SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 82. část
|
Stalo se před 140 lety: (HM 3/2015) Před
140 lety, v roce 1875, zaplavily noviny články o tom, jaká nová hudební
díla složil hostivický učitel František Josef Pelz.
I díky pamětní desce na bývalé škole, nyní domě služeb s městskou
knihovnou, si Pelze spojujeme hlavně se sokolskou
skladbou „Lví silou“. Jeho záběr byl však mnohem, mnohem širší…
Pelz se narodil 23. září 1848 na Zbraslavi a
vysvědčení učitelské způsobilosti získal v roce 1866, tedy ve věku 18
let. Řadu let byl pouze zatímním učitelem, což znamená, že neměl nárok na
důchod a další výhody státní služby a navíc ho okresní školní rada na
Smíchově mohla přesouvat mezi školami podle potřeby. Po působení ve školách
ve Slivenci, v Úněticích, v Horním Bezděkově a v Unhošti byl
jmenován v září 1874 hostivickým zatímním učitelem, když dosavadní
mladší učitel František Šimek nahradil na místě řídícího učitele zemřelého
Jana Tůmu. Záhy se o Pelzově působení v hostivické škole dozvídáme
z řady novinových článků. Již v listopadu 1874 je Pelz
podepsán spolu s ostatními učiteli pod poděkováním Čeňku Ulrichovi,
císařskému správci a místnímu školnímu dozorci, za obstarání potřebných
pomůcek pro školu, které vyšlo v Národních listech 17. listopadu 1874.
Dne 3. ledna 1875 pak Národní listy otiskly Pelzovo poděkování slavné místní
školní radě v Hostivici za udělení bytného ve výši 120 zlatých ročně.
Informace o této podpoře vyšla i v Poslu z Prahy, a to hned
dvakrát: 3. ledna 1875 jako redakční článek a o tři dny později jako Pelzův
inzerát. Bez tohoto příspěvku by se asi Pelzovi hledalo bydlení
v Hostivici mnohem obtížněji, vždyť ještě na začátku 20. století jeden
z hostivických učitelů nesehnal v Hostivici žádné bydlení a denně
do školy chodil pěšky z Liboce. V roce 1875 se zaváděly metrické míry a Pelz uspořádal v březnu řadu přednášek „o nové
míře a váze“ pro občany z Hostivice i okolí. Zprávu o tom přinesly
Národní listy, Pražský denník, Posel z Prahy i
Beseda učitelská. Řada
článků z jara 1875 se týká Pelzovy hudební činnosti. Dne 2. dubna 1875 je
v Národních listech Pelz zmiňován jako bývalý
sbormistr unhošťské besedy a ředitel unhošťského zpěváckého spolku Lípa a
jsou ohlášeny jeho dvě nové skladby: třasák „V blahém roztoužení“
věnovaný kladenské besedě Budislav a francouzská polka „Zamilovaný Janek“
věnovaná hornické kapele v Rapicích (nyní
Kladno-Vrapice). Hned nato 14. dubna 1875 Národní listy oznamují, že Pelzovu
píseň ve formě valčíku „Idylla“ složenou pro soprán
a alt s doprovodem piana uvedla v premiéře unhošťská beseda na
koncertě 25. března a zpívaly ji Josefa Urbanová a Antonie Danešová.
