TACHLOVICKÉ PANSTVÍ

Úvod -> Dělení panství v roce 1688

DĚLENÍ PANSTVÍ KLADNO A STATKŮ ČERVENÝ ÚJEZD A LITOVICE MEZI SESTRY HRABĚNKY ZE ŽĎÁRU V ROCE 1688

Poslední hrabata ze Žďáru

Po Floriánu Jetřichovi hraběti ze Žďáru († 1653) zdědil panství František Adam Eusebius († 1670), který zůstal svobodný a bezdětný

František Adam Eusebius odkázal majetek příbuzným žijícím v Sasku, pokud se vrátí ke katolické víře

Majetek dočasně spravovali příbuzní matky Františka Adama Eusebia:

- Maximilian Valentin hrabě z Martinic

- Jiří Adam a Maximilian Quidobald hrabata z Martinic

V roce 1686 proběhlo vypořádání s příbuznými ze Saska

V roce 1687 majetek od Martiniců převzalo pět sester rozených hraběnek ze Žďáru

Rozdělení panství 3. listopadu 1688

Nejstarší sestra Polyxena Ludmila hraběnka Šternberková nechala majetek ocenit a rozdělila ho na pět podobně velkých dílů

Dílčí cedule popisující jednotlivé díly poslala sestrám a od nejmladší si každá vybrala svůj díl (na Polyxenu zbyl největší díl, snad proto, že jeho držitelka musela doplatit rozdíl v ceně menším dílům)

Sestry si postupně v letech 1689 a 1690 nechaly své díly zapsat do desek zemských (kvaterny DZV 77 a DZV 78)

Hodnota dílů:

Kladno:	86 241 zl. 4 ^2/16 d.
Dobrá:	92 794 zl. 10 kr. 5 ^5/16 d.
Červený Újezd:	84 317 zl. 29 kr. 4 ^2/16 d.
Litovice:	88 396 zl. 40 kr. 1 ^1/16 d.
Tachlovice:	84 602 zl. 1 kr. 2 ^9/16 d.

V extraktu tvořícím přílohu dílčích cedulí je uveden způsob vypořádání rozdílů v ceně jednotlivých dílů

Artikule a výminky k dělení panství

Tyto následující Artikule a výminky pro zachování mezi námi sestrami na časy budoucí lásky a svornosti sesterské, tuto sepsané a poznamenané jsou, abychom tak a ne jináče bez všelijakého jich protření k sobě se dle znění jich, ve všem zachovati hleděly a povinny byly, totiž:

Předně toto se mezi námi sestrami znamenitě vymiňuje, kde jsou až posavad, kteříkolivěč lidé poddaní naši obojího pohlaví před rozebráním těchto od nás sester dílů v kterémkoliv dílu usedlí, byť z jiných dílů rození byli, ti při tom dílu, kde zastiženi jsou, se všemi dětmi jich obojího pohlaví zůstávati mají, a měl-li by který z nich jakou spravedlnost anebo jaký jiný dluh v kterémkoliv dílu, ta jemu bez odpornosti vydána a dluh zaplacený býti má.

Za druhé, co se sirotků všelijakých, též zběhlých lidí našich obojího pohlaví poddaných dotýče, ti se při těch gruntech, na kterýchž jsou zrozeni neb z nich zběhlý, zůstávají a zanechávají, však byli-by který sirotek před tímto rozdělením ženatý aneb vdaný a již osazený na jiném gruntu kteréhokoliv dílu, aneb že by ještě dosazen býti měl, ten a takový odtud hýbán býti nemá. S dětmi svými všelijakými, nýbrž měl-li by jakou spravedlnost na tom gruntu, na kterém se zrodil, ta aby mu přece šla a vydávaná byla. Našel-li by se ale takový, který někde jinde krom gruntů našich osazený a tam by propuštěný nebyl, na toho bude mocti z nás sestra ta, jejího gruntu a dílu jest, sáhnouti, jako na svého dědičného poddaného a nevyhoštěného člověka, a jsou-li kteří lidé buď mužského, neb ženského pohlaví před těmito díly od nás listy zhostními z těchto dílů jinam do poddanosti propustili a to se předně by prokázalo, při tom zůstane a z nás žádná na něho více se potahovati mocti nebude.

Za třetí, kteříkoliv a odkudkoliv lidé cizopanští od jich vrchnosti na grunty těchto statků vyjednaní a buď že již ženatí, osedlí, neb neženatí a neosedlí jsou, ti mají tu, kde zastiženi budou, v poddanosti zůstati, a kteří by ženiti se chtěli a již ženské osoby k stavu manželskému v kterémkoliv dílu zamluvené měli, nemá jim v tom překáženo, nýbrž též osoba ženská k manželstvu do kteréhokoliv dílu propuštěna býti.

Za čtvrté, na těchto statcích v dílech učiněných lidé poddaní po rodičích, bratřích, sestrách a přátelích svých rozdílné spravedlnosti a nápady mají, těch a takových má jeden každý v kterémkoliv, by vedle knih purkrechtních a v nich se nacházejícího zapsání se vynašlo, každoročně při držení soudů až do vyplacení sumy toho užíti a vrchnost jedna každá k tomu dopomoci.

