knihovnou přímo volá po dořešení, zatím funguje jako chaotické parkoviště. Stání aut třeba před sochami u vchodu do kostela je nevhodné…

Co hodláte udělat pro část Břve, která působí dost zanedbaným dojmem?

Pro Břve nemáme univerzální recept, dojem zanedbanosti je způsoben především stavem řady soukromých domů, který může město ovlivnit jen minimálně. Břve nejsou ze strany radnice zanedbávány, mají všechny inženýrské sítě, povrchy místních komunikací byly všechny v posledních letech obnoveny a jsou možná nejlepší z celé Hostivice. Zásadním nedostatkem, který chceme napravit, je chybějící chodník podél Hájecké ulice. Dojmu za Břvů by pomohlo odbahnění Břevského rybníka i odstranění zbytků kempu za Krahulovem včetně tamější skládky, ale to je věcí jednání s vlastníky, která zatím nevedla k cíli. Od břevských občanů víme, že oceňují průběžnou údržbu městských pozemků na Břvích, která v dřívějších obdobích příliš nefungovala.

Podpořili byste opravu budovu Městské knihovny/Městského kulturního střediska?

Na výměnu oken a zateplení fasády již TSH získaly dotaci z OPŽP, na výměnu střešní krytiny poskytlo peníze město ze svého rozpočtu. Rovněž je připravena včetně zajištěného financování stavba nové budovy pro telefonní ústřednu, jejíž přestěhování uvolní a zhodnotí přízemí budovy. Poté bude ještě třeba najít peníze na rekonstrukce v interiérech, což se doufám povede.

Doprava

Podpořili byste vznik a provozování vnitroměstské autobusové linky PID, která by v pracovní dny spojovala obtížněji dostupné lokality s občanskou vybaveností, zdravotnickými zařízeními, železničními zastávkami, úřady, školami apod.?

Linka už byla prověřována a náklady na její provoz by dosahovaly statisíce ročně. Navíc nelze vést jednu linku tak, aby propojila s nádražím všechny odlehlejší části města. Možná by pomohlo, kdyby jedna z linek vedoucích přes Litovice a Nouzov zajížděla k nádraží, kde by byl zajištěn přestup na vlaky. Takové úvahy jsme vedli o lince 347, která je však již nyní poměrně pomalá, takže námět nezískal širší podporu. Obslužnost některých okrajových částí Hostivice nyní zlepšily nové vlakové zastávky.

Podpořili byste v souvislosti s prodloužením metra do Motola nevyužitý potenciál linky 347 PID zkrácení intervalu této linky na 30 min. v PD a 30–60 min. o víkendech? V oblasti Motola jsou mj. dvě spádové nemocnice a navíc v nich pracují také obyvatelé Hostivice.

Linka 347 po otevření metra do Motola určitě získá na atraktivitě. Dosud je tato linka nejztrátovější, takže podílení provozu je možné zvažovat až po vyhodnocení, jak se změní zájem o ni po zprovoznění metra. Využívání přestupu na metro A na Motole by mohlo vést i ke snížení zájmu o cesty vlakem, což by byla škoda.

Podpořili byste zřízení kamerového systému a elektronických panelů s jízdními řády u nových železničních zastávek U Hřbitova a Sadová a autobusové zastávky na náměstí?

Město v zásadě neprovozuje kamerový systém a není důvod, proč by měly být speciálně sledovány právě vlakové zastávky. Elektronické panely s jízdními řády by zlepšily orientaci cestujících, jde však o úkol především pro SŽDC jako vlastníka zastávek.

Co uděláte pro potřebnou realizaci rychlodráhy Praha – Kladno?

Jde o státní investici, radnice nemůže zase tak moc dělat. Zatím není ukončeno ani hodnocení vlivů stavby na životní prostředí… Ke stavbě budou potřeba i městské pozemky, předpokládáme, že je město poskytne bez průtahů. Stavba by jednoznačně zlepšila kvalitu železniční dopravy a na modernizaci je závislá i realizace velmi užitečné zastávky Hostivice-.Jeneček.

Jaký je váš názor na vlakotramvaj neboli tramvlak na území města? Podpořili byste tento druh moderní kapacitní dopravy pro spojení s Prahou, byť jde o vzdálenější budoucnost (horizont 15 – 20 let)?

Jde o nový záměr, o kterém jsme se dočetli pouze v tisku. Zaznamenali jsme několik skeptických komentářů od odborníků. Pokud jsme záměr pochopili správně, pro Hostivici by se zřejmě příliš nezměnilo, pouze by odpadl přestup mezi vlakem a tramvají ve Zličíně/Řepích.

