PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÍ SAMOSPRÁVY

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Zákon z roku 1862

Zákon

daný dne 5. března 1862,

č. 18 říšského zákoníku,

pro království České, Dalmatské, Haličské a Vladiměřské s vojvodstvími Osvětimským a Zátorským a s velkovojvodstvím Krakovským, pro arcivojvodství Rakouské pod Enží a nad Enží, pro vojvodství Horno- a Dolnoslezské, Štýrské, Korutanské a Krajinské, Salcburské a Bukovinské, pro markrabství Moravské, pro knížecí hrabství Tyrolské a pro zemi Vorarlberskou, pro knížecí hrabství Gorické a Gradištské, pro markrabství Istrianské a město Terst s okrlškem,

jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati
záležitosti obecní

S přivolením obojí sněmovny Mé rady říšské vidí se mi vyměřiti níže položená základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní:

Čl. I.

Každá věc nemovitá budiž ve svazku některé obce místní.

Z tohoto pravidla vyjímají se residence, zámky a jiná stavení, v kterých bydlí nebo na čas se zdržuje Císař a Nejvyšší dvůr, a taktéž zahrady a sady k tomu náležející.

Zákonem zemským ustanoví se, pokud velké statky mohou se ze svazku obce místní vyloučiti a pod kterými výminkami.

Na všechen spůsob může se toto vyloučení státi jediné pod tou výminkou, že vyloučený statek vezme na se povinnosti a vybývání obce místní, aniž se mu propůjčiti může jiné působnosti obecní, nežli té, kteréž k plnění těchto povinností a tohoto vybývání potřebí.

Čl. II.

Každý občan státní měj v některé obci právo domovské.

Záležitosti domovské ustanoví se zvláštní zákonem říšským.

Čl. III.

Když požádá někdo přespolní za propůjčení práva domovského, přísluší v příčině toho rozhodovati obci.

Obec však nemůže nikomu přespolnímu, který vysvědčí, že má někde právo domovské, aneb alespoň prokáže, že učinil, čeho potřebí, aby takového vysvědčení došel, odepříti povolení, aby se v okrlšku obce zdržoval, pokud se svými lidmi domácími vede bezúhonný život a nepadá v obtíž dobročinnosti obecné.

Čl. IV.

Působnost obce jest dvojí:

a) samostatná, a

b) přenešená.

Čl. V.

Působnost samostatná, to jest ta, v níž obec, šetříc zákonů říšských a zemských, sama se volně může na všem ustanovovati a dle toho nařizovati a opatření činiti, obsahuje v sobě vůbec vše to, co se předkem a nejprvé v prospěch obce dotýče a v mezech jejích vlastními silami opatřeno a provedeno býti může.

Za touto působností přísluší obci zvláště:

1. spravovati dle vůle jmění své a záležitosti ke svazku obecnímu se vztahující;

2. přihlížeti k bezpečí osoby a jmění;

3. péči míti o zachování obecních silnic, cest, míst a mostů, též o bezpečné a snadné jezdění po silnicích a vodách, jakož jí přísluší také konati policii polní;

4. přísluší jí, konati policii k věcem potravním se vztahující, a přihlížeti k prodeji na trhu, zvláště pak dohlížeti k míře a váze;

5. vykonávati policii zdravotní;

6. konati policii, čeledi a dělníků se týkající a držeti ruku nad řádem čeledním;

7. konati policii mravnosti;

8. pečovati o chudé a o obecné ústavy dobročinné;

9. konati policii v příčině staveb a ohně, držeti ruku nad řádem stavěcím a udělovati policejní povolení ku stavbě;

10. účastenství míti, jak zákonem bude ustanoveno, ve správě škol středních, jež obec vydržuje, též škol obecných, a péči míti o zřizování, v dobrém spůsobu chování a nadání škol obecných, hledíc k patronátům školním posud trvajícím;

11. přísluší obci, činiti narovnání mezi stranami spor vedoucími skrze důvěrníky z obce zvolené;

12. předsebráti dobrovolné licitace věcí movitých.

Z vyšších příčin státních mohou se jisté práce policii místní příslušející v té či oné obci spůsobem zákona přikázati ke zvláštním orgánům císařským.

Čl. VI.

Přenešená působnost obcí, to jest povinnost obcí, přičiňovati se spolu k účelům správy veřejné, vyměřuje se zákony obecnými a v mezech zákonů obecných zákony zemskými.

