SERIÁL
HOSTIVICE PŘED STO LETY
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 2. a 3. část
Předchozí část – Následující
část
Část druhá a třetí: „Politické dějiny“ Ve druhé a třetí části seriálu z hostivické
historie se podíváme na okruh, který bychom mohli vznešeně nazvat „politické
dějiny“. Dění v obcích na počátku 20.
století řídilo obecní zastupitelstvo, tehdy zvané obecní výbor, a obecní
rada, která se jmenovala též obecní představenstvo. V čele obce stál
starosta, kterému se říkalo také obecní představený. Na rozdíl od současnosti
nerozhodovala rada kolektivně, ale byla pouze poradním orgánem pro starostu.
Pro snazší porozumění budu dále používat současné pojmy. Fungování obce a volba zastupitelstva
se řídila podle zemského zákona č. 7 z roku 1864, který platil
s drobnými úpravami do roku 1919. Přestože volby do říšské rady
probíhaly od roku 1907 na základě všeobecného volebního práva (volební právo
ale neměly ženy), v obecních volbách přetrval volební systém založený na
voličských sborech. Volební právo měli jen duchovní, úředníci, důstojníci,
doktoři, učitelé (dohromady zvaní honorace), čestní občané a z příslušníků
obce, tedy těch, kdo měli v obci právo domovské, jen ti, kdo platili
přímou daň z nemovitosti, ze živnosti nebo z příjmu, a dále i
právnické osoby, tedy akciové společnosti, ústavy a další firmy, za které
volili jejich majitelé. Volit ale mohli jen muži, ženy si musely vybrat svého
plnomocníka. Vždy před volbami, které se opakovaly
každé tři roky, sestavil starosta přehled voličů seřazený podle toho, kolik
který volič platil daní. Potom celkové přímé daně rozdělil na tři stejné díly
a z největších plátců, kteří odváděli třetinu daní, vytvořil první
voličský sbor, z menších plátců odvádějících druhou třetinu daní druhý
voličský sbor a ze zbytku třetí voličský sbor. Čestní občané spadali vždy do
prvního sboru a tzv. honorace do prvního a do druhého voličského sboru, i
když dotyční neplatili žádné daně. Každý voličský sbor volil třetinu členů
zastupitelstva. Nejprve zvolil třetí sbor, po něm druhý a pak teprve první,
vždy tak, že před další volbou byly známy výsledky. Pečeť Obecního úřadu v Hostivici z konce 19. nebo začátku
20. století Pokud někdo platil více než šestinu
přímých daní v obci, měl nárok stát se tzv. virilistou, tj. nevoleným
členem zastupitelstva. V Hostivici byl virilistou císař František Josef
I. jako majitel zdejšího velkostatku. Tuto funkci jménem císaře vykonával
správce statku, kterým byl v letech 1913 až 1919 Karel Mulatsch. Řád volení v obcích, tedy
volební zákon, vůbec neznal pojem kandidáta či kandidátní listiny ani volba
nebyla podmíněna souhlasem voleného. Přesto musel zvolený občan pod pokutou
získaný mandát přijmout, výjimky byly uvedeny přímo v zákoně. Z tohoto
důvodu také před rokem 1919 většinou neznáme stranickou příslušnost
zastupitelů. František Kubr,
hostivický starosta v letech 1892–1913 V Hostivici starostoval od roku
1892 František Kubr, rolník z čp. 10, kterého v roce 1913 vystřídal
jeho švagr Tomáš Chlupatý, rolník ze sousedního statku čp. 9,
podepisující se „po americku“ jako Tom Chlupatý. Složení hostivického
zastupitelstva známe až po roce 1913, kdy ho tvořili již zmíněný starosta
Tomáš Chlupatý, I. radní František Kubr, rolník z čp. 10, II. radní
Štěpán Šafařík, rolník v čp. 20, III. radní Antonín Závora, obuvník
v ulici Na Vršku, dále Josef Šafařík, Josef Kozák, rolník z čp.
100, továrník Antonín Staněk, hostinský Karel Nerad, kovář Josef Henych,
učitel Antonín Uhlík, Josef Vlasák a Jan Kohoutek. Tomáš Chlupatý,
hostivický starosta v letech 1913–1919 V Litovicích bylo v roce
1900 zvoleno zastupitelstvo v tomto složení: za první sbor František
Linek, rolník z Litovic čp. 4, Antonín Burgr, rolník z Litovic čp.
