HOSTIVICKÝ ZÁMEK

 

Úvod -> Památky -> Zámek

 

 

Roku 1688 při dělení majetku rodu Žďárských připadla ves Hostivice hraběnce Johaně Eusebii Barboře Caretto-Millesimové. Ta zde zřídila nový hospodářský dvůr a při něm v letech 1689–1697 vystavěla raně barokní zámek. Byla to obdélná jednopatrová stavba s hlavním vstupním portálem ze dvora a kamennými portály a ostěními kolem oken v přízemí i prvním patře.

Od dalšího majitele hraběte Jáchyma Bredy (známého svou lakotou a přísností na poddané) koupila v roce 1732 tachlovické panství včetně Hostivice velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská (*1672 †1741). Velkovévodkyně pocházela z rodu vévodů Sasko-lauen­burských, kteří vlastnili rozsáhlé majetky v severních Čechách, například zámek v Zákupech. Její první manželství s falckrabětem Filipem Vilémem z Neuburgu ukončilo po třech letech úmrtí manžela. Druhé manželství s Giovannim Gastonem, posledním příslušníkem rodu Medicejských vládnoucího v Toskánsku, dopadlo špatně. Manželé žili odloučeně a Anna Marie nasměrovala svou činorodost do rozsáhlé stavební činnosti na svých panstvích.

Rekonstrukce předpokládaného vzhledu zámku před rokem 1823, kdy byla stržena věžička

V Hostivici velkovévodkyně Toskánská postavila faru, mariánský sloup a školu (dnes dům čp. 7 na Husově náměstí) a zcela přestavěla kostel a zámek. Přestavba zámku provedená v letech 1732–1734 pravděpodobně neměla žádného projektanta, pro inspiraci sloužil nejspíš zámeček v Ostrově u Karlových Varů. Zednické práce vedl polír Jan Jiří Bauer, který se řídil pokyny velkovévodkyně. Tesařské práce provedl litovický tesař Wettinger a jeho tovaryši. Kamna, která se bohužel nezachovala, byla dílem pražského kamnáře Jana Wolfa Rodleina. Freskovou výzdobu v centrální hale a všech místnostech prvního patra vytvořil pražský malíř Karel Josef Moravini (či snad Moravec).

Z původní stavby zámku bylo při přestavbě použito obvodové zdivo se vstupním portálem, okenní ostění a klenby v přízemí. Objekt byl zvýšen o druhé patro a dispozice spodních podlaží umožnila vznik monumentální ústřední haly, procházející oběma patry a osvětlené altánovou střešní nástavbou. Na jednoduchou až geometricky strohou hmotu zámku byl nasazen nástavec s řadou komínů, který zakončovala věžička se zvonkem a dvěma hodinovými ciferníky, vrcholící tyčí s koulí a osmicípou hvězdou.

Svou stavební činnost v zámeckém areálu dokončila velkovévodkyně Toskánská stavbou dvoupatrové sýpky (špýcharu) situované severně od zámku.

Zámek od severovýchodu na snímku z roku 1907

Nedochovaná freska na stropě sálu (nyní obřadní síně)

v prvním patře zámku v roce 1907

Po její smrti zdědila zámek dcera z prvního manželství Marie Anna Karolína a po ní vnuk velkovévodkyně, bavorský vévoda Klement František. Ten obnovil stavební činnost, především přístavbou kaple. Kaple se musela vyhnout staršímu špýcharu a svým zalícováním s hlavní fasádou částečně narušuje přísnou symetrii stavby. Štukatérskou výzdobu kaple provedl Antonín Oldelli.

V roce 1754 převzal panství bavorský kurfiřt Maxmilián Josef a zájem majitelů o hostivický zá­mek postupně upadá. V roce 1797 ještě za­zna­menáváme ú­pravy zahrady, kde byla zřízena fontána, ale již v roce 1806 píše správce budovy přípis o hava­rijním stavu bu­do­vy. Navrho­va­né opravy se uskutečnily jen částečně, a tak v roce 1823 mu­sela být pro značnou sešlost stržena věžička. Současně byl vy­měněn krov. K větší opravě stře­chy došlo v ro­ce 1871, kdy se musely od­stra­nit následky velké vichřice.


Tachlovické panství, ke kterému patřila i Hostivice, se stalo v 19. století soukromým majetkem habsburského domu. Nejprve patřilo Ferdinandu V. Dobrotivému, poté císaři Františku Josefu I. Zámek přestal sloužit svému účelu a byl pronajímán na byty. Kaple byla rozdělena a spodní část sloužila jako uhelna, horní jako sušárna prádla. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzaly hospodaření v areálu hostivického zámku státní statky a v roce 1957 pak Jednotné zemědělské družstvo Hostivice. Po celou tuto dobu se trvale zanedbávala údržba, až se zámek dostal do havarijního stavu. Místní národní výbor již dokonce požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, ale nakonec převážil názor, že zámek by se měl opravit.

