SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 50. část
|
Stalo se před 80 lety: (Hostivický
měsíčník 6/2012) Když bylo rozhodnuto o
výstavbě nového letiště u Ruzyně, začaly se Státní regulační komise pro
hlavní město Prahu s okolím a ministerstvo veřejných prací zabývat
ochranou plochy letiště, ale i okolí. K tomu byl vypracován i přehledný
regulační a zastavovací plán pro území civilního letiště v Ruzyni a
obcích okolních, který byl schválen v únoru 1932, před 80 lety. Kromě
vlastní plochy letiště obsahoval i vymezení důležitých silnic – pražského
okruhu a nové karlovarské silnice, nejspíše velmi blízko místům, kde byly
skutečně o mnoho desetiletí později vybudovány. Ministerstvo veřejných
prací bylo tehdy majitelem a podnikatelem státního letiště v Ruzyni a
při omezování výstavby v okolí letiště naráželo na to, že tehdejší
předpisy neupravovaly, do jaké vzdálenosti od hranic letiště je třeba
považovat povolování staveb za nebezpečné. Ministerstvo při argumentaci
využilo mezinárodní smlouvu o úpravě letectví z roku 1919, která se však
zabývala hlavně bezpečností letců, a odvodilo z ní, že ohrožené pásmo je
do 500 metrů od hranic letiště. Tato argumentace by však neobstála sama o
sobě, proto k odůvodnění zákazu staveb bylo využito této formulace: „Dle
důvodové zprávy jest sice hlavním účelem potvrzeného plánu zabezpečiti
nezastavitelnost území určeného pro budoucí civilní letiště, ale tato
nezastavitelnost má svou vlastní příčinu nikoli jen v existenci
civilního letiště, nýbrž hlavně v té okolnosti, že toto území jest ode všech
zastavěných částí okolních obcí i značně vzdáleno a pro zastavění se nehodí.“
Není asi překvapením, že dosud stavebně nezajímavé pozemky získaly na hodnotě
a majitelům se s pomocí jednotlivých obecních úřadů dařilo umístit zde
stavby před vydáním regulačního plánu, který to zakazoval. Státní regulační
komise ve svém rozhodnutí dlouze zdůvodnila, že takto umístěné domy nejsou
důvodem pro to, aby bylo umožněno umístění dalších staveb. Ministerstvo samo
v počáteční fázi poněkud podcenilo návrh regulačních podmínek a při
závěrečném schvalování je bylo třeba upravit, protože by znemožňovaly i
výstavbu některých zařízení nezbytných pro provoz letiště a staveb zázemí. Návrh regulačního
plánu, který stanovil nezastavitelnost části katastrálních území Ruzyně, Kněževsi,
Hostivice, Přední Kopaniny a Prahy XVIII (Liboce), se samozřejmě setkal
s námitkami vlastníků pozemků. Z Hostivice podali námitky
V. Kozák, František Kubr, František Šafařík a správa státních statků
v Jenči, které byly zamítnuty, stejně jako námitky stěžovatelů
z ostatních obcí. Zajímavé je odůvodnění, proč byla zamítnuta připomínka
F. Kubra, že podle názoru odborníků je výměra letiště dostatečná a
nezastavitelný pás je zbytečný. Komise konstatovala, že „v této otázce může
býti jedině směrodatný názor stavebníka a podnikatele letiště, jakož i úřadu,
který projekt letiště schvaluje a k provedení připouští, t. j.
názor ministerstva veřejných prací.“ Provoz letiště
v Ruzyni byl zahájen v roce 1937, tedy před 75 lety. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 50. část