SERIÁL STALO SE PŘED…

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 78. část

Stalo se před 480 lety:
Vyrovnání bratrů Chrtů ze Rtína

(listopad 2014)

Před rokem 1530 vlastnil Litovice a Břve Bohuslav Chrt ze Rtína. Po jeho smrti majetek převzali synové Zikmund a Martin, kteří si ho v roce 1534 rozdělili. Martin získal Litovice, které v roce 1539 prodal Janu Ottovi z Losu. Břve připadly Zikmundovi, ale již v polovině 16. století tento majetek nacházíme v držení Jeronýma Božického z Božic.

Při dělení majetku sestavil Zikmund dílčí neboli řezané cedule, které podrobně popisují majetek přiřazený do obou dílů. Zápisy jsou mnohem podrobnější, než jak z nich dosud čerpali různí autoři. Jinak velmi pečlivý František Melichar dokonce rozdělení datoval do roku 1544, kdy bylo zapsáno do obnovených desek zemských, přestože je jednoznačně vzniklo o deset let dříve. Najdeme zde jména poddaných v Litovicích, na Břvích, v Sobíně, v Pticích a dvou z Hostivice, kteří patřili majiteli Litovic, skvělý je přehled rybníků (jako nový břevský rybník je označována Kala a popsána je též právě probíhající stavba nyní již zaniklého rybníka v Čekale – v místech jeho bývalé hráze kříží cyklostezka z Hostivice do Sobína strouhu) a opominout nelze například ani zprávy, že na území našich vsí se nacházely chmelnice a vinice.

Dělení bylo zapsáno do desek zemských, v nichž se evidoval svobodný, především šlechtický majetek. Úřad desek zemských sídlil na Pražském hradě, který při velkém požáru v roce 1541 vyhořel. Tehdy shořely také desky zemské a s nimi přehled o majetku. Desky proto byly obnoveny a držitelé svobodných panství a statků si nechávali svůj majetek znovu zapsat. Dílčí cedule popisující dělení Litovic a Břví v roce 1534 byly zapsány do knihy nazvané kvatern památný červený, výpisy pod pečetí od 1542 do 1544, která je nyní označována inventárním číslem DZV 42. Litovickou dílčí ceduli nacházíme ještě v kvaternu památném černém od 1541 do 1543 (DZV 41), kde byla rovněž opsána jako příloha ke smlouvě o prodeji Litovic Janu Ottovi z Losu.

Přepis uvedený v tomto pokračování seriálu vychází z verze uvedené v DZV 42. V příloze kupní smlouvy v DZV 41 jsou některé číselné údaje rozepsány slovy, jinak jsou rozdíly mezi oběma opisy minimální. Čísla jsou uváděna římskými číslicemi, přičemž značka Ɣ znamená polovinu a značka pro číslici sto, kterou písař nepoužil nyní obvyklým způsobem, byla nahrazena slovem. Některá slova označená [?] se nepodařilo bezpečně přečíst, přepis tak může v budoucnu doznat dílčích korekcí.

Léta božího MDXXXIIII [1534] já Zikmund Chrt z Ertína tento díl první kladu v pondělí den mistra Jana Husi.

