Tachlovické panství - Hostivická historie

TACHLOVICKÉ PANSTVÍ

Úvod -> Rybníkářství v Hostivici

Z HISTORIE RYBNÍKÁŘSTVÍ V HOSTIVICI

Přednáška navazovala na prezentaci Miroslava Ságy o rybníkářství v Chýni, která není zařazena na tyto stránky

Přehled rybníků v Hostivici

Tmavě modré: historické rybníky existující v současnosti

Světle modré: rybníky vzniklé po roce 1900

Hnědé: zaniklé rybníky

První zprávy o rybnících

Rybník u Jenečka v roce 1465

Archiv český III podle listiny z archivu pražské kapituly

Bohuslav Frana z Zejzieře Jindřichovi z Moravěvsi a z Hostivice, jenž rybníkem svým dědinu jeho od Jenečka s povolením nebožce Jana Frany otce jeho byl zatopil, dává k tomu svou dobrou vůli, úmluvou přátelskou s ním o to porovnán byl. Svědčí Jan Špan mladší z Barnšteina a z Záhořie, králové České úředník a prokurátor, Václav ze Svárova a z Popovic a Kliment Holian z Pakoměřic. Dáno 1465, středu den S. Stanislava.

Dělení Litovic a Břví v roce 1534

Desky zemské větší 42

Litovický díl pro Martina Chrta ze Rtína:

... Též k tomu dílu veliký rybník Litovský i s těmi se všemi okrajky okolo něho i s mokřadou břevskou, což tím rybníkem na ten čas se vytopují, pod tím rybníkem mlejn, louku velikou pod týmž rybníkem litovským a louční roboty všecky, což jí tu jest v Litovicích, a rybníček pod Salomenou. A k témuž dílu dána hráz, o kterýž máme smlouvu se paní Košateckou, aby sobě mohl rybníček udělati bez překážky toho, kdož bude míti Břve, tak na ten způsob, aby kdo rybník bude dělati, aby po tý straně od loučky paní Košatecký, což by se tu dědiny paní Košatecký zatopilo, samý to oddal a tak, jakž druhá cedule ukazuje. ...

Břevský díl pro Zikmunda Chrta ze Rtína:

... A také toto znamenitě vymíněné jest, že ten, kdož Břve míti bude, i s budoucími svými bude povinný, když by ten rybníček na potoce oddělen byl, vodu dolů pouštěti z nového rybníka Břevského k potřebě toho rybníka, pak-li by toho neujmul ten, kdož by Břve držel, i s budoucími svými, tehdy má propadnouti tomu, kdož by Litovice držel, i budoucím jeho, padesáte kop míšeňských tolikrát, kolikrát by nechtěl zaúmysla vody dolů pustiti, však proto aby sobě z nového rybníka přes míru vody nestahoval. ...

Dohoda o rybníku Čekal

Desky zemské větší 42

Jakož jest se byla předešle smlouva přátelská stala mezi urozenými pány paní Annou Andělkou z Eistebna a na Hradišti, manželkou dobré paměti urozeného pána pana Václava Bezdružického z Kolovrat a z Jenče, a urozenými vladykami někdy panem Zigmundem, též panem Martinem bratřími vlastními Chrty ze Ertína a na Litovicích z strany druhé, a to v oddání některých dědin a luk za to, kdy že jim táž paní Anna dopustila dělati hráz k rybníku po svých gruntech nad cestou neb na cestě sobínské tak, jak při smlouvě sepsané a spečetěné o tom o všem v sobě, i kterak ta smlouva v jistém času ve dsky zemské měla jest vložena býti ...

Prodej Litovic v roce 1559

Desky zemské větší 53

Litovice kupuje Šebestián Prunar od Abunda Šlika:

... Litovice tvrz s dvorem poplužním, ves Litovice dvory kmetcí s platem, ..., s dědinami, lukami, zahradami, lesy, potoky, mlejnem v Litovicích, s platy peněžitými, kurmi, vejci, robotami, s posudným, s lojem, s lidmi osedlými i neosedlými i zběhlými, se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným panstvím, k tomu se všemi svršky a nábytky ve dvoře na Litovicích s hospodářství příslušejícími, též i s rybami a násadami všelijakými v rybnících, nevody a jiné všecky potřeby k lovení rybníkův, náležité šaty ložní čelední ve dvoře Litovicích. ...

