PROCHÁZKA DÁVNÝMI ČASY: STARÉ BŘVE
|
Břve na polohopisném plánu z roku 1919 Břve jsou nejstarší písemně
doložená část města. Doposud se za nejstarší uznával doklad z roku 1184.
Nedávno objevená zpráva však posouvá doloženou historii do roku 1158 a ves už
před tímto datem musela existovat. V časech, kdy jsme již
schopni podrobněji sledovat historii jednotlivých domů, zde bývaly tři statky
a tvrz, která zpustla v 16. století. V Purkrechtní knize
z roku 1610 najdeme informaci o všech třech statcích, jejichž historii
pak můžeme sledovat až do současnosti. Od 18. století si začali stavět své
domy domkáři, původně bydlící na statcích. Jejich domy se začaly zapisovat do
domkářské knihy založené v roce 1748. Postupně tak vznikla ulice Pod
Rybníkem a později zástavba v ulici U Obory a Břevské. Kolem roku 1770, kdy bylo
zavedeno stálé číslování domů, zde bylo 11 domů, v roce 1785 13
domů a v roce 1840 při zavedení stabilního katastru pak 25 domů. Některá
nová čísla popisná však vznikala pouhým oddělením části starších domů. Při přečíslování domů
v roce 1980 tvořilo Břve celkem 65 domů. Stará břevská čísla se převedla
do nové jednotné číselné řady tak, že se k nim přičetlo číslo 1066. Naše procházka břevskou
minulostí začíná u největší břevské stavby (pomineme-li velmi nový Sportovní
areál Břve) – bývalého ovčína, který dal i název ulici U Ovčína. V těchto místech stávala tvrz připomínaná
již ve 14. století. Na počátku 15. století patřila bohaté pražské měšťanské
rodině Rokycanských, rodině stavitelů hradu Okoře. V roce 1544, při
dělení majetku Chrtů ze Rtína, se o ní píše jako o
pusté tvrzi se dvorem, štěpnicí (ovocným sadem) a chmelnicemi. Za třicetileté
války zanikl i dvůr a jeho pozůstatky můžeme vidět jen v ovčíně a dvou
domcích, z nichž jeden před časem také zanikl.
Ovčín čp. 44 (nyní
1289) roku 1999, před přestavbou Ze starých záznamů víme, že
počátkem 18. století se v ovčíně chovalo na 300 ovcí. V roce 1920,
při dočíslování domů před sčítáním obyvatel a domů,
dostal ovčín poprvé své čp. 44.
Později však o toto číslo přišel a při přestavbě na výrobnu firmy Mifer v letech 2000–2001 dostal nové čp. 1289. Za ovčínem směrem
k Litovickému rybníku stával dům čp.
3. V roce 1707 se o něm v Purkrechtní knize píše: „Domek panský
poblíž ovčína tu se nachází, však na stavení velmi chatrný, v kterém
prve podruzi zůstávali. Nyní ale takový pohodný pražský v nájmu má
k němu kousek panskýho pole, co pro vždy ovčák
užíval.“ V roce 1785 byl majitelem domkář František Zrotek.
Dům zanikl ve 40. letech 20. století a později jeho číslo dostala novostavba
na jiném místě ve stejné ulici. Vedle domu čp. 3 stával ještě
dům čp. 16, který vybudoval Matěj
Bauer v roce 1788 přestavbou starých panských chlívků na chaloupku.
Zanikl zřejmě již před 1. světovou válkou, i když na mapě z roku
1919 je ještě zakreslen. Číslo se pak znovu použilo v ulici Pod Rybníkem
pro část domu čp. 17.
Dům čp. 4 (1070) v roce 2001 Od ovčína směrem
k Břevskému rybníku se nachází dům čp.
4 (1070), o kterém se v roce 1707 píše: „Domek neb byt pro mistra
polního a čeleď jeho jest jeden, ku kterému pro lepší vyživení dítek a čeledě
své jemu pole dána jsou.“ Dům, obydlí ovčáka, vždy patřil císařskému
velkostatku a později státnímu statku, až v posledních letech ho koupila
firma Mifer, nyní je soukromý. Sousední statek čp. 2 (1068) patří k oněm
třem historickým statkům. V roce 1597 ho koupil od Jana Fochra Matěj Albrecht. Od roku 1823 zde hospodařil rod
Šimáčkových, který od konce 19. století postupně rozprodával pole, takže od
roku 1925 zbylo Štěpánu Šimáčkovi jen obytné stavení, ve kterém zřídil
zámečnickou dílnu. Pro dočíslování domů v roce
1920 dostala část statku nové čp. 42
(1108) a později se ještě oddělila část obytného stavení, které připadlo čp. 51 (1127).