Za páté často se přitrefuje, že lidé poddaní z tohoto světa prostředkem smrti časně scházejí, po sobě žádných dědiců nepozůstavují, jiní zase z pouhé svévolnosti nad vrchností svou zrazují, z gruntů odcházejí, a mnohé ženského pohlaví osoby nepamatujíce na přikázání Boží k zmrhání své poctivosti přicházejí, a po těch a takových nápady na vrchnost připadají, při čemž i tuto se pozůstavuje, tak že jednoho každého dílu vrchnost i toho, co již v purkrechtu zapsáno se nachází, užíti mocti bude a má.

Za šesté, pokudž bychom se jakých spravedlností, nápadů po předcích našich anebo kde a po komkoliv jiném nám patřícím, jak by ta koliv jmenována byla, a jakýmkoliv upsána býti mohla, ty a takové spravedlnosti společným nákladem my sestry hraběnky ze Žďáru dobývati, a jestli bychom co dobyly a obdržely, o to se spravedlivě rovným dílem poděliti máme.

Za sedmé, jestliže by se jakékoliv závady na statcích těchto pozemských, o které tuto dělení se stalo, buď po předcích našich, anebo jiné dluhy se vynašly a vyhledaly, jak by ty koliv jmenované byly, ty budeme povinny všechny dílové od takových závad čistiti a pokudž by který díl to učiniti se vzpěčoval a potom někdo sám z svého dílu tuž závadu svésti musel, tehdy bude mocti zase toho, na tom kdo té učiniti nechtěl, třetinou výš, jak země za právo má, pohledávati beze všechné překážky na jeho vlastní náklad.

Za osmé, co se dotýče obcí, lesů, dědin a luk, lidí poddaných ke všem dílům přináležejících, poněvadž při vyměření nic selského do panského pojato nebylo, toho všeho k jedné každé vesnici patřícího, tak jak jest jich před rozdělením od nich užíváno bylo, aby tíž lidé užívati, a k tomu volný a svobodný (:však bez zbytečných jich plundrování a odcizování:) přístup jezděním a chozením jim dopřán byl, a to bez překážky nás, dědiců a budoucích našich všelijaké.

Za deváté a jsouce věc potřebná, aby meze a hranice ke všem pěti dílům náležející obnovené byly, v tom všeckny společně se zavazujeme na takové hranice a meze buď samy osobně výjezd ihned po rozebrání dílů předsevzíti, anebo lidi z každé strany k tomu vypraviti, takové obnovení mezí a hranic vykonati dáti tak, aby každá z nás, jak daleko grunty k dílu jejímu se vytahují, věděti mohla a snad (:jakž se časem stává:) na druhých gruntech se nepotahovala a v užívání jich nějaké překážky nečinila.

Za desáté, průhonů a pastev dobytka všelijakého, myslivosti všelijaké (:vymiňujíce tenat a náhonů:), těch abychom společně tak, jak jest jich před rozdělením užíváno bylo, spolu s dědici a budoucími našimi užívati a sobě jich zapovídati ani brániti nemohly, vymiňují se však myslivosti provozování, kteráž se na lidi poddané naše bez vůle a povolení nás sester nijakž míniti, rozuměti a vztahovati nemá.

Za jedenácté, z polí, na pole, na louky, z luk do lesů, i z lesů, i kdežkoliv z nich, jakž jest prve od starodávna před tímto rozdělením ježděno, vezeno, též i chozeno bývalo, nemáme sobě, dědicům i budoucím našim, což by beze škody bylo, brániti, též také lidem poddaným našim nad to pak výšeji žádná z nás aby té moci neměla, jedna druhé, ani lidem našim poddaným i čeledi jich přistavné gruntů svých podle práva žádným vymyšleným způsobem zapovídati.

Za dvanácté, co se toků starých, kudy jest se voda od starodávna vedla a vede na rybníky, rybníčky, sádky, mlýny, louky a kdekoliv jinam dotýče, těch aby jedna každá z nás beze všelijaké překážky volně ku potřebám svým užívati mohla, bez umenšení tak, jakž toho před rozdělením užíváno bylo.

Za třinácté, i toho se mezi námi znamenitě vymiňuje, co se všeho všudy jakých rybníků, velkých i malých ke všem dílům náležejících dotýče, ty v svém zatopení i s okrajky, jak jsou předešle vždycky zůstávaly, tak i nyní a vždyckny v svém zatopení zůstávati mají na časy budoucí.

Za čtrnácté, rybníky kaprové i výtažní po letošním na zimu jich slovení budoucího jara 1689 zase k nasazení přijíti mají, a k té potřebě plodu rozdílně po rybníčkách k přechování přes zimu dostatek se nachází, z toho tehdy plodu mají jak kaproví, tak výtažní rybníci náležitě nasazeni, a co by po nasazení jich plodu zbylo, takový prodán a peníze rovným dílem jednomu každému dílu odveden býti.

Za patnácté, čeládka přístavní poddací zůstane do sv. Martina v službách svých, po vyjití pak toho času jeden každý buď mužského, neb ženského pohlaví tam, do kterého dílu náleží, po zaplacení jeho mzdy, kterou u hospodáře svého zasloužil neb zasloužila, odejíti mocti bude a má, čeleď pak dvorská, též poddací (:poněvadž teprve při vánocích naturalie placena bývá:) do toho času vánočního sloužiti bude, a po zaplacení jí každý do svého dílu, kde patří a poddanosti zavázán jest, odejde, kterýž jeden každý díl, v kterém slouží, co by za ten čas pro rata vyneslo, zaplatiti má a zdržovati mocti nebude.

