HOSTIVICKÉ CÍRKEVNÍ DĚJINY
Úvod -> Hostivické
církevní dějiny -> Církev československá (husitská)
Církev
československá (husitská) v Hostivici Farní úřad církve
československé v Hostivici Sbor dr. Alberta
Schweitzera Hostivice Modlitebna Čsl. armády čp. 104 (1952–1994). Na
jejím místě nyní stojí bufet čp. 1600. Modlitebna K Nádraží čp. 104 (od roku 1994). Zřizované
organizace Husova
základní a mateřská škola SMĚROVKA Zřízena 1. října 2015 Spolky navázané na
církev československou Sociální odbor církve československé Jednota mládeže církve československé Stručně z historie Církev
československá (od roku 1971 církev československá husitská) vznikla
v roce 1920 odtržením od církve římskokatolické. Někteří hostivičtí
občané přestupovali k nové církvi již od roku 1920, organizovat se však
začali až od roku 1925. Dne 26. července 1925 se konala na Husově náměstí
veřejná schůze svolaná Rudolfem Mrnkou,
na níž se po projevu dejvického československého faráře Emila Dlouhého-Pokorného přihlásilo 116 občanů do této církve.
Dne 12. září 1925 byl ustaven místní výbor československé církve
v Hostivici, jehož předsedou byl řídící učitel Alois Geltner a
jednatelem Rudolf Mrnka.
Hostivičtí příznivci této církve sdružovali v náboženské obci
v Dejvicích, která pořádala obřady i v Hostivici – tábor lidu na
náměstí či bohoslužby v hostinci, ve škole, v sokolovně,
v kapli na litovicko-jenečském hřbitově i v domácnostech.
Místní výbor církve československé pořádal i akce pro veřejnost včetně
divadelních představení. Počet hostivických příslušníků církve československé postupně
narůstal: již uvedených 116 v roce 1925, 421 v roce 1927, 564
v roce 1928, 621 v roce 1929, 657 v roce 1930, 727 v roce
1931, 806 v roce 1932, 898 v roce 1933 a 912 v roce 1934. Protože obstarávání náboženských úkonů z Dejvic bylo
obtížné, usilovali věřící o zřízení samostatné náboženské obce. Povolilo ji
ministerstvo školství a národní osvěty 6. června 1935 a přiděleny k ní
byly obce a osady Břve, Hostivice, Hostouň, Jeneč, Jeneček, Litovice, Pavlov,
Řepy a Zličín. Ustavující valné shromáždění náboženské obce 21. července 1935
v hostinci Miroslava Nerada
zvolilo první radu starších s předsedou Rudolfem Mrnkou.
Bohoslužby a vyučování náboženství obstarával bohoslovec Bohumil Švábenický vysvěcený v září 1935 na jáhna, za
administrace Jana Hlaváčka, faráře v Dejvicích. Dne 1. září 1936 byl
zřízen farní úřad se zástupcem faráře Jaroslavem Valentou. Bohoslužby se
konaly se každou neděli v obecné škole v Hostivici, jednou měsíčně
v Hostouni, v Jenči a v Řepích. V roce 1936 měla
církev československá 1 076 osob. Tablo zakládajících členů a pracovníků církve
československé v Hostivici v roce 1934. Obec chtěla postavit vlastní Husův sbor na náměstí v parku a
shromažďovala k tomu příspěvky. Rada starších se nechtěla zadlužit a pak
byly shromážděné peníze znehodnoceny, takže na stavbu nedošlo. V roce 1952 obec zakoupila na severní straně Husova náměstí
budovu bývalého obchodu Leopolda Poláčka čp. 104, kde později sídlila
prodejna Bratrství, a
zřídila zde modlitebnu. Patriarcha Miroslav Novák modlitebnu posvětil jménem
apoštolů Jana a Pavla. Budova byla upravena vlastní prací věřících a nebyla
v dobrém stavebním stavu. V roce 1985 sbor prodal cennou dřevěnou
plastiku Orba křížem, který obci již dříve věnovala Eliška Heimová, což
mělo umožnit opravu modlitebny. Není však jisté, zda k této opravě
došlo. Modlitebna Čsl. armády čp. 104 asi v 60.
letech 20. století. Patriarcha Miroslav Novák a farářka Vítová
v hostivické modlitebně. Interiér hostivické modlitebny. V roce 1994 koupil budovu modlitebny Jaroslav Kratochvíl,
postavil novou modlitebnu v ulici K Nádraží (převzala od předchozí
budovy čp. 104) a na místě zbořené původní modlitebny postavil nový dům
čp. 1600. Od té doby působí sbor v novém sídle. Vzpomínka na Alberta Schweitzera v nové
modlitebně v únoru 1995. V září 2005 nastoupil mladý pastorační asistent Vladislav
Pek, který začal o činnosti pravidelně informovat v Hostivickém měsíčníku a snažil se modlitebnu
otevřít i dalším, necírkevním akcím. V té době byla hostivická
náboženská obec administrována z Tuchoměřic a od 1. března 2006 se
jí ujal farář dr. Jiří Svoboda, který předtím působil
v Praze-Nuslích. Významně zapojila náboženskou obec a modlitebnu do
hostivického dění kazatelka Jitka Brejtrová, která
organizovala výstavy, zařadila sbor do celostátní akce Noc kostelů a
v neposlední řadě iniciovala vznik Hostivického pěveckého sboru. Pěvkyně
v počátcích svého působení zkoušeli právě v modlitebně a stal se
z nich jeden z významných místních spolků současnosti. Přednáška autora webu o jeho cestě do Nepálu
v modlitebně 19. června 2006. Jitka Brejtrová 11. dubna
2011 při vernisáži výstavy Beránek uspořádané v modlitebně. Při první Noci kostelů v hostivickém sboru
vystoupil 24. května 2013 Hostivický pěvecký sbor. Duchovní správci Seznam je neúplný. Jaroslav
Valenta (1936–1938, zástupce faráře) Jaroslav
Smetana (1939–1942) František
Benda (1942–1944) Vladimír
Průša (1944–1945) Vítová
(kolem 1952) Zdeněk
Kučera (kolem 1960) Vladislav
Pek (2005 – po 2007, pastorační asistent) Dr.
Jiří Svoboda (2006–?) Jitka
Brejtrová (nejméně 2011–2015, kazatelka) Mgr.
Renata Wesleyová (2022, administrující
farářka) Mgr.
Aleš Ptáček (2022, kazatel) Necírkevní akce pro
veřejnost Rok 1929
Rok 1932
Rok 1933
Rok 1934
Rok 1935
Rok 1936
Prameny Webové stránky Církve
československé husitské – Sboru dr. Alberta Schweitzera Hostivice – https://sbor-hostivice.webnode.cz Školní kroniky Dokumenty od místních
občanů |
Úvod -> Hostivické
církevní dějiny -> Církev československá (husitská)