SERIÁL HOSTIVICE PŘED STO LETY

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice před sto lety -> 9. část

Předchozí část – Následující část

Část devátá: Hasiči v Hostivici a v Litovicích

Poslední díl seriálu o Hostivici na začátku minulého století věnujeme spolku, který má tradici ve většině měst a obcí včetně Hostivice, sboru dobrovolných hasičů. Musíme samostatně sledovat dění v Hostivici a v Litovicích, tehdy samostatných obcích.

Mocným podnětem pro vznik hostivického sboru dobrovolných hasičů byla série velkých požárů v roce 1889, kdy vyhořela panská cihelna, stodola Josefa Trýby a panská kůlna u pracháren. Přitom se k hašení dala použít pouze panská stříkačka. Hned v lednu 1889 si místní občané zapůjčili od hasičů z Hostouně stanovy jejich sboru, aby podle nich sestavili stanovy hostivického sboru. Tehdy totiž každý spolek zpracovával svoje stanovy a nechával je schvalovat u okresního hejtmanství, právní subjektivita od ústředí jako v současnosti tehdy neexistovala. Návrh smíchovský úřad opakovaně vrátil k doplnění a teprve třetí verzi schválil.

Ustavující valná hromada hostivického sboru dobrovolných hasičů se pak konala 19. listopadu 1890 a přihlásilo se na ní 66 členů. Záhy po ustavení sboru podal výbor žádost o přijetí do Župní hasičské jednoty Podkožovské Žďár.

Práce ve sboru členy tak nadchla, že jeho velitel Antonín Ibl pilně cvičil s mužstvem o zimních večerech. Prvním známým zásahem bylo hašení domku v Litovicích 2. září 1892.

Nejstarší známý snímek hostivických hasičů pochází z doby kolem roku 1895 – zcela vlevo nahoře sedí mladý Antonín Závora, který se narodil v roce 1879 (snímek z webových stránek pana Lubora Houšky www.houska.wz.cz)

Hostivický sbor v roce 1935, pří 45. výročí založení

Za hostivickými hasiči na snímku z doby 2. světové války je vpravo vzadu vidět hasičská zbrojnice na Husově náměstí

Po roce činnosti obdržel sbor jako ocenění dar od císaře (spíše asi od správy hostivického velkostatku, který byl soukromým císařovým majetkem) ve výši 80 zlatých. Svěcení stříkačky, zřejmě první, se konalo 20. září 1891 za účasti dalších spolků. V listopadu 1892 odsouhlasilo hostivické zastupitelstvo výměnu staré stříkačky za novou s doplatkem 400 zlatých. V roce 1894 byla zakoupena přenosná stříkačka od Josefa Luxe z Chocně.

Činnost dobrovolných hasičů nespočívala jen v přípravě na hašení a vlastních zásazích, ale zajištění chodu každého spolku vyžaduje i konání výborových schůzí a valných hromad, které sbor konal v hostinci pana Bubníka. Hasiči rovněž již od svého založení pořádali hasičské plesy a účastnili se slavnostních hasičských sjezdů a dalších událostí. Již v roce 1894 se valná hromada rozhodla pořídit hasičskou knihovnu. Hasičské knihy vydávala Zemská hasičská jednota a věnovaly se práci výboru, strojníka, technice, pořadovým cvičením a dalším námětům pro činnost sboru.

Nejstarší místo, které sloužilo jako hasičská zbrojnice, není známo. Asi na přelomu 19. a 20. století vznikla hasičská zbrojnice na Husově náměstí vedle fary (domek, kde je nyní videopůjčovna), která sloužila hostivickému sboru až do postavení nové zbrojnice v Cihlářské ulici v 60. letech.

Sbor dobrovolných hasičů v Litovicích, společný pro Litovice, Břve i Jeneček, vznikl v roce 1899, jeho stanovy byly schváleny 14. ledna toho roku. Hybatelem byl zřejmě do značné míry litovický dvůr c. k. velkostatku, který sboru propůjčil k užívání svoji vlastní stříkačku a některou výzbroj k používání a uvolil se postavit před domem č. 10 v Litovicích hasičskou kolnu, ze které mu bude hasičský sbor platil roční nájem. Druhou základnou litovických hasičů se stala hasičská kolna v Jenečku, kterou postavil v roce 1912 hostivický zednický mistr Antonín Hakl za 322 korun 37 haléřů a k tomu 5 korun za rozpočet a plánek.

Litovický sbor dobrovolných hasičů včetně mládeže v roce 1938

Litovická hasičská zbrojnice na snímku z roku 1943

Razítko litovických hasičů, které se zřejmě používalo až za 1. republiky

Litovická obec zakoupila pro sbor 5. října 1899 novou čtyřkolovou pérovou stříkačku od R. A. Smekala ze Smíchova za 2 500 korun. Svěcení jedné ze stříkaček se konalo 21. září 1902 pod záštitou litovického obecního zastupitelstva a v červenci 1903 obec zakoupila dvě dvoukolové stříkačky pro Břve a Jeneček od A. Fichtnera v Košířích. Litovičtí hasiči měli dále k dispozici 12 vodních košíků, 6 přilbic, 2 ochranné přístroje do kouře, 3 pláště, 6 háků, 3 žebříky a 60 m hadice.

V roce 1906 se odehrála taková souhra náhod, že by se jen těžko vymýšlela. 15. července toho roku uspořádala podkožovská hasičská župa „Žďár“ 24. župní sjezd v Litovicích, kterého se účastnily všechny hasičské sbory podkožovské župy a řada místních i okolních spolků. Litovičtí hasiči v programu předvedli veřejné cvičení, při kterém znázornili požární útok na hostinec Josefa Vorlíčka (Litovická čp. 625). Již po deseti dnech do tohoto hostince udeřil blesk a zapálil. Litovičtí hasiči za pomoci hostivického a chýňského sboru požár po několika hodinách uhasili, hostinec však vyhořel.

Pro úplnost ještě doplním, že v roce 1950 vznikl samostatný hasičský sbor v Jenečku a ještě v tomto roce byly všechny tři sbory sloučeny do jednoho, který přes mnohé organizační proměny působí dosud a patří mezi nejvýznamnější hostivické zájmové organizace.

Z nejstarších období nemám k dispozici mnoho obrazových materiálů, článek tedy doprovázím i vhodnými novějšími snímky.

Zápis náměstka velitele hostivických hasičů Antonína Škvora do pamětní knihy Hostivíta z roku 1909

Velitel litovických hasičů Antonín Svoboda se do kroniky Hostivíta zapsal v roce 1914

Článek vznikl na základě podkladů laskavě poskytnutých panem Václavem Liškou, který vycházel ze zápisů v pamětních knihách obcí Hostivice a Litovice, z knih zápisů z výborových schůzí i materiálů z jednání výročních valných hromad místních sborů dobrovolných hasičů a dalších pramenů.

Jiří Kučera

Předchozí část – Následující část

Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník -> Seriál Hostivice před sto lety -> 9. část