Za šestnácté jest známo vůbec, že jeden každý díl k vaření piva pro svou a do hospod výstav potřebu nemá, na tak spěch míti a jej zhotoviti dáti nemůže, z té příčiny pivovar jenečský pro tři a kladenský pro dva díly tak dlouho, dokavadž jeden každý díl sobě pivovar svůj nepřipravil a v něm piva nevařil (:s čímž však každý díl dle možnosti co nejdříve pospíšiti povinen bude:) k vaření piva a výstav téhož pro vrchnost i k šenku do hospod rozdělují na ten však způsob, aby jednoho každého dílu, který v těch pivovařích pivo vařiti dáti chtíti bude, by v tom jedna i druhá strana obmeškána nebyla, vrchnost ječmeny na slady, časně do štoku sládkům odváděti, potřebné dříví k sušení udělaného sladu a k várkám dovážeti, chmel, smolu, sudovinu pro sudy opatřiti, slad do mlýnů i ze mlýnů na forách svého dílu dovážeti a zase přivážeti a sládkovi s podstarším, mládkem a hvozdy jeho službu jako i bednáři co by pro rata na který díl peněžitě neb jiné ročně přišlo platiti, a kdyby na kotli pivovarském a jiných kusech oprávky anebo nového udělání potřeba bylo, to také na náklad společný spraviti povinna byla, mlato pak a kvasnice (:leda by se s židem, který z kvasnic pálené pálí a každému sudu piva po 4 žejdlících do hospod vydává, a do důchodu platí, v té příčině nějaká námluva stala:) bude mocti k svému užitku obrátiti.

Za sedmnácté, co se dosavad vedle stálého s Trancksteuerambtem v Praze Tractatu platí, totiž z pivovarů obou a za pálení páleného per Paush ročně 832 zl. 24 kr., že ale nyní hospody k roztrhání přišly, bude mocti a má každá sestra z nás do svého dílu znovu s týmž Trancksteuerambtem tractirovati, aby jeden každý díl věděl budoucně, co ročně odvozovati, však nemá s odváděním při času na něj přišlé a Tractirované quoty odkládati, nýbrž v času v Contractu s Trancksteuerambtem jmenovaném ji zapraviti, aby pro neodvedení jí snad druzí dílové, kteří by svou quotu zapravili, zapečetěním pivovara (:jak se častěji mnohým stává:) škody a obmeškání nenesly, z čehož by slušně dílu škodu trpícímu takový díl práv býti a jí vynahražovati povinen byl. Pokudž by ale všichni společně k té summě 832 zl. 24 kr., dokud by sobě jeden každý díl pivovar, který by jej neměl, nevystavěl, concurirovati a jí odvozovati pro rata chtěl, při tom, jak se sneseno, zůstaveno býti má.

Za osmnácté, do královské berni zemské, pokudž co vrchnost sama z vlastního měšce ještě restýruje, to z celé Massy všechny dílové též concurirovati povinni býti máme, neméně poněvadž se restýruje dosavad dobrý díl zadrželé Contribucí měsíčně, která pro předešlé staré zadržalé dluhy, jenž napřed placené byly, zapravena býti nemohla, bude jeden každý díl povinen lidi poddané své po rozdělení k tomu míti a přidržeti, by každý povinný Rest svůj, který by dlužen zůstal, písaři contribučnímu neprodleně odvedl a pořádnost při berni zaplacením státi se mohla, naproti tomu pak, co by při berni zemské vynahražení útrat vojenských všelijakých se vynašlo, ty zase k dobrému všech dílů lidem poddaným proportionaliter přijíti mají, dále jednoho každého dílu vrchnost bude věděti při tým královským úřadě berničním na hradě Pražském ihned po přijetí dílu, kterak se ohlásiti, Separati žádati, a o to, z kolika osedlých by tak od nejprv příštího nového léta Contribuci platiti měla, vyrozuměti, a podle toho se říditi.

Za devatenácté, nacházející se obilí na zrně a v slámě ve dvořích, na sýpkách, v stodolách a v stozích jako i na dluzích za lidmi poddanými, neméně i dluhové peněžití, takové při jedné každé vesnici za poddanými i ve dvořích zůstanou, a od písařů důchodního a obilného pořádně vykázané a od lidí přiznalé býti mají, kteréž po stálém přiznání a vyměření, kdyby buď obilí ve dvořích, anebo za poddanými, peněžité i obilné (:dadouce vzíti pruby z obilí v slámě, co by z mandele kterého zrna vynášelo a jak mnoho by po srážce z toho pro vychování čeledi dvorské, dobytka, budoucího jarního výsevku a pivovaru do nového budoucího potřeba bylo a o čem na obecném trhu kterého strych platí, sečtouce:) více nad jiné díly se nacházelo a převyšovalo, to aby týmž menším dílům buď penězi, jak by tehdáž na trhu obecném platilo, zaplatiti, anebo in natura obilím zapraviti, o slámu z téhož obilí letošního též se poděliti, to quantum však, které by v dílčích cedulích, v jedné neb druhé nad menší větší bylo, hotovými penězi srovnati, a tak se srovnati povinny byly, tuto se zavazují, což ihned při přijetí dílů vykonáno a narovnáno býti má.