Bezpečnost

Podpořili byste navýšení počtu tolik potřebných strážníků MP?

Městská policie stojí přes 5 milionů Kč ročně a 9 strážníků včetně ředitele je schopno zajistit nepřetržitou službu dvou mužů, výjimečně jen 1 muže. Pokud by měly operovat zároveň dvě hlídky, zjednodušeně by to znamenalo navýšení nákladů na dvojnásobek, což není v rozpočtových možnostech města. Již nyní hodnotíme práci MP velmi pozitivně a účelnost vynakládaných prostředků dokládají statistiky, jak významně se v Hostivici snížila kriminalita po (znovu)zřízení MP v roce 2008. Obdobně bohužel nemůžeme hodnotit práci zdejšího oddělení Policie ČR.

Co hodláte dělat udělat s ostudou města – hostivickými bezdomovci? Budete je např. zapojovat do systému veřejných prací?

Pomoci je možné tomu, kdo o pomoc aspoň trochu stojí. Bezdomovci nepochybně nepřidávají městu na kráse, pokud však nepáchají přestupky nebo jinou trestnou činnost, nikdo nemůže jejich pohyb kdekoliv na veřejných prostranstvích omezovat.

Jakým způsobem se hodláte postavit k problematice drog na škole v minulosti? Co hodláte udělat pro maximální prevenci mezi žáky?

Podle dostupných informací nejsou drogy v hostivické škole významný problém. V minulosti došlo k ojedinělé „kauze“, šlo však o nepochopený vtip starších žáků vůči mladším. Škola problematiku řeší zodpovědně a dostatečně.

Co uděláte pro potírání vandalismu?

Rozhodující je zájem občanů a aktivita státní i městské policie. Přes skvělou práci MP nelze vandalským činům zcela zabránit. Byť nás mrzí způsobené škody, domníváme se, že situaci nelze příliš zlepšit oproti současnosti bez celkové proměny společenského klimatu.

Jakým způsobem chcete udělat bezpečnější Litovickou ulici, kde nejsou dodržovány předepsané rychlostní limity, a existence služebny Policie ČR nic neřeší? Vzhledem k častým průjezdům vozidel IZS a busů PID asi neprojdou klasické zpomalovací prahy, ale třeba by mohli pomoci velkoplošné prahy, které jsou aplikovány např. na ul. Milady Horákové či Sokolovské v Praze (ve zmenšeném rozsahu i před hostivickým gymnáziem).

Loni byly ke zvýšení bezpečnosti na Litovické ulici vybudovány dva nové přechody pro chodce včetně nasvícení. Jak informoval náčelník zdejšího oddělení Policie ČR, měření rychlosti na Litovické ulici proběhlo, ale překročení bylo zjištěno jen několik málo. Rozhodně nechceme přeměnit městskou policii na instituci k měření rychlosti, její úloha je jinde. Vzhledem k tomu, že Litovická ulice není města, ale kraje, asi už moc možností není.

Podpořili byste doplnění svítidel VO na Litovické ul. v úseku V Lukách – Za Tvrzí?

Rekonstrukce veřejného osvětlení v tomto úseku je připravována v souvislosti s připravovanou přeložkou elektrorozvodů do země a zrušením sloupů. Práce proběhnou nejspíše současně, termín zatím není znám.

Zakážete po otevření sjezdu Hostivice ze silnice R6 vjezd těžkotonážních automobilů do centra města?

Karlovarská silnice zůstává nadále silnicí I. třídy (a zůstane jí do té doby, než se ŘSD podaří majetkově vypořádat všechny pozemky v trase silnice, aby ji mohl převzít kraj), na které nelze omezovat vjezd vozidel. Zákaz by byl pro Hostivici příjemný, ale je právně nedosažitelný.

Sport

Jak se váš postoj k výstavbě uvažovaného soukromého sportovního areálu na Břvích. Co tím město získá a naopak ztratí?

Stávající SAB si našel svou klientelu. Budování dalších sportovišť na Břvích však považujeme za nešťastné, protože by tak byly vzdálené většině obyvatel Hostivice. Vhodnější by byly třeba pozemky určené pro sport v bývalém hliništi mezi Hostivicí a Jenečkem, ty se nyní vracejí církvi a záměr, který má s jejich využitím zdejší farnost, zatím neznáme. Stávající SAB využil všechny pozemky určené v těchto místech pro sport a rekreaci, takže výstavbě dalších sportovišť by musela předcházet změna územního plánu, na úkor plánované zeleně.

