SERIÁL
HOSTIVICE PŘED STO LETY
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 8. část
Předchozí část – Následující
část
|
Část osmá: Tělocvičná
jednota Sokol v Hostivici Při našem toulání Hostivicí na
sklonku rakouského mocnářství se tentokrát zastavíme u jednoho z nejvýznamnějších
spolků, tělocvičné jednoty Sokol. Povíme si o založení jednoty a něco málo o
činnosti a hlavně si Sokol přiblížíme několika starými obrázky…
Nejstarší razítko hostivického
Sokola Ustavující valná hromada se konala
v neděli 18. září 1892 v hostinci Antonína Kapalína,
nynějším hotelu Chmelový keř. Domnívám se, že úvodní odstavec zápisu
z valné hromady zaslouží ocitovat v plném rozsahu: „První valná
hromada nové Jednoty naší má velký význam pro celé okolí naše, neboť se
ustavil ve chvílích těch spolek pro zdejší okolí velmi důležitý a nanejvýše
potřebný. Ustavením Sokola položen jest základ nového života, nového
vzpružení mysli v kraji našem, kde národní náš život a činnost ještě tak
málo jsou vyvinuty. Bohužel, že valná hromada byla jen slabě navštívena,
ačkoliv se zařizující výbor všemožně o to staral, by bylo účastenství co
možná největší. Přítomno bylo celkem 22 hostí a z těch se 20 přihlásilo
za členy Jednoty. Nicméně však doufáme, že Sokol náš, až opravdu bude poznán
šlechetný účel jeho, který si vytkl, totiž – povznesení tělesných a mravních
sil v lidu českém, vbrzku nalezne hojných přátel a podporovatelův, jichž
má zapotřebí, aby cíle svého dosáhl. – A proto Na zdar všemu počínání
našemu!“
Nejstarší známá fotografie
hostivických Sokolů z 20. září 1896 Prvním starostou Sokola se stal Jan
Turecký z Jenče, místostarostou Josef Kalous ze
Sobína a náčelníkem Alois Smolík z Bílé Hory. Do výboru byli dále
zvoleni Josef Chalupa, Adolf David, Josef Henych,
Antonín Šprunk, Ladislav Novotný (břevský rolník a
pozdější litovický starosta), Antonín Landa, Václav Tomek a Antonín Šimáček.
Valnou hromadu zakončila znělka, kterou pro tento účel složil hostivický
učitel František J. Pelz,
za což mu výbor poděkoval dopisem, jak bylo tehdy zvykem.
Sokol cvičil v hostinci K.
Nerada a v roce 1903 vydal pohlednici, na které je hostinec označen jako
sokolovna
Hostivičtí Sokolové snad
v roce 1917 Sokolskou místností se stal sál
v Kapalínově hostinci. Již po roce se výbor
Sokola s Kapalínem z neznámých důvodů nepohodl a začal hledat sál,
do kterého by mohl přestěhovat sokolovnu. Byly dokonce svolány v této
věci dvě mimořádné valné hromady, ale ze stěhování nakonec sešlo, protože
hostinec koupil Karel Nerad, který byl Sokolu velmi nakloněn. Sokol tedy
zůstal v původním sále až do doby, než si postavil po roce 1920 vlastní
sokolovnu v Jiráskově ulici. Spory o místo, kde má sokolovna stát, jsou
velmi zajímavé, ale to už je historie na jiné vyprávění…
Veřejné vystoupení k 25.
výročí založení jednoty v roce 1917 na dvoře statku u Chlupatých
Výstava k 25. výročí
založení jednoty v roce 1917 Hlavní náplní Sokola bylo vždy
cvičení. Mezi první pořízené vybavení patřilo 15 párů činek, hrazda a
žíněnky, o rok později se koupil kůň a vybavení postupně přibývalo. Cvičilo
se pod vedením cvičitelů v určené cvičební dny. Již v březnu 1893 výbor
schválil i cvičení žáků. Později jednota pořádala i veřejná cvičení. Už od
svého založení budoval Sokol svoji spolkovou knihovnu. Ke knihám a časopisům
získávaným darem od členům se postupně dokupovaly další, zejména se sokolskou
tématikou. K činnosti patřilo rovněž pořádání různých zábav, přednášek a
dalších akcí. Členové průběžně přispívali do pokladniček na Ústřední matici
školskou, která podporovala české menšinové školy v pohraničí.
Hoši cvičili kolem roku 1920
v oddílu zvaném Káňata Jiří Kučera |
Předchozí část – Následující
část
Úvod -> Texty pro Hostivický měsíčník
-> Seriál Hostivice před sto lety -> 8. část