SERIÁL PŘÍBĚHY HOSTIVICKÉ POLITIKY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 1. část

Předchozí část – Následující část

Část první:

Poprvé o obecním strážníkovi
(Hostivický měsíčník 1/2009)

Zápisy ze schůzí zastupitelstev i dokumenty prostudované v kladenském okresním archivu umožňují sledovat, čím se zabývaly samosprávné orgány v Hostivici na konci Rakouska i za první republiky. Nacházíme zde příklady obětavého přístupu a plného nasazení (představitelé obce leckdy „sponzorovali“ její chod ze svého a doufali, že se jim peníze vrátí někdy časem, až se povede vybrat daně), ale i zcela malicherných sporů, které vedly někdy až k rezignaci starosty či rozpuštění zastupitelstva. Různé zajímavé události ze staré doby by měl přiblížit nový seriál Hostivického měsíčníku. Vážná témata zpestří příhody, které dnes vzbudí spíše pobavení.

Nedávné znovuzřízení městské policie v Hostivici je dobrou záminkou k tomu, abychom povídání o místních „politických dějinách“ začali připomenutím, jak vypadala služba obecního strážníka za Rakouska a první republiky. Nynější Hostivici tvořily v té době dvě samostatné obce, nejprve se podíváme do spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček.

Inzerát o konkursu na obecního strážníka v Litovicích otištěný v Národní politice v roce 1904

Obecní strážník byl za Rakouska jediným obecním zaměstnancem a zároveň plnil úlohu obecního písaře, resp. tajemníka. Jeho povinnosti jsou podrobně sepsány v protokolu ze schůze obecního zastupitelstva konané 2. července 1903. Strážník mimo kancelářské práce a posílky musel konat noční hlídky ve všech třech obcích (Litovice, Břve a Jeneček) střídavě, a sice v létě od 11 hodin do dvou do noci a v zimě od 9 hodin a 3 hodin v noci. V každé obci byl ustanoven člen zastupitelstva, který dohlížel na správné vykonávání hlídek. Rovněž byla zavedena knížka, do které se strážníkovi zapisovala doba noční služby v jednotlivých osadách. Nevím, zda musel strážník svého dozorce budit, aby mu podepsal splnění noční hlídky… Za 1. světové války měla obec kromě strážníka ještě posla a noční hlídače, byli však placeni týdenní mzdou bez nároku na důchod. Funkce obecního tajemníka a obecního strážníka se v Litovicích rozdělila až ve 30. letech.

Obecní zastupitelstvo občas uložilo strážníkovi nějaký zvláštní úkol, například v srpnu 1896 mu nařídilo, aby stíhal všechny, kdo budou pást dobytek (zřejmě na obecních pozemcích) přes zákaz obecního úřadu. V květnu 1902 požádal jeden z rolníků, aby obecní strážník „pokud možno nejvíce obmezoval polní pych,“ takže strážník musel „ve volném a přípustném čase konat polní hlídku.“ Od roku 1896 obecní strážník rovněž vyzvedával dopisy z přihrádky na poštovním úřadě v Hostivici.

Po provizorním přijetí býval strážník po půl roce až po roce přijat definitivně a získal tak nárok na starobní důchod vyplácený z obecního rozpočtu (stát ještě penze plošně nevyplácel). Zájem o takto zajištěnou službu byl veliký, do konkurzu v roce 1897 se přihlásilo 73 žadatelů, do dalšího konkurzu v roce 1904 jen o jednoho méně a v roce 1913 celkem 70 uchazečů. Aby vyplácení důchodů nezatěžovalo příliš obecní rozpočet, mohli se hlásit pouze mladí uchazeči. Věková hranice bývala stanovena na 35 let.

