Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003

 

HOSTIVICKÉ CÍRKEVNÍ DĚJINY

 

Úvod -> Hostivické církevní dějiny

 

 

Církev
římskokatolická

Církev československá husitská

 

Hostivickým církevním dějinám se v posledních desetiletích nikdo výrazněji nevěnoval. Naštěstí je zde možné vzít za základ velké množství údajů v Pamětech farní osady Hostivické od kaplana Josefa Ptáčka z roku 1915.

Hostivický katolický kostel sv. Jakuba je nepochybně nejstarší dochovanou památkou na území města, byť mnohokrát přestavovanou. Dosud je zpracována stručná historie kostela i fary postavené v roce 1734 jako stavebních památek.

Hostivická farnost se stala v 15. století utrakvistickou (pod obojí) a kopírovala tak vyznání kostelního patrona. Když se držitelé podacího práva Žďárští ze Žďáru vrátili ke katolictví, byla farnost opět obsazována katolickými duchovními. Po zkáze třicetileté války fara zanikla a duchovní správu zajišťovali faráři z Kladna nebo z Tachlovic a vypomáhali i františkáni z Hájku. Vlastní faru obnovila Anna Marie velkovévodkyně Toskánská v roce 1734.

Na duchovní život v Hostivici měla nepochybně vliv blízkost františkánského kláštera v Hájku na území Červeného Újezdu. V Hájku založil Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru nejprve loretánskou kapli a postupně zde vznikl klášter, který přečkal i josefínské rušení klášterů. Přes Hostivici vznikla po roce 1720 poutní cesta z Prahy ke klášteru. Ten zanikl až v roce 1950, kdy ho komunisté zrušili a internovali v něm bývalé mnichy na nucené práce. Později zde byla vojenská posádka a k původnímu účelu se klášter vrátil po roce 1990. Opravy zdevastovaného areálu probíhají dosud. Starší historie kláštera v Hájku je popsána v Posvátných místech království Českého od Antonína Podlahy a také na internetových stránkách kláštera. Na těchto stránkách předkládám první pokus o zmapování vztahů mezi Hostivicí a klášterem v Hájku.

Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 bylo možné vyznávat i jiné víry než katolickou, ale počty nekatolíků v jednotlivých osadách tvořících hostivickou farnost se daly až do konce 19. století spočítat na prstech jedné ruky. Po vzniku Československa se od katolické církve odštěpila církev československá, nyní zvaná církev československá husitská. Od roku 1926 měli příznivci této církve bohoslužby ve škole, ustavili vlastní náboženskou obec a v 50. letech získali vlastní modlitebnu na Husově náměstí v místech, kde nyní stojí bufet. V 90. letech získali husité novou modlitebnu v ulici K Nádraží.

Kromě těchto náboženství se ve škole ve 30. a 40. letech vyučovalo ještě českobratrské (českobratrsko-evangelické) náboženství.

V Hostivici i dalších vsích tvořících nynější město žili dlouhodobě, nejméně od 18. století, i Židé, nikdy zde však nevytvořili náboženskou obec.

 

 

Přehledy hostivických duchovních

Faráři kostela sv. Jakuba v Hostivici před obnovou fary v roce 1734

Katoličtí faráři a kaplani po obnově fary v roce 1734

 

 

Informace k hostivickým církevním dějinám na těchto stránkách

 

Řada F Pramenů k hostivické historii

Obsahuje, resp. bude obsahovat přepisy pamětních a dalších knih hostivické farnosti

 

Řada A Pramenů k hostivické historii

Obsahuje mj. Ptáčkovy Paměti farní osady Hostivické a Podlahova Posvátná místa království Českého

 

Hostivické památky

Obsahuje stručnou historii hostivických památek včetně kostela, fary, mariánského sloupu, soch světců či kaplí poutní cesty do Hájku

 

 

 

Úvod -> Hostivické církevní dějiny

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image003