SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 77. část
|
Stalo se před 280 lety: (říjen 2014) Třicetiletá
válka postihla Hostivici také tím, že zanikla zdejší farnost. Kostel byl sice
ještě v 17. století obnoven, ale duchovní službu v Hostivici a
okolních vsích vykonávali faráři z Kladna nebo z Tachlovic. S některými
úkony pomáhali i františkáni z Hájku, z čehož povstávali mezi kladenským
farářem a františkány různé finanční spory. Když
v roce 1732 koupila tachlovické panství včetně Hostivice Anna Marie
Františka velkovévodkyně Toskánská, rozhodla se obnovit i hostivickou a
svárovskou farnost. Po vyjednávání s konzistoří se tak stalo 22. dubna
1734. Prvním hostivickým farářem po obnově farnosti se stal P.
Norbert Jan N. Ignác Benedikt Kříž z Rosenfeldu,
který zde sloužil první mši 30. května 1734. Protože
farní budova byla již od třicetileté války zbořena, bydlel farář nejprve
společně s učitelem ve škole. Základní kámen k nové farní budově
položil farář při veřejném obřadu 1. října 1737, tedy před 280 lety. Stavba
pak probíhala dva roky a několik dalších let pak její hospodářské zázemí. Plány
a účty ze stavby vlastní fary se nejspíše nedochovaly, v Národním archivu
se nacházejí účty až z let 1737 až 1741, tedy nejspíše ze stavby
hospodářského zázemí fary. Článek vychází z Pamětí
okresu Unhošťského od Františka Melichara z roku 1890 a z Pamětí farní
osady Hostivické, které sepsal Josef Ptáček v roce 1915. Tyto publikace
jsou zveřejněny v řadě A Pramenů k hostivické historii.
Melichar uvádí, že fara byla obnovena a první mše sloužena již v roce 1733,
tyto údaje však neodpovídají zápisům v nejstarší pamětní knize
hostivické farnosti (SOkA Praha-západ, Římskokatolický farní úřad Hostivice,
kniha 1). Účty ze stavby fary jsou uloženy v Národním archivu ČR,
Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Praha – spisové pododdělení
Tachlovice, karton 20. |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 77. část