Břve tvrz pustou s dvorem, s chmelnicí, s štěpnicí, s dědinami se všemi, kterýž na ten čas k ní přináležejí, i ty čtyři kopy záhonů úhoru, které leží podle rokle z jedné strany a z druhé podle litovské dědiny, neb jsou od starodávna k Břvi ty čtyři kopy záhonů byly, s lidmi se všemi, kteří jsou tu ve Břvech, totiž s těmito: Žehnák platí při sv. Jiří I kopu XVIII grošů a při svatém Havlu totéž, slepic X, I kopu XIIII vajec, při vánocích IIIƔ kopy, VII slepic. Martin platí při svatém Jiří I kopu XIIII grošů a při svatém Havlu tolikéž, slepic X, vajec I kopu, XIIII vajec, při vánocích LV grošů, slepice dvě. Janek platí při svatém Jiří I kopu XIIII grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepic X, vajec I kopu XIIII vajec, z krčmy platí při svatém Jiří XX grošů, při svatém Havlu tolikéž, roboty II dny, slepice dvě. Též tu ve Břvech dávají VI sekáčů, což ti ssekají za den na lukách, to mají shrabati a ssušiti. A též s rybníky i s těmito: starý břevský, nový břevský, nad tím novým rybníkem malý rybníček, který slove Slaník, též Nekejcov i s tím novým dílem, které se dělá u Sobína, nad tím Nekejcovem malý rybníček, který slove Nový rybníček. A též přidávám k Břvům Sobín ves celou s těmito lidmi: Jíra Marků platí při svatém Jiří I kopu, při svatém Havlu tolikéž. Marek platí při svatém Jiří II kopy, při svatém Havlu tolikéž. Kudyvida platí při svatém Jiří IƔ kopy a při svatém Havlu tolikéž. Čečan platí při svatém Jiří LII grošů a při svatém Havlu tolikéž. Kopanský platí při svatém Jiří Ɣ kopy grošů, při svatém Havlu tolikéž. Petr platí při svatém Jiří I kopu, při svatém Havlu tolikéž. A z té vsi dávají společně slepic XXXIX, vajec V kop. A též k tomu dílu louku velikou pod Sobínem okrojek okolo chejnského rybníku. A též k tomu dílu v Dolejších Ptíčích, což tu koli máme, a s lidmi těmito: Blažek platí při svatém Jiří IIƔ kopy XV grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepic IX, vajec II kopy, robot XIII dní. Sahanková platí při svatém Jiří I kopu, při svatém Havlu tolikéž, slepic VI, vajec I kopu, robot VI dní. Machový platí při svatém Jiří I kopu IIII grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepic VIII, vajec II kopy, robot VI dní, při vánocích II kopy, slepice dvě. A Pišvajc platí svatém Jiří XX grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepice III, vajec XL, robot III dny. Na Maršovi toliko člověčenství. A též tu ve Ptíčích oba rybníky, okolo nich louky i tu louku velikou za Blažkem. Item tito lesové k tomuto dílu vyjma pliji[?]kamennou v Suchém, potoky všecky, což jich kolivěč ke Pticům jest. A kolečka všecka rybníkářská, k tomu troje káry rybníkářské při tomto dílu ať zůstanou. K tomu ať má vůli vzíti sobě nevod, který chce. A tyto svršky k tomuto dílu kladu: koflík stříbrný, stůl černý, s tím koně tři, kteří se v sadu pasou, na ně nádobí bez chomoutu, k tomu ať má vůli vůz vzíti, který chce, krávy IIII ať má vůli vybrati sobě, které chce, ovec polovici, jalového dobytka polovici, sviní, prasat a husí polovici. A obilí tuto ječmene polovici, hrachu polovici, chlupaté pšenice polovici (toto obilí budeme povinni společně kliditi), též polovice pohanky. A též k tomu dílu trojí hony ovsa povybrosku[?], ten, který tuto díl vezme, ten sobě oves sám skliď. Taky k tomu dílu přidávám patnáct strychů pšenice mlácené od titiech[?]. A k tomuto dílu z velikého rybníku litovského třetí groš přidávám, když se bude spouštěti v postě, potom aby na něm nic více neměl ten, kdož tento díl vezme. A což se průhonu dotýče, o kterémž máme smlouvu s paní Košateckou, kterýž jsem položil k Litovicím, ten aby sobě mohl dělati bez překážky tohoto, a to na takový způsob, cožkoli tu potom dále Kudyvidovi se zatopí, ten zase Kudyvidovi vydej, kdož tento díl míti bude, i také lidem sobínským tak, jakž smlouva naše ukazuje s paní Košateckou. A to takto od zeleného mezeního má se brázda hnáti až k cestě sobínské a v těch mezích mají sazeni býti mezníci, i což se tu koli tou mezí odžene sobínským, tento sám vydej od tohoto dílu, než což se bude z druhé strany dělati od hrázky paní Košatecké, ten to sám vydej, kdož Litovice míti bude, i Jírovi z Hostivice ten palouček pod malým rybníčkem. A také toto znamenitě vymíněné jest, že ten, kdož Břve míti bude, i s budoucími svými bude povinný, když by ten rybníček na průhonu udělán byl, vodu dolů pouštěti z nového rybníka břevského k potřebě toho rybníčka, pak-li by toho neujmul ten, kdož by Břve držel, i s budoucími svými, tehdy má propadnouti tomu, kdož by Litovice držel, i budoucím jeho, padesáte kop míšeňských tolikrát, kolikrát by nechtěl zaúmysla vody dolů pustiti, však proto aby sobě z nového rybníka přes míru vody nestahoval. A těchto dluhů na splacení tohoto dílu, kdož jej ujme, aby je zaplatil, Bernartovi