PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÍ SAMOSPRÁVY

Úvod -> Obecní samospráva -> Právní úprava -> Řád volení z roku 1864

Zákon č. 7 z. z. z roku 1864 – Zřízení obecní království Českého – Řád volení v obcích království Českého

Řád volení v obcích království Českého

Kapitola I.

O volení výboru obecního.

Část první.

O právu voličském a volitelnosti.

§ 1.

Kdo má právo voliti.

Právo voliti mají:

1. Měšťané a občané čestní.

2. Z příslušníků obce:

a) měšťané;

b) duchovní všech vyznání křesťanských v duchovní správě toho místa stále zřízení a rabínové vyznavačů víry židovské;

c) úředníci dvorští, státní a zemští, též úředníci fondů veřejných;

d) důstojníci a strany vojenské s titulem důstojnickým, kteří jsou dáni na stálé odpočinutí, nebo kteří kvitovali, zůstavivše si charakter vojenský;

e) strany vojenské, nemajíce titulu důstojnického, jak ve službě postavené, tak i na pensi dané, též i úředníci vojenští, ať konají službu nebo jsou na pensi dáni, pokud osoby tyto nenáležejí k některému sboru vojska;

f) doktoři, kteří obdrželi grád akademický na některé zdejší universitě, patroni a magistrové ranhojičství;

g) představení, učitelové a podučitelové stále zřízení na školách obecních v obci se nacházejících a ředitelové, professoři a řádní učitelové zřízení na vyšších učelištích v obci.

3. Údové obce, kteří jsou státní občané rakouští a platí ze svého statku nemovitého, z živnosti průmyslné neb z příjmu alespoň od tří roků v obci daň přímou.

Jsou-li zároveň též příslušníci obce, mají právo voliti, nehledíc, jak dlouho platí daň.

K údům obce, kteří mají o sobě právo voličské, přičísti náleží také tuzemské korporace, nákladnictva, fundace, společnosti na akcie a ústavy, když při nich jest to, čeho vyhledává se pod číslem 3.

§ 1.

Kdo má právo voliti.

(znění dané zákonem ze dne 12. října 1868, č. 31 z. z.)

Právo voliti mají:

1. měšťané a občané čestní;

2. z příslušníků obce:

a) měšťané;

b) duchovní všech vyznání křesťanských v duchovní správě toho místa stále zřízení a rabínové vyznavačů víry židovské;

c) úředníci dvorští, státní a zemští, též úředníci fondů veřejných;

d) důstojníci a strany vojenské s titulem důstojnickým, kteří jsou dáni na stálé odpočinutí, nebo kteří kvitovali, zůstavivše si charakter vojenský;

e) strany vojenské, nemajíce titulu důstojnického, jak ve službě postavené, tak i na pensi dané, též i úředníci vojenští, ať konají službu nebo jsou na pensi dáni, pokud osoby tyto nenáležejí k některému sboru vojska;

f) doktoři, kteří obdrželi grád akademický na některé zdejší universitě, patroni a magistrové ranhojičství;

g) představení, učitelové a podučitelové stále zřízení na školách obecních v obci se nacházejících a ředitelové, professoři a řádní učitelové zřízení na vyšších učelištích v obci;

3. údové obce, kteří jsou státní občané rakouští a platí ze svého statku nemovitého, z živnosti průmyslné neb z příjmu v obci daň přímou.

K údům obce, kteří mají o sobě právo voličské, přičísti náleží také tuzemské korporace, nákladnictva, fundace, společnosti na akcie a ústavy, když při nich jest to, čeho vyhledává se pod číslem 3.

§ 2.

Které osoby vojenské nemohou voliti a voleny býti.

Voliti a volenu býti nemohou důstojníci ve službě postavení a strany vojenské s titulem důstojnickým, pokud nenáležejí k údům obce jmenovaným v § 17 řádu obecního, též osoby vojenské k mužstvu nebo ke stranám nižším náležející, nepočítajíc k nim reservníky nesvolané.

§ 3.

Pokud osoby odsouzené pro činy trestné pozbývají práva volebního.

Zákonem trestním bude ustanoveno, zda-li v nálezu trestním má se také vyřknouti, že odsouzený pozbyl práva voliti a volenu býti a na jak dlouho.