15 a František Horešovský, rolník z Jenečka čp. 11, za druhý sbor
František Ptáček, hostinský v Břvech čp. 5, Antonín Šimáček, rolník
v Břvech čp. 2 a Josef Vorlíček, hostinský v Litovicích čp. 5 a za
třetí sbor Josef Melcr, truhlář z Litovic čp. 28, Bohumil Hrdlička,
zedník z Litovic čp. 31 a Antonín Hanzlík, úpravčí trati z Jenečka
čp. 9 (všechna čísla jsou uvedena podle tehdejšího stavu, před hromadným
přečíslováním v roce 1980). Starostou obce se stal 14. ledna 1900
František Linek, který tuto funkci zastával již po část předchozího volebního
období, prvním radním Antonín Burgr, druhým Antonín Šimáček a třetím
František Horešovský. Obecní radu tedy zcela ovládli rolníci.
V zastupitelstvu spojených obcí se dodržovala tradice, že jeden radní
byl z Litovic, jeden z Jenečka a jeden ze Břvů. Pečeť spojené obce Litovice, Břve a Malý Jenč zřejmě z konce 19.
století František Linek propadl
v dalších volbách konaných 31. ledna 1903 do druhého voličského sboru a
stal se pak „jen“ prvním radním. Na místě starosty se do konce 1. světové
války vystřídali v letech 1903 až 1909 a znovu v roce 1911, kdy
zemřel, Ladislav Novotný, rolník ze Břvů čp. 1 a nadšený činovník
hostivického Sokola, od roku 1909 do své smrti v roce 1911 František
Ptáček, hostinský z čp. 5 na Břvech zvolený do zastupitelstva za druhý
sbor, v letech 1911 až 1916 Antonín Šimáček, rolník na Břvech čp. 2 a po
Šimáčkově povolání do války pak Jaroslav Burgr, rolník z Litovic. Na přelomu století se
v Hostivici zformovala sociální demokracie a její členové se stali členy
zastupitelstva zvolenými za třetí voličský sbor. Proměnu vztahu dělníků
k představitelům obecní samosprávy můžeme vypozorovat například
v záznamech o dění v čtenářsko-podporujícím spolku Hostivít.
Zatímco v roce 1893 se starostova manželka Magdalena Chlupatá stala
matkou spolkového praporu, o desetiletí později již vedení spolku považovalo
za nevhodné zvát starostu na valnou hromadu. V lednu 1906 se konala na
Břvech sociálními demokraty iniciovaná velká schůze k připomenutí
prvního výročí revoluce v Rusku (nikoliv tzv. VŘSR) a na podporu
všeobecného volebního práva, které bylo zavedeno o rok později. V roce
1911 vyvolala sociální demokracie tříměsíční stávku dělníků pracujících ve
šroubárně Staněk a Ponec a o rok později se v Hostivici poprvé slavil 1.
máj. Síla sociální demokracie se projevila v roce 1919, po zavedení
všeobecného volebního práva i v obecních volbách. Sociální demokraté
zvítězili v obou obcích a získali svého starostu. V Hostivici se
jím stal Václav Bouška, dřívější dlouholetý činovník spolku Hostivít, a
v Litovicích truhlář Josef Melcr, který v zastupitelstvu zasedal
již v letech 1900 až 1903 a 1909 až 1919. František Linek, litovický starosta v letech 1900–1903 Pravomoci zastupitelstva se
v samostatné působnosti příliš nelišily od současnosti a stejně jako dnes
obec vykonávala i přenesenou působnost, tedy státní správu, za kterou plně
zodpovídal starosta. K významným rozdílům v samostatné působnosti
patřilo právo udělovat domovské právo, tedy právo zdržovat se na území obce a
požívat obecních výhod, zejména chudinského zabezpečení. Péče o chudé byla
jedna z významných povinností obce. Obec rovněž schvalovala ve
stanoveném rozmezí obecní přirážku k přímým daním, která tvořila příjem
obecního rozpočtu. Ve spojených obcích Litovice – Břve – Jeneček činila
v roce 1901 12,5 % a poté stoupala na 38 % v roce 1903 a až 65 %
v letech 1910 a 1911, v roce 1913 poklesla na 55 %. Péče o mnohé
oblasti veřejného dění se tehdy nazývala policie, takže obec vykonávala
například policii polní, policii k věcem potravním, policii ve příčině
zdraví, policii čeledi a dělníků, policii mravnosti či policii v příčině
staveb a v příčině ohně. Stejně jako v současnosti obec
prostřednictvím místní školní rady zajišťovala provoz školy. V roce 1906
tak byla společným nákladem všech přiškolených obcí postavena
v Hostivici nová školní budova. Co konkrétně zastupitelstvo
rozhodovalo, si můžeme ukázat jen na příkladu Litovic, kde dostupné podklady
pečlivě zpracoval kronikář Ludvík Pergl a kde dokonce zřejmě ještě existují
zápisy ze zasedání. Hostivické podklady se pravděpodobně nedochovaly, nejsou
uloženy ani ve státním okresním archivu, kam správně patří. Spojená obec neměla stálou místnost
obecního úřadu, úřad sídlil vždy v starostově domě. Za starostů
Novotného, Ptáčka a Šimáčka se tedy úřad přestěhoval z Litovic na Břve. Na konci 19. století, v roce
1899 byl v lednu založen sbor dobrovolných hasičů pro všechny tři
spojené obce, obec mu zakoupila stříkačku za 2 500 korun a c. k.