Podvinskému VII set kop, Bukovskému IƔ sta kop i s úroky, ty máme mu dáti při svatém Havlu, Elsířovi I sto kop též při svatém Havlu, mají býti dány platy […?] LX kop, ty při svatém Havlu placeni Hanušovi Smolíkovi, IƔ sta kop, staré paní, jak smlouva jest, tak jí každý na svém díle ujisť svůj díl, co na koho přijde. A což se pak Salomeniného dluhu dotýče, toto na ten dluh ukazuji u Jíry v Hostivici XX kop, u Jana Zajíčka v Hořejších Pticích X kop, aby jí od nich dány byly, pak-li by jí co více přes ten dluh ostane, to jí společně zaplatíme. A tito taky dluhové drobní jsou, kteříž z tohoto dílu zaplaceni býti mají panu Hromadovi VIIƔ kop XXI grošů, Žákovi mlynáři za slámu II kopy, knězi z Hostivice za oves a za dneh[?]IIIƔ kopy X grošů, Vávrovi řezníkovi, který byl v Hostivici u Jíry, II kopy, kováři litovskému toho nevím, co jest mu dlužno, Jakubovi krejčímu Kantovi také nevím, co jest jim dlužno, než když se s těmi tými počty, co jim dlužni budeme, to jim společně zaplaťme, neb neslušné, aby jim mnoho dlužno bylo. A na tyto drobné dluhy svrchu dotčené dávám I kopu u pana Jeronýma Božického na tom dluhu, kterýž jest nám dlužen. A kdožkoli tento díl vezme, ten měj vůli býti v Litovici na věži do roka, až se bytem opatří. A což se pak sirotka litovského otcovského, toho při nás obou dvou nás nechávám a na ten způsob, byla-li by mu jaká potřeba, abychom mu společně zjednali, a když mu počet udělání že na kohož přijde, témuž sirotku dej mu a nebo se s ním o svůj díl umluv a taky při komžkoli bude chtíti býti, tohoť má vůli. A kdož tento díl míti bude, měj vůli Vávrovi litovskému odníti dědinu, kterouž drží od zdejšího popluží. A také k tomuto dílu přidávám plat komorní v Chabech a zase plat komorní aby z tohoto dílu splacoval k svaté Kateřině jeptiškám, totiž při svatém Jiří I kopu, při svatém Havlu tolikéž, a není žádného úroku zadržalého. A což se pak dotýče věna nebožtíka bratra našeho, kdež jeho manželka z něho nás pohání, společně na tom budeme povinni nakládati. Pak-li by na nás Pán Bůh dopustiti ráčil, že bychom prosoudili, to spolu budeme povinni platiti. A což se pak našich žen dotýče, každý na svůj díl hned při rozdílu věno jí udělej, abychom potom mezi sebou nesnáze neměli, nebo bratrova žena má své věno na Břvech, ale mé ženy první ani tato svého věna neměly nikdyž, protož ujmeš-liž Litovice, věno mi převeď, pak-li Litovic neujmeš, není potřeby věna převozovati. A co se letošního sena dotýče, při cedulí dílčích najde se, která louka kterému dílu jest při těch lukách sena zůstaňte krom těch dvou stohů loňských a třetí otavy, který jsem k Litovicům položil, to při Litovicích ostaň. A což se pak letošního zelí, řepy, cibule, dojů i másla, sýru a tak těch drobných potřeb, kteréž k jídlu náleží, o to se společně rozdělme, když toho čas přijde. A což se tenat dotýče, těch nechávám společně, týž toho domu, v kterémž paní stará má býti do své smrti. A což jsme se pak letos obilí zdlužili, totiž u pana Jeronýma ve XX strychu žita, u Bernarda Podvinského týž X strychů žita, to společně zaplaťme a nebo každý o svém polovici smluv se s nimi. A což se pak sirotků dotýče aneb sirotčích peněz a nebo lidí zběhlých, přes těchto XXX kop, které jsem Salomeně ukázal, to při každém dílu samo v sobě zůstaň. A což se pak našich žen dotýče, co kdo po své vzal, aby jeden druhému, poněvadž otec náš takové peníze k sobě jest přijal, což by se slušně našlo, a za ně statky kupujíce i opravoval, to aby jeden druhému buďto za to statku postoupil, co by za dosti té sumy bylo, nebo dluhy na se přijal. A vzal jsem po nebožce Mandaleně z Kravska manželce své III sta kop grošů. A nebožka paní Anna z Herrrensdorfu odkázala dětem mým Bohuslavovi a Janovi jakožto bába jich IƔ sta kop grošů a ty jest všecky otec náš k sobě přijal. A po této ženě Ofce vzal jsem I sto kop grošů, z těch jsem vynaložil teď při svatém Jiří nyní minulém za naše dluhy XLIƔ kop grošů, těch aby mi zase polovici navrátil. A jestliže bych pak čeho touto pamětí svou pominul a nepoložil, buď že by nám kdo dlužen býti, a nebo my komu, aneb jakž bych na čem z něho nepoložil, tehdy jsem jistě toho úmysla neučinil, než což mi se koli rozumem ukáži, chci všecko po příteli anebo po přátelích v jednom s jistou[?] byl rád k nápravě přivésti bez všelijakých těžkostí a také jsem té naděje do bratra svého, že tolikéž učiní nebo v pravdě brát svého v ničemž žádného oklamání nežádám a tolikéž se od něho naději. Dána cedule dne a léta nahoře psaných, protož já svrchu psaný Zikmund Chrt přitiskl jsem svou přirozenou pečeť k těmto řezaným cedulím a připrosil jsem urozených vladyk pana Jana Ottu z Losu a na Nižboru a pana Petra Šatného z Brodce atd., že jsou pečeti své sobě bez škody podle mne přitiskli k těmto řezaným cedulím.