Až do té doby nemají práva voličského:

a) ti, kdož nalezeni byli vinni zločinem nějakým;

b) ti, kdož byli pro nějaký zločin vzati do vyšetřování, pokud toto vyšetřování trvá;

c) ti, kdož byli nalezeni vinní přestupkem krádeže, podvodu, zpronevěření nebo účastenstvím v některém z těchto přestupků. (§§ 460., 461., 464. zákona trestního). Čl. IX zákona daného dne 5. března 1862.

§ 4.

Kdo nemá práva voličského pro nezaplacené dávky obecní,
pro řízení konkursní a vyrovnávací.

Práva voličského nemají také:

a) ti, kdo více než od roku nezaplatili nějaké dávky obecní, kterou jsou povinni platiti;

b) ti, na jejichž jmění byl prohlášen konkurs neb řízení vyrovnávací, pokud krida nebo narovnání trvá a po skončeném konkursu nebo vyrovnání když zadlužený byl nalezen vinen přečinem, jmenovaným v § 486. zákona trestního;

c) ti, kteří mají činiti počty ze správy jmění obecního nebo jmění některého ústavu a počtů takových dosaváde neučinili.

§ 5.

Právo voličské má se vykonávati osobně a kdy se může vykonávati skrze plnomocníky.

Právo voličské má vůbec každý sám vykonávati.

Z tohoto pravidla jsou výjimky tyto:

1. za osoby, které nejsou soběprávné, přísluší právo voličské vykonávati jejich zástupcům, za soběprávné osoby ženské jejich plnomocníku;

2. důstojníci ve službě postavení a strany vojenské s titulem důstojnickým , jež náležejí k občanům v § 17 obec. zřízení jmenovaným, mohou právo voličské vykonávati jedině skrze plnomocníky;

3. Ti, kdož za příčinou záležitostí obecních nebo veřejných nejsou v obci přítomní, mohou sobě k vykonávání práva voličského zříditi plnomocníka.

Rovněž mohou

4. držitelé nemovitosti nějaké v obci ležící nebo živnosti nějaké v obci provozované, kteří mají své řádné bydlení v obci jiné, právo voličské vykonávati skrze plnomocníka.

§ 6.

Jak vykonávají právo voličské stát, země a fondy veřejné.

Za stát, za zemi a za fondy veřejné, co držitele pozemků neb domů anebo co majetníky živnosti nějaké, vykonávati bude právo voličské ten, koho orgán správní k tomu zmocněný v zastupování takovému ustanoví.

§ 7.

Jak vykonávají je osoby morální.

Osoby morální čili neumírající vykonávati budou právo voličské jim příslušející skrze osoby, ježto jsou dle zákona nebo dle ustanovení společenských k tomu ustanoveny, aby je vně spolku zastupovaly, nebo je budou vykonávati skrze plnomocníka.

§ 8.

Jak mají vykonávati právo voličské spoludržitelé.

Spoludržitelé nemovitosti nějaké, ze které daň se platí, mají toliko hlas jeden.

Oni mají splnomocniti jednoho ze sebe, anebo někoho jiného k vykonávání práva voličského.

Jsou-li manželé, ve společenství manželském žijící, spoludržitelé nemovitosti takové, přísluší muži vykonávati právo voličské.

§ 9.

Kdo může býti plnomocníkem voličovým.

Toliko soběprávní rakouští občané mohou co plnomocníci nebo zástupcové vykonávati právo voličské jménem jiného, když proti nim není žádné příčiny v § 3. a 4. uvedené, která by je z práva voličského vylučovala.

Plnomocník může toliko jednoho voliče zastupovati a povinen je předložiti plnomocenství, řádně dle zákona vydané.

§ 10.

Kdo může zvolen býti.

Za úda výboru nebo za náhradníka mohou voleni býti jenom takoví občané mužského pohlaví, kteří mají právo voliti, kteří dokonali 24. rok věku svého a jsou v plném požívání práv občanských. (Čl. X. zákona daného dne 5. března 1862.)

§ 11.

Kdo volen býti nemůže.

