SERIÁL
HOSTIVICE PŘED STO LETY
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 1. část
Předchozí část – Následující část
|
Část první: Stavební vývoj V novém seriálu z hostivické historie se
podíváme, jak Hostivice vypadala a co se v ní dělo před sto lety, tedy
v prvních asi dvaceti letech na počátku 20. století. V této době,
která zahrnuje závěrečné období Rakouska-Uherska, 1. světovou válku a vznik
Československé republiky, tvořily území nynějšího města dvě samostatné obce,
a to Hostivice a spojené obce Litovice – Břve – Jeneček. První díl seriálu věnuji popisu, jak Hostivice na
začátku 20. století vypadala. V Historickém lexikonu obcí ČR 1869–2005,
který vychází z pravidelných sčítání lidu a loni ho vydal Český
statistický úřad, najdeme ve sledovaném období tyto souhrnné údaje o počtu
domů a obyvatel za všechny části nynějšího města dohromady:
Údaje o vývoji mezi roky 1910 a 1921 poněkud
zkresluje skutečnost, že v roce 1920 obě obce dočíslovaly starší domy,
které neměly vlastní číslo popisné. Podrobnější údaje pro jednotlivé
části nejsou v obecních kronikách a dalších podkladech zaznamenány
v dostatečném rozsahu a některé se navíc nejeví příliš věrohodně. Pro
zajímavost shrnu údaje, které zpracoval v roce 1894 František Boh.
Škorpil ve svém Popisu okresního hejtmanství Kladenského. Tehdy žilo
v Hostivici 1 124 obyvatel, v Litovicích 503, na Břvích 299 a
v Jenečku 340, celkem tedy 2 266 lidí. Na začátku 20. století všechny obce
jen pomalu měnily svůj zemědělský charakter. Vlastní Hostivici tvořilo v roce
1900 asi 130 domů. Kolem náměstí se rozkládaly statky, ve svahu
k nádraží stály domky tzv. domkářů, lidí s menší výměrou zemědělské
půdy, která je neuživila. V prvních letech 20. století se nejvíce
stavělo v oblasti u nádraží, kolem nynější Žižkovy ulice, hlavně díky
této výstavbě se zvýšil do roku 1919 počet hostivických domů na 169.
V roce 1912 vyrostla v Jiráskově ulici, tehdy na kraji obce,
vojenská kasárna, která navázala na prachárna a kasárna vybudovaná
v roce 1874 v polích severně od Hostivice. Východním směrem
zástavba končila zájezdním hostincem čp. 1 (nyní opět restaurace U Koruny),
na který navazovala továrna na výrobu šroubů a nýtů založená v roce 1899
Antonínem Staňkem. Drážní vodárna pod náspem smíchovské trati stála o samotě.
Jižním směrem zastavěné území uzavíraly statky za Litovickým potokem a za
nimi byla postavena v roce 1906 při cestě na Sobín nová škola a
Dlabačova vila. Západně od náměstí stál pouze zámek s dvorem, ke kterému
patřila velká zámecká zahrada. Za ní bychom směrem do Litovic našli už jen
hřbitov zřízený v roce 1830, na kterém se pohřbívalo asi sto let. Dnes tento
bývalý hřbitov slouží jako park u školky. Vlastní Hostivice rostla ze všech
částí tvořících nynější město nejrychleji, nepochybně proto, že zde byla
škola, železniční stanice i první továrna. Litovice vstoupily do 20. století
s 52 domy kolem náměstí 1. máje a ulic U Sádek a K Rybníku a části
ulice Litovické zhruba k hrázi Litovického rybníka. Do roku 1920 se
zvětšily o pět nových domů. Dům pro osm deputátnických rodin dobově zvaný
„vila“ postavil c. k. velkostatek v roce 1904 na severní straně
náměstí 1. máje, v dřívější zahradě velkostatku. Další domy vznikly
kolem hráze tehdy zrušeného Litovického rybníka směrem k Hostivici, kde
už dříve stál litovický kontribučenský špýchar, a dvě čísla popisná se
oddělila od starších domů v ulici K Rybníku. V místech nynější
Haklovy ulice už byla zřízena cihelna. Na Břvích bylo v roce 1900 38
domů a za 20 let vznikly jen dva nové. Situace v Jenečku je nejméně
přehledná. Území Jenečka, tehdy zvaného Malý Jenč, bylo při zavedení
katastrálních obcí (nyní se tyto jednotky nazývají katastrální území)
v druhé polovině 18. století rozděleno mezi Hostivici a Litovice a
obecní zřízení z roku 1849 vzalo za základ místních (politických) obcí
právě katastrální obce. Tak se stalo, že větší část Jenečka patřila do
spojené litovické obce a 9 domů v nynější Novotného ulici připadly
Hostivici. V hostivické části přibyly do roku 1920 tři domy a
v litovické části asi 7 domů, hlavně mezi ulicí Novotného a Jenečským
potokem. Zástavba mezi malojenečskou návsí a karlovarskou silnicí vznikla až
později. Jiří Kučera
Hostivické nádraží na pohlednici
z roku 1909
Vila učitele Aloise Saifrta u
nádraží, v Havlíčkově ulici, byla postavena v roce 1908 jako
přízemní
Dům čp. 83 v Jiráskově ulici
na jedinečném snímku z počátku 20. století
Vojenský areál v Jiráskově
ulici postavený v roce 1912
Dům pro deputátníky, tzv. vila
v Litovicích
Nově objevená břevská pohlednice
ze začátku 20. století ukazuje vpravo bývalý gloriet u Kaly a vlevo dole
bývalou myslivnu u Kaly
Břevský statek čp. 2 (nyní 1068)
v ulici U Ovčína a zvonička na pohlednici z roku 1913 |
Předchozí část – Následující část
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 1. část