SERIÁL STALO SE PŘED…
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 104. část
|
Stalo se před 120 lety: (HM 4/2017) Před vznikem Československa v roce 1918 probíhaly obecní volby
každé tři roky a volební období se počítalo až od zvolení starosty a
radních – v jednotlivých obcích tedy volby probíhaly v různých
termínech. Volební systém byl tehdy zcela odlišný od současného. Podívejme se
na průběh obecních voleb na příkladu z Litovic v roce 1897, před
120 lety. Spisy z předchozích voleb nejsou úplné. Volba zastupitelstva
proběhla 28. prosince 1893 a volba starosty a radních byla vyhlášena na
6. ledna 1894, protokol o volbě se však zřejmě nedochoval. Nevíme proto, proč
další volby byly vyhlášeny až na 6. února 1897. Napadají mě jen dvě možnosti:
v roce 1894 oddálil volbu nějaký v obecním archivu nedochovaný
protest a vedení obce bylo zvoleno až později, nebo na vyhlášení nových voleb
starosta v roce 1897 prostě zapomněl… Každé obecní volby začínaly sestavením voličských seznamů. Volební
právo měl pouze ten, kdo v obci platil přímé daně, a to nejen občané,
ale i firmy. Volič vůbec nemusel v obci bydlet, volební právo měl i ten,
kdo platil pozemkovou daň ze svého pozemku, třeba kousku pole,
v katastru příslušné obce. (Omezení možnosti volit pouze v jedné
obci bylo zavedeno až později.) Za firmu volil její majitel, za obec starosta,
za farnost farář. Ženy neměly volební právo, pokud platily daně a chtěly se
zapojit do voleb, musely udělit plnou moc některému muži, který odevzdal hlas
za ně. Ve volbách v roce 1897 tuto možnost využila rolnice Ludmila
Novotná ze Břví, která dala plnou moc svému sousedovi, hostinskému Františku
Ptáčkovi, stejně jako v roce 1893. Ve volbách v roce 1892 však
Novotná zplnomocnila svého syna Ladislava, pozdějšího starostu, kterému
v době volby bylo jen 22 let a nebyl tak plnoletý. Uznání této plné moci
při volbách bylo jedním z hlavních důvodů pro jejich prohlášení za
neplatné a opakování. Starosta musel seřadit plátce podle výše jejich daní a poté je
rozdělit do tří voličských sborů. V prvním voličském sboru byli největší
plátci, kteří dohromady odváděli třetinu daní, v druhém pak menší a ve
třetím pak ostatní. Do prvního sboru pak patřili ještě čestní občané (ty
Litovice v roce 1897 ještě neměly) a určení státní a jiní zaměstnanci.
V Litovicích v roce 1897 se to týkalo c. k. hospodářského správce
Josefa Horešovského. Voličské seznamy byly zpřístupněny na obecním úřadu a
každý do nich mohl nahlédnout a do osmi dnů podat námitky. Pokud se nikdo
neozval, považovaly se seznamy za správné. Volby řídil starosta, který si k sobě volbě podle své úvahy
přibral tři důvěrníky. V roce 1897 to byli rolník František Horešovský
z Jenečka, hostinský František Ptáček ze Břví a rolník Antonín Burgr
z Litovic. Vlastní volba probíhala postupně podle voličských sborů –
nejprve volil třetí sbor, pak druhý a nakonec první. Voliči se
shromáždili ve volební místnosti (pro rok 1897 nevíme, kde to bylo, později
se volilo v hostinci Karla Součka na nynějším náměstí 1. máje). Starosta
přečetl jméno voliče a ten odevzdal svůj hlasovací lístek. Poté následovalo
druhé čtení jmen. Kdo přišel ještě při tomto druhém čtení, ale až po přečtení
svého jména, mohl hlas odevzdat po dočtení seznamu. Poté už nebylo možné
volit. Starosta s důvěrníky sečetli hlasy a vyhlásili výsledky. Poté
volil vyšší voličský sbor. Velmi zásadní bylo, že náhradníky se nestávali ti,
kdo by skončili ve volbě za zvolenými zastupiteli, ale náhradníci se volili
přímo a museli rovněž získat potřebný počet hlasů. Volby v roce 1897 v Litovicích velmi názorně ilustrují
omezení volebního práva, ale i malý zájem o volby mezi těmi, kdo toto právo
měli. Voličský seznam 106 položek, z toho 18 voličů nebylo
z Litovic, přitom Litovice v té době měly kolem 950 obyvatel –
volit tedy mohlo jen necelých 10 % obyvatel. Pozoruhodnější je však volební
účast: v prvním voličském sboru volili čtyři voliči z 12, ve druhém
sboru šest voličů z 22 a ve třetím sboru pouze šest voličů ze 72. O
zvolení rozhodovala většina z odevzdaných hlasů, nikoliv z počtu
voličů, takže nízká účast při volbách nevadila. O složení zastupitelstva
skoro tisícihlavé obce tak v roce 1897 rozhodlo pouhých 16 voličů,
přičemž se volilo devět zastupitelů a pět náhradníků. V roce 1876