Voleni býti nemohou:

1. úředníci představených úřadů politických a úřadů policejních v obci se nacházejících;

2. osoby ve službě obecní postavené, pokud jsou ve skutečné službě obce, a když z ní byly vystoupily, pokud neučinily pořádnosti v příčině účtů jim svěřených, anebo v příčině náhrady, kterou dáti mají;

Plat, který se dává od obce kněžím, lékařům a právním zástupcům, nezbavuje jich volitelnosti.

3. Osoby, které požívají opatření chudých, jsou v nějakém svazku čeledínském anebo nemají výdělku samostatného, na př. nádenníci nebo pomocníci živnostenští.

§ 12.

Kdo jsou vyloučeni z práva volenu býti.

Vyloučeni z práva volenu býti jsou:

a) ti, kdož byli nalezeni vinni přečinem nějakým ze zištnosti nebo proti veřejné mravopočestnosti spáchaným;

b) ti, kteří byli nalezeni vinni přestupkem nějakým vykonaným ze zištnosti nebo přestupkem proti veřejné mravopočestnosti v §§ 501., 504., 511., 512., 515. a 516. zákona trestního;

c) ti, kdož pro nějaký přečin disciplinární, ze zištnosti spáchaný, byli sesazeni s úřadu veřejného nebo ze služby veřejné. (Čl. X. zákona daného dne 5. března 1862.)

Část druhá.

O přípravách k volbě.

§ 13.

Jak se má sdělati seznamenání voličů.

Ku potřebě volení výboru obecního má starosta sdělati seznamenání všech občanů, kteří mají právo voliti.

V seznamenání tomto buďte položeni napřed měšťané a občané čestní, pak občané, kteří dle § 1. sub. 2. a 3. mají právo voliti a nějakou přímou daň platí, v pořádku sestupujícím podle velikosti roční povinnosti daní přímých, která na každého vychází a jest v obci předepsána, a vedle jména jednoho každého poznamenáno budiž, mnoho-li platí, konečně připojeni buďtež z příslušníků obce, kteří dle § 1. sub. 2. mají právo voličské, ti, kdož žádné přímé daně neplatí.

Platí-li dva nebo více občanů právo voličské majících stejnou daň, položen buď ten, kdo jest v letech starší, před tím, kdo jest mladší.

Ku konci seznamenání položena buď suma daně roční, kterouž jsou všichni voličové dohromady povinni platiti.

§ 14.

Jak se zřizují sborové voličští.

Podle tohoto seznamenání zřizováni buďte sborové voličští.

Krom zvláštních případností buďte sestaveni sborové voličští tří. (§ 16.)

Za touto příčinou rozdělena budiž suma veškeré daně, v seznamenání výše dotčeném položená, na tři rovné díly.

Ti, kteří mají právo voliti a platí dle čísel pořád jdoucích řečeného seznamenání první třetinu veškeré daně, náležejí do prvního sboru voličského; ti kteří platí druhou třetinu této sumy, náležejí do druhého sboru a ostatní náležejí do třetího sboru.

Nemohla-li by se při sestavování sborů voličských suma veškeré daně dle potřeby rozděliti a musela-li by se povinnost daně některé nastávajícího voliče rozděliti na dvé, počten buď volič takový k tomu sboru voličskému, k němuž by se daň jeho dle větší části vztáhnouti musila.

§ 15.

Do kterého sboru náležejí čestní měšťané a ti, kdož daně přímé neplatí.

Duchovní správcové místní, měšťané a občané čestní, též úředníci dvorští, státní, zemští a úředníci fondů veřejných, důstojníci a strany vojenské, ježto mají charakter důstojnický, jsouce v osmé anebo vyšší třídě dietní postaveni, náležejí do prvního sboru voličského. Ostatní osoby v § 1. sub 2 jmenované, když platí nějakou daň přímou, podle níž by nenáležely již do prvního sboru voličského, položeny buďte do druhého sboru voličského, jinak ale do třetího.

§ 15.

Do kterého sboru náležejí čestní měšťané a ti, kdož daně přímé neplatí.

(znění dané zákonem ze dne 18. dubna 1869, č. 44 z. z.)

Místní duchovní, pak ti úředníci dvorní, státní, zemští, též úředníci fondů veřejných, jakož i důstojníci a strany vojenské s charakterem důstojnickým, kteří jsou v osmé neb vyšší třídě dietní, náležejí do sboru prvního.

