HOSTIVICKÉ CÍRKEVNÍ DĚJINY
Úvod ->
Hostivické církevní dějiny
Hostivickým církevním dějinám se
v posledních desetiletích nikdo výrazněji nevěnoval. Naštěstí je zde
možné vzít za základ velké množství údajů v Pamětech farní osady Hostivické od
kaplana Josefa Ptáčka z roku 1915. Hostivický katolický
kostel sv. Jakuba je nepochybně nejstarší dochovanou památkou na území města,
byť mnohokrát přestavovanou. Dosud je zpracována stručná historie kostela i fary postavené
v roce 1734 jako stavebních památek. Hostivická farnost
se stala v 15. století utrakvistickou (pod obojí) a kopírovala tak
vyznání kostelního patrona. Když se držitelé podacího práva hrabata Žďáru
vrátili ke katolictví, byla farnost opět obsazována katolickými duchovními.
Po zkáze třicetileté války fara zanikla a duchovní správu zajišťovali faráři
z Kladna nebo z Tachlovic a vypomáhali i františkáni z Hájku.
Vlastní faru obnovila Anna Marie Františka velkovévodkyně toskánská
v roce 1734. Na duchovní život
v Hostivici měla nepochybně vliv blízkost františkánského kláštera
v Hájku na území Červeného Újezdu. V Hájku založil Florián Jetřich hrabě
ze Žďáru nejprve loretánskou kapli a postupně zde vznikl klášter, který
přečkal i josefínské rušení klášterů. Přes Hostivici vznikla po roce 1720
poutní cesta z Prahy ke klášteru. Ten zanikl až v roce 1950, kdy ho
komunisté zrušili a internovali v něm bývalé mnichy na nucené práce.
Později zde byla vojenská posádka a k původnímu účelu se klášter
vrátil po roce 1990. Opravy zdevastovaného areálu probíhají dosud. Starší
historie kláštera v Hájku je popsána v Posvátných místech království Českého od
Antonína Podlahy a také na internetových stránkách
kláštera. Na těchto stránkách předkládám první pokus o zmapování vztahů mezi Hostivicí a klášterem v Hájku. Po vydání
tolerančního patentu v roce 1781 bylo možné vyznávat i jiné víry než
katolickou, ale počty nekatolíků v jednotlivých osadách tvořících
hostivickou farnost se daly až do konce 19. století spočítat na prstech jedné
ruky. Po vzniku Československa se od katolické církve odštěpila církev
československá, nyní zvaná církev československá husitská. Od roku 1926 měli
příznivci této církve bohoslužby ve škole, ustavili vlastní náboženskou obec
a v 50. letech získali vlastní modlitebnu na Husově náměstí
v místech, kde nyní stojí bufet. V 90. letech získali husité novou
modlitebnu v ulici K Nádraží. Kromě těchto
náboženství se ve škole ve 30. a 40. letech vyučovalo ještě českobratrské
(českobratrsko-evangelické) náboženství. V Hostivici i
dalších vsích tvořících nynější město žili dlouhodobě, nejméně od 18. století,
i Židé, nikdy zde však nevytvořili náboženskou obec. Přehledy hostivických duchovních Faráři
kostela sv. Jakuba v Hostivici před obnovou fary v roce 1734 Katoličtí
faráři a kaplani po obnově fary v roce 1734 Informace k hostivickým
církevním dějinám na těchto stránkách Řada F Pramenů
k hostivické historii Obsahuje, resp.
bude obsahovat přepisy pamětních a dalších knih hostivické farnosti Řada A Pramenů
k hostivické historii Obsahuje mj.
Ptáčkovy Paměti farní osady Hostivické a Podlahova Posvátná místa království
Českého Obsahuje stručnou historii
hostivických památek včetně kostela, fary, mariánského sloupu, soch světců či
kaplí poutní cesty do Hájku |
Úvod ->
Hostivické církevní dějiny