ERB VÉVODŮ SASKO-LAUENBURSKÝCH
Úvod -> Zajímavosti -> Erb vévodů Sasko-lauenburských
|
Erb vévodů Sasko-lauenburských
Erb vévodů Sasko-lauenburských na hostivické faře po obnově
(snímek ze 17. června 2012) V roce 2012
Římskokatolická farnost Hostivice v rámci obnovy fasády hostivické fary
zajistila i restaurování znaku vévodů Sasko-lauenburských nad hlavním vchodem
z náměstí, který zde nechala umístit původní stavitelka Anna Marie
Františka velkovévodkyně Toskánská, rodem z vévodů Sasko-lauenburských.
Je to tedy vhodná příležitost si tento rod připomenout a podívat se na rodový
znak podrobněji. HISTORIE RODU Kořeny
rodu Sasko-lauenburských Vévodové
Sasko-lauenburští pocházeli z německého
šlechtického rodu Askánců švábsko-franského původu.
Askánskou nadvládu nad Saskem a Braniborskem
završil Albrecht I. Medvěd, který byl v letech 1138–1141 saským vévodou
a v roce 1157 založil Braniborské markrabství, jehož se stal prvním
markrabětem. Erb Albrechta I. Medvěda je dnes saským zemským znakem.
Albrecht I. Medvěd (Braniborský) – památník v citadela ve Špandavě Zdroj: http://de.wikipedia.org
– heslo Albrecht I. (Brandenburg) Synové Albrechta I. Medvěda
se stali zakladateli jednotlivých linií askánského
rodu. Pro nás je podstatné, že pravnuk Albrechta I. Medvěda, saský vévoda
Albrecht II. roku 1296 rozdělil Saské vévodství na vévodství Sasko-wittenberské, kde vládl on a po roce 1298 jeho potomci, a
vévodství Sasko-lauenburské, které získali synové jeho bratra Jana I. Jan
II., Albrecht III. a Erich I. Dalšími vévody Sasko-lauenburskými pak byli
potomci Ericha I. Vévodové
Sasko-lauenburští v Čechách Prapraprapravnuk Ericha I. Julius Jindřich (*9.4.1586 Wolfenbüttel †20.11.1665 Praha) si
od třicetileté války vytvářel rozsáhlou majetkovou základnu v Čechách.
Jako jeden z mladších členů rodu nebyl předpokládaným dědicem vévodství,
dal se na vojenskou kariéru. Za třicetileté války bojoval pod Albrechtem
z Valdštejna ve službách Habsburků. Získal panství Ostrov nad Ohří
v západních Čechách a třetím sňatkem s vdovou po Zbyňkovi
Novohradském Annou Magdalénou, rozenou z Lobkovic,
získal panství Zákupy a Buštěhrad. Dále se stal majitelem panství Podbořany,
Horní Police, Zvoleněves a Svádov. Když v roce
1656 zemřel poslední starší člen rodu, jeho bratr August I., stal se Julius
Jindřich panujícím vévodou Sasko-lauenburským.
Zůstal však v Čechách a sídlil v Ostrově nad Ohří.
Julius Jindřich Sasko-lauenburský Zdroj: http://de.wikipedia.org
– heslo Julius Heinrich (Sachsen-Lauenburg) Syn Julia Jindřicha
Julius František (*16.9.1641 Praha †30.9.1689 Zákupy)
získal po smrti otce české statky a o rok později, po smrti staršího bratra
Františka Erdmana i titul vévody Sasko-lauenburského. Kromě hlavního sídla v Ostrově nad
Ohří se věnoval i zákupskému zámku, který nechal přestavět do raně barokní
podoby. V roce 1668 se oženil s Marií Hedvikou Augustou ze Sulzbachu (*15.4.1650 Sulzbach
†23.11.1681 Hamburg),
dcerou rýnského falckraběte Kristiána Augusta. Měli dvě dcery, které se
dožily dospělosti, dcera Maria Anna
Terézie (*1670 †1671) zemřela v dětství, jedna dcera se narodila mrtvá a
jediný syn zemřel ještě před křtem. Protože Julius František neměl mužského
dědice, uvažoval v roce 1689 o novém sňatku. Před plánovaným odjezdem do
Sasko-lauenburska však zemřel. Osobou Julia
Františka tak vymřel rod vévodů Sasko-lauenburských po meči.
Julius František Sasko-lauenburský Zdroj: http://de.wikipedia.org
– heslo Julius Franz (Sachsen-Lauenburg) Rozsáhlý
majetek Julia Františka si rozdělily jeho dvě dcery. Mladší dcera Sibylla Augusta (*21.1.1675 Ratzeburg †10.7.1733 Ettlingen) získala Ostrov a
statky na Loketsku. Pro nás důležitější Anně Marii Františce připadly
Ploskovice, Zákupy, Svádov, Horní Police, Buštěhrad,
Míkovice a Zvoleněves. Anna
Marie Františka velkovévodkyně Toskánská
Dcery Julia Františka Sibylla
Augusta (vlevo) a Anna Marie Toskánská Zdroj: http://cs.wikipedia.org
– heslo Anna Marie Františka Toskánská Anna Marie
Františka (*13.6.1672 Ostrov nad Ohří †15.10.1741
Zákupy) se v říjnu 1690 ve svých 18 letech provdala v Roudnici nad Labem
za rýnského falckrabího Filipa Viléma Augusta z Neuburgu
(*19.11.1668 Neuburg an der Donau †5.4.1693 Zákupy), švagra císaře Leopolda
I. První dcera Leopolda Eleonora zemřela v batolecím věku v roce
1693. V témže roce se narodila druhá dcera Anna Marie Karolína, krátce
poté však zemřel Filip Vilém. Anna Marie tak ve věku 21 let ovdověla.