Osoby v § 1. sub 2. lit. c) až g) řádu volení v obcích uvedené, platí-li přímou daň, buďtež, pokud dle výšky této daně nenáležejí do prvního sboru voličského, vřaděny do druhého sboru voličského, pakli však žádnou daň přímou neplatí, buďtež vřaděni do třetího sboru voličského.

Měšťané, kterým již dle jich osobní vlastnosti (§ 1. sub 2. b) až g) nebo dle placení daně nenáleží vřadění do prvního neb druhého sboru voličského, mají právo voliti v třetím sboru voličském i v tom případu, když žádnou daň neplatí.

§ 16.

Kdy se mají sbory voličské doplňovati
a kdy se mají zřizovati toliko dva sbory neb jen jeden.

Nebylo-li by v prvním sboru voličském alespoň dvakráte tolik voličů, kolik údů výborových a náhradníků se z něho má voliti, tedy budiž sbor z občanů daň platících, kteří jdou v seznamenání (v § 13. dotčeném) nejblíže po sobě až na ten počet doplněn.

Čásť daně, kterou po tomto doplnění platí všichni voličové do prvního sboru náležející, odrazí se od veškeré daně a co zbude, rozdělí se na dva díly. Ti, kdož platí první polovici zbytku tohoto, činí druhý sbor voličský, a ostatní činí s těmi, kteří žádné přímé daně neplatí, sbor třetí.

Při tom má platnost také to, co ustanoveno na konci § 14.

Nebylo-li by po tomto rozdělení ve druhém sboru voličském aspoň dvakráte tolik voličů, kolik údů výborových a náhradníků tento sbor má voliti, tedy budiž sbor také způsobem výše dotčeným doplněn z údů daň platících, kteří jsou nejblíže po sobě.

Nezbylo-li by v případnosti této na třetí sbor voličský aspoň dvakráte tolik voličů, kolik údů výborových a náhradníků se má voliti, tedy buďte toliko dva sborové voličští složeni a voličové, kteří platí dle čísel v seznamenání v § 13. dotčeném pořád jdoucích, polovici veškeré daně, náležejí do prvního, všichni ostatní do druhého sboru.

Stalo-li se totéž při druhém sboru voličském, mají všickni voličové v jednom sboru voliti.

§ 17.

Jak se rozděluje počet údů výborových a náhradníků.

Počet údů výborových a náhradníků, dle § 14. zřízení obecního vycházející, rozdělí se na každý sbor voličský rovným dílem.

§ 18.

Jak se sdělávají seznamy voličské.

Představený obce sdělá pro každý sbor voličský o sobě seznamy voličské.

Tyto seznamy voličské vystaví se nejméně čtyry neděle před volbou v obci, aby každý v ně mohl nahlédnouti, a vyhlásí se to návěštím, veřejně v obci přibitým, vyměříc lhůtu preklusivní na osm dní, ve které se mají námitky proti seznamům řečeným učiniti.

Učiní-li se námitky v pravý čas, rozhodne v příčině jich komise, skládající se ze starosty jako předsedícího a ze čtyř údů zastupitelstva obecního od výboru zvolených nejdéle ve třech dnech a učiní ihned opravu, ježto se shledá příhodnou.

Neučiní-li komise opravy žádané, může ten, kdo za ni žádal, odvolati se k politickému úřadu okresnímu; kteréžto odvolání má nejdéle ve třech dnech, když byl vědomosti došel, že se žádosti jeho místo nedalo, komisi podati; tato pak má je neprodleně politickému okresnímu úřadu předložiti. Z nálezu politického úřadu okresního lze se odvolati k místodržitelství.

Osm dní před volbou není dovoleno, již žádné změny v seznamech voličských činiti, ač bylo-li odvolání místo dáno.

§ 19.

Kdy a jak se má volení oznámiti.

Nejméně osm dní dříve, než-li se volba počne, má to starosta návěštím veřejně vyvěšeným oznámiti, připomena, v kterých místech, v kterém dni a kterou hodinu se jeden každý sbor voličský má sejíti a kolik zástupců obecních voliti.

Zároveň pak má to starosta oznámiti politickému úřadu okresnímu.

Část třetí.

O volení.

§ 20.

