Popis: image003

 

KANALIZACE

 

Úvod -> Technická vybavenost -> Kanalizace: Čistírna odpadních vod Hostivice

 

 

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD HOSTIVICE

Hostivice, Čsl. armády čp. 2092

 

 

V letech 1966 až 1971 byla na Litovicko-Šáreckém potoce v Praze u Divoké Šárky vybudována vodní nádrž Džbán, určená ke koupání. Protože v Hostivici vypouštěla do tohoto potoka mlékárna své odpadní vody, bylo zde nutné ke zlepšení kvality vody postavit čistírnu odpadních vod (ČOV). Bylo pro ni vybráno místo za náspem železniční trati do Prahy-Smíchova mezi karlovarskou silnicí a Litovickým potokem. Zároveň v roce 1969 vznikl přeměnou původní suché nádrže určené k zachytávání přívalových vod postavené asi v roce 1958 rybník Strnad, který byl původně určen k dočišťování vody v Litovickém potoce. V letech 1980 až 1984 byla pod Strnadem doplněna další vodní nádrž Jiviny, již na pražském území.

V souvislosti s rozvojem města prošla čistírna několika rekonstrukcemi, které zvýšily její kapacitu. Z původního zařízení již mnoho nezbylo, ale přestavěná čistírna stále čistí odpadní vody z většiny města.

 

 

Rychlý rozcestník

 

Oxidační příkopy z roku 1970

Rekonstrukce v letech 2002–2003: jednotka Simplex

Rekonstrukce v letech 2013–2015: membránová separace kalu

Rekonstrukce v letech 2022–2023: přestavba mechanického stupně

 

 

 

Oxidační příkopy z roku 1970

Kapacita 5 000 ekvivalentních obyvatel

 

 

Stavba původní čistírny odpadních vod Hostivice byla zahájena v roce 1968 a dokončena kolem roku 1970. ČOV byla vybudována jako mechanicko-biologická pro 5 000 ekvivalentních obyvatel (tedy pro znečištění odpovídající produkci od 5 000 obyvatel, přičemž většina kapacity byla určena pro potřeby mlékárny). Mechanický stupeň tvořily česle a lapák písku. Poté byly odpadní vody čerpány do dvojice oxidačních příkopů – mělkých nádrží s aktivovaným kalem, v nichž probíhalo biologické čištění. Kyslík pro život bakterií a dalších mikroorganismů aktivovaného kalu byl dodáván provzdušňováním pomocí povrchových aerátorů, tzv. kessenerů. K oddělení vyčištěné vody od aktivovaného kalu sloužila dvojice vertikálních, tzv. dortmundských dosazovacích nádrží.

 

Rozestavěná čistírna v pohledu od železniční trati na novoročence PF 1970 vydané podnikem Vodní stavby, závodem 05 Praha.
Oxidační příkopy dosud nejsou napuštěny odpadní vodou, ale již jsou namontovány kessenery. V popředí se nacházejí dosazovací nádrže.

 

Čistírna v roce 1994. Pole za karlovarskou silnicí ještě není zastavěno skladovými halami (nyní Průmyslová ulice).

 

Čistírna 11. února 2001. Vpravo objekty mechanického předčištění, vlevo vpředu uskladňovací nádrž přebytečného kalu, přistavěná po roce 1995.

 

Oxidační příkopy 17. července 2004. Původní provzdušňovací elementy, tzv. kessenery, v té době již byly vyměněny za nové.

 

Dosazovací nádrže původní linky 17. července 2004, po obnově vystrojení.
Objekty kalového hospodářství vzadu pocházejí až z rekonstrukce v letech 2002–2003.

 

V původním uspořádání se přebytečný kal vyvážel přímo z dosazovacích nádrží, bez dalšího zahuštění. Poté, co čistírnu převzalo do majetku od Pražských kanalizací a vodních toků město Hostivice, bylo toto řešení již ekonomicky neúnosné. Po roce 1995 proto bylo vybudováno kalové hospodářství – uskladňovací nádrž přebytečného kalu a prostor, kde mělo probíhat odvodňování kalu. Zvolená technologie čerpání kalu do speciálních pytlů, z nichž měla kalová voda odtékat gravitačně, se zásadně neosvědčila a byla provozována jen velmi krátce.

