SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 47. část
|
Stalo se před 350 lety: (Hostivický
měsíčník 2/2012) V roce 1662, tedy před 350 lety, sepsal turnovský měšťan Tobiáš
Rovenský, úředník Františka Adama Eusebia Žďárského
ze Žďáru, urburní neboli gruntovní knihu (urbář) Červenoújezdského a Kladenského panství, k němuž
patřily i Hostivice, Litovice, Jeneček a Břve. Úvod vysvětlující důvody
pořízení knihy zní doslovně takto (v původním pravopisu): Kniha
Urburni aneb Gruntovni a Poržadna
Sprava o Panstwi J. W.
Hrab. M. Kladenskem a Čzerweno Augezdeczkem. Za Wzacztneho Štiastneho panowani J. M. Vysocze Urozeneho Hraběte a
Pana Pana Františka Adama Eusebiusa
Sté Rzimske Rziše
Hrabiete Ze Žďaru, Pana
na Kladnie, Czervenem Augezdczy, Wytzyzych a Gettesdorfě, J. M. Rzim. Czýsarže, Uherskeho a Čzeskeho krale, Slawných Saudúw Dworskeho a Komorniho Raddy v Kral. Čzeském a Wšech Pržipadnostech, czo ktomu obogimu Panstwi naleži. Jako Pržednie v Zamku
Kladenskem Piwowaru, Chmelniczech,
Dworžich, owczýných, Polých prži Dworžich,
Lúkach, Zahradach, Štiepniczých, Rybniczých, Mlejných, o Lesých, o Collaturach. Tež czo gest se dúchodúw stalech Peniežytých, obylnych, Húsí Krmných, Kapaúnúv, Slepicz, Kuržat, Wagecz aurocznych ztýchž Panstvwi schazýwalo, A Kdyby Wšickni Gruntowé osazeny byly, geštie by tak gako pržedešlých Leth Wýchazelo, gako take gakými Robotami Wrchnosti Lyde poddani powini gsau. Naposledy s kterymi
okolnými Pany sausedy to oboge Panstwi a W Kterych Mistech mezugi v Poržadnost uwedená. Praczy Tobiáše Rowenského, Sauseda Miesta Turnowa nad Jizerau, Letha Panie 1662. Předložený text je při
pozorném čtení srozumitelný, takže jen vysvětlím, že jako štěpnice se
označovaly ovocné sady či zahrady a kapoun je vykastrovaný kohout. Urbář vznikl ve snaze obnovit
prosperitu panství zpustlého v hrůzách třicetileté války. Stará
purkrechtní kniha Červenoújezdského panství, do
které se zapisovaly údaje o vlastnictví jednotlivých statků (gruntů a chalup,
které se od gruntů lišily hlavně tím, že k nim patřilo méně polí),
vznikla v roce 1610 a zápisy v ní jsou dovedeny do roku 1631. Poté
si vrchnost dlouhá léta vlastnictví nezapisovala, až v roce 1657
sestavil panský úředník Matyáš Pohořský novou purkrechtní knihu. Když se po
něm stal písařem Tobiáš Rovenský, neměl pro práci svého předchůdce žádná
pochvalná slova a prakticky u každého statku doplnil či opravil zapomenuté
záznamy o dluzích či jiných změnách týkajících se jednotlivých usedlostí
a v roce 1661 raději založil novou purkrechtní knihu. Na tuto práci
navázal v roce 1662 sestavením urbáře, tedy přehledu, kde má vrchnost
jaký majetek a kolik má kdo odvádět daní a jakou má robotní povinnost.
