Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003

 

VZTAHY HOSTIVICE A KLÁŠTERA V HÁJKU

 

Úvod -> Hostivické církevní dějiny -> Hostivice a Hájek

 

 

Západně od Hostivice, nedaleko za hranicemi litovického katastru, se nachází klášter v Hájku, k němuž přímo přes Hostivici vede poutní cesta. Podívejme se tedy, co o vztahu těchto dvou míst prozrazují staré písemnosti…

 

Loretánskou kapli nechal postavit v roce 1623 majitel kladenského a červenoújezdského panství Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru a v roce 1630 ji nechal zbořit a zcela přestavět, aby byla ještě věrnější kopií svého vzoru v italském Loretu. O kapli se zpočátku staral poustevník, ale když sláva poutního místa narůstala, požádal roku 1659 syn Floriána Jetřicha František Adam Eusebius roku 1659 františkány z Jindřichova Hradce, aby u kaple převzali vykonávání duchovní služby, a ti ke kapli vyslali tři kněze. Později donátor zvýšil počet řeholníků na dvanáct. František Adam Eusebius uzavřel v roce 1663 smlouvu o vystavění kláštera s Karlem Luragem a Janem Dominikem Orsinim. Do roku 1669 bylo vybudováno východní křídlo s věží, ale o rok později bezdětný majitel panství zemřel. Další stavbu zajišťovali Martinicové jako dočasní správci panství a klášter byl dokončen až roku 1681. Od té doby ho využívali františkáni až do roku 1950, kdy ho komunisté uzavřeli.

 

Františkáni v Hájku na snímku v Pamětech farní osady Hostivické z roku 1915

 

Připomenu nejprve zprávy o loretánských zázracích, které se udály hostivickým občanům, jak jsou zaznamenány v literatuře o Hájku:

„Ve vsi Litovicích nedaleko od Sv. Hájku Kateřina, jednoho obyvatele manželka, pro domácí potřebu 8. dne března (rok není uveden), když čeládka všechna se rozešla, v prsku aneb na vohništi oheň podpálila, nedaleko odtuď leželo několik votepí slámy, zatím uhel rozžatý z prsku vyražen do té slamy zapadl. Sláma se zňala, hořela a také blízko ležící dříví počalo doutnati, potom plamenem hořeti, odtuď oheň vystoupil na podkroví, střecha doškami přikrytá příhodná potrava ohni byla. Žena náhodou ze světnice vyběhne a plámen, kterýho uhasiti nedostatečnou býti se uznávala, vidouce, padla na kolena s spjatýma rukama a pozdvíhše srdce a oči k nebi, volala na pomoc Panenku Marii Loretánskou, aby ráčila plamen uhasiti a od dalšího nebezpečenství celou ves zachovati, že slibuje do Sv. Hájku přijíti a povinnost křesťanskou vykonati. A když kolikráte nejsvětější jméno Panny Marie na modlitbě opakovala, oheň jako by mocnost nejsvětějšího jména Marie cítil, se umenšoval, a ačkoliv žádné vody nelili aniž jiných prostředkův neužívali, dokonale uhášen byl.“

„Roku 1711 rána morová netoliko v Praze lidi hubila, ale i na místa okolní se rozšířila a také vesnice blíže Hájku ležící zasáhla. V Červeném Újezdě, Litovicích, Hostivici, Svárově, Jenči a jiných okolních místech v měsíci září lidé morem nakažení netoliko v domích a chalupách, ale i v zahradách a po cestách každodenně umírali. Z té příčiny velikým strachem pohnuti jsouce, obyvatelé útočiště své k Panně Marii Loretánské v Hájku vzali a k napomenutí horlivého P. Theobalda Housenky, který z kláštera Hájeckého dobrovolně k potěše a službě duchovní morem nakažených se exponoval, vykonali procesí do Hájku nejprve z kostela Hostivického na den sv. Václava a potom ze Svárova na slavnost Sv. Michala archanděla. A žádný ze všech těch, kteří se při těch procesích súčastnili, v ten čas hrozného nakažení od moru nezemřel, ačkoliv mor až do 10. března roku 1712 trval.“