Ukončení provozu mlékárny v roce 1997 uvolnilo významnou část kapacity čistírny, takže bylo možné nějakou dobu budovat kanalizaci a připojovat další části města bez rekonstrukce čistírny.

 

 

 

Rekonstrukce v letech 2002–2003:

jednotka Simplex

Kapacita 9 670 ekvivalentních obyvatel

 

 

Postupné připojování dalších částí města na kanalizaci a plánování nové výstavby vyvolaly potřebu čistírnu rekonstruovat a navýšit kapacitu. Nové předpisy navíc požadovaly odstraňování dusíku z odpadních vod, k čemuž oxidační příkopy nebyly přizpůsobeny.

V roce 2000 nabídla firma Milota Kladno zpracování studie dalšího rozvoje čistírny. Tato studie vycházela z předpokladu, že do ČOV bude výhledově připojeno 14 000 ekvivalentních obyvatel a městská kanalizace bude striktně oddílná, tedy že za deště se nebude zvyšovat přítok. Firma navrhla, že v cílovém stavu bude čištění zajištěno pomocí tří jednotek Simplex, které dodávala v licenci rakouské firmy OMS na český trh brněnská společnost Walter, každé o kapacitě 4 670 ekvivalentních obyvatel, a oxidační příkopy budou zrušeny. Zároveň navrhla etapizaci tak, že v první etapě bude vybudováno mechanické předčištění a kalové hospodářství na cílovou kapacitu a k tomu jedna jednotka Simplex, oxidační příkopy měly zatím zůstat v provozu. Po této etapě tedy měla mít ČOV kapacitu mechanického stupně a kalového hospodářství 14 000 ekvivaletních obyvatel a biologického stupně 9 670 ekvivalentních obyvatel (tím se vyhnula přísnějším požadavkům na kvalitu odtoku z ČOV s kapacitou nad 10 000 ekvivalentních obyvatel). Tento záměr byl schválen.

Na první etapu poskytl dotaci Státní fond životního prostředí a vlastní stavba proběhla v letech 2002 až 2003. Zhotovitelem byla společnost MAO Kladno. Rekonstruovanou čistírnu tvořilo mechanické předčištění (lapák štěrku, strojně stírané česle a sdružený lapák písku a tuků), čerpací stanice, dvě linky biologického čištění (původní oxidační příkopy a nová jednotka Simplex) a kalové hospodářství (dvě uskladňovací nádrže a odvodnění kalu na odstředivce).

 

Staveniště rekonstruované čistírny 18. dubna 2002.
Vpravo vpředu základ nové akumulační nádrže přebytečného kalu, uprostřed příprava jámy pro jednotku Simplex.

 

Staveniště 25. června 2002.
Vpředu dno jednotky Simplex, vpravo vzadu kalová nádrž, vlevo vzadu přístavba provozní budovy.

 

Dne 4. července 2002 probíhalo betonování stěn nádrže jednotky Simplex.

 

Celkový pohled na rozestavěnou čistírnu 21. srpna 2002.
Vlevo nádrž pro jednotku Simplex, zatím bez vestavby, vpředu kalová nádrž, vpravo od ní budova strojního odvodnění kalu.

 

Jednotka Simplex 7. října 2002, po vystrojení, ale před napuštěním.
Po obvodu se nachází aktivace, uvnitř je vestavěna dosazovací nádrž, v níž se odděluje aktivovaný kal od vyčištěné vody.

 

Čistírna po rekonstrukci (snímky z let 2003–2004):

 

Budova mechanického předčištění, v popředí lapák štěrku.

 

Strojně stírané česle Fontána v budově mechanického předčištění.

 

Separátor písku Fontána v budově mechanického předčištění.

 

Jednotka Simplex v provozu.

 

Vpředu jednotka Simplex (po obvodu provzdušňovaný aktivovaný kal, vpravo část vsazené dosazovací nádrže),
vzadu vlevo oxidační příkopy, vpravo provozní budova a kalové hospodářství.

 

Odstředivka zajišťující odvodnění přebytečného kalu.

 

Po dokončení první etapy bylo rozhodnuto o pokračování rekonstrukce, a to druhou a třetí etapou najednou, tedy výstavbou dvou dalších jednotek Simplex. Byla podána žádost o dotaci a byl vybrán zhotovitel, s nímž byla uzavřena smlouva o dílo. Dotace však přiznána nebyla a po odstoupení od smlouvy muselo město zhotoviteli zaplatit nemalou částku za škody a ušlý zisk způsobený nerealizací díla.