Jak jest složena komisse volební.

Volbu říditi má komisse, skládají se ze starosty nebo z některého obecního staršího co předsedícího, a ze čtyř volitelných občanů, které starosta za důvěrníky přivezme.

Politický úřad okresní může k volení vyslati za sebe úředníka některého k tomu konci, aby přihlížel, aby zákona se šetřilo a pokoj a pořádek se zachovával.

§ 21.

V jakém pořádku volí sborové voličští.

Volbu vykoná jeden každý sbor voličský zvlášť o sobě.

Nejprve voliti bude sbor třetí, pak druhý a naposled první.

Prvé než volí druhý sbor voličů, oznámí se, jak volba vypadla ve sboru třetím, a nežli volí sbor první, oznámí se, jak vypadla volba ve sboru třetím i druhém, vždy připomenouc, aby se dále nevolili ti, kdož jsou již zvoleni.

Každý, kdo má právo voliti, může voliti ze všech volitelných údů obce, nehledě ku kterému sboru voličskému náležejí.

§ 22.

Volení jest veřejné, a co se má voličům připomenouti.

Volba konána buď veřejně. Prvé než se začne hlasovati, uvede předsedající komisse volební shromážděným na mysl § 10. – 12. tohoto řádu volebního o tom, jaké vlastnosti má míti ten, kdo má volen býti, vysvětlí jim, jak se má hlasovati a jak se mají hlasy počítati a vyzve je, aby hlasovali dle svého přesvědčení bez všelikých zištných ohledů vedlejších a tak, jak se jim vedle jejich nejlepšího vědomí a svědomí obecnému dobru vidí býti nejprospěšnější.

§ 23.

Hlasování koná se lístky hlasovacími.

Hlasování koná se lístky hlasovacími, na kteréž hlasovatel napíše jména osob, kteréž dle vůle jeho mají býti údy výborovými a které náhradníky, avšak jich má napsati jenom tolik, kolik údů výborových nebo náhradníků má voliti sbor voličský, k němuž hlasovatel náleží.

Napsal-li by jich více, nebude se ke jménům na lístku hlasovacím posléz napsaným, která jsou přes počet, míti žádného zřetele.

§ 24.

Jak se jde před se při hlasování.

Hlasování počne se v jednom každém sboru voličském tím, že odevzdávají hlasovací lístky svoje údové komisse volební, kteří mají právo v tom sboru voliti. Potom vyvolává jeden úd komisse voliče v tom pořádku, v kterém jsou jména jejich v seznamu voličů zapsána, aby podávali hlasovací lístky.

Volič, který by přišel do shromáždění, kdež bylo jeho jméno již vyvoláno, může teprv hlasovací lístek odevzdati, když jest celý seznam voličů přečten, a má se tedy za tou příčinou u komisse hlásiti.

§ 25.

Lístky hlasovací odevzdávají se vůbec osobně a toliko výjimkou plnomocníkem.

Každý volič, byv k hlasování vyvolán, má hlasovací lístek svůj sám odevzdati do nádoby k tomu připravené.

Někdo jiný může ke hlasování jménem voličským připuštěn býti toliko v případnostech jmenovaných v §§ 5. – 9.

§ 26.

Lístky hlasovací zaznamenávají se v seznamu voličů.

Že byl lístek hlasovací odevzdán, zaznamená se v seznamu voličském vedle jména voličova; hlasovací lístky pak zůstanou v nádobě, až se hlasy počítají.

§ 27.

Po druhém přečtení seznamů voličských skončí se hlasování a počítají se hlasy.

Když všichni voličové, kteří při prvním čtení seznamu voličského z jednoho každého sboru přítomni byli, dali hlasy své, přečte se seznam voličský po druhé za tou příčinou, aby mohli hlasovati voličové, kteří se byli později přihlásili (§ 24.), načež prohlásí se hlasování za skončené.

Komisse ihned porovná počet lístků hlasovacích s počtem těch, kdož hlasovali, pak spočítá hlasy, kteréž napíše do seznamu hlasovacího a seznamu protějšího, a všichni údové komisse se v obou těchto seznamech podepíší.

§ 28.

Kdo pokládá se za zvoleného.

