SERIÁL HŘÍŠNÍ LIDÉ HOSTIVIČTÍ

Úvod -> Seriál Hříšní lidé hostivičtí -> 6. část

6. část:

Rušení nočního klidu

(červen 2013)

Dne 8. dubna 1922 oznámil strážmistr Míčka z odveleného vrchního strážmistra četnické stanice Hostivice kladenské okresní politické správě, že předchozí večer o půl 11. potkal strážmistr František Goldbricht v Hostivici holičského pomocníka Antonína H*** a dělníka bez zaměstnání Antonína F***, kteří chodili po ulici a hráli na tahací harmoniku. Již hodinu předtím je Goldbricht napomenul, přesto však „pokračovali ve svévolnosti dále, až na rázné zakročení se jmenovaní rozešli.“

Okresní politická správa nechala vyslechnout Antonína H*** obecním úřadem. Starosta Bouška sepsal s provinilcem 24. dubna 1922 následující protokol: „Hrál jsem na harmoniku ve vsi as o ½ 9. hod. večer, mysle, že na vsi je to dovoleno; když však jsem byl p. strážmistrem upozorněn, že se tak nesmí dít, šel jsem asi čtvrt hodiny za vesnici do polí a vracel jsem se s F*** okolo ½ 11. v noci domů, který nesl moji harmoniku a na ni si pohrával; já si vedl svůj velociped. Ve vsi jsme byli oba p. strážmistrem znova zadrženi a zjištěni, přičemž v té době jsem já klidu nočního již nijak nerušil, nemaje harmoniky u sebe. Teprve po vyzvání p. strážmistra, by mi F*** harmoniku odevzdal, jsem tuto přijal, ale více na ni nehrál. Jsem dosud úplně zachovalý, sveden jsem byl ku skutku místními hochy, zlomyslného jednání jsem se nijak dopustit nechtěl a prosím tudíž snažně za prominutí.“

Antonína F*** vyslýchali o den později přímo na okresní správě politické na Kladně. Vypověděl následující: „Jest pravda, že jsme dne 7. dubna 1922 o 9. hodině večerní hráli společně s Karlem S*** zámečnickým učněm z Hostivic, Josefem K***, taktéž zámečnickým učněm v Hostivicích a holičským dělníkem Antonínem H*** před hostincem pana Nerada v Hostivicích na tahací harmoniku. Strážmistr pan Goldbricht nás napomenul, bychom od rušení nočního klidu upustili, načež jsme šli za ves směrem ku Praze po silnici. Asi po hodině jsme šli do vsi zpět a tu jsem nesl harmoniku zavřenou na rameni. Když jsem ji chtěl dát H***, tu se pásek harmoniku uzavírající přetrhl a natáhnutím harmonika zavrzla. Zmínění četníci šli právě naproti nám a zaslechli to. Tu si mě strážmistr Goldbricht zavolal a zapsal. Při tom na moji omluvu, že se mně pásek přetrhl, nic nedal. To by mně mohly dosvědčit Marie K***, dcera zedníka z Hostivic čp. *** a Marie Š*** taktéž z Hostivic dcera dělníka, které šly domů ze sokola asi 20 kroků před námi. Taktéž shora jmenovaní S*** a K*** mohou to dosvědčiti. Není pravda, že jsme nepřestali hráti na harmoniku, když nás četnická hlídka napomenula, nýbrž jsme se ihned odebrali za ves, jak již spředu je uvedeno. Když mně strážmistr zavolal, začal mne hned fackovat a uhodil mne kolbou, to mohou všichni shora jmenovaní kamarádi dokázati. Více uvésti nemohu.“

Na Kladno došel protokol s výpovědí Antonína H*** až po výslechu Antonína F***, proto si okresní politická správa předvolala Antonína F*** znovu. Dne 22. května 1922 Antonín F*** vypověděl: „Že bych použil výroků, že nám nemá nikdo co poroučet, popírám, ježto jsem tohoto výroku nepoužil. Taktéž popírám, že bych použil výroku „jen si mně napište, však oni mě nerozhází.“ Výpověď kamaráda Antonína H*** z Hostivic jest potud správnou, že jsme šli spolu za ves a tam jsme chvíli na harmoniku hráli. Když jsme šli zpět do vsi, nesl jsem harmoniku já, ale nehrál jsem na ni, nýbrž když jsem ji předával majiteli H***, přetrhl se řemen a tu harmonika samočinně zahrála. Že bych na harmoniku pohrával, popírám, ježto na ni vůbec hráti neumím.“

Ministerský rada z okresní politické správy si nechal předvolat obě jmenované sokolky, které se však nedostavily. Četníkům z Hostivice pak vysvětlili, že o věci nemohou nic uvést a nechtěli proto opustit práci. Dále si kladenští úředníci vyžádali vysvětlení strážmistra Goldbrichta k obvinění, že Antonína F*** fackoval. Goldbricht byl zrovna přeložen do Ledče nad Sázavou, proto s ním protokol sepsal jeho nový velitel Havlovic. Uvedl, že „výpověď Antonína F*** … na pravdě se nezakládá, však při zjišťování jména stavěl se F*** těsně k četnické hlídce a tudíž byl strážmistrem Goldbrichtem uchopen za rameno a odstrčen a tím byla věc vyřízena.“ Odkázal na to, že s ním u zákroku byl strážmistr Ladislav Rodovský, nyní přeložený na stanici do Kladna, který by mohl rovněž podat zprávu.

Tím spis končí. Nevíme, jaký trest za rušení nočního klidu byl nakonec udělen a zda ho provinilci vykonali, ale vidíme, že řešení tohoto drobného přestupku nemálo zaměstnalo mnoho úředních osob… Změnilo se od té doby něco?

Zpracováno podle hlášení uložených ve Státním okresním archivu Kladno ve fondu Okresní úřad Kladno, karton 509, listy 286 až 294.

Úvod -> Seriál Hříšní lidé hostivičtí -> 6. část