Popis Litovic v roce 1591

Desky zemské větší 168

Prohlídka Litovic od úředníka desek zemských Petra Fetra:

... Dále jsem veden na taras nad velký rybník, tu jsem spatřil, že v hrázi proti velkému čepu hráz pod kamením velmi vyšeptaná jest, takže v tom místě o mnoho tenčí jest než jinde, a potřebuje oprávky brzky.

Naposledy jsem veden do mlejna, tu jsem spatřil zeď pod vantroky v lednici, že na skrze zlá jest tak, že se nová musí dáti udělati. ...

Hradní vodovod

Vznik hradního vodovodu

· Za Rudolfa II. byla dovedena voda z Litovického potoka z Liboce na Pražský hrad

· V roce 1627 byly Litovice zkonfiskovány a poté je koupil Kryštof Šimon hrabě z Thunu a od něj Florian Jetřich hrabě ze Žďáru

· Královská komora si při prodeji vymínila práva k vodě z Litovického rybníka, která zůstala zachována až do 50. let 20. století

· Příslušný zápis z desek zemských zatím není znám

Rybníky v roce 1662

Urbář panství Kladno a Červený Újezd

Zpráva o rybnících při vsi Hostivici.

1. Rybník slove Pátek, jest rybník podtěrní, zpráva se činí, že se na něm kapry tříti nechtějí, však jest v tom ta příčina, že rybník nabývá po osušení, kdyby se sušil, kapři se taky tříti budou. Dávalo se na něj kaprů na potěr 21. V létu 1661 byl ten rybník štikami nasazen.

2. Rybník nade mlýnem kaprový, nebyl nasazený.

3. Rybníček ve vsi Hostivici, všechen rákosem a rokytovím zarostlý.

4. Rybník pod Malým Jenečkem, pustý, pastvami se toliko užívá, strouha jde skrze něj, ze studánky pramenité, a když jest sucho, všechno přesychá.

Litovice. O rybnících zpráva.

1. Rybník hoření Litovský, kaprový na tři horka, zpráva se činí, že se na něj sázelo násady 600 kop, ale ten rybník není k tomu podobný, vedle vyhlídnutí jeho uvádí se, že na něj sazeno býti může 250 kop.

2. Rybník pod ním kaprový na 3 tepla slove Čekal, sázelo se na něj podle zprávy lidí 30 kop, ale může se na něj saditi 40 kop.

Sádky pod tvrzí na živé vodě pro šacování ryb jak pro kuchyni panskou, tak k výstavě a mohou se tu ryby přes zimu přechovati, však ohrazení potřebují, jsou 4.

Zpráva o rybnících při vsi Břve.

1. Rybník Břevský při krčmě ležící v pěkném položení, vodou nahnaný, na něm dle zprávy sedí násady toliko 25 kop, na kterýž se vedle spatření jeho saditi může na 3 tepla 40 kop.

2. Rybník Kala aneb Kalský pod tím rybníkem, kaprový na tři tepla, vodou nahnaný však nenasazený. Saditi se musí 150 kop.

3. Rybník Nekejcov nahoře nad rybníkem Břevským, kaprový, pustý nenasazený. Při něm žádné opravy potřebí není, co se na něj na 3 tepla sadilo, lidé zprávy dáti neuměli.

4. Rybník nad rybníkem Kalským, podtěrní, slove Čížek, spravený, však na něm vody není, prázdný zůstává.

U Jenečka není v urbáři žádná podrobnější zpráva o rybnících.

Rybníky v roce 1686

Desky zemské větší 77 – dělení panství Červený Újezd – díl Litovice

Rybníků kaprových spravených

pod Litovicí, slove Litovský násady 150 kop

Čekal 60 kop

Kala 80 kop

Nekejcov 50 kop

u Břví slove Břevský 50 kop

ve vsi Sobíně 50 kop

pustých

pode vsí Velkou Jenčí násady 60 kop

Rybníků výtažních spravených

u vsi Hřebče nade mlejnem Honžec 20 kop

nad Dolejším mlejnem 18 kop

pustých

u vsi Litovic pod haltýři 40 kop

nad sádkami 16 kop

Čížek 10 kop

u vsi Velký Jenči nad vsí 30 kop

nad ním 20 kop

podobně 30 kop

pod tvrzí 20 kop

vedle něho 20 kop

Poznámky v Kloseho mapě pražského hradního vodovodu z roku 1723

Archiv Pražského hradu, Stará plánová sbírka

klose

Hostivická rybniční soustava na výřezu z Kloseho plánu pražského hradního vodovodu z roku 1723. Mapa je orientována severem dolů