Statek čp. 2 (1068) se zvoničkou v popředí na
pohlednici z roku 1913 Naproti přes ulici stojí
největší břevský statek čp. 1 (1067).
V roce 1592 zemřel hospodář na tomto statku a jeho osiřelá dcera Dorotka
se provdala za Víta Čejku z Řep. Od roku 1730 zde hospodařil rod
Novotných, jehož pokračovatelem byli Václav Zikl
hospodařící zde v první polovině 20. století i současná majitelka. Obytné
stavení bylo přestavěno v roce 1926, hospodářské budovy v roce
1932. V roce 1920 dostala část statku nové čp. 40 (1107).
Současný stav průčelí obytné budovy čp. 1 (1067)
Hospodářská budova ve statku čp. 1 (1067) Před statkem čp. 1 (1067) na
menší návsi se nachází zvonička postavená zřejmě náhradou za starší dřevěnou,
v současné době beze zvonu. Dům čp. 37 (1103) na rohu ulic U Ovčína a Hájecké vznikl až před rokem 1980 oddělením od sousedního domu čp. 5 (1071), který postavil roku
1765 Martin Novotný. Dům byl hostincem namísto dřívější krčmy čp. 9. Počátkem
20. století hostinec provozoval starosta spojených obcí Litovice – Břve – Jeneček František
Ptáček a po něm za první republiky Antonín Kokrda.
Restaurace zde fungovala až do nedávna.
Hostinec čp. 5 (1071) na pohlednici z roku 1913
Hostinec Antonína Kokrdy na
pohlednici kolem roku 1935 Dům čp. 14 (1080) v Hájecké ulici postavil roku 1785 Tomáš Volf.
V roce 1926 ho Antonín Hanzlík a František Rýdl od základů přestavěli na
dvojdomek čp. 14 a 49 (1115). Dům čp. 15 (1081) naproti přes ulici, nyní poměrně zchátralý, je
původní břevská obecní pastouška. Roku 1814 ji od obce koupil Jan Škvor. V západní části Břvů stojí
ještě za zmínku dům čp. 19 (1085),
který vznikl před rokem 1840 jako obydlí cihláře. V těchto místech totiž
bývala panská cihelna.
Na snímku Břevského rybníka z roku 1978 je
v pozadí vidět dům čp. 19 (1085) Nyní se musíme kousek cesty
vrátit a budeme pokračovat ulicí Pod
Rybníkem. Zástavba zde mohla začít vznikat po roce 1709, kdy hejtman
hraběte Bredy Schotlze
dal zvýšit hráz Břevského rybníka. Rohový dům čp. 17 (1083) postavili v roce
1798 Šimon a Dorota Osvaldovi; dnes je silně modernizovaný. Oddělením jedné
budovy patřící k tomuto domu vzniklo nové čp. 16 (1082), znovu použité po již zmíněném zaniklém domě vedle
ovčína.
Dům čp. 6 (1072) na starém nedatovaném snímku, snad ze
30. let 20. století Domy na severní straně ulice Pod
Rybníkem vznikly v polovině 18. století. Dům čp. 6 (1072) postavil roku 1756 Václav Douša, ale v roce 1925
ho Antonín Král zboural a na jeho místě postavil novostavbu stejného čísla.
Dům čp. 7 (1073) vybudoval Václav
Hanzlík v roce 1758, roku 1909 na jeho místě postavil Antonín Klatovský
novostavbu. Stavitelem domu čp. 8
(1074) byl Josef Holas v roce 1762, jehož rodu dům patřil nejméně do
roku 1919. Od čp. 8 oddělila vdova Marie Holasová v roce 1911 nové
čp. 39 (1105).
Ulice Pod Rybníkem od východu na snímku z roku
1948, který dokumentuje kamennou dlažbu jako úspěch dvouletky 1947–1948 Na jižní straně ulice Pod
Rybníkem, přímo pod hrází Břevského rybníka, je situace o něco složitější.
Vedle již zmíněného domu čp. 16 stojí dům čp. 18 (1084), který postavili roku 1803 Josef a Marie Káclovi. Sousední pozemek patří domu čp. 13 (1079), který postavil roku 1771 Václav Sklenář. Na části
jeho pozemku vznikly během doby dva další domy čp. 31 (1097) a 45 (1111).
