SERIÁL STALO SE PŘED…

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 70. část

Stalo se před 160 až 170 lety:
Páter Krolmus přichází

(březen 2014)

Již před polovinou 19. století se začala rozvíjet archeologie jako věda. Zpočátku ji ovlivňovaly romantické představy prvních nadšenců, kteří v řadě nálezů viděli (mylně) důkazy uctívání pohanských božstev. Pomocí archeologie se také Češi i Němci snažili dokázat nárok jejich národa na české území, což byl jeden z mnoha projevů národního obrození. Archeologická činnost v tomto období však umožnila později vytvořit opravdu vědecké základy tohoto oboru.

Archeologie se neobejde bez terénní činnosti a k nejvýznamnějším terénním badatelům romantického období patřil páter Václav Krolmus, jehož působení se dotklo i Hostivice.

Narodil se 14. února 1787 v Březince u Mladé Boleslavi a v srpnu 1815 byl vysvěcen na kněze. Byl kaplanem v Liblici u Mělníka, v Lysé nad Labem, ve Mšenu, v Brozanech, v Křesíně. V letech 1832 až 1840 byl farářem ve Zvíkovci. V roce 1840 odešel na léčení do Prahy a zde již zůstal. Již od mládí se věnoval místním pověstem, historii a především archeologii. V revolučním roce 1848 se zapojil do politického dění. Ve čtvrtek 8. června 1848 vystoupil na shromáždění lidu na Bílé Hoře jako kněz s kázáním, kterým podpořil volbu poslanců. Kvůli tomuto projevu byl vyšetřován vojenským soudem, z vazby byl propuštěn po dvou měsících. Při vyšetřování byla vyslechnuta řada lidí z okolí Bílé Hory, ve známých pramenech však není zmíněn nikdo z Hostivice. Kdosi z Litovic však poslal do redakce Národních novin hned 9. června 1848 zprávu o bělohorském shromáždění, která měla vyjít v České včele, ale nebyla otištěna. Krolmus byl i poté považován za politicky podezřelou osobu, ale znovu uvězněn nebyl. Po odbočce k politice se páter Krolmus vrátil k archeologii a od roku 1851 se mu dostávalo při jeho činnosti podpory Archeologického sboru Národního muzea.

Zřejmě v roce 1844 přišel páter Václav Krolmus poprvé na Břve a na vrchu Krahulově u Břevského rybníka nalezl pravěkou nádobu. Na Břvích znovu bádal někdy mezi roky 1846 a 1850, kdy nalezl několik hrobů se sedícími kostrami zřejmě v blízkosti nynější ulice U Obory.

O všech těchto nálezech však máme zprávy až z roku 1854, kdy se dochoval Krolmusův deník včetně záznamů o práci na Břvích i s odkazy na starší vykopávky. Hned na konci zimy, 8. března 1854 zde Krolmus kopal na základě zprávy, že zde byla v prosinci 1853 nalezena a zničena kostra s nádobami. Poté pokračoval do Litovic, kde navázal na své vykopávky z roku 1845, o nichž nejsou podrobnější záznamy. Do této oblasti se vrátil v červnu a červenci 1854 a opět kopal mj. na Břvích, zejména na vrchu Krahulově u Břevského rybníka, ale i u silnice směrem k Hájku. Podíval se také do Litovic.

Krolmus se na Břve vrátil ještě v roce 1856. 10. května znovu cestoval přes Hostivici na Břve, kde na Krahulově kopal okrouhlé vypálené hroby a podobné našel u rybníka směrem k Litovicím. Znovu zde byl po 29. srpnu, kdy kopal hlavně v okolí – v Řepích, Sobíně, Zličíně, Drahelčicích i jinde.

Krolmus z Hostivice a zejména ze Břvů popsal kostrové hroby, nádoby, kostěné i kamenné sekeromlaty, bronzové jehlice a spony, ale i zvířecí kosti a jelení parohy. Nálezy předával Národnímu muzeu, ale většinu z nich již v současnosti nelze dohledat. U těch, které jsou dosud evidovány, se o to ještě pokusím.

Ve svých zápiscích se Krolmus zmiňuje o Luně či Bílé paní, která se prý zjevuje místním na Krahulově. To je jeden z typických projevů jeho romantismu.

Nejstarší archeologické výzkumy prokázaly význam Břvů a okolí jako pravěkého sídliště. Je škoda, že ani v současnosti nedokážeme tuto místní historii podrobněji popsat, protože Krolmusovy zprávy i zprávy o povrchových sběrech Věry Stejskalové v 60. a 70. letech 20. století jsou příliš stručné, řada nálezů byla již v 19. století zničena a soustavný archeologický výzkum zde zatím neproběhl.

Použité prameny:

· Karel SKLENÁŘ: Václav Krolmus. Život a dílo archeologa-romantika. Podřipské muzeum Roudnice nad Labem a Muzeum Mladoboleslavska Mladá Boleslav, 2012

· Karel SKLENÁŘ: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Fontes archeologici Pragenses, vol. 36. Národní muzeum Praha, 2011

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 70. část