ČLÁNKY DO
LISTŮ Z UNHOŠŤSKA
Úvod -> Listy z Unhošťska
-> Číslo 43
Hostivická a litovická komunální politika Jiří
Kučera Hostivice a spojené obce Litovice – Břve –
Jeneček, které dnes tvoří město Hostivici, byly na počátku 20. století
samostatnými politickými obcemi. Některé poznatky o fungování obecní
samosprávy v této době jsou společné pro obě obce a mají zřejmě
obecnější platnost. Dění v obcích na počátku 20. století řídilo
obecní zastupitelstvo, tehdy zvané obecní výbor, a obecní rada, která se
jmenovala též obecní představenstvo. V čele obce stál starosta, kterému
se říkalo také obecní představený. Na rozdíl od současnosti nerozhodovala
rada kolektivně, ale byla pouze poradním orgánem pro starostu. Pro snazší
porozumění budu dále používat současné pojmy. Fungování obce a volba zastupitelstva se řídila
podle zemského zákona č. 7 z roku 1864, který platil s drobnými
úpravami do roku 1919. Přestože volby do říšské rady probíhaly od roku 1907
na základě všeobecného volebního práva (volební právo ale neměly ženy),
v obecních volbách přetrval volební systém založený na voličských
sborech. Volební právo měli jen duchovní, úředníci, důstojníci, doktoři,
učitelé (dohromady zvaní honorace), čestní občané a z příslušníků obce, tedy
těch, kdo měli v obci právo domovské, jen ti, kdo platili přímou daň
z nemovitosti, ze živnosti nebo z příjmu, a dále i právnické osoby,
tedy akciové společnosti, ústavy a další firmy, za které volili jejich
majitelé. Volit ale mohli jen muži, ženy si musely vybrat svého plnomocníka. Vždy před volbami, které se opakovaly každé tři roky,
sestavil starosta přehled voličů seřazený podle toho, kolik který volič
platil daní. Potom celkové přímé daně rozdělil na tři stejné díly a
z největších plátců, kteří odváděli třetinu daní, vytvořil první
voličský sbor, z menších plátců odvádějících druhou třetinu daní druhý
voličský sbor a ze zbytku třetí voličský sbor. Čestní občané spadali vždy do
prvního sboru a tzv. honorace do prvního a do druhého voličského sboru, i
když dotyční neplatili žádné daně. Každý voličský sbor volil třetinu členů zastupitelstva.
Nejprve zvolil třetí sbor, po něm druhý a pak teprve první, vždy tak, že před
další volbou byly známy výsledky. Popsaný volební systém jednoznačně zvýhodňoval
bohatší občany, což byli na vesnicích hlavně rolníci. Funkci starosty získal
zpravidla některý rolník a také v obecních radách bylo zastoupení
sedláků nezanedbatelné. Pečeť Obecního úřadu
v Hostivici z konce 19. nebo začátku 20. století Pokud někdo platil více než šestinu přímých daní
v obci, měl nárok stát se tzv. virilistou, tj. nevoleným členem
zastupitelstva. Jeho pravomoci však byly poněkud omezené. V Hostivici
byl virilistou císař František Josef I. jako majitel zdejšího
velkostatku. Tuto funkci jménem císaře vykonával správce statku, kterým byl
v letech 1913 až 1919 Karel Mulatsch. Řád volení v obcích, tedy volební zákon,
vůbec neznal pojem kandidáta či kandidátní listiny ani volba nebyla podmíněna
souhlasem voleného. Přesto musel zvolený občan pod pokutou získaný mandát
přijmout, výjimky byly uvedeny přímo v zákoně. Z tohoto důvodu také
před rokem 1919 většinou neznáme stranickou příslušnost zastupitelů. František Kubr, hostivický
starosta v letech 1892–1913 V Hostivici starostoval od roku 1892
František Kubr, rolník z čp. 10, kterého v roce 1913 vystřídal jeho
švagr Tomáš Chlupatý, rolník ze sousedního statku čp. 9, podepisující se
„po americku“ jako Tom Chlupatý. Složení hostivického zastupitelstva známe až
po roce 1913, kdy ho tvořili již zmíněný starosta Tomáš Chlupatý, I. radní
rolník František Kubr, II. radní rolník Štěpán Šafařík, III. radní obuvník
Antonín Závora, dále Josef Šafařík, rolník Josef Kozák, továrník Antonín