Filip Vilém August z Neuburku
na obraze Pietera van der Werffa Zdroj: http://de.wikipedia.org
– heslo Philipp Wilhelm August von der Pfalz Do
druhého manželství vstoupila Anna Marie Františka s Giovannim
Gastonem Toskánským (*24.4.1671 †9.7.1737
Florencie), druhým synem Cosima III. Medicejského.
Manželství se však nevydařilo, manželé žili odděleně a děti spolu neměli.
Anna Marie se věnovala svým českým panstvím a Giovanni Gaston se toulal po
Evropě. Když zemřel jeho bratr, stal se dědicem Toskánska a po smrti Cosima III. v roce 1723 se stal
panujícím velkovévodou Toskánským. Anně Marii Františce náležel titul
toskánské velkovévodkyně, který také důsledně užívala. Za manželem však
nikdy nejela, manželství se zcela rozpadlo. Giovanni Gaston byl posledním
svého rodu, Toskánsko po jeho smrti v roce 1737 ovládli Habsburkové.
Giovanni Gaston Toskánský Zdroj: http://de.wikipedia.org
– heslo Gian Gastone de’ Medici V roce 1732
koupila Anna Marie Toskánská tachlovické panství, k němuž patřily i
Hostivice, Litovice, Břve a Jeneček. Hostivické Husovo náměstí jí vděčí za
své hlavní dominanty. Nechala totiž přestavět kostel a zámek a postavila
faru, mariánský sloup a špýchar u zámku. Její původní škola čp. 7
(nevyužívaná ke školním účelům od roku 1792) na východní straně náměstí byla
zbořena v roce 2012 a na jejím místě vzniká novostavba. Po její smrti zdědila
majetek včetně tachlovického panství její dcera z
prvního manželství Anna Marie Karolina, provdaná za bavorského vévodu
Ferdinanda. Tím se český majetek vévodů Sasko-lauenburských dostal do držení
bavorských vévodů. ZNAK NA STAVBÁCH V ČECHÁCH Znak vévodů Sasko-lauenburských lze
nalézt na řadě staveb na bývalých panstvích tohoto rodu. Zde je několik
ukázek:
Erby Filipa Viléma Augusta z Neuburgu
a Anny Marie Toskánské na zámecké budově v Zákupech
Znak na zdevastovaném
hospodářském dvoře u zámku v Zákupech
Znak na mariánském
sloupu na náměstí v Zákupech z roku 1708
Znak na mariánském
sloupu u mostu přes Ploučnici v Horní Polici
Znak na kostele v Tachlovicích
– pod současnou správnou barevností prosvítá starší chybná
Znak na bývalé
faře ve Svádově (nyní části Ústí nad Labem)
Znak na zámku
v Kácově s chybnou barevností ZNAK NA HOSTIVICKÉ FAŘE Z dostupných historických
fotografií se zdá, že do opravy v roce 1976 byla fasáda fary světlá,
jednobarevná, včetně plasticky provedeného znaku Sasko-lauenburských. Při
této opravě byl znak obnoven barevně v provedení, které se dochovalo až
do opravy v roce 2012. Tato barevnost v zásadě odpovídala správnému
provedení znaku, pouze správně černé pruhy saského znaku byly vybarveny
modře.
Foto 30. prosince
2000 V průběhu restaurování
v roce 2012 byly na znaku odkryty starší vrstvy barev, přičemž se
ukázalo, že někdy v minulosti byl znak vybarven chybně, např. správně
zelená plocha byla vybarvena červeně.
Znak po očištění
3. května 2012 V roce 2012 byl znak obnoven
se správnými barvami odpovídajícími erbu Sasko-lauenburských.
Restaurátor při
zlacení orlice ve znaku 5. června 2012
Obnovený znak 6.
června 2012 ZNAK NA HOSTIVICKÉM MARIÁNSKÉM
SLOUPU Podle popisu mariánského sloupu ve Wirthovu Soupisu památek historických
a uměleckých v politickém okresu Kladenském z roku 1907
se znak Sasko-lauenburských nacházel i na hostivickém mariánském sloupu. Na
sloupu mezi sochami měly být čtyři kartuše stejného tvaru, jedna
s monogramem „ANNA“, druhá s korunovaným znakem Sasko-lauenburským a ostatní prázdné. Přestože je na dostupných
fotografiích, hlavně z druhé poloviny 20. století, zřetelně vidět rozpad
kamene a ztrátu detailů, ani na nejstarších snímcích nelze rozlišit znak, jak
ho popisuje Wirth.
V bočním
světle je vidět zbytek kartuše, v níž snad býval znak
Sasko-lauenburských. Snímek z 30. dubna 2012 PRAMENY Webové stránky české Wikipedie (http://cs.wikipedia.org) – hesla: Anna
Marie Františka Toskánská, Julius František Sasko-Lauenburský,
Askánci Webové stránky
německé Wikipedie (http://de.wikipedia.org) – hesla: Herzogtum Sachsen-Lauenburg, Askanier, Julius Heinrich (Sachsen-Lauenburg),
Julius Franz (Sachsen-Lauenburg), Franziska Sibylla
Augusta von Sachsen-Lauenburg, Anna Maria Franziska
von Sachsen-Lauenburg, Philipp Wilhelm August von
der Pfalz, Gian Gastone de’ Medici Památky Zákup (na
webu zde: http://sphmjablonne.websnadno.cz/Pamatky_Zakup.doc) |
Úvod -> Zajímavosti -> Erb vévodů Sasko-lauenburských