Čl. VII.

Každá obec má toho vůli, spojiti se v příčině působnosti samostatné (článek V.) i také působnosti přenešené (článek VI.) s obcí jinou, by měly společné řízení svých záležitostí. Neměla-li by některá obec prostředků k plnění povinností, z přenešené působnosti vycházejících, budiž spůsobem zákona zemského s jinými obcemi spojena, by s nimi měla společné řízení dotud, až nabude prostředků náležitých.

Taktéž mohou obce, které dle zákona, daného dne 17. března 1849, byly s jinými v jednu obec spojeny, zákonem zemským zas se odděliti a zvláště o sobě za obec místní zříditi, když každá z obcí, ježto se mají rozpojiti, má sama o sobě takových prostředků, by mohla plniti povinnosti, ježto jí z působnosti přenešené (článek VI.) vzcházejí.

Čl. VIII.

Obec zastupuje se v záležitostech obecních výborem a představenstvem obecním.

Obec periodicky volí zastupitelstvo své.

Zákonem zemským bude stanoveno, zdaliž a pokud může některý úd obce i nebyv volen v zastupitelstvu obecním účastenství míti, buď osobně, nebo skrze náměstka.

Čl. IX.

Aby kdo měl právo voliti do zastupitelstva obecního, anebo míti v něm účastenství, potřebí, aby byl údem obce.

Zákonem trestním ustanoveno bude, zdali a pokud s nálezem trestním spojiti se má také výrok, že odsouzený pozbyl práva, voliti a volen býti. Až do té doby nemá toho práva:

a) ten, kdo zločinem vinen nalezen;

b) ten, kdo byl pro nějaký zločin ve vyšetřování vzat, pokud vyšetřování trvá;

c) ten, kdo byl vinen nalezen přestupkem krádeže, podvodu, zpronevěření, nebo účastenstvím v některém z těchto přestupků (§§ 460., 461., 464. zákona trestního).

Čl. X.

Aby kdo mohl volen býti, potřebí nevyhnutelné, by dokonal 24. rok věku svého a byl v plném požívání práv občanských. Kdo nemá práva voliti, nemůže volen býti. Kromě toho nemůže volen býti:

a) ten, kdo byl vinen nalezen přečinem ze zištnosti nebo proti veřejné mravopočestnosti spáchaným;

b) kdo byl nalezen vinen přestupkem vykonaným ze zištnosti, neb přestupkem proti veřejné mravopočestnosti obsaženým v §§ 501., 504., 511., 512., 515. a 516. zákonníka trestního;

c) ten, na jehož jmění byl vyhlášen konkurs neb řízení vyrovnací, pokud krida neb řízení vyrovnavací trvá a po skončeném konkursu neb vyrovnání, když zadlužený byl vinen nalezen přečinem, jmenovaným v § 486. zákonníka trestního;

d) ten, kdo byl pro nějaký přečin disciplinární ze zištnosti spáchaný sesazen s úřadu veřejného neb s veřejné služby.

Co v tomto článku za výminku položeno, by kdo mohl volen býti, vztahuje se také k údům obce, kteří by snad měli přijíti do výboru, nebyvše voleni.

Čl. XI.

Zákonem zemským bude vydán řád volební, v kterém se ustanoví, jak má zřízeno býti zastupitelstvo obecní, zřetel dobrý majíc k dobrému těch, kteří platí větší daň.

Čl. XII.

Výbor obecní jest v záležitostech obecních orgánem usnešení činícím a přihlížejícím, a představenstvo obecní orgánem správu vedoucím a vykonávajícím.

Čl. XIII.

Představenstvo obecní odpovídej ze svého jednání úředního obci, a pokud se týče působnosti přenešené, také vládě.

Čl. XIV.

V každé záležitosti obecní rozhoduj nadpoloviční většina zastupitelů, shromážděných v takovém počtu, aby mohli usnešení činiti.

Sedání výboru budiž veřejné; ve zvláštních případnostech může se ale výbor k návrhu představeného nebo několika údů výborových o to usnésti, aby sedění nebylo veřejné; jen tehda nemůže se toho státi, když se v sedění má jednati o počtech obecních nebo o prelimináři obecním.

Počty obecní i preliminář buďte veřejně vyloženy, by každý v ně mohl nahlédnouti.