S ohledem na platná reprodukční práva je uveden pouze překreslený výřez

Na vědomí,

že Nekejcovský a Chýňský [rybník] jsou umístěny výše než Břevský, Břevský dříve níže než Kala, nyní ale výše, oba zase Břevský a Kala výše než Litovický rybník. Má tedy od přírody nejlepší výhodu mít vodu Litovický rybník; protože ten na nižším pozemku je od přírody podřízen tomu vyššímu, musí tedy strpět, že voda z vyššího teče; Břevský rybník je caput aqua et causa perpetua [hlava vod a příčina] neustálého přítoku pramenů. Před bývalým hejtmanem hraběte Bredy Scholtzem měl nižší hráz a žádný odtok. Proto byl nižší než Kala a neměl odtok jinam než do Litovického rybníka, který mohl být zamezen zavřením čepu. To mohlo vést následkem břevských pramenů k přelití hráze a podle přírody k odtoku dolů. Aby tomu předešel, dal hejtman Scholtz neoprávněně proti starému zvyku čep zvýšit, zřídit brlení neb nový odtok, takže voda zvýšením hráze a co by do Litovického rybníka odtékalo, zůstane v Břevském rybníce. Nadržení ve zvýšené hrázi způsobí, že voda bude odtékat nově zřízeným odtokem do dříve vyššího, nyní nižšího rybníka Kala i do Litovického, takže i při povodňovém přítoku a odpouštění bude zaručeno, že takříkajíc ani kapka vody nebude ztracena, ale skončí v Čekale neboli Čížku, Pátku a konečně v Zvoníčkovském rybníku (jak je uvedeno u poznámky č. 210). Vyšší hráz a čep nižším strouhám a čepům neuškodí, takže tato voda i voda z Litovického rybníka se dostane do královské strouhy a následně na královský Pražský hrad.

220. Litovický rybník, vyznačený tečkami, jehož obvod, jak může být nadržen, činí 4 524 loktů, v kteréž hodnotě je uveden v kupní smlouvě (jak se nachází v královských deskách zemských v novém zeleném pamětním kvaternu z roku 1631 na listu O 7). Čeští králové jako vlastníci vod a vodního práva, které požívají trvale, tak jako vlastnictví ryb, které by mohly utrpět škody zvýšením hrází Břevského rybníka a jeho čepu, takže původní tok č. 221 protiprávně zastaven. Následkem toho se Litovický rybník plní jen deštěm a sněhem. Má sotva 1/3 vody a zbytek se používá, stejně jako Břevský, k plavení husí a dobytka.

216. Dvě kapličky zděné z kamene, u nich tyče označující královské lovecké právo.

214. Všude zde je královská strouha z dobře zachovalých sroubených klád, takže královská voda byla proti svému starému obvyklému toku, který měřil 1 733 ½ lokte, obrácena a donucena téci novým bredovským směrem do Zvoníčkovského rybníka a z toho, jen když je plný (kvůli zvýšení hrází a mlýnskému náhonu) nebo má mlynář něco k mletí, 2 134 ½ lokte, tedy okolo 401 loktů teče dále, aby u č. 208 padala do královské strouhy.

213. Od starodávna sloužící, nyní však úplně zarostlá královská strouha.

211. Vtok do Zvoníčkovského rybníka.

210. Ve zvýšené hrázi Zvoníčkovského rybníka zvýšil mlynář strouhu, kterou teče voda, která obyčejně tekla královským vodovodem.

Pozn.: Na tomto mlýně sedí svobodná osoba, náleží jí podle Contractum emptionis vlastnické právo k tomuto mlýnu. Je tedy v tomto Zvoníčkovském mlýně voda dvakrát zdržována. Zaprvé zvýšením hráze a strouhy, tím zůstane více vody a mlynář nemele, vidí náhle, že se voda přelévá přes náhon, jinak by měl mlynář odpouštět čepem, až bude zase mít co mlít, pročež aby mu voda nadarmo neutíkala, a to je příčina u tohoto Zvoníčkovského rybníka, že jím neprotéká voda plynule, jak by mělo být, protože tu není žádné právo (jako u Litovického rybníka mají čeští králové) čep libovolně vytahovat, jinak při plynulém průtoku není zvýšení hráze ke škodě.

Panští sádečtí v Litovicích

podle farních matrik

1774 až 1793 Josef Vlaský

1804 až 1815 Josef Zelenka

před 1818 Filip Heller

od 1819 František Procházka

Domek panského sádeckého byl zbořen v roce 1830, sádečtí poté bydleli v panském dvoře