Zámek ze dvora před rekonstrukcí (snímek ze stavebně-historického průzkumu 1972)

Rekonstrukce zámku proběhla v letech 1977–1983 a zachránila tuto stavbu před zánikem. Zámek nyní slouží jako sídlo městského úřadu a využívá se i ke kulturním účelům. Noví majitelé areálu zámeckého dvora v posledních letech zahájili i opravu budov tvořících tento dvůr.

 


Na prohlídce zámku…

Do hostivického zámku, v současnosti sídla městského úřadu, vstupu­jeme vchodem z náměstí, který vznikl až při poslední rekonstrukci zámku. Původní vchod ze zámeckého dvora se zdobeným portálem se nyní nepoužívá.

Ze vstupní místnosti můžeme zamířit vpravo do výstavní síně, jejíž součástí je kaple. Ve spodní části kaple byla kvůli nadměrné vlhkosti odstraněna omítka a holé kamenné zdivo dodává tomuto prostoru zvláštní atmosféru. Vlevo od vstupní místnosti se nachází podatelna a informační kancelář úřadu, dveřmi proti vchodu se v úředních dnech dostaneme do dalších prostor zámku.

Štuková výzdoba v zámecké kapli

Další místnost osvět­lují pouze prosklené velké dveře, které vedou k pů­vodnímu vchodu a k míst­nosti, která sloužila jako spisovna a archiv úřadu, nyní je zde advokátní kan­celář. Místnost nalevo od původního vchodu byla při rekonstrukci zámku upravena na záchody. Vlevo se dostaneme do kanceláří sociálního od­boru a odboru vnitřních věcí a vpravo se nachází schodiště.


Po schodišti s freskami poškozenými vlhkostí se dostaneme do prvního patra, s částečně dochovanou freskovou výzdobou dokládající, že toto patro bývalo dříve reprezentativní. V malé zasedací místnosti tvoří výzdobu stropu velké zrcadlo s obrazem andělů hrajících si s míčem a v rozích čtyři malá zrcadla nesená štukovými anděly s poškozenými motivy čtyř ročních období.

 

Výzdoba stropu salonku: anděl nesoucí obraz ročního období (při opravě v 80. letech vsazený  „vzhůru nohama“)
 a dívčí hlava ve štuku zrcadla hlavního obrazu

V kanceláři starosty najde­me dva motivy: na stěně ženu s loveckým rohem a dravcem držící loveckého psa a na stropě amorka a ženskou postavu se šípem.

Nejrozsáhlejší výzdoba se dochovala v místnosti, která dnes slouží jako obřadní síň. Jižní stěnu mezi okny dotváří malovaný krb s vázami a kyticemi, na západní stěně vlevo od okna vítá klečící žena krále, ve středu severní stěny je obnoven obraz se sedící postavou u hodovního stolu a na východní straně ženská a mužská postava, černoušek a pes. Výzdobu doplňují terasa se schodištěm a další motivy zahradní architektury.

V předsíňce kanceláří finančního odboru se dochovala výzdoba páskovým ornamentem.

Dále v prvním patře zámku najdeme kanceláře místostarosty, tajemníka úřadu, sekretariátu a matriky. V ústřední hale se pořádají pravidelné koncerty.


Vystoupáme-li po schodech do druhého patra, staneme na ochozu kolem centrální haly, z něhož máme nejlepší výhled na nejrozsáhlejší fresku celého zámku, která na ploše asi 200 m2 zachycuje výjevy z bitvy na Bílé hoře v roce 1620. Na jižním čele je namalován kostel Panny Marie na Bílé Hoře, na západní stěně střetnutí maďarské a císařské jízdy, na severním čele bubny, trofeje a prapory a na východní stěně pak císařské vojsko s generálem na koni. Podle legendy generál (či snad kněz) drží v ruce obraz Panny Marie s vypíchanýma očima a podněcuje vojáky proti protivníkovi, který měl obraz poškodit. Ve druhém patře zámku se nacházejí kanceláře stavebního úřadu, investičního odboru, správního odboru a odboru životního prostředí a také zasedací místnost.

Generál na koni – výjev z fresky bitvy na Bílé hoře v centrální hale zámku

Prameny

·       Holec František a kol. (1988): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII – Praha a okolí. Nakl. Svoboda, Praha

·       Hostivický měsíčník, zvláštní číslo k rekonstrukci hostivického zámku, červen 1983

·       Líbal D., Kašička F. a kol. (1972): Hostivice (okres Praha-západ) – stavebně-historický průzkum zámku. SÚRPMO Praha

·       Wirth Zdeněk (1907): Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kladenském

 

 

Úvod -> Památky -> Zámek