Staněk, hostinský Karel Nerad, kovář Josef Henych, učitel Antonín Uhlík,
Josef Vlasák a Jan Kohoutek. Tomáš Chlupatý, hostivický
starosta v letech 1913–1919 V Litovicích bylo v roce 1900 zvoleno
zastupitelstvo v tomto složení: za první sbor František Linek, rolník
z Litovic, Antonín Burgr, rolník z Litovic a František Horešovský,
rolník z Jenečka, za druhý sbor František Ptáček, hostinský
v Břvech, Antonín Šimáček, rolník v Břvech a Josef Vorlíček,
hostinský v Litovicích a za třetí sbor Josef Melcr, truhlář
z Litovic, Bohumil Hrdlička, zedník z Litovic a Antonín Hanzlík,
úpravčí trati z Jenečka. Starostou obce se stal 14. ledna 1900 František
Linek, který tuto funkci zastával již po část předchozího volebního období,
prvním radním Antonín Burgr, druhým Antonín Šimáček a třetím František
Horešovský. V zastupitelstvu spojených obcí se dodržovala tradice, že
jeden radní byl z Litovic, jeden z Jenečka a jeden ze Břvů. Pečeť spojené obce Litovice, Břve
a Malý Jenč zřejmě z konce 19. století František Linek propadl v dalších volbách
konaných 31. ledna 1903 do druhého voličského sboru a stal se pak „jen“
prvním radním. Na místě starosty se do konce 1. světové války vystřídali
v letech 1903 až 1909 a znovu v roce 1911, kdy zemřel, Ladislav
Novotný, rolník ze Břvů a nadšený činovník hostivického Sokola, od roku 1909
do své smrti v roce 1911 František Ptáček, hostinský na Břvech zvolený
do zastupitelstva za druhý sbor, v letech 1911 až 1916 Antonín Šimáček,
rolník na Břvech a po Šimáčkově povolání do války pak Jaroslav Burgr, rolník
z Litovic. Na přelomu století se v Hostivici zformovala
sociální demokracie a její členové se stali členy zastupitelstva zvolenými za
třetí voličský sbor. Proměnu vztahu dělníků k představitelům obecní
samosprávy můžeme vypozorovat například v záznamech o dění
v čtenářsko-podporujícím spolku Hostivít. Zatímco v roce 1893 se
starostova manželka Magdalena Chlupatá stala matkou spolkového praporu, o
desetiletí později již vedení spolku považovalo za nevhodné zvát starostu na
valnou hromadu. V lednu 1906 se konala na Břvech sociálními demokraty
iniciovaná velká schůze k připomenutí prvního výročí revoluce
v Rusku (nikoliv tzv. VŘSR) a na podporu všeobecného volebního práva,
které bylo zavedeno o rok později. V roce 1911 vyvolala sociální
demokracie tříměsíční stávku dělníků pracujících ve šroubárně Staněk a Ponec
a o rok později se v Hostivici poprvé slavil 1. máj. Ve Státním okresním archivu Kladno je ve fondu
Okresní úřad Kladno pod signaturou 3-H/6 zachován dramatický průběh
hostivických obecních voleb v roce 1911. Ještě před volbami se šest
občanů odvolalo proti způsobu oznámení voleb a vystavení voličských seznamů.
Námitku, že ve vyhlášce nebyl uveden termín pro reklamaci seznamů, okresní
hejtmanství zamítlo. Starosta v komentáři ke stížnosti upozorňoval, že
občané nezařazení do voličského seznamu dlužili obecní přirážky za rok 1910 a
zaplatili je až po uplynutí reklamační lhůty, čímž pozbyli volebního práva. Volby se konaly 7. prosince 1911 a odvolalo se
proti nim 11 občanů, převážně zřejmě sociálních demokratů, kteří požadovali
jejich zrušení a opakování. Namítali, že starosta při volbě ve třetím sboru
použil jiný voličský seznam než ten, který byl vystaven, že bylo porušeno
právo volit osobně, protože starosta přebíral hlasovací lístky od voličů a po
ověření, že je lístek jen jeden, je sám vhazoval do volební urny, a dále že
voličský seznam byl čten vícekrát, než stanovil zákon. Tehdy se totiž volilo
tak, že starosta četl jména z voličského seznamu a volič mohl odevzdat
hlasovací lístek jen po přečtení svého jména. Čtení se opakovalo dvakrát a
kdo neodvolil při druhém přečtení svého jména, již volit nemohl.