Rovněž plat neurčovaly státní „tabulky“, ale rozhodovala o něm obec. Obecní strážník František Vobořil, který byl zvolen 23. července 1897, dostal 300 zlatých služného ročně, byt a 20 zlatých na šaty ročně. Byl přijat provizorně a definitivu získal po půl roce služby, 13. ledna 1898. V září 1897 mu zastupitelstvo přilepšilo přidělením obecního políčka a zahrádky u obecního domku do užívání. Od 1. února 1898 mu bylo zvýšeno služné na 400 zlatých ročně a 20 zlatých na šaty ročně a již 18. února 1898 jednalo zastupitelstvo opět o přídavku pro strážníka. Dostal sice 65 zlatých ročně navíc, ale musel se vzdát obecního políčka. Další strážník jmenovaný v roce 1904 dostal služné 600 korun ročně, byt a zahrádku u obecního domku. Později se s postupující inflací služné příležitostně zvyšovalo, za první světové války strážník pobíral i drahotní příplatky.

Inzerát o konkursu na obecního strážníka v Litovicích otištěný v Národní politice v roce 1913

Ani definitiva však neznamenala, že strážník „dosloužil“ až do důchodu. V květnu 1904 oznámil starosta Ladislav Novotný na schůzi zastupitelstva, že „obecní strážník Vobořil v posledním čase nekoná své povinnosti a vůbec všichni p. členové obecního zastupitelstva vědí, že strážník chová se tak, jak se chovati nemá.“ Bylo usneseno dát strážníkovi výpověď ze služby a rovněž z bytu. Protože přistoupil na okamžitou výpověď a souhlasil s vystěhováním z bytu do týdne, dostal služné za obvyklou šestinedělní výpovědní lhůtu ve výši 90 korun. Poté mu ještě obec vyplatila náhradu za semena a práci na obecní zahrádce ve výši 6 korun.

Strážník Jaroslav Najman, jmenovaný v roce 1904, se rozhodl dát přednost funkci tajemníka v Hostivici a proto byl v roce 1913 vybrán nový strážník František Korbel. Válka pozdržela jeho definitivní jmenování, ke kterému došlo až 12. dubna 1919. Takto zní jeho pracovní smlouva:

Smlouva uzavřená mezi obcí Litovice, Břve a Jeneček s jedné strany a Františkem Korbelem, t. č. strážníkem se strany druhé.

Obec Litovice, Břve a Jeneček tímto definitivně přijímá Františka Korbela co strážníka a tajemníka za podmínek následujících:

Základní služné 5 K denně, slovy 5 korun denního platu a následujícími naturáliemi: svobodný byt o dvou místností, půdu a chléva v domku čp. 18 v Litovicích k tomu přináležiící zahrádkou.

Příspěvek na oblek 50 %, jenž dle potřeby si František Korbel zakoupí a oblek ten mu bude náležeti.

Pojištění: obec nechá Františka Korbela pojistiti u některého pojišťovacího ústavu a bude obec přispívati v jedné třetině dle navržených podmínek pojišťovacího ústavu.

Lékařské ošetření manželky a dítek spadá na útraty obce.

Definitivní služba počínaje ode dne nastoupení, tj. od 1. listopadu 1913, od kteréhož dne se jmenovanému bude připláceti na pojistné s veškerými výhodami.

Povinnosti p. Františka Korbela jsou:

Vykonávání veškerých povinností spadajících do policie, to jest: posílky od obecního úřadu, vykonávání kancelářských prací, policejní služba ve všech třech osadách, noční hlídka, lhůta ku konání povinnosti 16 hodin vždy ve 24 hodinách dne i noci, kterážto doba není stanovena počátkem, doba odpočinku se stanoví na 8 hodin v téže samé době.

Potřebnou výzbroj obstará obec.

Následkem porušení smlouvy pozbývá smlouva platnosti dáti 1/4letní výpověď, v případě přerušení okamžitě služby jest jedna i druhá strana hraditi čtvrtletní služné.

Současně se podotýká v případě rozluky obcí pozbývá smlouva platnosti a uzavře se smlouva s tou obcí, která bude nabízet podmínky výhodnější, ale ne úplné propuštění ze služby.

Smlouva vypracovaná obapolně, ktežto se obci obě strany zavazují veškerým podmínkám ve smlouvě uvedeným dostáti.

František Korbel, obecní strážník

Za obec: Burgr, Arnold Josef, Řehoř Jos., Jan Malý, Ant. Zikán, A. Šimáček, Horešovský, Vaněk, Prchal J. a Tomek M.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 1. část