Nachází se zde i slovní popis hranic mezi vesnicemi. Je to nejstarší známý
urbář týkající se vsí tvořících nynější Hostivici. V témže roce vznikl i
nejstarší dochovaný „seznam obyvatel“ nazvaný „Řízení dětí otců živých a
sirotků na panství J. V. H. M. Kladenském a Červeno Újezdeckém obnovená v létu Páně 1662“. Obsahoval tak málo
jmen, že si z něj většinu údajů ocitujeme v některém
z příštích pokračování seriálu. Obě panství –
Kladenské a Červenoújezdské – v té době držel
jeden majitel. Když bylo v rodu Žďárských ze Žďáru více mužských
potomků, rozdělovali si panství mezi sebe, když jich ubývalo, majetek se
soustředil do rukou jediného majitele, až Františkem Adamem Eusebiem, který si nechal sestavit urbář, jemuž je
věnován tento článek, rod vymřel. Obě panství se dělila celkem na čtyři
rychty. Podle urbáře patřilo ke kladenské rychtě Městečko Kladno a vsi
Újezdec, Cvrčovice, Olšany, Stehelčeves, Hnidousy, Motyčín, Saky, Žižice, Kamenice, Pohořice,
Podol, Pozdeň a Kroučová, k dobrské rychtě
Dolejší Dobrá, Hořejší Dobrá (nyní se obě vsi dohromady nazývají Velká
Dobrá), Doksy, Družec, Kyšice, Kročehlavy, Hořejší
a Dolejší (nyní Velké a Malé) Přítočno a Hřebeč, k červenoújezdecké
rychtě Červený Újezdec (nyní Červený Újezd), pustá Rymáň,
Svárov, Podkozí, Libečov, Dolejší Ptice, Nučice a
Tachlovice a k hostivické rychtě Hostivice, Hradiště (tehdy z něj
zbýval jen obnovený mlýn, který dnes známe jako Peterkův), Zličín, Sobín,
Řepy, Litovice, Jeneček, Jeneč a Břve. Je zajímavé, že v jiných knihách
z této doby nebyly vsi přiřazeny vždy ke stejným rychtám. Hospodáři na poddanských statcích v té době odváděli peněžní
daně dvakrát ročně – v dubnu (úrok svatojiřský) a v říjnu
(úrok svatohavelský). Kromě toho náležely vrchnosti i naturální dávky
slepic, kuřat a vajec. Urbář zapisuje ideální stav platný před válkou, který
nepochybně nebyl naplňován, protože řada usedlostí byla pustých.
Z Hostivice se mělo odvádět 45 kop 34 grošů úroku svatojiřského a 46 kop
4 groše úroku svatohavelského, 83 úročních slepic,
1 úroční kuře a 9 kop úročních vajec.
Litovičtí hospodáři měli předepsáno celkem 16 kop 5 grošů úroku
svatojiřského, 16 kop 25 grošů úroku svatohavelského, 40 úročních
slepic, 5 úročních kuřat a 3 kopy a 20 kusů úročních vajec. Pro Jeneček uvádí urbář po 7 kopách 6
groších úroku svatojiřského i svatohavelského, 20 úročních
slepic a 20 úročních vajec. Od hospodářů ze Břvů
očekávala vrchnost 3 kopy 33 grošů svatojiřského úroku, 7 kop 3 groše
svatohavelského úroku, 29 úročních slepic
a 1 kopu úročních vajec. Zajímavý je rozpis robot v době žní. Zatímco v Hostivici,
v Jenečku a na Břvích nejsou zapsány,
litovičtí měli odvést celkem 42 dnů roboty ročně. Možná je to proto, že
Litovice nepatřily až do třicetileté války k Červenoújezdskému
panství a měly jinou vrchnost, od které Žďárští převzali starší rozpis
daní a robot. Litovičtí tak měli v té době předepsánu robotu jako jediní
z celé hostivické rychty. V Hostivici se v této době nacházelo 18 gruntů a chalup,
z nichž 9 bylo pustých a jeden se stal (dočasně) svobodným, takže nebyl
zapisován do panských knih, ale do desek zemských. Panský dvůr byl „na
stavení velmi spuštěný a také neohrazený“, v podobném stavu se nacházela
