TACHLOVICKÉ PANSTVÍ

Úvod -> Obecní hospodaření

Hospodaření obcí tachlovického panství
v první polovině 19. století
na příkladu Hostivice, Jenečka a Břvů

Tato stránka shrnuje dostupné prameny k hospodaření obcí v první polovině 19. století a uvádí poznatky ze tří studovaných účetních knih

Dostupné prameny

Obecní účetní knihy ve Státním oblastním archivu v Praze ve fondu Velkostatek Tachlovice – Jeneč:

· Kniha inv. č. 26: ? (obec neuvedena v inventáři) 1783–1795

· Kniha inv. č. 27: ? (obec neuvedena v inventáři) 1783–1819

· Kniha inv. č. 28: Drahelčice 1783–1825

· Kniha inv. č. 29: Tachlovice 1783–1826

· Kniha inv. č. 30: Přítočno 1785–1824

· Kniha inv. č. 31: Dolany 1788–1825

· Kniha inv. č. 32: Sobín 1788–1825

· Kniha inv. č. 33: Svárov 1795–1825

· Kniha inv. č. 34: Libečov 1797

· Kniha inv. č. 35: Jeneč 1799

· Kniha inv. č. 36: Hostivice 1804(–1826)

· Kniha inv. č. 37: Hořelice 1804–1825

· Kniha inv. č. 38: Horní a Dolní Ptice 1825

· Kniha inv. č. 39: Zličín 1814–1825

· Kniha inv. č. 40: Hřebeč 1816–1825

Obecní účetní knihy ve Státním okresním archivu Praha-západ ve fondu Archiv obce Litovice:

· Břve 1826–1857

· Jeneček 1826–1895

Další obecní účetní knihy ve Státním okresním archivu Praha-západ:

· Fond Archiv obce Sobín: kniha inv. č. 5 – účetní kniha 1826–1863

· Fond Archiv obce Sobín: kniha inv. č. 6 – účetní kniha 1836–1857?

· Fond Archiv obce Zličín: kniha inv. č. 10 – účetní kniha 1826–1881

Další doklady ve Státním oblastním archivu v Praze ve fondu Velkostatek Tachlovice – Jeneč:

· Karton 343 (obecní záležitosti):

– výjimečně prodeje obecních pozemků

– pravidelně pronájmy obecních pozemků dražbou vždy na tři roky (včetně licitačních protokolů)

– spory o obecní majetek (Kozolupy)

Hospodaření na příkladu obcí Hostivice, Břve a Jeneček

Přepisy knih, z nichž vycházejí následující údaje, jsou zařazeny v řadě G Pramenů k hostivické historii

Vedení obecních účtů:

· Účty vedl a podepisoval rychtář (početvedoucí) a konšelé nebo sousedé

· Jednou ročně účty kontroloval vrchnostenský revident, někdy bez připomínek, jindy rozsáhlé „výstavky“:

Nejčastější výtky:

– chyby v součtech

– výdaje uskutečněné bez předchozího schválení vrchnosti

– na výdaj chyběl doklad (kvitance)

– přílišné výplaty podpor „pohořelým“

Zajímavosti:

– na výtku, že si rychtář a konšelé vyplácejí každoroční odměnu, odpověděl rychtář, že pokud bude revident pracovat zadarmo, pak on taky – výtka se již neopakovala

– když břevské obci chyběl příjem z pronajaté louky, protože si ji nikdo nechtěl pronajmout, nařídil revident rychtáři, aby si ji pronajmul sám

Obecní příjmy:

· Obce měly tyto pravidelné příjmy:

– pravidelná platba domkářů za pozemek domu a zahrádky (rozlišování domů podle čísel popisných začal hostivický rychtář používat v roce 1817, do té doby si vystačil se jmény majitelů, přestože čísla popisná byla zavedena již roku 1770)

– nájemné za pronajaté obecní pole či louky

– úroky z půjčených peněz (jen v Hostivici)

· Nahodilým příjmem byl např. prodej materiálu z bourané staré budovy a také prodej třísek vzniklých při tesání trámů nové budovy při přestavbě pastoušky v Hostivici

· Obec neměla žádné příjmy z panského majetku ani z domků postavených na dominikálu či na pozemcích patřících některému ze statků

· Součástí obecního hospodaření vedeného v účetních knihách nebyly jakékoliv příjmy od sedláků, např. k vydržování obecního pastýře

Obecní výdaje:

· Obce mívaly tyto pravidelné výdaje:

– kontribuce (daň) z obecních pozemků, klasovní daň apod.

– odměna rychtáři a konšelům

– papír a inkoust

– poplatek za revizi účtů

– podle potřeby svíčky a přípřež při vojenských manévrech

– podle potřeby podpora „pohořelým“

· Ve sledovaném období obce uskutečnily tyto větší „investiční“ výdaje:

– Hostivice: stavba nové pastoušky a obecního špýcharu (zahájeno bez povolení vrchnosti!)

– Břve: splátky půjčky na stavbu obecního špýcharu v Litovicích

– Jeneček: údržba obecní pastoušky

Hospodářská situace obcí v 1. polovině 19. století:

· Hostivice 1804–1825: obec má přebytky hospodaření a pravidelně půjčuje peníze jednotlivým sedlákům na úrok (přestože ji zatěžují výdaje spojené s probíhajícími napoleonskými válkami), některé investice zvládá bez úvěrů či půjček; po státním bankrotu v roce 1811 má obec účetní problémy se dvojími cenami (konvenční měna a vídeňská měna)

· Břve a Jeneček od 1826: obce v zásadě zvládají potřebné výdaje, Břve splácejí úvěr na stavbu obecního špýcharu v Litovicích; rozlišování obou měn bylo již rutinně zvládnuto

Úvod -> Obecní hospodaření