SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 91. část
Stalo se před 220 lety: (HM 1/2016) Hostivická škola byla od své obnovy
v roce 1734 jednotřídní a bylo zde tedy místo pro jednoho učitele. Toho
jmenovala vrchnost, ale významný dohled nad učitelem míval farář. Před 220
lety, v lednu 1796, vrchnost přijala nového hostivického učitele
Františka Veselého. Při té příležitosti musel učitel Veselý složit přísahu,
jejíž text přinášíme: Kdo ouřad učitele na sebe bere, musí dobře povážiti, co
takový v sobě obsahuje. Učitel tehdy má sobě svěřenou mládež jak v literním
umění, tak v zákonu Božím a v mravopočestnosti křesťanské
cvičiti. Má všechnu bedlivost vynaložiti, by pro obecné dobré
a rozšíření víry katolické pracoval; by bez unavení a mrzutostí všechny
sobě od rodičův svěřené dítky bez ohledu a rozdílu, jak bohaté, tak chudé,
jednostejně vyučoval, by všem představeným jak světským, tak duchovním
příslušnou poníženost a poslušnost proukazoval, a poněvadž dítky ve
víře cvičiti musí, zapotřebí jest, by sám horlivě věřící byl. Poněvadž mravopočestnosť přednáší, on sám nemá pohoršlivý, svárný,
toulavý a zlolající býti. Poněvadž liternímu umění
vyučuje, musí sám dobře zkušený, vycvičený a schopný býti. Poněvadž
k cnostem mládež vésti má, on sám na sobě takové dříve vyobrazí.
Poněvadž jemu mládež má poslušná a podrobená býti, on sám musí tu poslušnosť a podrobenosť
k svým představeným na sobě poukázati. On musí dokázati, že vyživení
jemu se přeje z ohledu bedlivě a dokonale konaných povinností; kdyby
takové zanedbal, chléb jemu se odejme a jinému schopnějšímu a bedlivějšímu
se dá. Z té příčiny
následující puncta se ustanovují, které
nevyhnutelně učitel zachovati musí. Složení
slibu. I. Bohabojný a ctnostný život
povede, česť a slávu Boží a prospěch církve svaté
katolické vyhledávati bude. II. Bedlivosť
všechnu vynaloží, by dítky dobře vycvičeny jak v literním umění, tak ve
víře a mravopočestnosti byly, protož III. Pohoršlivého jednání,
nepořádku, karbanu, nočního všeho toulání a muzik v hospodách a
přílišného pití se vystříhá. IV. Rodiče v platu jak za
cvičení dítek, tak také osadníky v taxe štoly přetahovati nebude, nýbrž
co od nejvyšší vrchnosti vyměřeno jest, s tím spokojen bude, chudé dítky
osadní, které platiti nemohou, dle uznání p. faráře darmo cvičiti bude. V. By škola prázdná nikdy nezůstala
bez učitele, nobrž by se prospěch vždy víc a více
rozmáhal, v čas školy nikam nevyjde, kdyby pak ale nevyhnutelná potřeba
byla, o povolení p. faráře žádati bude, jemu příčinu přednese a
k rozsouzení podá. Přes noc zůstati se nedovoluje, leč by podobným dovolením
od p. faráře zaopatřen byl. VI. Trestání dítek jenom takové
užívati bude, které c. k. normální nařízení vyměřuje, od jiných neslušných a
dítkám nepřináležejících přestane. VII. Do žádných pohoršlivých
schůzek nepůjde, aniž bez povolení a uznání p. faráře jakékoliv spisy
vyhotoviti se opováží. Od pomlouvání a přetřásání svých představených se
zdrží, a kdyby taková slyšel, je hájiti a zastávati bude. Kdyby pak
s tím nic vyzískati nemohl, takové pomlouvače a utrhače
k představeným zanese. VIII. Představeným všechněm, jak nynějším, tak budoucím, jak duchovním, tak
světským, příslušnou poníženost a poslušnosť proukáže. IX. Poněvadž při povinnosti školní
též kostelnický úřad zastává, v kostele pořádek, čistotu a nařízení p.
faráře nanejvýš zachová; kostelní věci ve vší věrnosti opatří a takové
pozorně, čistotně a bedlivě opatrovati bude. By pak pan učitel se
nedomníval, že když předepsaná punkta uslyší, že
již dosti učinil, takové svou vlastní rukou podepíše a se zaváže, pokud by je
nezachoval, že se sám vyživení svého odříká a chleba zbavuje. Které též svému p. faráři předloží,
aby on na jich zachování zření měl. Nyní ale přísahu složí v tomto
vrchnostenském kanceláři přede mnou jakožto vrchním ředitelem a spolu
světským školním dohlížitelem. Formula juramenti. Já Franc Veselý
přísahám Pánu Bohu všemohoucímu, že ouřad učitele ve vší bedlivostí a
pilností konati, dle článků víry sv. katolické a kázně dítky cvičiti, všem
představeným jak duchovním, tak světským příslušně ponížený a poslušný býti,
věci kostelní věrně opatrovati, zachovati a čistě držeti chci a se podrobuji,
též dle mně přednešených punktů živ býti, takové
věrně zachovávati se podvoluji a se zavazuji, že kdybych dle předpisu mně
daného a předloženého se nezachoval, sám obživení a chleba mně přaného se odlučuji. K tomu mně dopomáhej Bůh Otec,
Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Amen. Tato přísaha učiněna byla dne 25.
ledna 1796. Je zajímavé, že o působení tohoto
učitele nic nevíme. Známe jen jeho přísahu… Přísaha je uvedena podle knihy Dějiny školství okresu
Kladenského, kterou v roce 1898 sestavili Jan Černý (autor předpokládá,
že tento spisovatel není totožný s ředitelem MKSH),
Bedřich Jabůrek, František Melichar a František Škorpil. Kniha odkazuje, že
přísaha byla uložena v archivu v Jenči. Nyní by se tedy dokument
měl nacházet ve Státním oblastním archivu v Praze ve fondu Velkostatek
Tachlovice-Jeneč, kde jsem po něm zatím nepátral. Přísahu uvedl rovněž Miloš
Šrámek v publikaci 250 let školy v Hostivici 1734–1984, avšak
v upravené, zkrácené podobě. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 91. část