panská stodola. Ze zbořeného ovčína zůstávaly jenom zdi. Zapsány jsou
i čtyři rybníky, z nichž u některých nelze přesně určit jejich
umístění: rybník Pátek (podle pozdějších map ležel mezi nynější cyklostezkou
z Hostivice do Sobína a Peterkovým mlýnem), rybník nade mlýnem (snad je
míněn Peterkův mlýn), rybník ve vsi Hostivici a zaniklý rybník pod Malým
Jenečkem (nejspíš co dnes stojí domy družstva Zahrada). Písař zdůraznil, že
se v Hostivici nachází jinopanský Rumpálovský dvůr. Na to, kdy se tento dvůr dostal do
majetku panství a zda se nacházel skutečně v místech nynějšího zámku,
jak předpokládají autoři stavebně historického průzkumu zámku, by mohlo
přinést odpověď jen studium v deskách zemských. O kostele a faře se
v urbáři píše toto: Kostel farní ve vsi Hostivici založení památky
svatého Jakuba apoštola Páně, jest velice spuštěný a opravy potřebuje. Při
tom kostele nenachází se zvonů na věži žádných, byly zvony veliké na věži 3,
na kostele 1 a na faře 1. Ty zvony v létu 1639 od soldátů J. M. C.
pobrány byly. Fara i škola k zboření přišly. Litovice tvořilo 9 gruntů (není zapsána žádná chalupa, 4 grunty byly
pusté), bývalá panská krčma, pustý panský mlýn, pustá tvrz a pustý dvůr se
stodolou, ovčínem a ovčárnou. Zpráva o rybnících mě uvádí do rozpaků. Podle
ní se v Litovicích nacházely dva rybníky – hoření Litovský
a pod ním kaprový zvaný Čekal. Již v roce 1723 na mapě hradního vodovodu
je Čekal zakreslen jižně od Hostivice, na strouze mezi Kalou a Peterkovým mlýnem,
ale seznam hostivických rybníků ho neuvádí. Naproti tomu se nepředpokládalo,
že by se nějaký rybník nacházel mezi Litovickým rybníkem a Husovým náměstím,
jak naznačuje tento popis. Pod tvrzí ležely sádky na živé vodě. V Jenečku zná urbář pouze tři grunty, z toho dva pusté. Na Břvích nebyl žádný ze tří gruntů pustý,
ale totéž nelze říct o tvrzi a ovčínu. Rybníky jsou zaznamenány čtyři:
Břevský při krčmě, Kala aneb Kalský, Nekejcov a potěrní Čížek nad Kalským. Zde nemáme větší problémy
s určením: dva rybníky ještě existují, Nekejcov
se nacházel směrem k Sobínu (nyní je jeho bývalá plocha zalesněna) a
Čížek si troufám umístit do Bažantnice jižně od Kaly, kde cesta prochází po
bývalé hrázi a kde je rybník zakreslen na pozdější mapě I. vojenského
mapování. U jednotlivých vsí nenalézáme zprávy o lesích, ale souhrnná zpráva
uvádí, že mj. u Hostivice a u Litovic se nacházejí porostliny. Toto letmé seznámení s urbářem zakončím přehledem, kdy se zde
slavila v 17. století posvícení: v Hostivici a v Jenečku
v neděli po svatém Jakubu, v Litovicích druhou neděli po svatém
Václavu a na Břvích v neděli po Matce Boží
Sněžné. Urbář
Kladenského a Červenoújezdeckého panství
z roku 1662 je uložen v Národním archivu ve fondu Ředitelství
císařských soukromých a rodinných statků Praha – Knihy pod
inv. č. 29 a jeho opis v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny
v Praze pod sign. XXIII D 203. Přepis
vybraných částí urbáře je zařazen jako svazek č. 6 řady E Pramenů
k hostivické historii na webu Hostivické historie, výhledově se
připravuje i zveřejnění úplného přepisu tohoto urbáře. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 47. část