V každém sboru voličském pokládají se ti, kteří mezi těmi, již byli jmenováni údy výborovými, mají nejvíce hlasů, za zvolené údy výboru, a ti, kteří mají nejvíce hlasů mezi těmi, kdož byli jmenováni náhradníky, pokládají se za zvolené náhradníky.

Obdrželo-li stejně mnoho hlasů více osob, nežli potřebí, aby počet údů výborových nebo náhradníků, na sbor voličský vycházející, bal úplný, tedy rozhodne mezi nimi los.

§ 29.

Kdo nastoupí, když se zvolí osoba nezpůsobilá.

Byl-li někdo zvolen, kdo nemůže zvolen býti, anebo přivede-li zvolený nějakou omluvu dle zákona platnou, nastoupí za úda výborového nebo potahmo za náhradníka ten, kdo v témž sboru voličském po údech výborových nebo potahmo po náhradnících obdržel nejvíce hlasů.

Totéž stane se také tehdá, když zvolený, nemaje omluvy zákonem dovolené, úřad naň vznesený přijmouti se zpěčuje a kromě toho uloží se mu dle § 20. zřízení obecního pokuta peněžitá.

§ 30.

Kdo nastoupí, když zvolen byl náhradník za úda výboru.

Byl-li kdo již v jednom sboru voličském za úda výborového zvolen, tedy neplatí hlasy, které by mu snad dal sbor, jenž později volí.

Pakli ale ten, kdo byl již zvolen za náhradníka, od sboru, který volí později, zvolen byl za úda výborového, nastoupí na jeho místo za náhradníka ten, kdo po něm v tom kterém sboru obdržel nejvíce hlasů.

§ 31.

Po skončené volbě ohlásí starosta, jak vypadla a byl-li kdo zvolen proti zákonu,
zruší se volba taková.

Když jest volba ve všech sborech voličských ukončena, zavře se protokol o ní sepsaný a údové komisse volební podepíší se v něm.

Starosta vezme pak tento protokol i s lístky hlasovacími a veškerými spisy k volbě se vztahujícími ve schování.

Starosta vyhlásí, jak volba ve všech sborech vypadla a uvede to ve známost polit. úřadu okresnímu.

Byl-li někdo zvolen, kdo jest nevolitelný, nebo jest z volitelnosti vyloučen, zruší úřad politický volbu takovou proti zákonu předsevzatou, proti čemuž může zvolený podati rekurs k místodržitelství.

§ 32.

Kdy a kde se podávají námitky proti volbě.

Námitky proti tomu, jak se při volení předsešlo, podány buďte v osmidenní lhůtě praeklusivní po skončené volbě starostovi, kterýž je ve třech dnech prostřednictvím politického úřadu okresního předloží místodržitelství, aby o nich s konečnou platností rozhodlo.

Neučiní-li v dotčené lhůtě nikdo žádných námitek, aneb byly-li námitky činěné shledány za nepodstatné, přistoupí se k volbě představenstva obecního.

Kapitola II.

O volení představenstva obecního.

§ 33.

K volení představenstva obecního mají se všichni údové výboru sejíti.

K svolání učiněnému od posavadního starosty, sejdou se všichni údové výboru nově zvoleného v ustanovený k tomu den a v ustanovenou hodinu, aby volili představenstvo obecní.

Nepřišel-li by některý úd výboru aneb odešel-li by dříve než jest po volbě, neomluviv se dostatečnými důvody, proč nepřišel anebo dříve odešel, upadne v pokutu peněžitou, kterou může výbor až na 20 zl. vyměřiti.

§ 34.

O volbě této má se dáti politickému úřadu okresnímu věděti.

Představený politického úřadu okresního má právo přijíti k volení buď sám anebo skrze osobu, vyslanou k tomu konci, aby přihlížel, aby se při volbě dle zákona předsešlo.

Za tou příčinou má se mu dáti v pravý čas věděti, kterého dne a v kterou hodinu se bude voliti.

§ 35.

Komu přísluší volbu říditi.

Volbu má říditi úd nově sestaveného výboru, který jest dle let nejstarší, přivezma k sobě dva údy výboru, jež sám zvolí.

§ 36.

Kdo může za úda představenstva volen býti a kdo nemůže.

Za údy představenstva obecního mohou zvoleni toliko údové výboru.

