PROCHÁZKA DÁVNÝMI ČASY: STARÉ BŘVE
|
Břve na
polohopisném plánu z roku 1919. Břve jsou
nejstarší písemně doložená část města, první písemná zmínka pochází
z roku 1184. V časech, kdy jsme již schopni podrobněji sledovat historii
jednotlivých domů, zde bývaly tři statky a tvrz, která zpustla v 16.
století. V Purkrechtní knize z roku 1610 najdeme informaci o všech
třech statcích, jejichž historii pak můžeme sledovat až do současnosti. Od
18. století si začali stavět své domy domkáři, původně bydlící na statcích.
Jejich domy se začaly zapisovat do domkářské knihy založené v roce 1748.
Postupně tak vznikla ulice Pod Rybníkem
a později zástavba v ulicích U Obory a Břevské. Kolem roku 1770, kdy bylo zavedeno stálé číslování domů, zde bylo
11 domů, v roce 1785 13 domů a v roce 1840 při zavedení
stabilního katastru pak 25 domů. Některá nová čísla popisná však vznikala
pouhým oddělením části starších domů. Při přečíslování domů v roce 1980 tvořilo Břve celkem 65 domů.
Stará břevská čísla se převedla do nové jednotné číselné řady tak, že se
k nim přičetlo číslo 1066. Naše procházka břevskou minulostí začíná u největší břevské stavby
(pomineme-li nový Sportovní areál Břve) – bývalého ovčína, který dal
i název ulici U Ovčína. V těchto místech
stávala tvrz připomínaná již ve 14. století. Na počátku 15. století patřila
bohaté pražské měšťanské rodině Rokycanských, rodině stavitelů hradu Okoře.
V roce 1534, při dělení majetku Chrtů ze Rtína,
se o ní píše jako o pusté tvrzi se dvorem, štěpnicí (ovocným sadem) a
chmelnicemi. Za třicetileté války zanikl i dvůr a jeho pozůstatky můžeme
vidět jen v ovčíně a dvou domcích, z nichž jeden před časem také
zanikl.
Ovčín čp. 44 (nyní 1289) roku 1999, před přestavbou. Ze starých záznamů víme, že počátkem 18. století se v ovčíně
chovalo na 300 ovcí. V roce 1920, při dočíslování domů před sčítáním
obyvatel a domů, dostal ovčín poprvé své čp.
44. Později však o toto číslo přišel a při přestavbě na výrobnu firmy Mifer v letech 2000–2001 dostal nové čp. 1289. Za ovčínem směrem k Litovickému rybníku stával dům čp. 3. V roce 1707 se o něm
v Purkrechtní knize píše: „Domek panský poblíž ovčína tu se nachází,
však na stavení velmi chatrný, v kterém prve podruzi zůstávali. Nyní ale
takový pohodný pražský v nájmu má k němu kousek panskýho
pole, co pro vždy ovčák užíval.“ V roce 1785 byl majitelem domkář
František Zrotek. Dům zanikl ve 40. letech 20.
století a později jeho číslo dostala novostavba na jiném místě ve stejné
ulici. Vedle domu čp. 3 stával ještě dům čp.
16, který vybudoval Matěj Bauer v roce 1788 přestavbou starých
panských chlívků na chaloupku. Zanikl zřejmě již před 1. světovou válkou,
i když na mapě z roku 1919 je ještě zakreslen. Číslo se pak znovu
použilo v ulici Pod Rybníkem
pro část domu čp. 17.
Dům čp. 4 (1070)
v roce 2001. Od ovčína směrem k Břevskému rybníku se nachází dům čp. 4 (1070), o kterém se v roce
1707 píše: „Domek neb byt pro mistra polního a čeleď jeho jest jeden, ku
kterému pro lepší vyživení dítek a čeledě své jemu pole dána jsou.“ Dům,
obydlí ovčáka, vždy patřil císařskému velkostatku a později státnímu statku,
až v posledních letech ho koupila firma Mifer,
nyní je soukromý. Sousední statek čp. 2
(1068) patří k oněm třem historickým statkům. V roce 1597 ho
koupil od Jana Fochra Matěj Albrecht. Od roku 1823 zde
hospodařil rod Šimáčkových, který od konce 19. století postupně rozprodával
pole, takže od roku 1925 zbylo Štěpánu Šimáčkovi jen obytné stavení, ve
kterém zřídil zámečnickou dílnu. Pro dočíslování domů v roce 1920
dostala část statku nové čp. 42 (1108)
a později se ještě oddělila část obytného stavení, které připadlo čp. 51 (1127).
