SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 85. část
|
Stalo se před 100 lety: (HM 6/2015) V létě
roku 1915 žili Češi nejen událostmi „velké války“, která v té době
probíhala již rok, ale i výročím 500 let od upálení Mistra Jana Husa 6.
července 1415 v Kostnici. K tomuto výročí hostivický obecní výbor
(tj. zastupitelstvo) pojmenoval na schůzi 25. října 1915 park na návsi jako
„Husovy sady“. Žádost předložila Tělocvičná jednota Sokol Hostivice. Šlo
o první oficiálně pojmenované veřejné prostranství v Hostivici, i
když se hned zcela nevžilo. V roce 1919 sice název použil učitel a člen
obecního zastupitelstva František Pechlát ve svém návrhu na úpravu ulic a
zeleně, ale o rok později, v zápise ze schůze obecního zastupitelstva konaného 8. června 1920, na které
se projednávalo vybudování pomníku padlých, se dočteme i toto: „Obč. Sláma […] táže se, která místa jsou vlastně nazývána
sady Husovými. Obč. Chlupatý [tj. bývalý starosta]
odpovídá, že sady Husovými míněna jest ohražená
část s protějším neohraničeným velkým prostranstvím.“ Při pojmenovávání
veřejných prostranství v Hostivici v roce 1931 se obecní
zastupitelstvo drželo tradičního názvu sadů a náměstí pojmenovalo jako Husovo
– tento název platí beze změny až do současnosti. Připomínka Mistra Jana
Husa se na přelomu 19. a 20. století stala stabilní součástí společenského
života v Hostivici. Hlavním iniciátorem oslav byl zdejší Sokol, proto
nijak nepřekvapí, že právě tento spolek navrhl pojmenování Husových sadů.
Poprvé si Sokol připomněl kostnického mučedníka 6. července 1897 po cvičení
přednáškou Antonína Šprunka, kterou vyslechlo 16
členů. K výročí v následujícím roce se 36 členů hostivického Sokola
vypravilo na vycházku do Chýně, kde o Husovi přednášel opět Antonín Šprunk.
Dne 9. července 1899 se k oslavě Husovy památky konala veřejná
přednáška, na níž v tělocvičně, tj. v sálu Neradova hostince U
Chmelového keře, přednášel 28 posluchačům Dr. Em. Matuš na téma „Jaký máme
užitek z uctívání památky mistra Jana Husa“. V roce 1900 bylo Husovo
výročí připomenuto opět vycházkou, tentokrát do Sobína, kde v hostinci
pana Hrdličky přednášel o Husovi předseda vzdělávacího odboru Sokola Antonín
Šprunk a ve prospěch Husova fondu byly vybrány 3 koruny 40 haléřů. V letech 1901 až
1904 se konaly veřejné oslavy Husova výročí u zapálené hranice. První takovou
oslavu popisuje sokolská kronika následovně: Dne 5. července 1901
konána první veřejná slavnost památky Mistra Jana Husa. V tento den o 8.
hod. večer shromáždilo se členstvo jednoty a odboru Nár.
jed. Severočeské v místnosti spolkové u Neradů. Odtud se šlo průvodem
obcí na místo, kde dělí se silnice ku Sobínu a Břvům,
kde na poli br. Novotnýho zapálena hranice. Zde
promluvil o památce Mistra Jana Husa br. Jar. Najman. Pak zapěny národní
písně a když hranice dohořela, rozešlo se občanstvo v klidu do svých
domovů. Při této oslavě
rozdal br. jednatel Ant. Šprunk více letáčků jednajících o Husovi. Za to byl
ale hned přísně napomínán místním velitelem c. k. četnické stanice. V neděli dne 7.