 

O zapojení hostivických občanů do hájeckých poutí mnoho písemných zpráv nenajdeme, účast však bývala nepochybně hojná. V paměti starších občanů Hostivice jsou ještě živé vzpomínky na pouti do Hájku ve 40. letech 20. století, před násilným uzavřením kláštera. Z nahodilých zmínek můžeme vybrat zprávu, že se roku 1879 na 150. výročí svatořečení Jana Nepomuckého konala z Hostivice dvě procesí do kostela v Řepích a do kláštera v Hájku.

V roce 1848 postihlo Hostivici a okolí velké krupobití, které způsobilo značné škody. Od toho roku se vedla procesí vždy ve výroční den 18. června do Hájku. V roce 1871 si posteskl hostivický kaplan Heřman Haase, že se již bohužel průvod nekoná s takovou okázalostí a s takovou přípravou jako dříve. O 7. hodině tiše se vydával duchovní a jen několik zbožných lidí na cestu. V zápise do hostivické farní pamětní knihy z roku 1879 se dočteme, že tato prosebná pouť se koná každý rok vždy v neděli po 19. červnu.

 

 

Klášter v Hájku v roce 1907 (převzato z Wirthova Soupisu památek v okresu Kladenském)

 

Háječtí řeholníci se zapojovali i do církevního života v okolí a vztahy nebyly vždy harmonické. V roce 1660 opustil kladenskou faru tehdejší farář Jiří Aster a po jeho odchodu spravovali Kladno i další opuštěné fary na červenoújezdském panství (Hostivice, Tachlovice a Svárov) právě františkáni z Hájku. Slánský děkan Jan Havlík si tehdy stěžoval v dopise, že františkáni neplní své povinnosti, zejména neodevzdávají řádně vyplněné výkazy.

Háječtí se zapojovali do zaopatřování nemocných při epidemiích. Tak například když roku 1832 zuřila v okolí Hájku cholera, kvardián Augustin Zahradnický vypomáhal v Hostouni a Hostivici a kazatel Jeroným Sachers v Lidicích a Hostivici.

V roce 1870 se kaplan Heřman Haase pohoršoval ve farní kronice nad upadajícími mravy a jako odstrašující případ uvedl mladého rolníka Václava Vlčka z Litovic, který tíhl k liberalismu a měl se vyznamenat zvláště popisem kláštera Hájku. Dále si Haase v tomto zápise stěžuje: „Zlý způsob panuje zde u rodičů, že mnohé dítko vedou bez řádné přípravy i k zpovědi i k stolu Páně do Hájku, čemuž zameziti nelze.“ Hostivická fara však měla v té době s klášterem dobré vztahy, hájecký kvardián Kristián Mykura se pravidelně účastnil farních slavností. V tomto roce farář zavedl tradici školních výletů a první z nich směřoval 25. července 1870 právě do Hájku.

V posledních desetiletích 19. století a v první polovině 20. století jsou zmínky o Hájku v hostivické pamětní knize velmi zřídkavé, až se zdá, jako by hostivické faráře Hájek vůbec nezajímal.

 

Hned po roce 1990 se někteří hostivičtí občané vydali po mnoha desetiletích opět do Hájku. Obnova kláštera však probíhá postupně a řada lidí jen pozvolna objevuje půvab tohoto místa. V posledních letech byla obnovena i procesí po poutní cestě z Litovic do Hájku. Největší úspěch mělo procesí s barokními zpěvy v květnu 2009, do kterého se zapojilo přes 200 poutníků.

 

Rekonstrukce barokní pouti z Litovic do Hájku v květnu 2009

 

 

 

Úvod -> Hostivické církevní dějiny -> Hostivice a Hájek

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003