Léta Božího MDXXXIIII [1534] já Zikmund Chrt z Ertína tento díl kladu druhý v pondělí den svatého mistra Jana Husi.

Litovice tvrz s dvorem, s štěpnicemi, s vinicí, s dědinami se všemi, kterýž k té tvrzi přináležejí kromě IIII kop záhonů, které jsem ke Břvem ukázal, neb jsou od starodávna ke Břvem byly, s obilím se vším, což jest na tom popluží litovském, krom toho, kteréž jsem ke Břvem položil, totiž polovici ječmene, polovici hrachu, polovici pohanky, polovici chlupaté pšenice, toto obilí budeme povinni společně kliditi, této pšenice mlácené XV strychů ke Břvem přidávám, s koňmi, vozy, se všemi nádobami, s krávami se všemi, což po těch šticích [= kusech] zůstanou, které jsem ke Břvem položil, ovec polovici, jalového dobytka polovici, sviní, prasat, husí, slepic všecky, které jsou koli na tom dvoře, a tak se všemi nábytky, cožkoli tu jest na té tvrzi i ve dvoře, po té výmince, což ke Břvem položeno jest. A i s těmi penězi za jablka, aby měl jim čeledi splatiti ten, kdož bude míti Litovice. A se vsí Litovice i s těmito lidmi: Mráz platí při svatém Jiří II kopy VIII grošů, při svatém Havlu tolikéž, při vánocích IƔ kopy, slepice IIII, kance, při svatém Jakubu Ɣ kopy vajec, robot VII dní. Uhňavý platí při svatém Jiří II kopy VIII grošů, při svatém Havlu tolikéž, při vánocích XL grošů, slepice IIII, vajec Ɣ kopy, robot VII dní. Říha platí při svatém Jiří XX grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepice II, robot II dni, konopí trhat [v DZV 41 navíc: jeden den], též z krčmy platí při svatém Jiří LV grošů, při svatém Havlu též, robot II dni, konopí trhat den. Marek platí při svatém Jiří II kopy, při svatém Havlu III kopy, při vánocích IƔ kopy, slepic IIII, vajec XL, VII dní robot. Kovář platí při svatém Jiří XXXIIII grošů, při svatém Havlu též, slepic VI, III dni konopí trhat a tak dále, co má dělati do dvora, jak registra ukazují. Havel platí při svatém Jiří XLV grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepic VI, robot II dni, I den konopí trhat. Vávra platí při svatém Jiří II kopy VIII grošů, při svatém Havlu též, při vánocích II kopy XX grošů, slepice IIII, vajec Ɣ kopy, VII dní robot, než když mu se ta dědina břevská odejme, nebude platiti při vánocích než 1 kopu XX grošů. Vondrák platí při svatém Jiří II kopy VIII grošů, při svatém Havlu totéž, při vánocích IƔ kopy, slepice IIII, kance, při svatém Jakubu vajec Ɣ kopy, VII dní roboty. Též k tomu dílu veliký rybník litovský i s těmi se všemi okrajky okolo něho i s ohradou břevskou, což tím rybníkem na ten čas se vytopuje, pod tím rybníkem mlýn, louku velikou pod týmž rybníkem litovským a louční roboty všecky, což jí tu jest v Litovicích, a rybníček pod Salomenou. A k témuž dílu průhon, o kterýž máme smlouvu se paní Košateckou, aby sobě mohl rybníček udělati bez překážky toho, kdož bude míti Břve, tak na ten způsob, aby kdož ten rybník bude dělati, aby po té straně od loučky[?] paní Košatecké, což by se tu lidem paní Košatecké zatopilo, sám to oddal a tak, jakž druhá cedule ukazuje. A z velikého rybníka litovského třetí groš ke Břvem přidávám, když si bude spouštěti v postě, potom aby na