Skladbu autor věnoval Jaroslavě Bělohradské z Červeného Újezda. O dalších nových Pelzových skladbách informovaly
Národní listy 12. května 1875. Na plese unhošťské besedy hrála kladenská
kapela pana Kindla rychlou polku „Veselá Berta“ a francouzskou polku
„Vyrovnání“. První skladbu Pelz věnoval Jindřišce
Ulrichové z Hostivice, druhou Josefě Urbanové z Unhoště. Ani tím se
však Pelz nevyčerpal – do červencové schůze
unhošťsko-kladenské učitelské jednoty „Komenský“ poslal k posouzení
skladu nazvanou „Hymna učitelská“. Spolek dopis předal „odboru pro posuzování
skladeb hudebních“. Zprávu v Besedě učitelské z 22. července 1875
doplnila další z 12. srpna 1875, která upřesňuje, že slova k Hymně
učitelské složil Josef Wünsch a Pelz skladbu
věnoval školnímu inspektorovi Josefu Pilařovi. Od
1. září 1875 se Pelz stal správcem školy
v Nenačovicích a poté působil v Horních
Mokropsech, v Trnové a v Holubicích. Do Hostivice se vrátil až
v roce 1885, přičemž svou skladbu „Lví silou“ složil v roce 1882 a
věnoval kralupskému Sokolu. Hostivice tedy nebyla místem zrodu tohoto nejslavnějšího
díla, které ale přineslo Pelzovi nemálo trápení. Skladbu totiž tiskem vydal
jako své dílo i kolínský kapelník František Kmoch. Pelz
na své autorství upozornil několika inzeráty, přesto dodnes občas někdo
připíše tuto skladbu Kmochovi. Františka Pelze si v Hostivici spojujeme kromě školy hlavně se
Sokolem. Své sokolské skladby věnoval v roce 1895 sokolskému muzeu. Aktivně
působil i ve zdejší jednotě založené v roce 1892, dokonce tak horlivě,
že cosi sjednal jménem jednoty bez vědomí výboru a dostal kvůli tomu od
výboru vytýkací dopis. Hostivický Sokol připomněl Pelzovu památku odhalením
jeho pamětní desky v roce 1932 i znovuodhalením v roce 1969.
Zápis
skladby Lví silou v hostivické sokolské kronice Pelz skládal hudbu k různým
příležitostem. V roce 1886 mu vyšly tiskem „Slavnostní zpěvy ku jmeninám
a narozeninám Jejich Veličenstev císaře a císařovny, korunního prince a princezny“
na slova Aloise Stadlmanna pro 2 a 3 hlasy
s doprovodem harmonia nebo piana. K pražské jubilejní výstavě v roce
1891 složil nejprve pochod pro čtyřhlasný sbor „1 000 000“
k příležitosti 1 000 000. návštěvníka výstavy a poté kvapík
„Dvoumiliontý“ a francouzskou polku „Sličná Holanďanka“ pro velký vojenský
smyčcový orchestr. Na rozloučenou s touto výstavou pak byly uvedeny 18.
října 1891 Pelzovy nové skladby „Slavnostní pochod“ a francouzská polka „Podřipanka“. Zahájení lékárnické výstavy v roce 1896
doprovázel Pelzův slavnostní výstavní pochod „Hygea“
pro velký dechový orchestr. V Hostivici
překvapivě upadlo v zapomnění, že Pelz působil
i v hasičském hnutí. Není známo, zda byl členem hostivického sboru
dobrovolných hasičů, ale určitě působil na zemské úrovni – v roce 1911
byl členem výboru a technické komise Zemské ústřední hasičské jednoty. V roce
1891 vyšla tiskem skladba „Hasičská“ pro čtyřhlasý mužský sbor, k níž F.
J. Pelz složil slova i hudbu. Na národopisné
výstavě v roce 1895 pak získal diplom uznání Ústřední zemské hasičské
jednoty království Českého za „Slavnostní pochod českých hasičův“.
K sjezdu slovanského hasičstva v Praze v roce 1903 Pelz složil slavnostní pochod slovanský pro velký dechový
orchestr, který vycházel z české, moravské, slezské a polské národní
písně. V roce 1911 se podílel na vydání „Sborového zpěvníku hasičského“
a „Sborníku hasičských pochodů“. Po mém zjištění se
připomenutí F. J. Pelze jako hasičského hudebního
skladatele ujal člen místního sboru a náměstek starosty Sdružení hasičů
Čech, Moravy a Slezska Václav Liška st., který v roce 2014 vydal
publikaci Hasičské skladby. Obsahuje dvě skladby hudebních skladatelů
Antonína Dvořáka a Františka Josefa Pelze. Článek
byl zpracován s využitím novinových článků dostupných v projektu
Národní knihovny ČR Kramerius (http://kramerius.nkp.cz). Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 82. část