Bude nějakým způsobem nahrazeno dětské hřiště, které zaniklo při výstavbě nových sportovišť hostivické školy?

Nepočítá se s tím. Prolézačka, která nebyla obnovena, již před výstavbou sportoviště dožila a musela by být odstraněna v každém případě. Kolotoč a „koník“ byly nově umístěny před plot sportoviště.

Podpořili byste výstavbu dalších dětských sportovišť např. v býv. zámecké zahradě?

Hřišť pro malé děti je v Hostivici poměrně dost, chybí spíše prvky pro větší děti, jako např. lanová pyramida. Umístění prvků pro větší děti je nyní dojednáno na hřiště u Okrajové ulice. Sportovní prvky v bývalé zámecké zahradě by mohly využívat i školní děti např. při aktivitách družiny a z tohoto pohledu jde rozhodně o zajímavý námět na dovybavení parku. Prvním drobným krokem bylo letošní umístění laviček do parku dle požadavků vychovatelek školní družiny.

Budete podporovat výstavbu bazénu? Pokud ano, kde by měl být a kde na něj vezmete finanční prostředky?

I dobře provozovaný bazén generuje ztrátu a musí být dotován. U bazénu dlouhého 15 m jde asi o 0,5 mil. Kč ročně, u bazénu 25 m o asi 1,5 mil. Kč ročně. Vzhledem k tomu, že v blízké Praze i jinde v okolí jsou kvalitní bazény a akvaparky, považujeme za účelnější jiné investice.

Podpořili byste vznik programu pro méně zdatné děti, které sice nechtějí dělat vrcholový sport, ale přesto je sportování baví? Jde o širokospektře založené pohybové hry, kde by si mohly utužovat fyzické dovednosti a nesedět u počítače. Dosavadní rozsah v ZŠ je nedostatečný, napadá mi, že pro tyto účely by mohla sloužit třeba Sokolovna, kde by se děti mohly několikrát do týdne scházet.

Nabídka programů pro děti je poměrně bohatá. Hledaný program nabízí např. aktivity Sokola.

Výhledově lze uvažovat o výstavbě kulturního (multifunkčního) střediska na pozemku zámecké zahradu u Lidlu, čímž by vznikly nové plochy pro kulturu (kondiční cvičení) a uvolnilo by se tím místo v sokolovně pro více sportovní činnosti. Toto je však pouze výhled do budoucna a v současné době nejsou d dispozici investiční prostředky na tento záměr.

Ekologie

Co hodláte udělat s faktem, kdy jeden či dva jednotlivci v ulici dokáží spalováním nevhodných, zejména fosilních paliv nebo nesprávným způsobem topení zamořit kouřem přilehlé ulice? Jak tomu čelit na celoměstské úrovni?

Po poslední novele zákona o ovzduší již město nemá vůbec žádné pravomoci v této oblasti, přišlo i o možnost kontrolovat tzv. tmavost kouře. Možností je jen apel radnice a sousedů na odpovědnost jednotlivých lidí…

Jakým způsobem hodláte vycházet s pejskaři, aby město nebylo zamořeno psími exkrementy?

Po městě jsou rozmístěny koše i se sáčky na psí exkrementy. Na základě vyhodnocování situace jsou postupně koše doplňovány i na další místa. Problematikou se rovněž zabývá městská policie, je však těžké přistihnout konkrétního psa a jeho majitele.

Jaký je váš postoj k výstavbě a provozování paralelní letištní dráhy ruzyňského letiště? Jakým způsobem se případně zasadíte o to, aby byl negativní vliv na Hostivici minimalizován?

Paralelní dráha není pro město žádným přínosem, naopak zhorší situaci v Hostivici. Všechny výhrady a požadavky byly opakovaně podrobně specifikovány ve vyjádřeních města k hodnocení vlivů stavby na životní prostředí. Je však třeba uvést, že navrhovaný provoz dráhy (převažující přistání od východu, vyloučení nočního provozu s výjimkou odstávky původní dráhy, …) je pro Hostivici z možných režimů provozu na nové dráze ten nejpříznivější.

