SERIÁL PŘÍBĚHY HOSTIVICKÉ POLITIKY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 2. část

Předchozí část – Následující část

Část druhá:

Jak obecní strážník sázel stromy
(Hostivický měsíčník 2/2009)

Nejstarší známá kniha protokolů ze schůzí obecního výboru (=zastupitelstva) v Hostivici začíná v roce 1907 a hned v zápise z 30. ledna 1908 nacházíme první zmínku o obecním strážníkovi. Člen zastupitelstva pan Kozák navrhl, aby se koupil nový sváteční oblek strážníkovi, a zastupitelstvo se usneslo, že oblek obstarají p. Dusík a starosta. Strážníkem v té době byl pan Jelínek, který se v květnu 1909 vzdal svého místa. Byla mu dána doživotní renta 30 korun měsíčně a dále obdržel 20 korun za léčení. Zastupitelstvo si zapsalo, že odcházející strážník má vrátit plášť, klobouk, revolver a šavli.

Na další schůzi 11. června 1909 byl za strážníka zvolen dosavadní polní hlídač Josef Procházka, kterému bylo hned zvýšeno služné. Ušití obleku bylo zadáno krejčímu a členovi zastupitelstva Františku Dusíkovi. V červenci obec požádala c. k. okresní hejtmanství v Kladně o schválení tohoto stejnokroje: kalhoty modrošedé trikové s paspulí, blůza modrá triková s fialovými výložkami s dvěma rozetami a na ramenech dvěma bílými knoflíky, čepice černá s fialovým páskem dole a jablíčko s českým znakem. Dále měl strážník nosit poboční zbraň a v roce 1910 dostal ještě služební kožich. Bohužel nemám k dispozici žádný historický snímek, který by přiblížil vzhled strážnického stejnokroje.

Obecní strážník měl konat službu ve dne a zároveň hlídat aspoň 5 hodin v noci. Podrobněji se rozdělením strážníkovy služby zastupitelstvo zabývalo v létě 1923, když hrozilo, že si bude vrchní strážmistr z hostivické četnické stanice stěžovat na okrese na špatné zajištění noční bezpečnostní služby proti požáru. V zápise ze schůze konané 4. srpna 1923 je zapsáno toto (s původním pravopisem): „Obecní rada uvažujíc o povinnosti bezpečnosti za noci proti ohni usnesla se na zavedení noční služby tím způsobem, že by strážník konal posílky ve den 3 hod. a noční službu 5 hodin, za více práce denní by byl zvlášť honorován. Pan Chlupatý praví, že strážník byl za těchto podmínek přijat a že se tudíž nic více na něm nepožaduje, naopak se mu služba upravuje jen na 8 hodin. Pan Nebeský poukazuje, že dnes jest služba jiná a že jest nemožno, aby denní posílky odbyl za 3 hodiny. Pan Šváb navrhuje by byl strážník předvolán a aby podal svůj posudek a požadavek. Přivolaný strážník po vysvětlení věci prohlašuje, že mu není možno posílku za 3 hodiny odbýti a žádá, by mu placeno bylo za noční hlídky měsíčně 300 K; pan Šváb navrhuje 150 Kč, p. Hájek 200 K měsíčně, oba návrhy propadají a návrh strážníka se nepřijímá. Pan Chlupatý navrhuje, aby jeden měsíc v době žní strážník konal noční hlídky za odměnu 250 Kč, dalším provedením se splnomocňuje obecní rada.“

K povinnostem strážníka patřilo i stíhání nepovoleného podomního prodeje. V roce 1920 bylo stanoveno, že strážník bude dostávat odměnu 10 % z vyměřených pokut. O rok později dostal za úkol zjistit, které domy nejsou řádně označeny čísly popisnými.