Statek čp. 2
(1068) se zvoničkou v popředí na pohlednici z roku 1913. Naproti přes ulici stojí největší břevský statek čp. 1 (1067). V roce 1592 zemřel hospodář na tomto statku a
jeho osiřelá dcera Dorotka se provdala za Víta Čejku
z Řep. Od roku 1730 zde hospodařil rod Novotných, jehož pokračovatelem
byl Václav Zikl
hospodařící zde v první polovině 20. století. Obytné stavení bylo
přestavěno v roce 1926, hospodářské budovy v roce 1932.
V roce 1920 dostala část statku nové čp. 40 (1107). Nyní v areálu sídlí televize Noe.
Současný stav
průčelí obytné budovy čp. 1 (1067).
Hospodářská
budova ve statku čp. 1 (1067). Před statkem čp.
1 (1067) na menší návsi se nachází zvonička postavená v roce 1949
náhradou za starší dřevěnou. Dům čp. 37 (1103) na rohu
ulic U Ovčína a Hájecké vznikl až před rokem 1980
oddělením od sousedního domu čp. 5
(1071), který postavil roku 1765 Martin Novotný. Dům byl hostincem namísto dřívější krčmy čp. 9.
Počátkem 20. století hostinec provozoval starosta spojených obcí Litovice – Břve – Jeneček František Ptáček a po něm za první republiky Antonín Kokrda.
Restaurace zde fungovala až do nedávna.
Hostinec čp. 5
(1071) na pohlednici z roku 1913.
Hostinec Antonína
Kokrdy na pohlednici kolem roku 1935. Dům čp. 14 (1080) v Hájecké ulici postavil roku 1785 Tomáš Volf.
V roce 1926 ho Antonín Hanzlík a František Rýdl od základů přestavěli na
dvojdomek čp. 14 a 49 (1115). Dům čp. 15 (1081) naproti přes
ulici, nyní poměrně zchátralý, je původní břevská obecní pastouška. Roku 1814
ji od obce koupil Jan Škvor. V západní části Břvů stojí ještě za zmínku dům čp. 19 (1085), který vznikl před
rokem 1840 jako obydlí cihláře. V těchto místech totiž bývala panská cihelna.
Na snímku
Břevského rybníka z roku 1978 je v pozadí vidět dům čp. 19 (1085). Nyní se musíme kousek cesty vrátit a budeme pokračovat ulicí Pod Rybníkem. Zástavba zde mohla začít
vznikat po roce 1709, kdy hejtman hraběte Bredy Scholtze
dal zvýšit hráz Břevského rybníka. Rohový dům čp. 17 (1083) postavili v roce 1798 Šimon a Dorota
Osvaldovi; dnes je silně modernizovaný. Oddělením jedné budovy patřící
k tomuto domu vzniklo nové čp. 16
(1082), znovu použité po již zmíněném zaniklém domě vedle ovčína.
Dům čp. 6 (1072)
na starém nedatovaném snímku, snad ze 30. let 20. století. Domy na severní straně ulice Pod Rybníkem
vznikly v polovině 18. století. Dům čp.
6 (1072) postavil roku 1756 Václav Douša, ale v roce 1925 ho Antonín
Král zboural a na jeho místě postavil novostavbu stejného čísla. Dům čp. 7 (1073) vybudoval Václav Hanzlík
v roce 1758, roku 1909 na jeho místě postavil Antonín Klatovský
novostavbu. Stavitelem domu čp. 8
(1074) byl Josef Holas v roce 1762, jehož rodu dům patřil nejméně do
roku 1919. Od čp. 8 oddělila vdova Marie Holasová v roce 1911 nové
čp. 39 (1105), nyní rozpadající se dům.
Ulice Pod
Rybníkem od východu na snímku z roku 1948, který dokumentuje kamennou
dlažbu jako úspěch dvouletky 1947–1948. Na jižní straně ulice Pod Rybníkem,
přímo pod hrází Břevského rybníka, je situace o něco složitější. Vedle již
zmíněného domu čp. 16 stojí dům čp. 18
(1084), který postavili roku 1803 Josef a Marie Káclovi.
Sousední pozemek patří domu čp. 13
(1079), který postavil roku 1771 Václav Sklenář. Na části jeho pozemku
vznikly během doby dva další domy čp.
