SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 26. část
Stalo se před 170 lety: (Hostivický
měsíčník 3/2010) Katastr byl od dávných
dob nástrojem vladaře (státu) k výběru pozemkové daně (daně
z hlavy). Až v současnosti katastr slouží zároveň k prokázání
vlastnického práva k majetku, tuto funkci dříve zastávaly desky zemské
či různé panské urbáře a purkrechty a později pozemkové knihy. Po rakouském státním
bankrotu v roce 1811 narostla potřeba zlepšit výběr pozemkové daně.
Josefský katastr, který slovně popisoval každý jednotlivý pozemek, už tomuto
účelu přestával stačit. Přistoupilo se tedy k vytvoření nového katastru,
který byl nazván stabilní. Název vycházel z toho, že měl na dlouhou dobu
zachytit stav využívání jednotlivých pozemků. Tvůrci nedocenili hlubokou
proměnu, kterou prošla krajina v následujícím období v důsledku
průmyslové revoluce. Stabilní katastr byl poprvé založen na podkladu
katastrální mapy. Ty byly zpracovány po jednotlivých katastrálních obcích
v jednotném měřítku 1:2880. V Litovicích dosud katastrální mapa
vychází právě z mapy vytvořené pro potřeby stabilního katastru.
V Hostivici již vznikla modernější mapa v měřítku 1:1000. V Čechách trvaly
mapovací práce 12 let, a to v letech 1826 až 1830 a 1837 až 1843.
Katastrální obce Hostivice a Litovice byly vyměřeny v roce 1840,
před 170 lety. Práce začaly již v roce 1839, kdy byly popsány hranice se
sousedními obcemi. Tento popis se zachoval pouze pro Litovice a jsou
v něm podepsáni rychtáři a konšelé nejen z Litovic, ale i ze všech
sousedních obcí. Poté byly v terénu vyměřeny všechny pozemky a vyneseny
do map. Podle stabilního
katastru se začaly platit daně až od roku 1860. Slabým místem stabilního
katastru byla jeho aktualizace, na kterou bylo v celých Čechách
vyčleněno pouhých 19 zeměměřičů. V Hostivici a v Litovicích tak
proběhla aktualizace pouze v roce 1858 a pak až roku 1875 při zakládání
nového písemného operátu, tzv. reambulaci. Mapy stabilního
katastru jsou nejkrásnějšími katastrálními mapami. Tzv. císařské otisky
zachycují stav v době mapování a jsou vybarveny podle způsobu využití
jednotlivých pozemků. Jsou k dispozici v ukázkách na webu
Hostivické historie a kompletně na stránkách Českého úřadu zeměměřického a
katastrálního historickemapy.cuzk.cz. Na menších listech byly zpracovány tzv.
indikační skici, které mají navíc v každém pozemku napsané jméno
majitele a obsahují i zákres pozdějších změn. Katastrální obce (nyní
nazývané katastrální území) podle stabilního katastru se staly základem pro
vymezení obecní samosprávy v roce 1849. Tak se stalo, že Jeneček byl na
celé století rozdělen mezi dvě obce – Hostivici a spojené obce Litovice, Břve
a Jeneček. Přitom ještě podle josefského katastru byl celý Jeneček přiřazen
do katastrální obce Hostivice... Stabilní katastr
poskytuje i nedocenitelné informace o stavu krajiny a o vlastnických poměrech
před průmyslovou revolucí. V Hostivici i v Litovicích dohromady
tvořila panská půda 52,3 % celkové výměry. Sedláci vlastnili celkem 43,9 %
výměry všech pozemků a o zbytek se podělili obec, domkáři, církev a ostatní
majitelé. Výměra jednotlivých selských hospodářství se pohybovala od 9 do 39
ha, nejčastěji však kolem 20 ha. V jednotlivých obcích byli v roce
1840 tito největší rolníci: v Litovicích Václav Vlček z čp. 10 (asi
39 ha, později zkrachoval a jeho majetek koupil velkostatek), v Jenečku
Václav Zábranský z čp. 1 (asi 39 ha), v Hostivici Jan Stádník
z čp. 9 (asi 31 ha) a na Břvech Václav Novotný z čp. 1 (asi
23 ha, jeho rod později získal břevský statek čp. 9 a stal se tak největším
hospodářem po velkostatku). Obecní nemovitý
majetek tvořily především pastoušky – v Hostivici v Potoční ulici,
v Litovicích v ulici K Rybníku a v Jenečku
v Družstevní ulici –, kontribuční špýchary – v Hostivici
v Cihlářské ulici (bývalý mlýn) a v Litovicích v Litovické
ulici (proti parku T. G. Masaryka) – a pozemky některých polních
cest. Obec Hostivice dále vlastnila hřbitov (nyní park u mateřské
školy), malou louku u Litovického potoka pod Litovickým rybníkem, celé
Podskalí, tj. pozemek od karlovarské silnice k ulici U Vodárny, a část Skály.
V písemném operátu je hostivické obci dále připsáno pole v severní
části katastru, které však nejspíše nebylo obecní; v indikační skice je
označeno jako kostelní. Litovické obci patřil rovněž pozemek pod hrází
Litovického rybníka, u bývalého kontribučního špýcharu. Obec Břve měla
v majetku trojúhelník louky za Krahulovem, který je dodnes městským
pozemkem. Podrobný přehled údajů
ze stabilního katastru a jejich vyhodnocení naleznete ve 3. svazku řady D Pramenů k hostivické historii na webu Hostivické
historie. Článek vznikl
s využitím archivních materiálů uložených v Národním archivu ČR a
v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 26. část