SERIÁL PŘÍBĚHY HOSTIVICKÉ POLITIKY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 3. část

Předchozí část – Následující část

Část třetí:

Obecní strážník v podezření z krádeže
(Hostivický měsíčník 3/2009)

Když byla v Hostivici za 1. republiky zavedena elektřina, dodávala ji podnikům i domácnostem obec, která z této činnosti měla zisk umožňující podporovat i jiné činnosti. Elektrické rozvody udržovali místní živnostníci, pokladníkem elektrického podniku byl pověřený člen zastupitelstva, účetním obecní tajemník a odečty elektroměrů a vybírání poplatků zajišťovali obecní strážníci.

Dne 17. února 1934 oznámil pokladník V. K. předsedovi elektrárenské komise Matěji Tůmovi a starostovi Františku Čermákovi, že strážník Antonín Balík neodvedl očekávané peníze. Starosta proto nahlédl do pokladních knih, zjistil různé nedoplatky a požádal v lednu 1935 okresní úřad v Kladně o podrobnou kontrolu hospodaření elektrického podniku za rok 1934.

Revizí byli pověřeni vrchní komisař Jaroslav Danihelka a účetní František Velc. Zjistili, že účetnictví podniku je zcela nepřehledné, a museli sestavit nový výkaz hospodaření za kontrolovaný rok. Své poznatky shrnuli do patnáctistránkové zprávy, ve které můžeme číst i takováto zjištění: „… Vůbec tedy nebyla vedena přesná a spolehlivá evidence ani o zaplacených účtech ani o odvodech výběrčích. Součinnost pokladníka s účetním a s výběrčími byla velice nepřesná a pro spolehlivé účtování nedostačující. … Běžný záznam o množství zakoupeného a spotřebovaného proudu, jakož i o případných ztrátách proudu v síti veden vůbec nebyl. … Evidence elektroměrů na kartotékových lístcích se teprve zavádí. Doposavád nebyla vůbec vedena. Inventář elektroměrů se vůbec nevede. … Účet daní, dávek a poplatků také nebyl veden.“ Několik stránek zprávy bylo věnováno poučení, jak se má správně účtovat a hospodařit.

Kontroloři zjišťovali rovněž, zda některý ze strážníků má skutečně nějaké nedoplatky. Strážník František Vodolán měl štěstí: vedl si svoji nezávislou evidenci přijatých a odevzdaných dokladů, která se shodovala se záznamy pokladníka a účetního a kterou revize uznala za věrohodnou. Naproti tomu Antonín Balík nebyl tak nedůvěřivý a schovával si pouze potvrzenky o odváděných částkách vystavované pokladníkem, které se rovněž shodovaly s pokladníkovými záznamy. Přiznal však, že obsah obdržených stvrzenek nikdy podrobně nezkoumal, a nebyl schopen doložit, že od občanů nevybral více peněz. Nikdo však nedoložil jediný vystavený účet, ze kterého by Balík neodvedl vybrané peníze pokladníkovi.

Přes shledaný chaos v účetnictví elektrického podniku a mnohé nejasnosti byly veškeré zjištěné (či spíše odhadnuté) nedoplatky za rok 1934 ve výši 6 621,75 Kč připsány k Balíkově tíži a četnická stanice na něj sepsala oznámení k okresnímu soudu. Za zaplacení vyčíslené škody se musela zaručit strážníkova matka svým rodinným domem, jinak by byl okamžitě propuštěn. Strážník Antonín Balík zůstal v obecních službách a o pár let později se přel se starostou o doplacení zadržovaného služného. Ze spisů odhaduji, že žádné peníze nezpronevěřil, ale doplatil na všeobecný nepořádek v dokumentaci podniku. Vždyť i výše škody, kterou po něm obec vymáhala, se několikrát změnila…

Revize zaměřená na vybírání poplatků však zjistila jednoznačnou zpronevěru na netušeném místě – podváděl sám pokladník elektrického podniku V. K. Protože se kontrolorům nezdála částka na jisté složence, kterou pokladník poslal peníze bernímu úřadu v Unhošti, ověřili si ji u příjemce. Ukázalo se, že ve skutečnosti byla odeslána částka o 500 Kč menší a pokladník dodatečně upravil složenku. Po tomto odhalení už nedalo mnoho práce zjistit, že pokladník tento postup použil od svého ustanovení 1. ledna 1932 čtyřikrát a způsobil tak obci škodu 2 000 Kč. Když si starosta Čermák a kontroloři pokladníka pozvali, aby jim věc vysvětlil, položili před něj ony složenky. To však neměli dělat: než se vzpamatovali, pokladník dvě složenky zničil. Zbývající se však podařilo zachránit a posloužily jako důkaz u soudu. Pokladník se hájil tím, že si takto kompenzoval výdaje pro podnik, které nebyl schopen doložit patřičnými doklady.

O dva roky později, roku 1937, provedl okresní úřad podrobnou kontrolu samotného obecního hospodaření a její výsledek vedl k rozpuštění zastupitelstva. O tom ale až někdy příště…

Článek byl sestaven s využitím dokumentů uložených v SOA Praha – Státním okresním archivu Kladno ve fondu Okresní úřad Kladno, karton 111, sign. 3-H/686.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 3. část