Domy čp. 18 (1084 – nahoře) a 45 (1111) v roce
1994 V Hájecké ulici za výpustí Břevského rybníka (současný výpustní
objekt, tzv. kaberna, pochází z rekonstrukce rybníka v roce 1932
prováděné při obnově pražského hradního vodovodu) se nacházel poslední ze tří
historických břevských statků, krčma čp.
9 (1075). V roce 1543, když Břve patřily Údrčským
z Údrče, zde byl krčmářem Janek, jeden ze tří
známých poddaných té doby v celých Břvích. Krčma
zde bývala až asi do poloviny 18. století. Od roku 1863 na statku hospodařil
rod Novotných, kterému patřil i statek čp. 1 (1067) a později (asi
v 50. letech 20. století) statek připadl Jednotnému zemědělskému
družstvu.
Hospodářské budovy bývalého statku čp. 9 v roce
1994
Současný vzhled místa bývalého statku čp. 9 (1075),
vpravo dům čp. 10 (1080) V roce 1920 při dočíslování dostala budova, kde bývala donedávna
restaurace Budvarka, nové čp. 43 (1109). Na místě bývalé obytné budovy vznikl jako
novostavba dvojdům čp. 62 (1128) a 63 (1129), ze starého areálu zbyly jen
hospodářské budovy.
Hájecká ulice přes vypuštěný Břevský rybník v roce
1929. Zcela vlevo statek čp. 9 (1075) Budeme-li pokračovat Hájeckou
ulicí, dostaneme se k po sobě jdoucí řadě čísel popisných 10 až 12. Dům čp. 10 (1076) postavil roku 1751 Jiří Klapka. Původní
dům Karel Náprstek roku 1932 zboural a vystavěl znovu. V roce 1924
postavila ve dvoře Tekla Náprstková nový obytný dům, který dostal čp. 46 (1112). Dům čp. 11 (1077) vznikl před založením
první domkářské knihy roku 1748, kdy si ho nechal zapsat Václav Hanzlík. Od
čp. 11 se roku 1896 oddělil dům čp.
38 (1104), který vybudovali Antonín a Tekla Karhanovi přestavbou
z bývalého mlátku. Mezi domy čp. 11 a 12 vznikl dům čp. 28 (1094), který roku 1875 patřil Františku Drobnému a byl
zbořen v roce 2010. Dům čp. 12
(1078), poněkud odsazený od silnice, postavil Václav Sklenář v roce
1771.
Řada domů v Hájecké ulici na pohlednici asi
z roku 1932, zleva domy čp. 46 (1112), čp. 11 (1077), 38 (1104), 28
(1094), Na rohu ulic Hájecké a U Obory stojí dvojdům čp. 35 (1101) a 26 (1092). Dům čp. 26
postavil před rokem 1858 František Kácl a v roce 1891 koupili od
Františka a Magdaleny Káclových Václav a Rozálie Káclovi polovinu domu, který dostal nové čp. 35. Dům čp.
35 byl silně modernizován, čp. 26 se přestavuje nyní. Zatímco vpravo máme les bývalé
bažantnice u rybníka Kaly, po levé straně ulice U Obory stojí dům čp. 20 (1086), který postavili
v roce 1804 Vojtěch a Barbora Vyšínovi. V roce 1923 ho přestavěl
Antonín Nykles na hostinec fungující do roku 1950.
Dům čp. 20 (1086) na plánu přestavby z roku 1923 Před rokem 1840 v ulici U
Obory stály ještě domy čp. 21 až 25. Dům čp.
21 (1087), od kterého se později oddělila čp. 47 (1113) a 48 (1114), postavili v roce 1804 Matěj a
Anna Kučerovi. V roce 2009 byl nahrazen novostavbou. Stavitelem
sousedního domu čp. 22 (1088) byl
Václav Roman v roce 1812. O rok později postavil Josef Šafránek dům čp. 23 (1089). Rohový dům čp. 24 (1090) vybudovala roku 1814
Barbora Chalupová, později se od něj oddělilo čp. 33 (1099). Předchůdcem moderního domu čp. 25 (1091) byl domek
Václava Seidla z roku 1817.
Dům U Obory čp. 21 (1087) v roce 1994
Domy čp. 24 (1090), 54 (1120) a 23 (1089) v roce
1994 |