V komentáři ke stížnosti si starosta neodpustil poznámku, že vyhláška o
volbách byla vyvěšena poblíž konzumního spolku, kde se stěžovatelé scházejí,
takže její obsah museli znát. Okresní hejtmanství zjistilo při šetření, že
starosta použil správný voličský seznam, ale zapisovatel Tomáš Chlupatý
přečetl jména v nesprávném pořadí. Na základě tohoto šetření c. k.
místodržitelství 23. dubna 1912 zamítlo námitky stěžovatelů, ale
v přečtení jmen voličů ve třetím sboru v nesprávném pořadí shledalo
takové porušení zákona, že výsledek voleb v tomto sboru zrušilo a
nařídilo doplňovací volby. Výsledek voleb v 1. a 2. sboru, který byl
závislý na výsledku volby třetího sboru, zůstal překvapivě v platnosti. Proti výsledku doplňovací volby konané 27. června
1912, kde sociálně demokratičtí kandidáti dostali 35 hlasů a o jeden hlas
prohráli s jinými kandidáty, se odvolalo již 44 občanů. Opět namítali
použití chybného voličského seznamu, místodržitelství však již předtím
rozhodlo, že se bude volit podle seznamu z řádné volby. Hlavní námitky
směřovaly proti tomu, že příznivci sociální demokracie Josefu Matějkovi,
který se kvůli službě na dráze nemohl dostavit k volbě, nebyla uznána
plná moc pro jiného voliče a naproti tomu hostinský Antonín Šroubek volil až
po skončení druhého čtení voličského seznamu. Protože se prokázalo, že
Šroubek byl přítomen ve volební místnosti při druhém čtení, i když až po
přečtení svého jména, tato námitka byla zamítnuta. Neobstála rovněž první
námitka, protože místodržitelství konstatovalo, že proti upření volebního
práva si může stěžovat jen sám volič, který se ale ke stížnosti nepřipojil.
Výsledek doplňovací volby tak místodržitelství potvrdilo. V Litovicích jsou zaznamenány problematické
volby v roce 1892. V lednu 1892 byl kvůli protestu výsledek volby
zrušen, důvod však není znám. V opakované volbě v listopadu 1982
byl zvolen do zastupitelstva za třetí sbor obecní posel Antonín Melcr, který
neměl právo být volen, takže byl výsledek celých voleb opět zrušen. Řádným
způsobem volby proběhly až v následujícím roce. Síla sociální demokracie se naplno projevila
v roce 1919, po zavedení všeobecného volebního práva i v obecních
volbách. Sociální demokraté zvítězili v obou obcích a získali svého
starostu. V Hostivici se jím stal Václav Bouška, dřívější dlouholetý
činovník spolku Hostivít, a v Litovicích truhlář Josef Melcr, který
v zastupitelstvu zasedal již v letech 1900 až 1903 a 1909 až 1919. František Linek, litovický
starosta v letech 1900–1903 Pravomoci zastupitelstva se v samostatné působnosti
příliš nelišily od současnosti a stejně jako dnes obec vykonávala i
přenesenou působnost, tedy státní správu, za kterou plně zodpovídal starosta.
K významným rozdílům v samostatné působnosti patřilo právo udělovat
domovské právo, tedy právo zdržovat se na území obce a požívat obecních
výhod, zejména chudinského zabezpečení. Péče o chudé byla jedna
z významných povinností obce. Obec rovněž schvalovala ve stanoveném
rozmezí obecní přirážku k přímým daním, která tvořila příjem obecního rozpočtu.