Při dalších přípravách se ukázalo, že čistírna nečistí všechny přitékající vody, protože oproti původním předpokladům se kanalizace nechová jako oddílná a za deště se významně zvyšují průtoky. Před čistírnou se nacházela odlehčovací komora, kterou odtékaly zvýšené průtoky do Litovického potoka přímo bez čištění. Kolem roku 2008 proto musela být tato komora zrušena a vedle budovy mechanického předčištění byl vybudován obtok s ručně stíranými česlemi a Parshallovým žlabem k měření množství takto odlehčených vod.

Po zvážení všech okolností rozhodlo Zastupitelstvo města Hostivice v roce 2007, že bude vhodnější napojit hostivickou kanalizaci na síť hlavního města Prahy a stávající čistírnu ponechat „na dožití“. Byl vypracován projekt a dvakrát byla podána žádost o dotaci ze Státního fondu životního prostředí na toto napojení, avšak v obou případech neúspěšně. Součástí dokumentace k žádosti byla i kalkulace předpokládané ceny za převzetí odpadních vod. Po druhém neúspěchu byla cena ověřována, avšak nová kalkulace byla významně vyšší. Zvolené řešení se proto stalo ekonomicky nepřijatelným a muselo být opuštěno.

 

 

 

Rekonstrukce v letech 2013–2015:

membránová separace kalu

Kapacita 14 000 ekvivalentních obyvatel

 

 

V roce 2011 byla zahájena projekční příprava další etapy rekonstrukce čistírny, spočívající v doplnění dalších dvou jednotek Simplex. Projekt byl opět zadán společnosti Milota Kladno. Protože už byly k dispozici poznatky o chování kanalizace i provozní zkušenosti s první jednotkou Simplex, měly být nové jednotky výrazně větší, aby zvládaly zvýšené dešťové průtoky. Zvětšeny byly zejména vestavěné dosazovací nádrže. Na základě požadavku České inspekce životního prostředí a dalších zúčastněných, že ČOV musí zvládat čistit všechny přitékající vody i za deště, byla do projektu doplněna velká akumulační nádrž.

Již v době, kdy byl projekt rozpracován, přišly Technické služby Hostivice jako provozovatel se studií společnosti ASIO, spol. s r. o., která řešila zvýšení kapacity zcela jiným způsobem – membránovou separací kalu. Protože biologickou linku lze v takovém případě provozovat s vyšší sušinou kalu, postačuje menší objem aktivační nádrže. V hostivickém případě to znamenalo, že by přestavěná jednotka Simplex postačovala pro celou cílovou kapacitu 14 000 ekvivalentních obyvatel.

Následovalo období složitého rozhodování, kdy se bohužel volilo jen mezi dvěma konkrétními variantami. Vhodnější by bylo komplexní posouzení více možností. Nakonec získala podporu varianta s membránovou separací kalu. Protože šlo o poměrně nové technické řešení, setkávalo se s nedůvěrou příslušných orgánů. Bylo třeba zpracovat nové hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, což zdrželo vydání povolení a znemožnilo získání dotace od Ministerstva zemědělství. Pak krajský úřad našel formální vady v územním rozhodnutí a zrušil ho, takže muselo být vydáno znovu. Česká inspekce životního prostředí předem informovala, že nemůže toto řešení podpořit při žádosti o dotaci z Operačního programu Životního prostředí, což se následně potvrdilo, když byla žádost zamítnuta. Rekonstrukci proto hradilo město ze svých prostředků. Po vyhodnocení finančních aspektů zastupitelstvo města rozhodlo o majetkovém svěření čistírny Technickým službám Hostivice, které pak byly investorem stavby.

Rekonstrukce čistírny proběhla v letech 2013 až 2015. Zhotovitelem se stalo ASIO, spol. s r. o., které si na stavební práce najalo stavební firmu Hochtief. Stavba se protáhla oproti plánu a vyvolala vícenáklady, zejména v souvislosti s problematickým zakládáním stavby akumulační nádrže. V reakci na vznikající provozní problémy a jiné nedostatky Technické služby Hostivice neuhradily některé z faktur, což se stalo předmětem dlouho trvajících soudních sporů.

