SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 113. část
|
Stalo se před 50 lety: (HM 7–8/2018) Rok 1968 bývá považován za významný rok
našich dějin, zejména v důsledku srpnové okupace vojsky Varšavské
smlouvy. V tomto pokračování seriálu Stalo se před… se budu věnovat třem
různým událostem tohoto roku, od nichž letos uplynulo již půl století. Šedesátá léta přinesla určité uvolnění po tvrdém režimu padesátých
let. I tak se ale v roce 1968 střetávaly různé módní proudy
s konzervativními názory. Krásným dokladem je jednání o zábavách
pořádaných fotbalovým oddílem v červnu 1968 v radě MNV. Na schůzi
rady MNV Hostivice konané 7. června 1968 byl zařazen následující bod
programu: „Byly projednávány stížnosti
na pořádání čajů, kde účinkuje big beatová skupina – pořadatel oddíl kopané
Sokola Hostivice, bylo konstatováno, že těchto zábav se zúčastňuje velké
množství mladých chlapců tak zv. vlasatců, kteří sem
dojíždějí z Prahy, Kladna a okolí, na sále se nepřístojně chovají a po
cestě domů budí veřejné pohoršení. Usnesení: školská komise ve své pravomoci
vydá okamžitý zákaz pořádání těchto zábav tohoto druhu.“ Na schůzi 21.
června 1968 rada projednala dopis oddílu kopané k vydanému zákazu a
rozhodla se pozvat zástupce oddílu do příští schůze. Projednání na schůzi 5.
července 1968 bylo zaprotokolováno takto: „Dostavili
se zástupci oddílu kopané TJ Sokol Hostivice k projednání přípisu, kde
školská a kulturní komise oddílu oznámila, že nadále nebudou povolovány
čaje s big beatovou skupinou. Tato otázka byla soudruhům osvětlena
s tím, že naši občané si stěžují, že účastníci těchto čajů, kteří sem
dojíždějí hlavně z Prahy, z Kladna a okolí, se nepřístojně chovají
– ničí silniční ukazatele, rozbíjejí okna a vývěsní skříňky (jako př. bylo
uvedeno závodem cihelna v Hostivici, kde byla stržena se stožáru sovětská
vlajka – podupána a roztrhána, dále byla poškozena vrata a jiná zařízení).
Tato mládež převážně se rekrutuje z mladých vlasatých lidí a též
ohrožují drážní dopravu, kde musela zasahovat i VB [Veřejná bezpečnost,
tehdejší policie]. Po této diskusi, kde
se vystřídali všichni členové rady, bylo soudruhům přislíbeno, že budou
podporováni v konání a pořádání kulturních podniků v naší obci mimo
big beatových skupin. Usnesení rady vzali zástupci TJ Sokol na vědomí.“ K 1. lednu 1968 se rozšířilo území hlavního města Prahy, v našem
okolí byly připojeny Řepy (Ruzyně připadla k Praze již v roce
1960). Ke stejnému datu byly upravovány i hranice mezi některými obcemi a
Prahou. Podle úvodního dopisu z Okresního národního výboru Praha-západ
mělo jít o drobné změny hranic, což platilo ve většině případů se dvěma
výjimkami: od Hostivice bylo převedeno do
katastrálního území Ruzyně asi 189 hektarů pozemků (z větší části
v areálu letiště) a Kněževes přišla dokonce asi o polovinu svého
katastrálního území. V roce 1968 se však připravoval také zákon o
federalizaci a předpokládalo se, že tento krok bude spojen
s většími změnami v uspořádání státní správy včetně dalšího
rozšíření Prahy (měly být také zrušeny krajské národní výbory). ONV
Praha-západ vypracoval několik variant dalšího rozšiřování Prahy, které
předpokládaly mj. zachování stávajících okresů, ale i připojení celých okresů
Praha-západ a Praha-východ k Praze. V Hostivici se konalo 18.