31 (1097) a 45 (1111).
Domy čp. 18 (1084
– nahoře) a 45 (1111) v roce 1994. V Hájecké ulici za výpustí Břevského
rybníka (současný výpustní objekt, tzv. kaberna, pochází z rekonstrukce
rybníka v roce 1932 prováděné při obnově pražského hradního vodovodu) se
nacházel poslední ze tří historických břevských statků, krčma čp. 9 (1075). V roce 1543, když Břve patřily Údrčským z Údrče, zde byl
krčmářem Janek, jeden ze tří známých poddaných té doby v celých Břvích. Krčma
zde bývala až asi do poloviny 18. století. Od roku 1863 na statku hospodařil
rod Novotných, kterému patřil i statek čp. 1 (1067) a později (asi
v 50. letech 20. století) statek připadl Jednotnému zemědělskému
družstvu.
Hospodářské
budovy bývalého statku čp. 9 v roce 1994.
Současný vzhled
místa bývalého statku čp. 9 (1075), vpravo dům čp. 10 (1080). V roce 1920 při dočíslování dostala budova, kde bývala donedávna
restaurace Budvarka, nové čp. 43 (1109). Na místě bývalé obytné budovy vznikl jako
novostavba dvojdům čp. 62 (1128) a 63
(1129), ze starého areálu zbyly jen hospodářské budovy.
Hájecká ulice
přes vypuštěný Břevský rybník v roce 1929. Zcela vlevo statek čp. 9
(1075) Budeme-li pokračovat Hájeckou ulicí,
dostaneme se k po sobě jdoucí řadě čísel popisných 10 až 12. Dům čp. 10 (1076) postavil roku 1751 Jiří Klapka. Původní
dům Karel Náprstek roku 1932 zboural a vystavěl znovu. V roce 1924
postavila ve dvoře Tekla Náprstková nový obytný dům, který dostal čp. 46 (1112). Dům čp. 11 (1077) vznikl před založením
první domkářské knihy roku 1748, kdy si ho nechal zapsat Václav Hanzlík. Od
čp. 11 se roku 1896 oddělil dům čp.
38 (1104), který vybudovali Antonín a Tekla Karhanovi přestavbou
z bývalého mlátku. Mezi domy čp. 11 a 12 vznikl dům čp. 28 (1094), který roku 1875 patřil Františku Drobnému a byl
zbořen v roce 2010. Dům čp. 12
(1078), poněkud odsazený od silnice, postavil Václav Sklenář v roce
1771.
Řada domů
v Hájecké ulici na pohlednici asi z roku 1932, zleva domy čp. 46
(1112), čp. 11 (1077), 38 (1104), 28 (1094), Na rohu ulic Hájecké a U Obory stojí dvojdům čp. 35 (1101) a 26 (1092). Dům čp. 26
postavil před rokem 1858 František Kácl a v roce 1891 koupili od
Františka a Magdaleny Káclových Václav a Rozálie Káclovi polovinu domu, který dostal nové čp. 35. Oba domy byly přestavěny a modernizovány. Zatímco vpravo máme les bývalé bažantnice u rybníka Kaly, po levé
straně ulice U Obory stojí dům čp. 20 (1086), který postavili
v roce 1804 Vojtěch a Barbora Vyšínovi. V roce 1923 ho přestavěl Antonín Nykles na hostinec fungující do roku 1950.
Dům čp. 20 (1086)
na plánu přestavby z roku 1923. Před rokem 1840 v ulici U Obory
stály ještě domy čp. 21 až 25. Dům čp.
21 (1087), od kterého se později oddělila čp. 47 (1113) a 48 (1114), postavili v roce 1804 Matěj a
Anna Kučerovi. V roce 2009 byl nahrazen novostavbou. Stavitelem
sousedního domu čp. 22 (1088) byl
Václav Roman v roce 1812. O rok později postavil Josef Šafránek dům čp. 23 (1089). Rohový dům čp. 24 (1090) vybudovala roku 1814
Barbora Chalupová, později se od něj oddělilo čp. 33 (1099). Předchůdcem moderního domu čp. 25 (1091)
byl domek Václava Seidla z roku 1817.
Dům U Obory čp.
21 (1087) v roce 1994.
Domy čp. 24 (1090), 54 (1120) a 23 (1089) v roce
1994. |