něm nic více neměl ten, kdož bude míti Břve. A též k tomu dílu podací v Hostivici i se dvěma člověky, kteréž tu máme v Hostivici, totiž Jíra platí v Hostivici při svatém Jiří II kopy XII grošů, při svatém Havlu tolikéž, slepic VI, kámen loje přepouštěného při svatém Havlu, při vánocích IƔ kopy. A Zápotočník platí při svatém Jiří II kopy, při svatém Havlu též, slepice II. Též k tomu dílu kladu v Hořejších Ptíčích Jana Zajíčka, kterýž platí při svatém Jiří VIII kop, při svatém Havlu též, slepic XV, X kop vajec, XV dní robot. Též k tomu dílu tito lesové v Ptíčích, mlýnská, Johanovská, oltáře, Žákový[?] i s tím kusem lesů, kterýž máme od prelátů hradu Pražského i s tou porostlinou, kteráž jest od Hořejšího dvoru. Též k tomu dílu XII lžic stříbrných a síťky ptačí k tomu dílu. Což se pak tenat dotýče, těch společně nechávám. Týž toho domu, v kterémž paní stará má býti do své smrti, hákovnice, kteréž jsou naše, i s těmi, kteréž jsou v Berouně, při tomto dílu nechávám. A těchto dluhů na splacení, toho dílu kdož jej ujme, aby je zaplatil, nechávám Jiříku Smolíkovi V set a paní Lucii II stě, Bukovskému, IƔ sta i s úrokem, ty máme mu dáti při svatém Havlu, Elsířovi I sto kop, týž při svatém Havlu mají dány býti, Zlatě Kambu [?] LX kop též při svatém Havlu placení, Hanušovi Smolíkovi IƔ sta kop, staré paní, jak smlouva jest, tak jí každý na svém dílu ujisť svůj díl, co na koho přijde. Což se Salomeniného dluhu dotýče, toho na ten dluh jí ukazuji u Jíry v Hostivici XX kop a u Jana Zajíčka v Hořejších Pticích X kop, aby jí od nich dány byly, pak-li jí co více přes ten dluh ostane, to jí společně zaplaťme. A to také dluhové drobní jsou, kteřížto z tohoto dílu zaplaceni býti mají. Panu Hromádkovi VIIƔ kop XXV grošů, Žákovi mlynáři za slámu II kopy, knězi z Hostivice za oves a za duch IIIƔ kopy X grošů, Vávrovi řezníkovi, kterýž byl v Hostivici u Jíry, II kopy, kováři v Litovicích toho nevím, co jest mi dlužno, Jakubovi krejčímu Kanhovi tak nevím, co jest mi dlužno, než kdež se s těmi třemi počty [?], co jim dlužno bude, to jim společně zaplatíme, neb nesluší, aby jim mnoho dlužno bylo. A kdož koli Břve míti bude, ať má vůli na [...?], chce-li na Litovicích býti do roka, až se bytem opatří. Co se pak sirotka dotýče Litovského, toho při obou nás nechávám na ten způsob, byla-li by mu jaká potřeba, abychom mu společně zjednali, a když mu počet uděláme a co na koho přijde témuž sirotku dáti, dej mu anebo se s ním o svůj díl smluv. A také při komžkoli bude chtěti býti, toho ať má vůli. A kdož bude míti Břve, ten má vůli vzíti dědinu břevskou zdejšímu Vávrovi, kterýž drží v nájmě od dvora břevského a nebude platem z ní. A na tyto drobné dluhy svrchu dotčené dávám 1 sto kop u pana Jeronýma Božického na tomž dluhu, kterýž jest nám dlužen. A kdož bude míti Břve, ten ať má vůli sobě vzíti zde v Litovicích nevod, kterých chce. A což se pak dotýče věna [v DZV 41 ještě: nebožtíka] bratra našeho, kdež jeho manželka z něho nás společně pohání, na to budeme povinni společně nakládati. Pak-li by na nás Pán Bůh dopustiti ráčil, že bychom prosoudili, to spolu povinni budeme platiti. Což se pak