června 1968 plenární zasedání MNV za účasti asi 500–600 občanů, ze kterého
vzešel požadavek připojit Hostivici k Praze. Hned následující den
proběhla konference národních výborů okresu, na níž se hostivickým zástupcům
Ing. Karlu Haklovi, Václavu Krejčíkovi a Štěpánu Arnoldovi nepodařilo
hostivický názor prosadit. Rada MNV se proto 21. června 1968 rozhodla
vypracovat dopis s požadavkem vládní komisi a zaslat ho na vědomí i
Středočeskému KNV a Ústřednímu národnímu výboru hl. m. Prahy. Požadavek na
připojení k Praze hostivický MNV v tomto roce ještě několikrát
zopakoval, ale ústavní zákon o československé federaci, který přijalo Národní
shromáždění 27. října 1968, nepřinesl očekávané změny ve struktuře státní
správy. Později se nejspíše názory změnily, protože Hostivice zůstala
součástí okresu Praha-západ i při posledním rozšiřování Prahy
v roce 1974. V srpnu 1968 zasedala rada MNV dne 23. srpna, jen pár dní po
vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jako předposlední bod své
schůze proto projednávala i aktuální situaci. V zápise ze schůze je
uvedeno: „V závěru schůze předseda
s tajemníkem MNV informovali radu o událostech od 21. 8. 68,
tj. ode dne okupace naší vlasti spojeneckými vojsky Varšavské dohody. Členové
rady byli informováni o postupu vedoucích funkcionářů, jaké opatření bylo do
dnešního dne učiněno. Bylo děláno provolání k našim občanům, hlavně
k naší mládeži, o zachování klidu a rozvahy, byly řešeny zásobovací
otázky a v průběhu těchto dnů bylo reagováno na všechny výzvy legálního
rozhlasu k zahajování stávek, protestů proti postupu okupantů. Stávky
byly projednávány se zástupci našich závodů, byla provedena podpisová akce,
která protestovala proti okupaci naší vlasti – bylo učiněno prohlášení, že
všichni naši občané spolu s místními orgány pevně stojí na presidentem ČSSR arm. gen. L. Svobodou a předsedou vlády
Černíkem, za předsedou NS soudr. Smrkovským a za
vedoucím tajemníkem ÚV KSČ s. A. Dubčekem. Toto prohlášení a protest
podepsalo za dopoledne 2 100 občanů naší obce dne 22. 8. 1968
a týž den odpoledne doručeno mládežníkem Š*** se svým kamarádem přímo na
velitelství generálu armády Pavlovskému. Dále je třeba konstatovat, že byla
vysoká aktivita našich požárníků, kteří drželi od prvého dne okupace
pohotovost a jsou v pohotovosti i nadále. Velkou aktivitu projevila i
naše mládež, která se přihlásila a dala se k disposici funkcionářům
k zajišťování úkolů vyplývajících z této situace. Manželé B***
z Hostivice I-*** se aktivně zapojili při podpisové akci a byla řada
dalších občanů, funkcionářů, členové MV, členové rady a dalších organizací
Národní fronty, straníků i nestraníků, kteří se ochotně podíleli na
zajišťování potřebných úkolů. Po projednání těchto informací po živé diskusi
rada vyslovila souhlas s postupem vedoucích funkcionářů a spontánně se
postavila za legálně zvolené orgány v čele s presidentem republiky
arm. generálem Ludvíkem Svobodou a za vedoucího tajemníka ÚV KSČ s. Alexandra
Dubčeka. Bylo doporučeno odeslat dopis našim čestným občanům manželům Korabelnikovým z Leningradu, ve kterém by bylo
oznámeno, jak bylo narušeno naše přátelství mezi oběma národy.“ Za
povšimnutí stojí, že jméno čestného občana A. J. Korobejnikova
je zapsáno špatně, přestože manželé navštívili Hostivici pouhé tři roky před
tímto zápisem. Plénum MNV, jehož jednání se mohli účastnit i občané, se
konalo v červnu 1968 a pak až v prosinci 1968. Na prosincové schůzi
nebyly celostátní události na programu, pouze při čtení zprávy o činnosti
rady MNV byl přečten i odstavec s vyjádřením rady ze srpna 1968 citovaný
výše. V únoru 1970 plénum MNV odvolalo svá provolání k veliteli
vojsk Varšavské smlouvy generálu Pavlovskému ze srpna 1968, protože „na základě poznatků a skutečností …
neodpovídalo pravdě“, a provedlo některé personální změny. Odvolán byl
předseda komise místního hospodářství a jeden člen rady MNV. Tajemník MNV
z roku 1968 Štěpán Arnold byl v té době již vážně nemocný a
rezignoval na mandát poslance MNV ze zdravotních důvodů, předseda MNV
Ladislav Chaloupka setrval ve funkci až do roku 1980. Při výměně stranických
legitimací byl odvolán z funkce předseda místního výboru Národní fronty.
Již v roce 1968 vystoupila řada členů z místní organizace Svazu
československo-sovětského přátelství. V roce 1971 je tehdejší předseda
SČSP Jan Staněk vypsal do pamětní knihy organizace jmenovitě, aby nemohli být
v budoucnu znovu přijati. Při zpracování článku byly využity zápisy z jednání
Rady MNV Hostivice z roku 1968, které jsou uloženy ve Státním okresním
archivu Praha-západ v Dobřichovicích ve fondu MěNV Hostivice pod inv. č.
27. Změny hranic obcí jsou dokumentovány písemnostmi ze stejného archivu
z fondu ONV Praha-západ. Třemi hvězdičkami jsou označena vynechaná jména
a další osobní údaje. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 113. část