Čl. XV.

Nestačí-li příjmy z jmění obecního na zapravení výloh k potřebám obecním, může se obec o to usnésti, aby se braly přirážky k daním přímým nebo k dani z potravy, aneb aby se vybíraly jiné platy a dávky.

Zdali obec, chtějíc tyto přirážky vybírati, zapotřebí má k tomu, hledíc k jisté míře těchto přirážek, přivolení zastupitelstva obecního [snad má být okresního – pozn. JK], župního či krajinského neb krajského, nebo přivolení sněmu, anebo zdali k tomu zapotřebí zvláštního zákona zemského, ustanoveno bude zákonem zemským.

Přirážka k dani z potravy vztahuj se jen k tomu, čeho se v okrlšku zpotřebuje, nedotýkej se však produkce a obchodu.

Aby se mohly zavésti nové platy a dávky jiného spůsobu, nežli jsou přirážky k dani výše dotčené, nebo aby se mohly zvýšiti platy a dávky již zavedené, k tomu potřebí zákona zemského.

Kterým spůsobem jeden každý úd obce má k výlohám obecním přispívati a dle které míry se to státi má, ustanoví obec v mezech, ježto se zákonem zemským vyměří.

Čl. XVI.

Správa státní vykonávati bude právo dohlédací k obcím tím spůsobem, aby z mezí své působnosti nevystupovaly a ničeho nečinily, co by bylo proti zákonům.

Nešlo-li by nějaké takové usnešení výboru obecního, z něhož odvolání dle článku XVIII c) má jíti k zastupitelstvu vyšší obce, příslušeti bude také správě státní, rozhodovati v příčině stížností podaných proti nějakému opatření neb nařízení představenstva obecního, jímž zákon byl přestoupen aneb ho bylo chybně užito.

Politické řízení zemské má moc, zastupitelstvo obecní rozpustiti. Obci pak zůstavuje se, by z toho vzala rekurs k státnímu ministerium, kterýž rekurs ale nemá odkládacího účinku. Nejdéle v šesti měsících po rozpuštění zastupitelstva rozepsáno budiž nové volení.

Čl. XVII.

Mezi obec a sněm zemský vložiti se může zákonem zemským zastupitelstvo okresní, župní neb krajské. Zastupitelstvo takové scházej se v dobách periodicky se navracujících nebo ke svolání, učiněnému od představenstva.

Stálé záležitosti zastupitelstva tohoto spravovány buďte výborem a představeným.

Čl. XVIII.

Působnost zastupitelstva okresního, župního neb krajského, bude-li zřízeno, vztahovati se bude ku všelikým záležitostem vnitřním, ježto se týčí společného dobrého okresu (krajiny, kraje) a osob k němu náležejících.

Mimo to mohou se zastupitelstvu okresnímu, župnímu neb krajskému zákonem zemským v příčině obcí tyto věci přikázati:

a) aby přihlíželo k tomu, by jmění a statek základní, obcím a jejich ústavům náležející, zachovalo se neztenčené;

b) by schvalovalo výkony důležitější, týkající se zvláště hospodářství obecního;

c) by rozhodovalo v příčině odvolání, které se vezme z usnešení výboru obecního u všelikých záležitostech, jichž stát na obec nevznesl.

Kde by zastupitelstvo okresní, župní neb krajské nebylo zřízeno, aneb kdyby práce tyto nebyly k zastupitelstvu okresnímu, župnímu neb krajskému přikázány, spravuj je sněm zemský prostředkem svého výboru.

V záležitostech státem na obce přenešených jde odvolání k úřadu státnímu.

Čl. XIX.

Zastupitelstvo okresní, krajinské neb krajské skládej se ze zastupitelů těchto skupení interesů:

a) ze zastupitelů velkých statků,

b) ze zastupitelů průmyslníků a obchodníků, kteří platí největší daň,

c) ze zastupitelů ostatních příslušníků měst a obcí a

d) z obcí venkovských.

Každé skupení interesů zvol za sebe periodicky tolik zastupitelů, kolik jich dle zákona zemského na ně přijde.

Nebylo-li by tu toho neb onoho skupení interesů, může sněm zemský ustanoviti, aby se zastupitelové volili tím způsobem, by interesy všech skupení, jež tu jsou, stejnou měrou byly hájeny.

Čl. XX.