Za dvacáté, co se sladů, chmele, smoly při pivovařích jako i mobilií v zámku kladenském dotýče a do přijetí dílů se najde, to všeckno rovným dílem na pět dílů rozděleno a každému dílu přišlý díl odveden bude a býti má, čehož všeho písařů interestirovaných poslední cedule, i co ve dvořích, mlýnech a hospodách panských, od hospodářských potřeb jest, Inventáře ukáží.

Za dvacáté první. Kdyžbykoliv tyto cedule dílčí ode mne paním sestrám mým aneb od nich zplnomocněným odvedené byly, aby jich žádná za sebou nezdržovala, nýbrž neprodleně vezma sobě každá díl jeden, díl můj, co mně zanechají, odevzdaly a navrátily.

Za dvacáté druhé: Jestliže by která z nás sester díl svůj, kterýžto se jí těmito dílčími cedulemi na díl dostane buď všeckem anebo na díle odprodati, změniti anebo zastaviti chtěla, tehdy v tom jedna každá z nás sester Ius Protomisios sobě zanechává.

Za dvacáté třetí, kdyby se vyhledalo a našlo, že něco jak by to koliv jmenováno býti mohlo a zapomenutím z těchto dílčích cedulí vypuštěno bylo, a to nám sestrám náleželo, toho všeho společně rovným dílem užíti máme, kteréžto dílčí cedule jedna každá z nás svůj díl bude mocti s povolením J. M. cís. rad a pánů úředníků menších desk zemských i bez přítomnosti druhé strany buď sama, neb skrze svého plnomocníka, v též dsky zemské na svůj náklad vložiti a vepsati dáti.

Díl první – Kladno

Marie Maxmiliána Eva baronka Hýzrlová z Chodů

· Městečko Kladno (28 osazené +0 pustých usedlostí) a vsi Kročehlavy (5+0), Újezdec (1+0), Dubí (1+0), Olšany (2+0), Saky (6+0), Hnidousy (7+1), Motyčín (4+1), Žižice (9+1) a Cvrčovice (9+1)

· Zámek Kladno

· Poplužní dvory Kladno, Kročehlavy, Hnidousy

· Pivovar Kladno

· Vinopalna, kovárna a zahrady na Kladně

· Bažantnice a chmelnice u Kladna

· Ovčíny v Kročehlavech a Hnidousích

· Panské mlýny u Hnidous, u Žižic a u Saků

· Lom zdícího kamene u Kladna a u Hnidous

· Rybníky výtažní na 115 kop, pusté na 111 kop

· Lesů 6 344 provazců, hájů 1 210 provazců

· Ves i dvůr Hnidousy náležely do manství Pražského hradu

· Kolatura k farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie na Kladně s farním domem a školou

· Kolatura ke kapli sv. Floriána se špitálem pro šest chudých

· Povinné platby:
- kladenskému faráři
- kladenskému kantorovi
- na kladenský špitál
- úrok kladenskému kostelu
- děkanovi ve Smečně z pův. smečenského domu
(to vše dohromady 291 zlatých)
- fundace Hájku 1 200 zlatých ročně

Díl druhý – Dobrá

Polyxena Ludmila hraběnka ze Šternberka

· Vsi Hořejší Dobrá (12+4), Dolejší Dobrá (10+4), Družec (1+0), Doksy (2+3), Pozdeň (8+20), Kroučová (5+8), Pohořice (2+5), Podol (0+1), Hořejší Přítočno (6+0) a Kamenice (5+0)

· Poplužní dvory Hořejší Dobrá, Pozdeň (pustý), Pohořice a Hořejší Přítočno

· Chmelnice u Pozdně

· Ovčíny v Hořejší Dobré a Hořejším Přítočnu (pustý)

· Panské mlýny u Dolejší Dobré a u Pozdně

· Pila při mlýně u Dolejší Dobré

· Lom kamene štukového u Doks, kamene mlýnského u Doks, kamene vápenného u Hořejší Dobré a kamene zdícího u Pohořic, cihelna u Hořejší Dobré

· Rybníky kaprové na 180 kop a pusté na 20 kop, výtažní na 290 kop, pusté na 140 kop

· Lesy 6 049 provazců, háje 1 315 provazců

· Kolatura k filiálnímu kostelu sv. Markéty v Kroučové

· Povinné platby:
- družeckému faráři 3 zl. 30 kr.
- fundace Hájku 600 zlatých ročně

Díl třetí – Červený Újezd

Terezie Eleonora hraběnka z Ugarte

· Vsi Červený Újezd (20+0), Svárov (8+4), Rymáň (0+3), Libečov (7+2), Dolní Ptice (6+0), Nenačovice (3+0), Kyšice (15+3), Dolní Přítočno (8+0), krčma v Podkozí a krčma v Hájku

· Zámek Červený Újezd a tvrz Kyšice (oboje přestavěno na sýpky)

· Poplužní dvory Červený Újezd a Kyšice

· Ovčín v Červeném Újezdě

· Panské mlýny u Kyšic Čertovský a Starý Kyšický (pustý)

