image003

 

MARIÁNSKÝ SLOUP

 

Úvod -> Památky -> Mariánský sloup

 

 

Roku 1732 koupila Hostivici jako součást tachlovického panství  Anna Marie Františka velko­vévodkyně toskánská a záhy se pustila do rozsáhlé stavební činnosti. Na návsi (nynějším Husově náměstí) postavila faru a pře­stavěla zámek a přesně mezi tyto dvě dominanty nechala umístit devět metrů vysoký mariánský sloup z žehrovického pískovce. Práce byla v roce 1740 zadána kamenickému mistrovi Janu Jiřímu Thumovi z Verneřic za 110 zlatých a v roce 1741 už proběhlo jen nabarvení sloupu za 24 zlatých.

Stav sloupu nebyl vždy uspokojivý. Již na počátku 20. století měly sochy zuráženy atributy (znamení, podle kterých se svědci poznávají) i s částmi rukou. Velkou opravou prošel sloup v letech 1994–2000, při této opravě musely být znovu vybudovány základy sloupu zničené zatékáním z okolní zpevněné plochy a byly nově vytvořeny atributy světců, které však nebyly na sloup umístěny. K tomu došlo až při dalším restaurování sloupu v roce 2014, kterého se ujal akademický sochař Jiří Kačer.

image005 

Na vrcholové desce nacházíme ze západní strany, směrem k zámku, plastickou kopii oltářního obrazu z kostela Panny Marie vítězné na Bílé Hoře. Z východní strany, směrem k faře, je znázorněna Panna Marie Polická. Anna Marie Františka Toskánská, o níž místní tradice mylně tvrdí, že se na sloupu nechala zobrazit sama, tak do Hostivice přenesla mariánský kult ze svého severo­českého panství Horní Police (u České Lípy).


I v průběhu 20. století neodolaly času některé části výzdoby. V sou­časnosti již nenajdeme na sloupu v úrovni soch kartuše (plochy často mírně vypouklého tvaru v bohatých ornamentálních rámečcích). V jedné této kartuši býval monogram „ANNA“ (či spíše „AMF“), ve druhé znak vévodů sasko-lauenburských, ze kterého velkovévodkyně toskánská pocházela, a zbývající bývaly prázdné.

Stará poškození soch a chybějící atributy způsobily, že není zcela jisté, které světce sochy představují. Zdeněk Wirth je v roce 1907 označil jako sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Víta (?) a sv. Barboru (?), Josef Ptáček pak o pár let později jako sv. Vavřince, sv. Kateřinu, sv. Víta (?) a sv. Floriána. V současnosti považujeme za správné určení podle Josefa Ptáčka.

Svatá Kateřina, svatý Vavřinec a svatý Vít.

Svatá Kateřina Alexandrijská († 307) svou výmluvností obrátila na křesťanství i císařovy rádce. Byla vězněna a mučena, tělo chtěli drásat kolem s hřeby, které se zázrakem rozpadlo. Kateřina je patronkou univerzit, studentů, vědců, knihtiskařů, kolářů a vozků. Socha na mariánském sloupu nemá atribut, kterým je rozlomené kolo. Koruna snad byla doplněna dodatečně, protože svatá Kateřina nepocházela z královského rodu a koruna jí nepřísluší.

Svatý Vavřinec († 258) byl římský jáhen, který byl mučen, aby vydal údajné poklady církve, a poté uškvařen. Je patronem správců majetku, kuchařů, sládků, knihovníků a hasičů. V současnosti nemá svůj atribut, mřížový rošt.

   

Svatý Vít a svatý Florián.

Svatý Vít († 305) byl římský chlapec umučený pro víru, patřil mezi ochránce Čechů. Vítovým atributem je palmová ratolest (společný atribut pro všechny mučedníky) a kniha.

Svatý Florián († 303) byl římský voják umučený v Horním Rakousku pro víru. Je patronem hasičů, zedníků a kominíků. Jeho atributem je vědro s vodou, kterou hasí dům u svých nohou.

 

 

 

Úvod -> Památky -> Mariánský sloup

 

image003