HOSTIVICKÉ OSOBNOSTI
Úvod -> Hostivické
osobnosti -> Václav Šturc
Václav Šturc * 21. 8. 1858 – † 21. 2. 1939 Litovický rodák, první předseda Komunistické strany
Československa, poslanec a senátor Václav Šturc se narodil 21. srpna 1858 v Litovicích čp. 32
domkáři a mistru krejčímu Karlu Šturcovi a Barboře rozené Stádníkové, kteří se
před rokem 1861 přestěhovali do Braškova. Již v mládí odešel do Prahy. V Hostivici
(resp. v Litovicích) tedy prožil jen první roky svého života. Od roku 1885 byl
funkcionářem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a
redaktorem stranického tisku (od roku 1897 Právo lidu). Svou politickou
činností se dostával do střetu se státní mocí. V září 1891, když bydlel
na Smíchově, byl odsouzen k šesti týdnům vězení zostřeného třemi půsty
za přečin utrhání na cti, protože otiskl v socialistickém časopise Záře
dopis obviňující jistého faráře z lichvy a vyděračství a pisatelé dopisu
nedokázali u soudu svá tvrzení doložit. V roce 1893 byl stíhán jako
předseda spolku Politický klub dělnický v Čechách za shromažďování
zakázaného dělnického tisku, který dával ve spolkové místnosti
k dispozici členům klubu. Šturc
se aktivně podílel na přípravě a vzniku Komunistické strany Československa.
Na ustavujícím sjezdu, který se konal 14. až 16. května 1921 v Národním
domě na Vinohradech, byl zvolen do výkonného výboru, který jej zvolil za
předsedu strany. Místopředsedou byl Bohumír Šmeral a druhým místopředsedou
Václav Bolen. V září 1922 se novým předsedou KSČ stal Alois Muna a Šturc
byl nejen odvolán z funkce, ale spolu s několika dalšími členy
vedení také vyloučen ze strany, protože prosazoval
bezvýhradně promoskevskou orientaci strany. Čtvrtý kongres
Komunistické internacionály konaný v listopadu až prosinci 1922 však
rozhodnutí KSČ zrušil, vyloučení členové byli znovu přijati a Šturc působil
ve výkonném výboru KSČ až do roku 1924. Václav
Šturc byl v letech 1920 až 1925 poslancem Národního shromáždění a od
roku 1923 také členem pražského městského zastupitelstva. Ve
volbách roce 1925 byl zvolen za komunistickou stranu do Národního
shromáždění jako senátor. V květnu 1927 ho KSČ navrhla jako
protikandidáta T. G. Masaryka při volbě prezidenta republiky, získal 54 hlasů
proti 274 hlasům pro Masaryka. Po
vítězství Gottwaldova křídla na stranickém sjezdu v roce 1929 se Šturc
postavil proti novým praktikám a byl ze strany znovu, tentokrát již
definitivně vyloučen s nálepkou likvidátora. V roce 1932 se vrátil do
sociálně demokratické strany. Zemřel 21. února 1939 v Praze. O
dějinách dělnického a komunistického hnutí v Hostivici a okolí se
zvláště za minulého režimu poměrně hodně psalo, v roce 1971 vyšla
dokonce samostatná publikace věnovaná tomuto tématu.
Kupodivu za celou dobu nikdo nepřipomněl, že první předseda KSČ byl zdejším
rodákem. Byla tato informace zapomenuta? Zřejmě ano, když se s rodiči odstěhoval
ještě jako malé dítě. Nebo se snad první předseda nesměl připomínat, protože
od komunistů odešel zpět k sociálním demokratům? Rodina Rodiče Otec:
Karel Šturc (* 1. 11. 1828 Litovice čp. 37 – †), Matka:
Barbora rozená Stádníková (* 29. 12. 1830 Červený Újezd čp. 47 – †), Sourozenci Marie
Šturcová (* 30. 10. 1853 Litovice čp. 32 – †) Václav
Šturc (* 24. 9. 1856 Litovice čp. 32 – † 28. 11. 1856
Litovice čp. 32) František
Šturc (* 22. 9. 1861 Braškov čp. 24 – † 19. 8. 1862
Braškov čp. 24) Josef
Šturc (* 29. 7, 1864 Braškov čp. 24 – † 2. 9. 1867
Braškov čp. 24) Karel
Šturc (* 11. 12. 1867 Braškov čp. 24 – †), kočí v Praze, Manželka Svatba:
nehledána Viktorie
Ohlová (* 1858 – †) Dítě Ludvík
Šturc (* 1884 – †) Prameny Fotografie: ŠTVERÁK, František (2018):
Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992).
Praha: NA ČR. Str. 602. |
Úvod -> Hostivické
osobnosti -> Václav Šturc