SERIÁL STALO SE PŘED…

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 99. část

Stalo se před 140 lety:
Zemřel farář Rohlena

(HM 11/2016)

Dne 21. listopadu 1876, tedy před 140 lety, zemřel hostivický farář Jiří Rohlena. Využijme tohoto výročí k seznámení se s málo známým tématem, kterým duchovní správa v Hostivici ve druhé polovině 19. století bezesporu je.

Jiří Rohlena se narodil 4. září 1794 v Blešně a na kněze byl vysvěcen 24. srpna 1819. O jeho církevní kariéře zatím mnoho nevíme, zaznamenáno je pouze to, že do Hostivice přišel ze Zeměch (nyní část města Kralupy nad Vltavou).

Rohlena převzal hostivickou farnost 25. ledna 1851 od administrátora Josefa Procházky – ten byl hostivickým kaplanem v letech 1843 až 1857. Hostivická farnost zahrnující Hostivici, Jeneč, Litovice, Jeneček, Břve a Sobín byla natolik velká, že její správu nezvládal jediný duchovní, proto zde kromě faráře působil i kaplan. Za dobu Rohlenova působení ve funkci faráře se v Hostivici vystřídali tito kaplani: již zmíněný Josef Procházka (později farář v Lidicích a správce libockého vikariátu), Václav Číška (pozdější hostivický farář) v roce 1858, František Převrátil v letech 1859 až 1867 (stal se farářem v Dřetovicích na Kladensku), Prokop Čužna 1867 až 1869 (přeložen do Tachlovic) a Heřman Haase 1869 až 1872. Jméno kaplana od roku 1872 do Rohlenovy smrti zatím nebylo potvrzeno z pramenů – nejspíš to byl Ferdinand Čejka, který se poté stal krátce administrátorem a již v roce 1874 byl kmotrem několika školáků z hostivické farnosti biřmovaných v Praze.

O dění v hostivické farnosti se dozvídáme především z farní pamětní knihy. Zápisy do roku 1857 jsou vedeny německy nebo latinsky a zatím nebyly zpracovány.

První český zápis ve třetí farní knize pochází právě z roku 1857 a týká se obnovy kostelní věže, která 19. dubna 1794 vyhořela a poté byla zakryta jen provizorně. Stavba věže a další úpravy v kostele vyšly na 400 zlatých. Stavební dozor zajistil Karel Prantner, stavbu řídil Augustin Chládek, zednickým polírem byl Pavel Šafařík, tesařské práce provedli František Šmíd a Václav Douša, klempířské práce obstaral pražský měšťan Amler, pokrývačem byl pan Hofmann a o dovoz materiálu se postarali hostivický hostinský Josef Brož a jenečský rolník Josef Chvoj. Pod kříž na vrcholu věže byla 30. srpna 1857 vložena pamětní listina, jejíž text známe ze zápisu ve farní pamětní knize.

Oprava věže snad souvisela s tím, že 5. října 1857 přijel do Hostivice na kanonickou vizitaci pražský arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg (během října 1857 proběhla vizitace ve 13 farnostech libockého vikariátu). Při této příležitosti bylo v hostivickém kostele biřmováno 379 věřících. Stejná návštěva se opakovala 5. června 1869, kdy bylo v hostivickém kostele biřmováno 199 osob.

Mezi roky 1857 a 1870 nepřibyl do farní pamětní knihy žádný zápis. V novinách té doby nacházíme pouze několik zpráv o sporu mezi kaplanem Čužnou a učitelem Františkem Mašínem ohledně zpěvu národní písně ve škole.

Až v roce 1870 se vedení pamětní knihy ujal kaplan Heřman Haase. Dozvídáme se tak, v roce 1870 proběhla další přestavba kostela. Kostel v té době získal současnou podobu, která však v té době byla kritizována – přestavba mj. zničila některé do té doby dochované gotické prvky. Zdá se, že iniciátorem dění ve farnosti byl spíše než 76letý farář Rohlena právě kaplan Haase, který například ve spolupráci s učiteli pořádal výlety pro školní mládež. V roce 1870 se žáci vydali do kláštera v Hájku, o rok později pak do Sobína. V listopadu 1871 se konala slavnost přenesení svaté Simplicie, jejíž ostatky uložené v oltáři hostivického kostela byly tehdy oblečeny do nových šatů zhotovených jeptiškami z řepského kláštera. Zápisem o této slavnosti záznamy ve farní pamětní knize opět na několik let končí.

Farář Rohlena zemřel ve funkci ve věku 82 let. Právě jím začíná delší období, kdy se hostivickými faráři stávali starší duchovní. Hned následující farář Václav Číška byl v roce 1888 dán na trvalý odpočinek po 46 letech od vysvěcení (údaj o jeho narození není k dispozici). Josef Sirůček přišel do Hostivice v roce 1888 ve věku 59 let a sám zapsal, že o přeložení z Lidic požádal proto, že v Lidicích byla služba příliš náročná. Na trvalý odpočinek byl přeložen o 20 let později ve věku 79 let a rok nato zemřel. Další farář Jan Novotný byl při příchodu do Hostivice o něco mladší – bylo mu 50 let. Úřad zastával až do roku 1937, tedy do stáří 78 let. Od roku 1925 byl ve farnosti kaplanem František Samec, který se po Novotného odchodu stal na dva roky administrátorem. Do Hostivice přišel ve svých 46 letech a administrátorem byl ve věku 58 až 60 let. Teprve v roce 1939 nastoupil farář mladšího věku – třicetiletý Václav Hájek.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před… -> 99. část