července svolána členská schůze a dorostu, při této konána řeč
s rozhovorem „O Mistru Janu Husovi a jeho době“. Rozhovor zahájil a
řídil bratr Stanislav Novák z Hostivice. V následujícím roce byla
hranice zapálena na poli bratří Tomků u Jenečka a projev přednesl Ladislav
Novotný ze Břvů. 6. července 1903 se hostivičtí Sokolové zúčastnili
v kroji slavnosti položení základního kamene Husova pomníku v Praze
na Staroměstském náměstí a večer se konala slavnost i v Hostivici –
900 až 1 000 účastníků šlo průvodem od hostivického nádraží na výšinu u
Jenečka, kde u zapálené hranice zpívalo národní písně. Dřevo na hranici
darovala litovická obec. Obdobnou slavností proběhly Husovy oslavy
v Hostivici i v roce 1904 za účasti asi 800 lidí. Projev přednesl
redaktor Železničních listů Alois Svoboda. Sokolský kronikář zapsal, že
hranice tentokrát hořela na poli Ladislava Novotného u bažantnice, ale kdosi
později tento údaj škrtl a uvedl, že akce se konala na Tomkově poli u
Jenečka. Od roku 1905
pořadatelé upustili od zapalování ohně. 5. července 1905 prošel průvod
tvořený Sborem dobrovolných hasičů Litovice, Čtenářsko-podporujícím spolkem
Hostivít (ten se podle své pamětní knihy v tomto roce zúčastnil Husovy
slavnosti poprvé), odbočkou železničních zřízenců, odborem Národní jednoty
severočeské, Tělocvičnou jednotou Sokol a množstvím dalších občanů od
nádraží do sadů na návsi, kde o životě a památce Jana Husa promluvil Šebastián Träger z Prahy. Po zapění národních písní
pokračovaly jednotlivé spolky programem ve svých spolkových místnostech.
V následujícím roce se oslavy zúčastnilo asi 700 lidí a od předchozího
roku se lišila tím, že bylo v sadech vystaveno ozdobené Husovo poprsí a
náves osvětlovaly lampiony. 6. července 1907 se tábor lidu k Husovu
výročí konal v hostinci Karla Nerada, protože obvyklý průvod byl zakázán
a navíc znemožněn nepříznivým počasím. O rok později, 5. července 1908, se
konala opět společná slavnost a schůze místních národních spolků
v Neradově hostinci. V roce 1909
nebyly Husovy slavnosti do sokolské kroniky vůbec zapsány, o rok později
zůstal zápis o oslavě nedokončen. V roce 1911 se slavnost nekonala,
protože stávkovali dělníci z továrny Staněk a Ponec
a c. k. okresní hejtmanství zakázalo konání všech spolkových akcí. Zdá se, že
v posledních letech před první světovou válkou byla tradice společných
Husových slavností přerušena. V roce 1912 uspořádal Sokol přednášku
Antonína Uhlíka o práci a spisech Mistra Jana Husa, které se zúčastnilo
32 posluchačů – oproti několika stovkám účastníků veřejných oslav před 10
lety to byl významný pokles. V roce 1913 se obdobné přednášky zúčastnilo
59 lidí. Následující rok 1914, těsně před vypuknutím války, nejsou oslavy
vůbec zaznamenány. Pětisetleté výročí
upálení Jana Husa si Sokol připomněl nejprve ve čtvrtek 15. dubna 1915
vysazením 7 lip před budovou nové školy v Hostivici (tedy nynější
budovou gymnázia). V červenci 1915 byly veřejné oslavy zakázány, proto
sokolská jednota uspořádala jen proslov pro členy. V roce 1917 si
hostivický Sokol připomněl 25 let od svého založení a na výstavě uspořádané
k této příležitosti vytvořil i koutek věnovaný Husově památce. Poslední
oslava Husova výročí před zánikem rakouské monarchie proběhla 6. července
1918 přednáškou Sokola pro své členy. Padesáti účastníkům přednášel o Husovi
a husitské době učitel František Pechlát. První Husovy slavnosti
po vzniku Československé republiky předčily svou návštěvností všechny
předchozí akce – účast byla odhadnuta na 2 000 lidí. V Husově sadu
(tj. na náměstí) přednesl profesor Řeřábek
z Libně přednášku „Životem Mistra Jana Husa“ a poté se průvod odebral na
výšinu nad nádražím, kde místní vojenská posádka připravila hranici, u níž
byly „zapěny příležitostné písně a předneseny vzletné básně.“ Slavnosti Mistra Jana
Husa probíhaly i za první republiky, ale to už je námět na jiný článek… Článek byl zpracován s využitím knih zápisů ze
schůzí hostivického zastupitelstva 1913–1919 a 1919–1923 (nyní jsou uloženy
ve Státním okresním archivu Praha-západ v Dobřichovicích ve fondu Archiv
obce Hostivice) a spolkových kronik. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 85. část