SERIÁL PŘÍBĚHY HOSTIVICKÉ POLITIKY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 15. část

Předchozí část – Následující část

Část patnáctá:

Rozpuštěné zastupitelstvo
(Hostivický měsíčník 7–8/2010)

V roce 1937 zemský úřad na podnět Okresního úřadu Kladno rozpustil hostivické obecní zastupitelstvo a dosadil do Hostivice vládního komisaře – okresního úředníka Bohumila Nebáznivého (ještě při přebírání správy obce jej úředníci jmenovali chybně Nebázlivý a stejné zkomolení jména převzal i tehdejší kronikář). Občané se potom nestačili divit: byly zavedeny nové obecní dávky a přirážky, mnozí z občanů museli doplatit obci dlužné částky, bývalý starosta dorovnával nezaplacenou dávku z nápojů, bývalí členové obecní rady vraceli přeplatky za neoprávněně účtované stavební komise (jeden z radních se dokonce kvůli vrácení přeplatku musel zadlužit) a bývalý obecní zaměstnanec byl dokonce trestně stíhán za zpronevěry... Až po volbách v roce 1938 se správy obce opět ujalo zastupitelstvo.

Co k tomuto zásadnímu, za první republiky však nikoliv výjimečnému kroku vedlo?

Vše začalo schvalováním obecního rozpočtu na rok 1936, kdy poprvé platila nová pravidla pro maximální výši obecních přirážek k daním. V té době navíc rozpočet nebyl schválen přijetím v obecním zastupitelstvu, ale až jeho potvrzením okresním úřadem. Zastupitelstvo schválilo rozpočet podle dřívějších pravidel, jak bylo zvyklé, takže byla překročena maximální přirážka 125 % k dani činžovní. Okresní úřad proto rozpočet vrátil a tím zastupitelstvo zcela zmátl. Pokud jsem se správně zorientoval v pramenech, tak nejprve zastupitelstvo rozpočet znovu schválilo v původní podobě a napodruhé snížilo příjmy podle požadavku, ale vyrovnaného rozpočtu dosáhlo početní chybou. V dubnu 1937 tedy Hostivice ještě neměla schválený rozpočet na rok 1936 a okresní úřad sem vyslal hloubkovou kontrolu hospodaření, která shledala za předchozích 10 let necelých 600 nedostatků a chyb v účetnictví. O kontrole si více povíme příště.

Druhým problémem, který kritizoval okresní úřad, byl způsob povolování staveb. Obec několikrát nerespektovala stanovisko Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Největší spory se vedly o povolení staveb v celé čtvrti Palouky. Tuto praxi, která překvapivě přetrvala i za dalšího zastupitelstva, si přiblížíme v některém z dalších pokračování našeho seriálu.

Článek byl zpracován s využitím dokumentů uložených v SOA Praha – Státním okresním archivu Kladno ve fondu Okresní úřad Kladno.

Jiří Kučera

www.hostivickahistorie.cz

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Příběhy hostivické politiky -> 15. část