Hostivický obecní úřad měl pronajatou od místní školní rady místnost ve staré škole na náměstí čp. 59 (bývalá pošta)

Zálibou strážníka Procházky byla zřejmě péče o zeleň. V květnu 1910 dostal odměnu 10 korun za práci v parku a v říjnu 1921 pak 25 korun za obílení stromů ve višňovce (nebyla to však nynější višňovka – třešňovka). V červenci 1920 dostal strážník za úkol zalévat vysazené stromky „na fořtě“ a v květnu 1921 byl vyslán otrhat květy do višňovky. Na začátku prosince 1921 vyplatila rada 100 Kč za vykopání jamek pro stromky strážníkovi, který 29. prosince 1921 žádal dalších 80 Kč za vysazování stromoví. Obecní rada se usnesla obnos vyplatit, ale současně ho vyzvala, aby konal aspoň částečně policejní službu. Přesto se zřejmě nadále věnoval zahradničení: v květnu 1922 dostal dalších 50 Kč za vykopání jamek a vysazení stromků.

A ještě jeden úkol pro obecního strážníka se týkal zeleně. V únoru 1910 upozornil pan Vlasák, že trhání lipového květu poškozuje stromy. Zastupitelstvo se proto usneslo, že květy je možné trhat pouze za přítomnosti obecního strážníka, který nařeže ratolesti na vykázaném místě.

Obecní strážník Procházka sloužil přibližně 20 let a za tu dobu můžeme najít všemožné názory na kvalitu jeho práce, od pochval až po důrazné výtky. Někdy zcela opačná stanoviska následují v překvapivě rychlém sledu. Dne 4. února 1918 bylo strážníkovi zvýšeno služné s podmínkou, že bude řádně konat noční hlídky a každou hodinu rohem hlásit čas a dále že bude vyhlašovat vybubnováním vše, co nemusí být opatřeno podpisy. V zápise je však zároveň poznamenáno: „Obecní zastupitelstvo nemile nese, že strážník bez svolení obec. zastup. se oženil.“ Hned na následující schůzi zastupitelstva 17. dubna 1918 si stěžoval pan Kubr, že nebyl řádně pozván. I další zastupitelé se přidali se stížnostmi, takže strážníkovi byla udělena důtka s tím, že při příštím porušení povinností má být pokutován a po třetí pokutě propuštěn. Obecní rada na schůzi 1. března 1921 nedoporučila zvýšení služného, protože je na něj řada stížností pro nesprávné vykonávání úřadu. Přitom již v květnu 1921 zastupitelstvo strážníkovi zvýšilo služné a starosta přitom oznámil, že strážník koná řádně své povinnosti a nebyla na něj sdělena žádná stížnost. V zápisu ze schůze obecní rady z 8. března 1922 se dočteme o projednání stížnosti: „Obč. starosta oznamuje, že p. Kubrem si bylo stěžováno, že mu strážník dodal vyrozumění o dodání kontingentu teprve 3. března, ač kontingent měl býti dodán do konce února, a že se tudíž zříká veškeré zodpovědnosti. Na spise zjištěno, že strážník měl tento již 20. února a proto byl předvolán. Tvrdí, že to asi není pravda, proto předvolán i p. Kubr, který údaj svůj potvrdil. V důsledku toho nařízeno strážníkovi, že musí bezpodmínečně každý dopis co nejdříve doručiti.“ Rovněž 8. listopadu 1922 nebyla rada zcela spokojena: „Pan starosta oznamuje, že nařídil strážníkovi, by nechal dáti do pořádku lampy a aspoň svítil ve dvou u Jelínkovic a u Poláčkovic, on však nesvítí. Usneseno vyzvati jej, aby je dal ihned do pořádku a každý tmavý večer v nich svítil.“ V prosinci 1923 obecní rada schválila strážníkovi vyplacení odměny 50 Kč za odvezení elektrizačních potřeb s podmínkou, že požadovaný obnos bude mu vyplacen, až upevní ochranné roubení na pumpu u cihelny, což měl již dávno vykonat.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 2. část