SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 43. část
|
Stalo se před 140 lety: (Hostivický
měsíčník 10/2011) Výstavba
pražsko-duchcovské dráhy, která vede z Prahy-Smíchova přes Rudnou,
Litovice, Středokluky a Slaný do Mostu a Duchcova, začala v říjnu 1871,
právě před 140 lety. Se starší buštěhradskou dráhou, tedy s tratí Praha
– Kladno – Chomutov byla propojena až za 2. větové války. Ještě před
kratším časem opustila původní přímou trasu z Litovic do Středokluk a byla přeložena kolem rozšiřujícího se ruzyňského
letiště. Podívejme se, jaké zajímavosti najdeme k výstavbě dráhy
v místních pramenech…
Železničáři před
litovickým nádražím pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století Nejstarší zmínka se
nachází v Národních listech z 10. dubna 1870, kde nechalo litovické
zastupitelstvo otisknout následující oznámení: Obecní výbor spojených obcí Litovic, Malé Jenče a Břve usnesl se
v schůzi ze dne 6. dubna 1870 na následujícím: 1.
že podporovati bude žádost za udělení
koncese ku stavbě dráhy ze Smíchova do Duchcova (Mostu) pánů Julia Grégra,
Sladkovského, Finka atd. a spolu že žádati bude, by nikomu jinému mimo
družstvu tomuto udělena nebyla; 2.
dále vyslovuje se proti udělení koncese ku
stavbě jmenované dráhy továrníku Liebigovi, který
chce ji vésti přes pozemky naše. Z obecního zastupitelstva spojených obcí Litovic, Malé Jenče a
Břve, dne 6. dubna 1870. Pečeť obecní. Následují podpisy pp. obecního starosty a výborům jakož i pp. občanů
ze všech tří obcí.
Litovické nádraží
z kolejiště na výřezu z pohlednice odeslané v roce 1903, kterou vydal Antonín
Kubr z Litovic Usnesení ukazuje, že výstavba trati nebyla zpočátku zcela
jednoznačnou záležitostí, že se o ni dokonce ucházelo více podnikatelů. Další
informace zaznamenal kaplan Heřman Haase do hostivické farní pamětní knihy: V polovici
měsíce října 1871 počali dělníci pracovati na nové trati, kteráž povede
z Prahy do Duchcova a dovážeti bude z tamních uhelen uhlí ku Praze;
snad bude potom uhlí v hojnosti a lacinější. Tato dráha směrem od Prahy
u Chejně vstoupí na zdejší pole; u Litovic bude
stanice, odtud jde k zelenému kříži přes silnici, za Jenečkem přes dráhu
Buštěhradskou, kdež bude navážka 7½ sáhu vysoká a dva mosty; odtud se
obrátí přes pole ku Kněžovsi a dále pak ku Slanému.
Rolníci nevidí příliš rádi tuto trať, neboť rozkouskuje jejich pole
přespříliš; za 1 sáh čtverečný dávalo se jim 1 zlatý 50 krejcarů, než
věc tato ještě není uspořádána. I tu pracuje množství lidí, a sice i
v den sváteční. Stavbou tou nedostává se zdejším rolníkům dosti pracovných sil. Na jiném místě pamětní
knihy nacházíme údaj, že na stavbě dráhy zde pracovalo 800 dělníků. Zápis o
stavbě dráhy provází postesk nad úpadkem mravů, hlavně nad nesvěcením nedělí
a svátků. Přes stížnost podanou u samotného kardinála nařizovali úředníci
císařských dvorů práci i v neděli bez povolení duchovního, přestože to
podle jeho názoru nebylo třeba. Panští úředníci prý i málo navštěvují
bohoslužby a mladí se na nich chovají nevhodně, poškozují kostel
a obtěžují děvčata. Podobné stížnosti směřoval kaplan i na dráhu a její
zaměstnance. Postesk končí takto: Pracováním času
nedělního na dráze a při panském dvoře uškodí se zde v osadě ve věcech
náboženských mnohem více, než deset nevěreckých
novin plných hany a potupy na církev katolickou, poněvadž na mnoze noviny kazí, kdož si je mohou zaopatřiti, nesvěcení
svátků však má přes míru zhoubný účinek na lidech chudých, nemajetných.
Nikoliv tak slovem jako spíše skutkem podkopává se všeliká autorita. Že to
nevede k žádné radostné budoucnosti, toť okáží příští bohužel časové. Článek vznikl
s využitím dokumentů přístupných v projektu Kramerius Národní
knihovny v Praze a hostivické farní pamětní knihy uložené v SOkA
Praha-západ. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 43. část