ČLÁNKY DO LISTŮ Z UNHOŠŤSKA

Úvod -> Listy z Unhošťska -> Číslo 41

ZNAK A VLAJKA MĚSTA HostivicE

Jiří Kučera

V dávných dobách neměla Hostivice žádný znak. Spojené obce Litovice – Břve – Malý Jenč (později Jeneček) používaly od počátků obecní samosprávy v polovině 19. století až do spojení s Hostivicí v roce 1950 stálé pečetní znamení s motivem pluhu, nad kterým je znázorněno „boží oko“, které však bylo prakticky zapomenuto.

Razítko MNV v Litovicích s litovickým pečetním znamením

V roce 1978 byla Hostivice povýšena na město přiznáním městského národního výboru a ještě v témže roce rada MěNV schválila městský znak navržený heraldikem Karlem Liškou.¹

Příprava znaku vlastně začala již o rok dříve. V roce 1977 slavila Hostivice 700. výročí svého trvání na základě první písemné zmínky v listině z roku 1277. Tehdejší místní národní výbor nechal vyrobit pamětní talíře, na jejichž dně měl být erb obce. Hostivice svůj znak neměla, úkol navrhnout jej proto připadl tehdejšímu kronikáři Miloši Šrámkovi.² Ten se inspiroval erbem vladyckého rodu z Hostivice, jehož erb se však v průběhu doby měnil. Vladyka Jindřich z Hostivice a ze Semčic, který vlastnil Hostivici v roce 1496, měl ve štítě tři podkovy jako vladykové z Vlčí Hory. V 15. století to byly také jen dvě podkovy, nahoře jedna, dole jedna, obě nahoru otevřené. Později je naopak na červeném štítě jedna stříbrná podkova navrchu, dvě dole a všechny dolů otevřené. Klenot jsou tři pera, prostřední bílé, ostatní červená. Tak je tomu i na pečetích Žofie Břekovcové z Hostivice v letech 1571 až 1603. Miloš Šrámek vybral první variantu, která byla použita na pamětních talířích i ve vydané publikaci Hostivice – 700 let života a práce.³ V této knize byl na přebalu použit i znak Řehníka z Litovic, zakladatele rodu pánů z Dražic. Znak byl pojednán jako zlatá větev vinné révy se třemi listy v modrém štítě, původní erb byl zobrazován tak, že spíše znázorňoval celý vinný keř, ne pouhou větev.⁴ Městský znak pak vznikl spojením obou historických motivů, zdi symbolizující přiznaný městský statut s pěti stínkami podle tehdejších pěti městských částí (Hostivice, Litovice, Jeneček, Břve a Palouky) a ozubeného kola, které má poněkud sporně znázorňovat průmyslový charakter Hostivice.

Znak města je uveden v souborné knize Městské znaky v českých zemích⁵ s tímto popisem: „Z paty štítu vystupuje asi do třetiny jeho výšky stříbrná městská zeď, kvádrovaná, s pěti stínkami cimbuří. Uprostřed na zdi je modré ozubené kolo, plné, bez loukotí. Horní pole štítu je svisle rozpoltěné. Pravé pole štítu je červené a v něm jsou tři stříbrné podkovy, dvě nad jednou (erb vladyků z Hostivic), levá polovina je modrá a v ní je zlatá větev vinné révy se třemi listy (erb Řehníka z Litovic).“ Tato ve své době výjimečná kniha měla kodifikovat správné podoby městských znaků.

Z pohledu zákona o obcích z roku 1990 je znak města Hostivice i přes svou novost znakem historickým, protože byl přijat před účinností zákona. V souladu s tímto zákonem i s pozdějším novým zákonem o obcích z roku 2000 se tedy nadále používá.

V roce 2004 doporučil heraldik a vexilolog Mgr. Jan Tejkal městu požádat o stanovení oficiálního, heraldicky adekvátního a právně závazného blasonu (slovního popisu) znaku. Tento blason stanovil podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 23. února 2005 a zní takto: „Červeno-modře polcený štít, v patě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a modrým ozubeným kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená větev vinné révy se třemi listy.“

Znak města Hostivice

Jestliže znak města vznikl poměrně nedávno, pak vlajka města má ještě mnohem kratší historii, která začíná usnesením Rady města Hostivice přijatým na schůzi č. 4/2004 konané dne 18. února 2004, kterým rada schválila zadat vypracování návrhu městského praporu p. Tejkalovi. Mgr. Jan Tejkal zpracoval celkem pět návrhů vycházejících z podoby městského znaku.⁶

V dubnu 2004 rada města posoudila předložené návrhy praporu a doporučila ke schválení návrh označený číslem 3. Ještě v dubnu vyšel zákon, který změnil název z praporu na vlajku. Zastupitelstvo města proto rozhodovalo již o návrzích vlajky a zvolilo variantu č. 1, která je doslovným opakováním znaku.

Návrh vlajky projednal a schválil podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na svém zasedání 23. února 2005. O udělení vlajky městu Hostivice rozhodl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek svým rozhodnutím č. 52 ze dne 25. března 2005. Slavnostní předání dekretu o udělení vlajky městu Hostivice předsedou Poslanecké sněmovny proběhlo dne 9. června 2005 v budově Poslanecké sněmovny.

Vlajka města Hostivice

Podrobnější popis historie městského znaku i vlajky obsahují informační letáky, které v listopadu 2005 vydal Český svaz ochránců přírody Hostivice. Jejich digitální podoba je k dispozici na internetu zde a zde.

Poznámky:

¹ Kopie zápisu č. 10 (?) ze schůze rady MěNV Hostivice, která se konala dne 1. června 1978 a na které byl znak schválen, je uvedena v příloze k Návrhu městského praporu pro město Hostivice vypracovanému Mgr. Janem Tejkalem v dubnu 2004.

² Navazující popis vzniku znaku vychází z dopisu kronikáře města Miloše Šrámka PhDr. Vilému Pacholíkovi z 2. června 1983. Autor má k dispozici kopii tohoto dopisu z originálu zapůjčeného Jiřím Perglem.

³ Kolektiv: Hostivice – 700 let života a práce. MNV Hostivice, 1977.

⁴ Zde odkazuji na provedení erbu např. na litovické tvrzi či na mostě v Roudnici nad Labem.

⁵ Čarek Jiří: Městské znaky v českých zemích. Academia 1985, str. 154-155.

⁶ Návrh městského praporu pro město Hostivice vypracovaný Mgr. Janem Tejkalem v dubnu 2004 se všemi variantami je uložen u Městského úřadu Hostivice pod čj. 2107/04.

Úvod -> Listy z Unhošťska -> Číslo 41