SERIÁL STALO SE PŘED…

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 61. část

Stalo se před 30 lety:
Po rekonstrukci otevřen hostivický zámek

(červen 2013)

Hostivický zámek patřil na počátku 20. století rakouskému císaři jako součást tachlovického velkostatku a spolu s dalším císařským majetkem byl po roce 1918 zestátněn. Protože tachlovický velkostatek měl historicky sídlo v Jenči, vznikl Státní statek Jeneč. Přestože Státní statek Jeneč existoval i nadále, prosadilo Jednotné zemědělské družstvo Hostivice v roce 1957 převod hostivického dvora včetně zámku do své správy (stát jako vlastníka však zastupoval místní národní výbor). Zámek již za státního statku sloužil k bydlení zaměstnanců, stejně tomu zůstalo i za JZD. Zanedbávání údržby vedlo k tomu, že se zámek dostal v podstatě do havarijního stavu.

Zámek před rekonstrukcí (fotodokumentace SÚRPMO):

Z Husova náměstí

Ze dvora

Vstupní hala ze dvora (nyní prostor před kanceláří odboru životního prostředí, se vstupem do sklepa)

Schodiště z přízemí do prvního patra

Centrální hala s freskou bitvy na Bílé hoře

Horní část kaple (na snímku) sloužila jako sušárna prádla, ve spodní byla uhelna

V 70. letech 20. století národní výbor požádal o vyřazení zámku ze seznamu nemovitých kulturních památek, zároveň však probíhaly přípravy rekonstrukce. Stavebně historický průzkum zpracoval v roce 1972 František Kašička ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO), historii zámku podle archivních pramenů sestavil L. Lancinger. SÚRPMO následně zpracoval i projekt rekonstrukce, generálním projektantem byl Ing. arch. V. Tatíček.

Rekonstrukce zámku proběhla v letech 1977–1983 a zachránila tuto stavbu před zánikem. Stavbu investoval Městský národní výbor v Hostivici, respektive odbor výstavby zřízený při Městském kulturním středisku Hostivice. Hlavním dodavatelem se stalo buštěhradské středisko národního podniku Obnova památek, hlavním stavbyvedoucím byl V. Sedláček. Restaurátorské práce vedl prof. R. Ondráček. Rekonstrukce, která měla být původně dokončena již v roce 1981, ale pro nedostatek peněz se protáhla, si vyžádala náklady 12 milionů Kčs.

Z průběhu rekonstrukce (fotokronika města, V. Broul a J. Kučera):

Stavební zásahy při rekonstrukci byly poměrně rozsáhlé. Zcela vyměněn byl krov a stropy nad místnostmi druhého patra, nově byla vyzděna část altánového nástavce, rovněž původní dřevěné schodiště bylo nahrazeno novým betonovým. Vyměněny byly rovněž některé stropy nad místnostmi v 1. patře. Mezi schodiště a centrální halu byla doplněna protipožární příčka, která nyní umožňuje mj. uzavřít halu při koncertech. Odstranění druhotného mezipatra v kapli umožnilo obnovit vyznění tohoto prostoru. V místnosti před kaplí musela být znovu postavena část klenby. Z provozního hlediska bylo velmi významné zřízení nového vstupu z Husova náměstí, do té doby se do zámku vstupovalo pouze vchodem ze dvora. Řada místností byla zcela nově omítnuta. Došlo rovněž na výměnu všech oken, klasicistní dvojitá špaletová okna byla nahrazena současnými. Na fasádě byly odstraněny pozdější pomocné konstrukce a byla rovněž nově omítnuta.

Rekonstrukce se dočkala rovněž fresková výzdoba některých prostor. Nejvýznamnější je freska s výjevy bitvy na Bílé hoře v centrální hale, kromě stropu se dochovala malířská výzdoba v obřadní síni (byť motivy nejsou zcela srozumitelné), obnoveny byly štuky a fresky v tzv. salonku (protože byl strop zcela zničený, snesli restaurátoři dochované prvky ukotvené na deskách a později je znovu upevnili na nový strop; tak se stalo, že obraz v jednom medailonku je nyní umístěn „vzhůru nohama“) a freska na stěně a na stropě zdobí i starostovu kancelář. Málokdo dnes pozná, že pískovcový krb v obřadní síni byl při rekonstrukci nahrazen malbou…

Zámek byl po rekonstrukci slavnostně otevřen 24. června 1983. Při této příležitosti bylo vydáno zvláštní číslo Hostivického měsíčníku a pamětní list.

Snímky zámku a dvora v den otevření:

Zámek měl původně sloužit především ke kulturním účelům. V přízemí získaly prostory klub důchodců a městská knihovna, jejíž dětské oddělení se nacházelo ve druhém patře. Ve druhém patře v místnostech nynějšího stavebního úřadu rovněž probíhaly hudební kurzy, proto je hlavní místnost stavebního úřadu obložena protihlukovými izolacemi. Protože reprezentační prostory od počátku používal městský národní výbor, přesunuly se sem postupně i další kanceláře z budovy Husovo nám. čp. 59, z níž se stal dům služeb.

V roce 1985 byla znovu postavena zámecká brána, kterou dříve JZD strhlo. Přes velkolepé plány na další rekonstrukce zámeckého dvora, která měla začít budovou bývalé kovárny, tím však obnova areálu skončila. Město Hostivice v 90. letech dvůr prodalo a o jeho obnovu se zasloužili soukromí vlastníci; kovárna a vůbec severní křídlo na obnovu ještě čeká.

Vybavení klubu důchodců v přízemí zámku

Obnova zámecké brány v roce 1984

Zámek v roce 1989 (foto J. Lukášek)…

… a pro srovnání v 70. letech (foto B. Polívka)

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 61. část