našich žen dotýče, každý na svůj díl hned při rozdílu věno jí udělej, abychom potom mezi sebou nesnázi neměli, nebo bratrova žena má své věno na Břvech, obě mé ženy první ani tato svého věna neměly nikdy, protož ujmeš-li Litovice, věno mi převeď, pak-li Litovic neujmeš, není potřeba věna převozovati. A též k tomuto dílu přidávám plat na Loskotovi v Dobrovízi, kterýž platí při vánocích IIƔ kopy a VI slepic. A zase z Litovic aby daroval komorní plat na Vyšehrad děkanovi, totiž při svatém Jiří IƔ kopy, při svatém Havlu totéž a že jest jeden úrok zadržalý svatojiřský, kdož tento díl míti bude, ten to sprav, neb jest ten plat od starodávna dáván z Litovic. A též k tomu dílu loňské dva stožce sena a třetí otavy na ptických loukách dávám, než co jest letošního. Kterému dílu louky jsou okázané a na těch lukách sena jsou, při těch rozdílech sena zůstaňte. Což se pak letošního zelí, řepy, cibule, doje i másla, sýrů i také těch dobrých potřeb, kteréž k jídlu náleží, o to se společně rozdělme, když toho čas přijde. Což jsme se pak letos obilí zdlužili, totiž u pana Jeronýma ve XX strychů žita, u Bernarta Podvinského X strychů žita, to společně zaplaťme aneb každý o své polovici smluv se. A což se pak sirotků dotýče aneb sirotčích peněz anebo lidí zběhlých přes těchto XXX kop, kteréž jsem Salomeloně okázal, to při každém dílu samo v sobě zůstaň. A což se pak našich žen dotýče, co kdo po svých vzal, aby jeden druhému, poněvadž otec náš takové peníze sobě jest přijal, co by se slušně našlo, a za ně statky kupujíce i opravoval, to aby jeden druhému buďto zato statku postoupil, co by se za dosti té sumy bylo, nebo dluhy nést přijal. Vzal jsem po nebožce Mandaleně z Kravska manželce své III sta kop grošů a nebožka paní Anna z Herrensdorfu odkázala dětem mým Bohuslavovi a Janovi jakožto bába jich IƔ sta kop grošů a ty jest všecky otec náš k sobě přijal. Po této ženě Ofce vzal jsem I sto kop, z těch jsem vynaložil teď při svatém Jiří nyní minulém za naše dluhy XLII kop grošů, těch aby mi zase polovici navrátil. Jestliže bych pak čeho touto pamětí svou pominul a nepoložil, buď že by nám kdo dlužen býti měl, anebo my komu aneb jakž bych na čem jak ho nepoložil, tehdy jsem jistě toho zaúmysla neučinil, než což mi se koli zapomněl. U každé chci všecky po příteli anebo po přátelích, v čemž bych šťasten byl rád k nápravě přivésti bez všelijakých těžkostí. A také jsem té naděje do bratra svého, že tolikéž učiní nebo v pravdě bratra svého v ničehož žádného oklamání nežádám a tolikéž se od něho naději. Dána cedule dne a léta nahoře psaných, protož já svrchu psaný Zikmund Chrt přitiskl jsem svou přirozenou pečeť k těmto řezaným cedulím a připrosil jsem urozených vladyk pana Jana Ottu z Losu a na Nižburce a pana Petra Šatného z Brodce, že jsou pečeti své sobě bez škody podle mne přitiskli k těmto řezaným cedulím.

Pramen: Národní archiv ČR, Desky zemské větší, DZV 42, fol. L 4 až L 8

Doplnění z března 2018: Zápis v digitální podobě je dostupný zde:

http://www.badatelna.eu/fond/181560/reprodukce/?zaznamId=1690573&reproId=1490147

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 78. část