Popis: image003

 

OBECNÍ SAMOSPRÁVA NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE

 

Úvod -> Obecní samospráva

 

 

Přehled rychtářů

 

Přehled starostů
v Hostivici
a v Litovicích

 

Politické strany

 

Obecní volby

 

Zápisy ze schůzí zastupitelstev

 

Organizace zřizované obcí

 

Popis: image006

 

 

SYMBOLY MĚSTA

 

Znak města

 

Vlajka města

 

 

 

POMŮCKA

 

Právní předpisy upravující obecní samosprávu před rokem 1945

 

 

 

 

Současná Hostivice vznikla ze čtyř vsí, které v době feudalismu a vrchnostenské správy měly své vlastní rychtáře. Kromě toho ještě minimálně za hrabat ze Žďáru bylo červenoújezdské panství rozděleno do vrchních rycht, přičemž všechny naše vsi spadaly pod vrchní rychtu hostivickou. V postavení rychtářů a konšelů se mísily zárodky obecní samosprávy s přeneseným výkonem působnosti vrchnostenských úřadů.

Po revolučním roce 1848 byla stará vrchnostenská správa nahrazena státní správou a na místní úrovni obecní samosprávou. Základem pro nově vzniklé místní (politické) obce se staly katastrální obce podle stabilního katastru, které do té doby sloužily pouze k daňovým účelům a dnes se nazývají katastrální území. Tak se stalo, že Litovice, Břve a Jeneček, tehdy ještě zvaný Malý Jenč, se sloučily do jediné obce, i když jednotlivé osady si zachovaly určitou autonomii při nakládání se svým majetkem. Východní část Jenečka ležela na hostivickém katastrálním území, pod správu obce Hostivice však přešla až na přelomu 19. a 20. století.

Za Rakouska a později Rakouska-Uherska se při volbách zohledňovala výše daní, kterou platili jednotliví občané. Hlas větších plátců daní měl větší váhu, takže v obou obecních zastupitelstvech ve funkcích starosty jednoznačně dominovali rolníci. Od konce 19. století se zejména ve vlastní Hostivici začínala organizovat sociální demokracie, volební systém jí však znemožňoval se víc prosadit v obecní politice.

Vznik Československé republiky znamenal revoluci ve volebním řádu, která způsobila, že obě radnice ovládli v roce 1919 sociální demokraté (Václav Bouška a Josef Melcr) a v dalších volbách po roce 1921, kdy se od sociálních demokratů odštěpili komunisté, vyhrála komunistická strana (Václav Stehlík a Karel Chalupa). V Hostivici se od roku 1928 spojily občanské strany a vládli zde postupně národní socialisté (Matěj Kalina), lidovci (František Čermák) a znovu národní socialisté (Josef Příhoda). Spory s kladenským okresním úřadem však vedly k tomu, že v roce 1937 bylo obecní zastupitelstvo déle než půl roku rozpuštěno a Hostivici spravoval vládní komisař. V Litovicích se po táhlé krizi způsobené spory mezi socialistickými a občanskými stranami ujal funkce starosty v roce 1930 národní socialista Antonín Tejnor a tuto pozici zastával následujících 15 let.

Druhou světovou válku přežilo litovické zastupitelstvo v obměněném složení, v Hostivici byl nejprve suspendován starosta a poté rozpuštěno celé zastupitelstvo.

Osvobození Československa v roce 1945 znamenalo vznik zcela nových politických podmínek. Dosavadní obecní samospráva byla nahrazena místními národními výbory, jejichž členové nebyli dlouhou dobu voleni, ale jmenovaly je čtyři povolené politické strany. Již od roku 1945 v Hostivici i v Litovicích dominovali komunisté.

V roce 1949, již za změněných podmínek, dohodly oba národní výbory sloučení Hostivice a Litovic k 1. lednu 1950, pro název nové obce naštěstí nebyl vybrán žádný tehdy obvyklý novotvar. Ke sloučení by nepochybně muselo dojít, protože zástavba obou obcí do sebe nepřehledně prorostla, za tehdejší situace však bylo prosazení tohoto kroku mnohem jednodušší.

V roce 1977 Hostivice slavila 700. výročí od první písemné zmínky a při této příležitosti přiznal Středočeský krajský národní výbor Hostivici městský národní výbor, čímž se Hostivice od 1. ledna 1978 stala městem.

V roce 1990 byla obnovena obecní samospráva v podobě, kterou známe s drobnými úpravami i v současnosti. Město spravuje zastupitelstvo města a rada města, kteří mají k ruce aparát městského úřadu.

– – –

Hostivické „politické dějiny“ jsou zpracovány postupně. Jejich poznání limituje nejen nedostatek času, ale rovněž pramenů – z některých období se nedochovaly základní dokumenty, jako jsou zápisy ze schůzí. Stránka bude postupně rozšiřována a doplňována.

Politické poměry ve spojených obcích Litovice, Břve a Jeneček do roku 1949 jsou poměrně podrobně rozebrány v knize Jiřího Kučery a Aleny Kučerové LITOVICE, kterou vydalo v roce 2016 MKSH, příspěvková organizace.

 

 

 

Úvod -> Obecní samospráva

 

Popis: image003