Ve spojených obcích Litovice – Břve – Jeneček činila v roce 1901 12,5 %
a poté stoupala na 38 % v roce 1903 a až 65 % v letech 1910 a 1911,
v roce 1913 poklesla na 55 %. Péče o mnohé oblasti veřejného dění se
tehdy nazývala policie, takže obec vykonávala například policii polní,
policii k věcem potravním, policii ve příčině zdraví, policii čeledi a
dělníků, policii mravnosti či policii v příčině staveb a v příčině
ohně. Stejně jako v současnosti obec prostřednictvím místní školní rady
zajišťovala provoz školy. V roce 1906 tak byla společným nákladem všech
přiškolených obcí postavena v Hostivici nová školní budova. Co konkrétně zastupitelstvo rozhodovalo, si můžeme
ukázat jen na příkladu Litovic, kde dostupné podklady pečlivě zpracoval kronikář
Ludvík Pergl a kde dokonce zřejmě ještě existují zápisy ze zasedání.
Hostivické podklady se pravděpodobně nedochovaly, nejsou uloženy ani ve
státním okresním archivu, kam správně patří. Spojená obec neměla stálou místnost obecního
úřadu, úřad sídlil vždy v starostově domě. Za starostů Novotného, Ptáčka
a Šimáčka se tedy úřad přestěhoval z Litovic na Břve. Na konci 19. století, v roce 1899 byl
v lednu založen sbor dobrovolných hasičů pro všechny tři spojené obce,
obec mu zakoupila stříkačku za 2 500 korun a c. k. velkostatek zapůjčil
vlastní stříkačku a postavil hasičskou kolnu, ze které pak sbor platil nájem.
Ve stejném roce se začalo nákladem 13 784 korun se stavbou silnic
západně od Litovic, nynějšího prodloužení Litovické ulice a ulic Za Tvrzí a U
Nádraží. Okres přispěl jednou třetinou nákladů, část dala obec
z vlastního a zbytek si půjčila u Zemské banky. Při stavbě vznikl spor o
vícepráce v hodnotě 2 544 korun, za které obec nabídla jen
1 100 K. Soudní spor později skončil smírem. V roce 1902 se konalo pod záštitou
litovického zastupitelstva svěcení stříkačky sboru dobrovolných hasičů a na
kapličce svatého Jana Nepomuckého byla přistavěna zvonička. V roce 1903 odprodala obec dva pozemky na
výstavbu domků, jmenovala Františka Horešovského čestným občanem, zakoupila
pro hasiče další dvě stříkačky (pro Jeneček a Břve) a další vybavení a
zajistila rozdělení nouzového přídělu brambor pro potřebné, protože ten rok
byla špatná úroda. V roce 1904 zastupitelstvo prodalo další
pozemek, obec propustila obecního strážníka a písaře a na inzerát přijala
nového, čestným občanem byl jmenován farář Josef Sirůček a byl zhotoven
regulační (územní) plán. Z dění v následujícím roce 1905 je
zaznamenána jen půjčka na stavbu školy. V roce 1906 obec prodala část břevské návsi
starostovi Novotnému, který na tomto pozemku později vystavěl hospodářské
budovy. Další prodej je zapsán až v roce 1908 v Litovicích a 1909
na Břvech. Roku 1909 byla v Litovicích na obecní zahrádce zřízena obecní
studna, zřejmě je to dodnes existující studna v ulici K Rybníku. V roce 1910 byly v dražbě pronajaty
obecní pozemky na šest let a starosta pohostil následníka trůnu arcivévodu
Karla, který navštívil hon na kachny na rybníku Kala a na Břevském rybníku. Roku 1911 obec postavila silnici přes náves
v Jenečku a do hostivického Jenečka. V tomto roce tedy vznikla
Družstevní ulice v současné poloze a upravena byla i ulice Novotného. O
rok později byla postavena hasičská kolna v Jenečku v Novotného ulici a
byl opraven obecní domek na návsi (zbořený v roce 1947). V roce 1913 dal výpověď obecní strážník a
obec opět přes inzerát přijala nového. V Jenečku byly vykáceny akáty
kolem rybníka, rybník ohrazen železným zábradlím a na obecním pozemku
vysázeny stromy. V roce 1914 byl přestavěn obecní domek v Litovicích a byla upravena navazující ulice K Rybníku. V Litovické ulici byly vykáceny lípy, které překážely provozu. V létě vypukla první světová válka a tím události v obci nabraly zcela jiný spád… |
Úvod -> Listy z Unhošťska
-> Číslo 43