· Domek v Unhošti

· Železné hutě nad mlýnem Jiříka Kalouse pusté, ale s dostatkem bohaté rudy

· Rybníky kaprové na 220 kop, výtažní na 150 kop, pusté na 30 kop

· Lesy 4 638 provazců, háje 689 provazců

· Dolní Přítočno náleželo z poloviny do manství Pražského hradu

· Kolatura ke kostelu sv. Lukáše ve Svárově

· Patronátní právo ke klášteru v Hájku

· Povinné platby:
- svárovskému kostelu
- kapli Všech svatých na Pražském hradě
z kyšického dvora
- nedoplacený dluh za Dolejší Přítočno
- plat špitálům sv. Bartoloměje a sv. Alžběty
na Novém Městě pražském
- úroky do kláštera na Karlově

Díl čtvrtý – Litovice

Anna Kateřina hraběnka z Magnis

· Vsi Litovice (9+0), Jeneč (12+4), Jeneček (2+1), Břve (3+0), Sobín (7+0), Hřebeč (8+2) a Stehelčeves (3+0) a dvůr v Horních Pticích

· Tvrz Litovice (přestavěna na sýpku) a tvrz Jeneč (pustá)

· Poplužní dvory Litovice, Břve a Jeneč

· Pivovar v Jenči

· Vinopalna v Jenči

· Chmelnice u Litovic

· Ovčín ve Břvích a v Jenči

· Panské mlýny u Litovic a u Hřebče

· Lom zdícího kamene u Jenče

· Rybníky kaprové na 440 kop, pusté na 60 kop, výtažní na 38 kop, pusté na 180 kop

· Lesy 2 338 provazců, háje 292 provazců

· Povinné platby:
- úrok špitálu sv. Pavla na Starém Městě pražském ze selského Štěpákovského dvora
- úrok klášteru sv. Mikuláše na Starém Městě pražském ze stejného dvora
- kladenskému faráři
- klášteru sv. Jakuba v Praze

Díl pátý – Tachlovice

Johanna Eusebie Barbora hraběnka z Caretto-Millesimo

· Vsi Tachlovice (12+0), Nučice (22+0), Jinočany (3+0), Zličín (8+2), Řepy (5+1) a Hostivice (13+3) a krčma na Bílé Hoře

· Tvrz Tachlovice

· Poplužní dvory Tachlovice, Hostivice a Nučice

· Mýto v Hostivici na rakovnické silnici

· Ovčín v Tachlovicích a v Hostivici

· Panské mlýny u Tachlovic

· Lom zdícího kamene u Hostivice a kamene vápenného u Tachlovic, cihelna u Tachlovic

· Rybníky kaprové na 70 kop, pusté na 50 kop, výtažní na 330 kop, pusté na 125 kop

· Lesy 1 992 provazců, háje 779 provazců

· Kolatura ke kostelu sv. Jakuba v Tachlovicích s farou, školou a poustevnickou chalupou

· Kolatura ke kostelu sv. Jakuba v Hostivici, s pustou farou a školou

· Kolatura k nově vystavěnému filiálnímu kostelu sv. Martina na Bílé Hoře se špitálem pro šest chudých

· Povinné platby:
- tachlovickému kostelu
- tachlovickému faráři
- hostivickému kostelu
- špitálu na Bílé Hoře pro chudé
- klášteru Matky Boží Sněžné v Praze

Poddanské povinnosti

Průměrné roční zatížení usedlostí

Zkresleno smísením velkých a malých usedlostí!

· Největší:
- Jinočany 14 kop na usedlost
- Rymáň 13,7 kop na usedlost
- Zličín 11 kop na usedlost

· Nejnižší:
- Tachlovice 2 kopy na usedlost
- Nenačovice 2 kopy na usedlost
- Svárov 2,4 kopy na usedlost

Placené úroky

· Platí se ke sv. Jiří (duben) a sv. Havlovi (říjen)

· Obvykle, ale ne vždy jsou obě platby stejné

· Připočteny další platby za užívané pozemky

· Někdy přepočteny na peníze nevykonávané roboty

Odváděné naturálie a přepočet na peníze

· slepice 6 grošů

· kuřata 4 groše

· kapouni (tj. kastrovaní kohouti) 15 grošů

· vejce 2 denáry

· husy 30 grošů

· pšenice 1 kopa 30 grošů za strych

· oves 30 grošů za strych

· žito 1 kopa za strych

· ječmen 1 kopa za strych

· koláč ke Štědrému večeru 5 grošů 1 denár za kus

Roboty

· robota ženní

· vázání obilí

· trhání konopí

· sekání na lukách

· roboty na lukách

· roboty shonní

· vožení hnoje

· česání ovoce

Den práce obvykle oceněn na 6 grošů, případně na 4 groše (hrabání na louce)

Tito lidé poddaní jsou povinni jako jiní do týhodne 3 dny robotovati, jak se jim poručí.