Voleni však býti nemohou:

1. ti, kdož v obci nebydlí;

2. úředníci a služebníci dvorští, státní a zemští, též úředníci fondů veřejných, kteří jsou ve službě skutečné;

3. duchovní kteréhokoli vyznání a veřejní učitelové.

Také nemohou ti, kdož jsou v prvním a druhém stupni příbuzni a sešvakřeni, býti zároveň údy představenstva obecního.

§ 37.

K platnosti volby, ježto se koná lístky hlasovacími, jest potřebí tří čtvrtin údů výborových a nadpoloviční většiny hlasů.

Aby byla volba platná, potřebí, by nejméně tři čtvrtiny všech údů výborových byly přítomny a aby zvolený měl nadpoloviční většinu hlasů údů přítomných.

Volení koná se lístky hlasovacími.

§ 38.

Nejprve se volí starosta a kdy se koná užší volba.

Nejprve volen buď starosta.

Nebylo-li by tu při hlasování k této volbě nadpoloviční většiny hlasů, budiž hlasováno po druhé, a nedošel-li by ani při tomto hlasování nikdo náležité většiny hlasů, předsevzata buď volba užší.

Při volbě užší mají voliči voliti jen jednu z těch dvou osob, které při druhém hlasování měly nejvíce hlasů.

Mělo-li by kolik osob stejně mnoho hlasů, rozhodne los, kdo se má do užší volby vzíti.

Hlas, který by při třetím hlasování padl na osobu, která není v užší volbu vzata, pokládán buď za neplatný.

Byli-li při užší volbě hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los.

§ 39.

Po starostovi volí se obecní starší a to každý zvláště.

Když zvolen starosta, voleni buďte starší obecní.

Každý starší obecní volen buď zvláště o sobě dle toho, co nařízeno v § 38.

§ 40.

Které volby jsou neplatné.

Byl-li do představenstva obecního někdo zvolen, kdo dle § 36. nemůže volen býti, jest zvolení osoby takové neplatné a volí se znovu.

§ 41.

O volbě sepsán buď protokol a oznámeno buď úřadu politickému, jak volba vypadla.

O volbě představenstva obecního sepsán buď protokol, v němž se mají správce volby a všichni údové výboru podepsati; protokol tento buď pak i se všemi spisy k volbě se vztahujícími u obce uložen.

Jak volba obecního představenstva vypadla, oznámeno buď politickému úřadu okresnímu.

§ 42.

Kdy a jak mají se konati volby doplňovací.

Co nařízeno v §§ 34. – 41., tím spravovati se jest také tehda, když se má během doby volební obsaditi místo některého staršího obecního aneb místo starostovo.

V případnosti oné má starosta výbor k volení svolati a volbu říditi, v případnosti této pak má to učiniti náměstek starostův.

Změny tohoto předpisu

· Zákonem ze dne 12. října 1868, č. 31 z. z., byl změněn § 1.

· Zákon ze dne 18. dubna 1869, č. 44 z. z., změnil § 15.

· Nejsou zachyceny změny, ke kterým mohlo dojít v letech 1907 až 1918.

· Řád volení v obcích království Českého byl zrušen zákonem č. 75/1919 Sb., řádem volení v obcích republiky Československé.

Prameny

· Kratochvíle Jan (1864): Výklad zřízení obecního, řádu volení v obcích a práva domovského. V Praze, tiskem a nákladem Dr. Eduarda Grégra. Str. 195–215.

· Prošek Josef (1906): Řád volení v obcích království Českého. Nákladem Jednoty samosprávných úředníků obecních a okresních v království Českém v Praze.

· Žalud Josef (1907): Obecní zřízení a řád volení v obcích království Českého s doplňujícími zákony, nařízeními a instrukcemi, zejména se zákonem chudinským a s příslušnou částí domovského zákona, jakož i obecním zákonem říšským z 5. března 1862. V Praze, nákladem firmy Höfer a Klouček. Osmé, úplně přepracované a rozmnožené vydání. Str. 33–513.

Zákon č. 7 z. z. z roku 1864 – Zřízení obecní království Českého – Řád volení v obcích království Českého

Úvod -> Obecní samospráva -> Právní úprava -> Řád volení z roku 1864