SERIÁL STALO SE PŘED…

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 24. část

Stalo se před 60 lety:
Vznikla „Velká Hostivice“

(Hostivický měsíčník 1/2010)

Po léta, od nepaměti žily vedle sebe, vzdáleny asi na půl hodiny cesty pěšky dvě obce, Hostivice a západněji Litovice s osadami Břve a Jeneček. Takto, jako dvě sestry žijící někdy v souladu, někdy rozvaděné, poutány však k sobě školou, kulturou, poštou, dopravou, pracovištěm, společnými zájmy a navíc rodinnými svazky, vycházejíce sobě vstříc řadami domků, zbudovaných po první světové válce podél okresní silnici Hostivice – Litovice, spojily se dnem 1. ledna 1950 v jednu politickou obec, jíž byl dán úřední název Hostivice, okres Praha-západ.

Stalo se tak na popud politických organisací Komunistické strany Československa v Hostivici a v Litovicích, které utvořily již v r. 1949 jeden společný orgán k řízení politické a hospodářské činnosti v obci, jejž později následovaly po projednání veřejnými schůzemi občanů místní akční výbory Národní fronty.

Souhlasná usnesení místních národních výborů v Hostivici a v Litovicích ze dne 3.6.1949 o sloučení těchto obcí v jednu politickou obec schválil Okresní národní výbor Praha-západ výměrem ze dne 21.11.1949 zn. 172-11.11.1949 zveřejněným v Úředním listě II. čís. 21 dne 25. ledna 1950. Vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 č. 504 (Úřední list I. číslo 123 ze dne 16.8.1950) stanoven nový úřední název Hostivice, při čemž názvy sloučených obcí a jejich osad zůstávají úředními názvy částí nové obce. Usnesením místního národního výboru ze dne 3. března 1950 byly pojmenovány jednotlivé čtvrti obce takto: Hostivice I, Hostivice II – Litovice, Hostivice III – Jeneček, Hostivice IV – Břve, Hostivice V – Palouky. Úřední název Palouky byl pak schválen výnosem ministerstva vnitra ze dne 27.11.1950 zn. 171/1-25.11.50-I/1 a tak tato skupina 13 domů, vzdálených asi 2 km východně od vlastní obce, vstoupila do dějin obce se samostatným názvem. Název vznikl z místního názvu pozemků, na kterých byly domky v r. 1932–1938 postaveny.

Každá čtvrť má samostatné číslování popisných čísel, počínaje číslem 1, jen Palouky počínají číslem 500.

Celková katastrální výměra obou území (Hostivice a Litovice) činí ku dni sloučení 1658,19 ha.

Podle sčítání lidu, provedeného k 1. březnu 1950 bylo v obci 4 079 obyvatel a 859 popisných čísel.

Takto zaznamenal dodatečně v roce 1956 do nově založené kroniky obce Hostivice nový kronikář Václav Čížek událost, od které uplynulo již 60 let – sloučení Hostivice a Litovic do jedné obce.

Dnes už považujeme Hostivici zcela samozřejmě za jedno město a jen dvě katastrální území připomínají starší vývoj. Hranice mezi oběma územími však byla v 70. letech změněna, původní průběh byl ještě složitější. Po rychlém stavebním rozvoji během první republiky se do sebe obě obce doslova zamotaly. Nejpozoruhodnější se mi jeví situace v ulici Ke Stromečkům – její část za nynější Lomenou ulicí patřila již do Litovic, ale měla blíž k hostivické zástavbě, kudy byl hlavní přístup. Z Litovic se sem dalo dostat jen cestou přes Stromečky. Také Litovická ulice dělila souvislou zástavbu – jedna strana patřila Hostivici, druhá Litovicím (ale s výjimkami na obou koncích ulice).

Sloučení obou obcí tedy bylo logickým vyústěním předchozího vývoje. První výzvu ke sloučení nacházím ve druhém čísle časopisu Vzlet Hostivice–Litovice z roku 1947, který společně vydávaly pěvecký sbor Bendl, Junák, Odbor mládeže národních socialistů a Československý svaz mládeže. Změněné politické poměry po převratu v roce 1948 tento krok paradoxně usnadnily, diktát jedné politické strany umožňoval rychlejší výsledek, než kdyby se na sloučení musela dohodnout zastupitelstva tvořená více politickými stranami s různými zájmy. Stačí jen připomenou složitá jednání před vznikem „Velké Prahy“ v roce 1920 a „Velkého Kladna“ za 2. světové války. Odtud jsem si také „vypůjčil“ titulek tohoto článku, uvedený název se v historii nikdy nepoužíval. S odstupem musíme ocenit, že tehdejší politická reprezentace nezvolila za název spojené obce nějaký novotvar, jak bylo obvyklé. Podobné štěstí neměla například nedaleká Rudná, která vznikla sloučením Dušník a Hořelice.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 24. část