Hospody

Platby

· nájem z panské hospody

· 1 kopa grošů z jednoho sudu piva

· 6 krejcarů za žejdlík pálenky, odebírají se 4 žejdlíky pálenky na sud piva

· šrutky ze sudu po 5 krejcarech

· užitek z herynků v postě (v postní době se z masa mohly jít jen ryby, herynek je ryba naložená v soli)

Kladno

Ves	Hospoda	Počet sudů
Kladno	panská	90
Kladno	Kristiána Tobiáše	90
Kročehlavy	Tomáše Voděry	15
Újezdec	panská	20
Dubí	–	–
Olšany	–	–
Saky	Bárty Brejníka	u Kladna
Hnidousy	Jana Hojdle	30
Motyčín	–	–
Žižice	panská	60
Cvrčovice	Jiříka Hejbala	8

Dobrá

Ves	Hospoda	Počet sudů
Dobrý Hořejší	–	–
Dobrá Dolejší	Jiříka Paličky	74
Družec	na gruntu	30
Doksy	–	–
Pozdeň	bývala panská	56
Kroučová	Václava Fejfara	38
Pohořice	panská	60
Podol	–	–
Přítočno Hořejší	panská	54
Kamenice	Matěje Zdeňka	25

Červený Újezd

Ves	Hospoda	Počet sudů
Červený Újezd	Matese Kleisnera	40
Svárov	na Tobiášovském	30
Rymáně	–	–
Libečov	Václava Lišky	20
Ptice Dolejší	na Kocourovském	26
Nenačovice	na Voráčkovském	26
Kyšice	na Dlouhovském	38
Přítočno Dolejší	–	–
Podkozí	panská	45
Hájek	panská	40

Litovice

Ves	Hospoda	Počet sudů
Litovice	v panském dvoře	65
Břve	Tomáše Vošenáčka	25
Jeneč	panská	90
Jeneček	–	–
Sobín	Jana Čtrnáctého	60
Hřebeč	na Šandově	20
Stehelčeves	Pavla Kytky	34

Tachlovice

Ves	Hospoda	Počet sudů
Tachlovice	u Houšky	82
Nučice	Václava Hakla	60
Jinočany	panská	56
Zličín	na Čabanově	20
Řepy	na Němcovském	40
Bílá Hora	panská	80
Hostivice	Pavla Svobody	100

Počítání výnosů

Poddanské platy

· 1 kopa stálého platu z osazené usedlosti se počítá jako výnos 50 kop grošů

· 1 kopa stálého platu z pusté usedlosti se počítá jako výnos 25 kop grošů

· Výnos z hospody se počítá na 25 let

· Obecně: z pustého majetku se počítá poloviční výnos oproti používanému

Panský dobytek

· dojná kráva přítomná 2 kopy, nepřítomná 1 kopa

· jalové hovězí přítomné 1 kopa, nepřítomné ½ kopy

· svině plemenice přítomná 16 grošů, nepřítomná 8 grošů

· svině jalová přítomná 8 grošů, nepřítomná 4 groše

· vůl na potah přítomný 2 kopy, nepřítomný 1 kopu

· ovce přítomná 16 grošů, nepřítomná 8 grošů

Platby za drůbež

Z této drůbeže šafářky povinny jsou dávati aneb platiti, vypouštěje kohouty, housery a kačery,

z každé krůty po 5 mladých aneb za každou po 27 kr.,

z každé husy po 5 mladých aneb za každou po 15 kr.,

z každé kachny po 6 mladých aneb za každou po 7 kr.,

z každé slepice po 4 kuřatech anebo za každé po 3 kr.,

po 2 kapouních aneb za každého po 12 kr.,

po 1 kopě vajec anebo za každou po 15 kr.,

za prach a peří z podškoubek husích, každá po 2 str.

činí užitku té drůbeže z přítomné úplně a z nepřítomné toliko polovici počítaje

Hodnota pozemků

· orná pole – za lán obvykle 300 až 500 kop osetá, 200 až 400 kop neosetá (liší se podle obcí)

· zarostlá pole – za lán obvykle 200 až 300 kop grošů

· louky – jejich výnos započten u dobytka

· lesy – provazec obvykle po 5 až 6 kopách

· háje – provazec obvykle po 2 kopách

· rybníky – kopa ryb z kaprového rybníka po 12 kopách grošů, kopa z výtažního rybníka po 6 kopách grošů

Jak se změnilo panství mezi roky 1662 a 1688?

8 let Františka Adama Eusebia hraběte ze Žďáru

17 let dočasné správy Martiniců

1 rok společné správy sester ze Žďáru

Vsi jsou řazeny podle pořadí v dílčích cedulích, vynechán kladenský díl a vzdálené vsi