Zastupitelstvo okresní, župní a krajské zvolí ze sebe periodicky výbor a představeného. Volba představeného budiž od císaře potvrzena.

Čl. XXI.

Nestačí-li příjmy z jmění základního na zapravení výloh, může zastupitelstvo okresní, župní aneb krajské rozvrhnouti a vybírati přirážky k daním přímým až do jisté míry.

K přirážkám, jež by míru tuto převyšovaly, aneb k rozvržení jiných platů potřebí zákona zemského.

Čl. XXII.

Hlavní města jedné každé země a když za to požádají, také jiná znamenitější města, a znamenitá místa lázeňská, obdrží zákony zemskými statuta zvláštní, pokud jich posud nemají. Nynější statuta zemská mohou se měniti a doplňovati zákonem zemským.

Volba představeného obecního v městech a lázeňských místech, ježto mají statut zvláštní, budiž od císaře potvrzena.

Čl. XXIII.

Města a lázeňská místa, ježto mají svá zvláštní statuta, opatřovati budou záležitosti své svým zastupitelstvem; postavena budou přímo pod výborem zemským, potahmo sněmem zemským, a pokud se týče působnosti státem na ně přenešené, pod řízením zemským.

Čl. XXIV.

Sněm zemský bude výborem svým k tomu přihlížeti, aby základní jmění okresů, žup nebo krajů, též měst a lázeňských míst, která mají svá zvláštní statuta, jakož i jmění jejich ústavů, zachovalo se neztenčené.

K výkonům důležitějším, zvláště k těm, ježto se týčí hospodářství, potřebí, aby došly schválení sněmu zemského.

Zastupitelstvu zemskému přísluší rozhodovati, když se vezme odvolání z usnešení zastupitelstva okresního, župního neb krajského v záležitostech, ježto dle článku XVIII k působnosti zastupitelství těchto náležejí, též i když se vezme odvolání z usnesení měst a lázeňských míst, kteráž mají svá zvláštní statuta.

Čl. XXV.

Pravidla, daná v článcích IX, X, XIII, XIV a XVI, vztahují se také k zastupitelstvím okresním, župním a krajským.

Čl. XXVI.

Dle základních pravidel výše položených vydáni buďtež královstvím a zemím na začátku tohoto zákona jmenovaným zákony zemskými řádové obecní.

Mému ministrovi uloženo jest, aby tento zákon ve skutek uvedl.

Ve Vídni, dne 5. března 1862.

František Josef m. p.

Arcivojvoda Rainer m. p.

Schmerling m. p.

Lasser m. p.

Z nejvyššího nařízení:

Svobodný pán Ransonnet m. p.

Změny tohoto předpisu

· Řádem volení v obcích republiky Československé (zákon č. 75/1919 Sb.) pozbyly platnosti články IX., X. a XI.

· Způsob jednání zastupitelstva a rady i povinnosti při hospodaření nově upravila novela obecního zřízení vydaná jako zákon č. 76/1919 Sb.

· Článek XV. byl zrušen zákonem č. 329/1921 Sb.

· Zákonem o organisaci politické správy (zákon č. 125/1927 Sb.) pozbyly významu články XVII. až XXI. a XXV., které se týkaly vyšších samosprávných orgánů.

· Zákon č. 174/1948 Sb. zrušil články II. a III.

· Faktické využití tohoto zákona skončilo v roce 1945 zřízením národních výborů jako nových orgánů veřejné správy.

Prameny

· Kratochvíle Jan (1864): Výklad zřízení obecního, řádu volení v obcích a práva domovského. V Praze, tiskem a nákladem Dr. Eduarda Grégra. Str. 235–248.

· Žalud Josef (1907): Obecní zřízení a řád volení v obcích království Českého s doplňujícími zákony, nařízeními a instrukcemi, zejména se zákonem chudinským a s příslušnou částí domovského zákona, jakož i obecním zákonem říšským z 5. března 1862. V Praze, nákladem firmy Höfer a Klouček. Osmé, úplně přepracované a rozmnožené vydání. Str. 1–32.

· Štědrý Bohumil (1938): Sbírka zákonů, nařízení a předpisů platných pro hl. město Prahu, díl I. Nákladem hl. m. Prahy. Str. 68–73. (Uvedené znění neobsahuje články zrušené pozdějšími předpisy.)

Úvod -> Obecní samospráva -> Zákony -> Zákon z roku 1862