velkostatek zapůjčil vlastní stříkačku a postavil hasičskou kolnu, ze které
pak sbor platil nájem. Ve stejném roce se začalo nákladem 13 784 korun
se stavbou silnic západně od Litovic, nynějšího prodloužení Litovické ulice a
ulic Za Tvrzí a U Nádraží. Okres přispěl jednou třetinou nákladů, část dala
obec z vlastního a zbytek si půjčila u Zemské banky. Při stavbě vznikl
spor o vícepráce v hodnotě 2 544 korun, za které obec nabídla jen
1 100 K. Soudní spor později skončil smírem. V roce 1902 se konalo pod
záštitou litovického zastupitelstva svěcení stříkačky sboru dobrovolných
hasičů a na kapličce svatého Jana Nepomuckého byla přistavěna zvonička. V roce 1903 odprodala obec dva
pozemky na výstavbu domků, jmenovala Františka Horešovského čestným občanem,
zakoupila pro hasiče další dvě stříkačky (pro Jeneček a Břve) a další
vybavení a zajistila rozdělení nouzového přídělu brambor pro potřebné,
protože ten rok byla špatná úroda. V roce 1904 zastupitelstvo
prodalo další pozemek, obec propustila obecního strážníka a písaře a na
inzerát přijala nového, čestným občanem byl jmenován farář Josef Sirůček a
byl zhotoven regulační (územní) plán. Z dění v následujícím roce
1905 je zaznamenána jen půjčka na stavbu školy. V roce 1906 obec prodala část
břevské návsi starostovi Novotnému, který na tomto pozemku později vystavěl
hospodářské budovy. Další prodej je zapsán až v roce 1908
v Litovicích a 1909 na Břvech. Roku 1909 byla v Litovicích na
obecní zahrádce zřízena obecní studna, zřejmě je to dodnes existující studna
v ulici K Rybníku. V roce 1910 byly v dražbě
pronajaty obecní pozemky na šest let a starosta pohostil následníka trůnu
arcivévodu Karla, který navštívil hon na kachny na rybníku Kala a na Břevském
rybníku. Roku 1911 obec postavila silnici přes
náves v Jenečku a do hostivického Jenečka. V tomto roce tedy
vznikla Družstevní ulice v současné poloze a upravena byla i ulice
Novotného. O rok později byla postavena hasičská kolna v Jenečku (v
Novotného ulici vedle dětského hřiště, dnes klubovna rybářů) a opraven obecní
domek na návsi, který byl zbořen v roce 1947. V roce 1913 dal výpověď obecní
strážník a opět přes inzerát přijala obec nového. V Jenečku byly
vykáceny akáty kolem rybníka, rybník ohrazen železným zábradlím a na obecním
pozemku vysázeny stromy. V roce 1914 byl přestavěn obecní
domek v Litovicích a byla upravena navazující ulice K Rybníku.
V Litovické ulici byly vykáceny lípy, které překážely provozu.
V létě vypukla první světová válka a tím události v obci nabraly
zcela jiný spád… Snad jen ještě zmíním, že k válečným útrapám navíc
ještě v listopadu 1916 vyhořel obecní sklad potravin u litovického
starosty Antonína Šimáčka ze Břvů. Jiří Kučera |
Předchozí část – Následující
část
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 2. a 3. část