1662	1688
· urbář panství	· dílčí cedule
Hospody
· v provozu 16, pustých 20	· v provozu 36
Ovčíny
· v provozu 4, pustých 7	· v provozu 8, pustý 1
Panské mlýny
· v provozu 6, pusté 3	· v provozu 9, pustý 1
Druhý díl
Hořejší Dobrá
· panský dvůr od kamene vystavěný · ovčín býval při dvoře, v něm se chovalo jalového ovčího dobytka · cihelna, vápenice a lom kamene vápenného · 7 osazených a 7 pustých usedlostí	· poplužní dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém světnice, komora, maštale a chlívy pro dobytek, kolna, stodoly o dvou mlatech a sýpky pro obilí v staré tvrzi · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · cihelna, v které se cihly a vápno pálí, lom kamene vápenného · 12 osazených a 4 pusté usedlosti
Dolejší Dobrá
· bažantnice ohrazená · 8 osazených a 7 pustých usedlostí	· panský mlýn od kamene vystavěný, šindelem přikrytý (z Dokes?) · pila při mlýně, na stálé vodě (z Dokes?) · panský domek od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · bažantnice ohrazená, s rybníčkem · 10 osazených a 4 pusté usedlosti
Družec
· krčma pustá	· 1 osazená usedlost (panský šenk), žádná pustá
Doksy
· panský mlýn pod dokeským rybníkem, o dvou kolech (do Dolejší Dobré?) · pila při mlýnu, na níž se špalky na prkna a jiné potřeby řeží, však hrubě sešlá, kteráž opravy potřebuje (do Dolejší Dobré?) · lomy kamene mlýnského 4 a štukového 2 · 1 osazená a 5 pustých usedlostí	· lom kamene mlýnského a kamene štukového · 2 osazené a 3 pusté usedlosti
Hořejší Přítočno
· panský dvůr, všechen pustý, na zdech ještě není příliš sešlý, mohl by se na skrovný náklad zase vyzdvihnouti · ovčín sešlý, nevyužívaný · panská chalupa · 5 osazených a 2 pusté usedlosti	· dvůr býval od kamene vystavěný, nyní však pustý jest, a toliko nové stodoly o dvou mlatech od kamene vyzdvižené a šindelem přikryté jsou · ovčín býval vystavěný, nyní jest však pustý, toliko zdi stojí · panská hospoda vystavěná, šindelem a došky přikrytá · 6 osazených usedlostí, žádná pustá
Třetí díl
Červený Újezd
· zámek byl předešle pěkně od kamene vystavěný, nyní jest proti předešlému způsobu hrubě spuštěný a příčinou běhu vojenského pokažený · dvůr byl také předešle náležitě od kamene vystavěný, nyní na stavení hrubě spuštěný se nachází · ovčín při dvoře, v němž se jalový ovčí dobytek chová · 19 osazených a 2 pusté usedlosti	· zámek od kamene někdy vystavěný, šindelem přikrytý, v němž v hořejším štoku, dokud v své celosti byl, pěkné pokoje se nacházely, nyní ale po shoření jich sýpky z nich udělané jsou a v dolejším štoku toliko sklepy povrchní a dole pod zemí dobré lochy a byt pro hejtmana, v kterém zůstává · dvůr před samým zámkem ležící, od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém maštale, chlívy pro dobytek, kolna pro vozy a stodola o čtyřech mlatech · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · 20 osazených usedlostí, žádná pustá
Svárov
· farní kostel od kamene vyzdvižený sv. Lukáše, po těch vojenských příbězích jest všecken na hlavu spuštěný, stěží by na něm kusa dobré, v stropě táflování pobořeno, v kostele, v němž byla sepultura předků J. V. hrab. M. některé kameny hrobníky od sběře vojenské vyzdvihované · zvonice při kostele, bez zvonů · fara i škola, to vše zbořeno jest, a kdyby to všecko zase předešlým způsobem k vyzdvižení přijíti mělo, velikého nákladu by zapotřebí bylo · 1 osazená a 11 pustých usedlostí	· kostel sv. Lukáše · 8 osazených a 4 pusté usedlosti
Rymáně
· 3 pusté usedlosti	· 3 pusté usedlosti
Libečov
· 3 osazené a 6 pustých usedlostí	· 7 osazených a 2 pusté usedlosti
Dolejší Ptice
· 4 osazené a 2 pusté usedlosti	· 6 osazených usedlostí, žádná pustá
Nenačovice
· 3 osazené a 1 pustá usedlost	· 3 osazené usedlosti, žádná pustá
Kyšice
· tvrz od kamene vystavěná, však pobouraná než přikrytá, v ní dobytek zůstává · panský dvůr nyní pustý, byl od kamene vystavěný, stojíce ještě zdi dobré, mohl by na skrovný náklad krovem přikrýti, stodola o dvou mlatech · panská chalupa pro podruhy při dvoře, s řeznickým krámem · panský mlýn starý kyšický pustý, býval o třech kolech · panský mlýn nový kyšický pod Hlubokým rybníkem, o jednom kole · 14 osazených a 4 pusté usedlosti	· tvrz od kamene vystavěná a šindelem přikrytá, v které předešle několik pokojů bylo a nyní sýpky z nich udělané jsou · dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém ratejna, komora, chlívy pro dobytek a stodola o dvou mlatech · panský mlýn Čertovský, od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · panský mlýn Starý Kyšický, pustý, který o dvojím složení býval · 15 osazených a 3 pusté usedlosti
Dolejší Přítočno
· společné s pány staroměstskými · 3 osazené a 1 pustá usedlost	· 8 osazených usedlostí, žádná pustá
Čtvrtý díl
Litovice
· tvrz pustá, kteráž se nyní spravuje · dvůr byl, nyní pustý jest, stodola při témž dvoře o jednom mlatě jest, ovčín a ovčárna při tom dvoře býval · panská krčma bývala, je pustá, jenom zdi stojí · panský mlýn pustý, býval o dvou kolech · 5 osazených a 4 pusté usedlosti	· tvrz od kamene vystavěná a šindelem přikrytá, v které bývalo několik pokojů, nyní jsou však zdělány sýpky a k sypání obilí se užívají, sklepy povrchní a podzemní · dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém světnice, komory, maštale a chlívy pro dobytek, stodola o čtyřech mlatech a kolna pro vozy · panský mlýn od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · 9 osazených usedlostí, žádná pustá