Pokud bude na výstavbě této dráhy silný státní zájem, Hostivice výstavbě nezabrání. V takovém případě bude nutné vyjednat co nejvíce kompenzací. V současné době probíhají jednání o podobě protihlukového valu, o kterém se předpokládalo, že by snížil hluk z letadel pojíždějících po dráze. Studie však prokázaly, že efekt tohoto valu bude minimální. Řeší se proto rozsah výsadeb spojených s budováním valu, severně od Hostivice by se měly významně rozšířit stávající plochy zeleně.

Jakým způsobem hodláte řešit pořádek u sběrných nádob tříděného odpadu? Jde mi o to, že jsou zde ukládány nevhodné předměty pro tříděný odpad (pneu, zbytky nábytku, keramika, větve, kovové předměty atp.) navíc ve značném nepořádku – asi nejvíce to platí o separační místě Sportovců x Litovická. Druhý fakt, který mi vadí a zřejmě s tím i souvisí, je nemalý počet automobilů s pražskou registrační značkou, kteří sem odpad vozí. Jakožto rezidentovi se mi krajně nelíbí, že musím doplácet na tyto nešvary ze své peněženky, a to s rostoucí finanční náročností.

Přistižení konkrétního pachatele přestupku je velmi problematické. Nejspíše tedy nezbývá než soustavný úklid a pak také trochu štěstí při kontrole. U aut s pražskou značkou není zřejmé, zda zde jeho majitel nebydlí bez přihlášení k trvalému pobytu. V takovém případě platí aspoň za bytovou jednotku a má nárok na odložení (správného) odpadu. Obdobným problémem je, že leckdy kontejnery na tříděný odpad používají bez smlouvy s městem podnikatelé. V této věci již proběhla kontrola, bude třeba ji opakovat.

Kultura

Jak jste spokojeni se současným fungováním MKSH, co se vám líbí, co nelíbí, co byste změnili?

(Spolu)iniciovali jsme vznik MKSH a tato organizace naplňuje úkoly, kvůli kterým jsme ji zřídili. S jeho činností jsme velmi spokojeni a zaznamenali jsme, že oživení společenského dění v Hostivici oceňuje řada občanů. Věcmi, které nefungují ideálně, se MKSH zabývá a jistě se postupně zlepší.

Podpořili byste navýšení počtu zaměstnanců MKSH?

MKSH plně podporujeme, počet zaměstnanců však v současné době vnímáme jako odpovídající tomu, co od MKSH očekáváme. Navýšení by muselo být provázeno důkladnou rozvahou, jak tato změna přispěje k dalšímu rozšíření aktivit.

Podpořili byste navýšení nákladu a rozsahu Hostivického měsíčníku?

Náklad HM bude zvýšen od 1. ledna 2015 z 3700 na 4000 výtisků, aby se dostalo na všechny obyvatele (v souvislosti s růstem Hostivice již náklad přestával stačit).

Vím, že situace s cennou památkou – Litovickou tvrzí je díky více majitelům složitá, myslíte si, že je reálné, aby v dohledné době byla soukromými společnostmi opravena případně městem odkoupena?

Majitel tvrz udržuje podle svých možností a o prodej městu či jiné instituci nemá zájem. Pokud by však město mohlo obnovu tohoto areálu a jeho zapojení do dění v Hostivici nějak podpořit, rozhodně tomu pomůžeme.

Podpořili byste vznik městského technického muzea, kde by byly statické i provozní exponáty související s Hostivicí a okolí? Jde např. o vyřazené hasičské vozy, traktory, vozy Technických služeb, Městské policie, archaické elektromechanické zabezpečovací zařízení z hostivického nádraží atp.

Ač máme vztah k místní historii, městské muzeum nevnímáme jako prioritu, spíše dáme přednost působení profesionálních muzeí.

Myslíte si, že je reálné, aby do budoucna vznikla městská televize, která by se zabývala aktuálním děním na území města a tyto výstupy umisťovala na internet?

Pokud by šlo o soukromý projekt, proč ne. Z městských peněz ale takovou aktivitu podporovat nechceme, nezdá se nám jako dostatečně efektivní způsob šíření informací.

Myslíte si, že je reálné, že by ve městě vznikla výstavní galerie na jiném místě, než je městský úřad? Současné místo mi nepřipadá příliš vhodné.

O zřízení jiné výstavní galerie než ve vstupní hale zámku a v zámecké kapli neuvažujeme. Stávající výstavní prostor má zajištěnu slušnou návštěvnost, protože jím projdou všichni návštěvníci radnice. Jeho nevýhodou je fakt, že exponáty nemají ochranu formou stálé průvodcovské služby.

Zpět na hlavní stranu