dokonce přišli jen tři voliči třetího sboru a dva z nich byli
zvoleni za zastupitele a třetí za náhradníka. V některých letech byla
účast lepší, ale ne příliš výrazně. Volební účast ve třetím sboru se poněkud
zvýšila od roku 1903, kdy se do voleb začali zřejmě organizovaně zapojovat
sociální demokraté. V obecních volbách se v té době nepoužívaly žádné
hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů. Volič musel sám napsat
na lístek, koho volí, a mohl si přitom vybírat ze všech občanů, kteří byli podle
zákona volitelní. Zvolený musel funkci přijmout a vykonávat ji. Důvody pro
odmítnutí volby byly vyjmenovány přímo v zákoně, šlo například o věk, zdravotní
stav, vykonávání funkce ve dvou předchozích obdobích či nemožnost vykonávat
funkci kvůli časové náročnosti svého zaměstnání. Při popsaném systému je s podivem, že vůbec někdo dostal
dostatečný počet hlasů ke zvolení. Zrovna v roce 1897 však ve druhém
voličském sboru získali potřebné čtyři hlasy jen Václav Sobotka a Josef
Vorlíček a třetí zastupitel nebyl zvolen. Proběhla tedy užší volba mezi těmi,
kdo měli méně hlasů – Antonínem Šimáčkem, Antonínem Burgrem, Františkem
Horešovským a Františkem Ptáčkem – a zvolen byl pěti hlasy Šimáček. Ostatní
však o místo v zastupitelstvu nepřišli, vzápětí byli zvoleni za první
sbor. V jiných letech, kdy měli někteří kandidáti stejný počet hlasů, o
výsledku volby rozhodoval los. Hned v den voleb byla v Litovicích vyvěšena vyhláška o
výsledku voleb a námitky proti volbě bylo možné podat do osmi dnů, tedy do
14. února 1897. Již o den později, 15. února 1897, proběhla volba starosty a
radních. Schůze se zúčastnilo všech devět zvolených zastupitelů a k tomu
zástupce c. k. velkostatku s tzv. virilním hlasem. Ten, kdo v obci
platil více než šestinu přímých daní, totiž získával místo
v zastupitelstvu bez volby a měl stejná práva jako ostatní zvolení
zastupitelé. Při volbě starosty zůstal jeden lístek prázdný, pět hlasů obdržel
dosavadní starosta Václav Sobotka a čtyři zastupitelé hlasovali pro Františka
Linka. Protože nebylo dosaženo většiny, volba se opakovala a v druhém
kole dostali Sobotka 7 hlasů a Linek tři hlasy, Sobotka tedy pokračoval ve
starostenské funkci až do své smrti v srpnu 1898. V doplňovací
volbě pak byl za nového starostu zvolen právě Linek, nikoliv některý radní. V Litovicích se tradičně volili tři radní, každý za jednu část
spojené obce Litovice, Břve a Jeneček. Někdy bylo přímo oznámeno, že se volí
radní za příslušnou část obce, jindy to zůstalo skryto „v zákulisí“.
Volba v roce 1897 patří ke druhému případu, ale při volbě prvního
radního dostali hlasy jen zastupitelé z Litovic, u druhého radního břevští
zastupitelé a třetí radní patřil Jenečku. Je zajímavé, že při volbě prvního
radního získal Antonín Burgr 5 hlasů, František
Linek 3 hlasy a Josef Vorlíček 2 hlasy a na základě tohoto výsledku byl za
radního prohlášen Burgr, přestože je v zápise zdůrazněno, že
nadpoloviční většina obnáší šest hlasů. Zvolení zastupitelé a
radní se v únoru 1897 ujali svých funkcí a k popisu litovických
voleb v roce 1897 patří už jen dovětek – dopis kladenského c. k.
okresního hejtmana JUDr. Jana Paraubka
z 24. května 1897, že místodržitelství zamítlo námitky Jana Krále,
Antonína Hytycha a Antonína Zykána proti výsledku
voleb „jako nepodstatné“. Jan Král si stěžoval proti voličským seznamům,
stížnost však nepodal v předepsané osmidenní lhůtě po jejich sestavení.
Hytych a Zykán podali své námitky proti průběhu voleb rovněž pozdě, po
uplynutí osmidenní lhůty. Článek byl sestaven s využitím písemností
uložených ve Státním okresním archivu Praha-západ ve fondu Archiv obce
Litovice. Dokumenty o průběhu jiných obecních voleb v Litovicích
najdete také v knize LITOVICE, kterou loni vydalo MKSH. Podrobné informace o všech obecních volbách
v Hostivici i v Litovicích do roku 1945 v rozsahu podle
dochovaných písemností byly zveřejněny na webu Hostivické historie
v části nazvané Obecní samospráva na území města Hostivice.
Vedle volebních protokolů a voličských seznamů do roku 1918 zde uvádím např.
kandidátní listiny z jednotlivých voleb za první republiky. Jiří Kučera www.hostivickahistorie.cz |
Úvod -> Texty
pro Hostivický měsíčník -> Seriál Stalo se před…
-> 104. část