Břve
· dvůr byl od kamene vystavěný, nyní pustý toliko se samy zdi spatřují · ovčín byl při dvoře · 3 osazené usedlosti, žádná pustá	· dvůr pustý a toliko zdi, kde stával, se nacházejí · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · 3 osazené usedlosti, žádná pustá
Jeneč
· tvrz před lety bývala od kamene vystavěná vodou obehnaná, nyní zbořená a pustá · pivovar při tvrzi před lety býval, v němž se vedle zprávy lidí vařívalo pivo na 30 věrtelů, sladovna je pro dělání sladů nově od kamene vyzdvižená · dvůr panský při tvrzi a sladovně byl od kamene předešle vystavený, nyní pustý zůstává · panský ovčín od kamene vystavěný jest · 6 osazených a 11 pustých usedlostí	· tvrz bývala někdy dobře vystavěná, nyní je ale pustá zbořená · dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém ratejna, komora, kuchyně, maštale a chlívy pro dobytek a stodola o 3 mlatech · pivovar od kamene vystavěný a šindelem přikrytý, s pánví a jinými potřebami k várkám, sladovnou a hvozdem · vinopalna při pivovaru od kamene vystavěná a šindelem přikrytá, se dvěma kotly vinopalnými a jinými potřebami k pálení, světnicí a komorou · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · lom kamene zdícího · panská hospoda vystavěná obšírně od kamene, šindelem a došky přikrytá · 12 osazených a 4 pusté usedlosti
Jeneček
· 2 osazené a 1 pustá usedlost	· 2 osazené a 1 pustá usedlost
Sobín
· 7 osazených usedlostí, žádná pustá	· 7 osazených usedlostí, žádná pustá
Hřebeč
· 2 selské mlýny, každý o jednom kole · 2 osazené a 8 pustých usedlostí	· panský mlýn od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · selský mlýn · 8 osazených a 2 pusté usedlosti
Pátý díl
Tachlovice
· farní kostel jest od kamene vystavěný, založení památky sv. Jakuba · fara i stodola zbořené, zdi toliko zůstávají, dům školní i poustevnická chalupa pusté · tvrz před lety byla od kamene vystavěná, potom ohněm zkázu vezmouc, toliko samy zdi a již hrubě porušené se spatřují · dvůr při tvrzi byl též od kamene vystavěný a v něm se dobytek jalový choval, nyní taky pustý jest, jenom samé zdi stojí, toliko stodola o jednom mlatě jest spravená · ovčín, v němž se ovce bahnice chovají, od kamene vystavěný · 2 selské mlýny · 8 osazených a 4 pusté usedlosti	· farní kostel sv. Jakuba, s domem farním, školou a poustevnickou chalupou · tvrz od kamene vystavěná, nově spravená, šindelem pokrytá, v které několik čistotných pokojů by se málem spravit mohlo · dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v kterém pro všelijaké dobytky maštale a chlívy, stodola o dvou mlatech · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · panský mlýn od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · selský mlýn · lom kamene vápenného, cihelna · 12 osazených usedlostí, žádná pustá
Nučice
· panský dvůr býval nebo i nějaké znamení, kde tvrz bývala, se spatřuje · 20 osazených a 2 pusté usedlosti	· dvůr pustý a toliko místo, kde stával, se nachází · 22 osazených usedlostí, žádná pustá
Jinočany
· krčma spálená pustá, jen místo, kde stávalo, zůstává, při ní byl krám řeznický a kovárna · 3 osazené usedlosti, žádná pustá	· panská hospoda vystavěná od kamene, šindelem a došky přikrytá · 3 osazené usedlosti, žádná pustá
Zličín
· 4 osazené a 8 pustých usedlostí	· 8 osazených a 2 pusté usedlosti
Řepy
· kostel sv. Martina náleží k svatému Valentinu do Starého Města pražského · 5 osazených a 1 pustá usedlost	· filiální kostel na Bílé Hoře sv. Martina nově vystavěný a cihlou přikrytý, dosud bez vnitřních ozdob · špitál při bělohorském kostele, vystavěný pro 6 osob lidí chudých, dosud prázdný, šindelem přikrytý · panská hospoda bělohorská od kamene prostranně vystavěná a šindelem přikrytá, v které světnice, komory, kolna pro vozy, maštale pro koně, sklep a lednice pro piva a kovárna, však bez nádobí · 5 osazených a 1 pustá usedlost
Hostivice
· farní kostel sv. Jakuba, velice spuštěný a opravy potřebuje, fara i škola k zboření přišly · panský dvůr, proti předešlému způsobu jest na stavení velmi spuštěný a také neohrazený, stodola ve dvoře o třech mlatech, v kterémžto dvoře jest nemálo opravy potřebí, předně nad sklepem, kde se mléko staví, klenutí potřebí dáti spraviti, tj. střechu nad tím sklepem udělati dáti · ovčín býval veliký, však nyní zbořený, jenom zdi zůstávají · panský mlýn na Hradišti o jednom kole · 8 osazených a 9 pustých usedlostí	· farní kostel sv. Jakuba, od kamene vystavěný, při kterém fara a škola bývala, nyní však pustá a zbořená · dvůr od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý, v němž ratejna, maštale a chlívy pro všelijaké dobytky a stodola o třech mlatech · ovčín od kamene vystavěný, šindelem a došky přikrytý · selský mlýn pod Hostivicí (1662 byl panský) · mýto na rakovnické silnici · lom kamene zdícího · 13 osazených a 3 pusté usedlosti

Úplný přepis dílčích cedulí bude zveřejněn ve svazku č. 11 řady B Pramenů k hostivické historii

Úvod -> Dělení panství v roce 1688