Při rekonstrukci byl upraven deset let starý mechanický stupeň tak, že strojně stírané česle byly nahrazeny kapacitnějšími a místo části provzdušňovaného lapáku písku byl umístěn SFK filtr zajišťující kvalitní odstraňování nerozpuštěných látek. Tak měla být zajištěna ochrana membrán v biologickém stupni proti mechanickému poškození. V jednotce Simplex byla zrušena vestavba dosazovací nádrže (při demolici byla mechanicky narušena a přestávala plnit svou funkci) a vybudována vestavba oddělující nádrže, v nichž je aktivovaný kal provzdušňován (zde probíhá nitrifikace, tedy přeměna amoniakálního dusíku na dusičnany), a nádrže, v nichž je jen míchán (zde probíhá denitrifikace, tedy rozklad dusičnanů na plynný dusík). Na místě původních dosazovacích nádrží staré linky (oxidačních příkopů) byly vybudovány nádrže membránové separace kalu. V nich jsou umístěny membrány, které propustí vodu, ale ne kal. K oddělení vyčištěné vody tak dojde jejím nasáním podtlakem přes separační membránu. Aby se membrány nezanesly, musí být voda kolem nich provzdušňována. Bublinky vzduchu zajišťují uvolnění ulpělého kalu. Na odtoku byla umístěna malá akumulační nádrž vyčištěné vody, kterou je možné používat jako užitkovou vodu. Odtud voda odtéká přes měrný objekt s Parshallovým žlabem do Litovického potoka. Dmychadla v provozní budově, nad čerpací jímkou, byla použita pro provzdušňování membránových sekcí. U bývalé jednotky Simplex vznikla nová dmychárna zajišťující dodávku vzduchu do aktivace. Byla zde také postavena zásobní nádrž na síran železitý, který se používá ke srážení fosforu z odpadních vod. Kalové hospodářství zůstalo v zásadě nezměněno, pouze byl doplněn stroj, který měl zahušťovat kal před odvodněním na odstředivce.

 

Staveniště 17. března 2015. V popředí objekty membránové separace, vzadu částečně zrušené oxidační příkopy.

 

Vypuštěný lapák písku při rekonstrukci, 19. srpna 2014.

 

Nové česle Fontána na přítoku (vpravo) a česle na obtoku SFH filtru (vlevo) 17. března 2015.

 

SFK filtr zajišťující ochranu membrán před mechanickým poškozením na snímku ze 17. března 2015.

 

Jednotka Simplex po odstavení a vypuštění 7. srpna 2014. Uvnitř vestavba dosazovací nádrže, která byla při rekonstrukci odstraněna.

 

Sanace betonů v bývalé jednotce Simplex 19. srpna 2014.

 

Bývalá jednotka Simplex přestavěná na novou aktivaci 30. září 2014. Probíhá montáž provzdušňovacího systému.

 

Nová aktivace v provozu (uvnitř denitrifikační nádrž, po obvodu provzdušňovaná nitrifikační nádrž) a nová dmychárna s přístřeškem zásobníku srážedla fosforu 3. srpna 2015.

 

Betonáž objektu membránové separace kalu 2. září 2014.

 

Betonáž dalších dvou sekcí membránové separace kalu na místě bývalých vertikálních dosazovacích nádrží 25. listopadu 2014.
Vpravo je vidět stěna bývalé dosazovací nádrže.

 

Nádrže membránové separace kalu v provozu 25. listopadu 2014.

 

Membránové moduly ve vypuštěné separační nádrži při regeneraci membrán 7. dubna 2019.

 

Zatím jen částečně zasypané odtokové potrubí vyčištěné vody v měrným objektem (Parshallovým žlabem) 17. března 2015.

 

Akumulační nádrž na retenci vod za zvýšených průtoků po srážkách na snímku ze 3. srpna 2015. Klapky vpředu slouží k čištění dna nádrže.

 

Po dokončení rekonstrukce v roce 2015 byl zahájen zkušební provoz. Záhy se ukázaly různé provozní problémy, kvůli nimž nebyly dosahovány plánované parametry, zejména hydraulická kapacita za zvýšených průtoků. Zkušební provoz byl proto opakovaně prodlužován a měl by být ukončen až po dokončení přestavby mechanického stupně a půlročním ověření dosahovaných parametrů.

Část problémů souvisela s kapacitou kalového hospodářství. Po zprovoznění nové biologické linky výrazně stoupla produkce přebytečného kalu a ukázalo se, že stávající odstředivka není schopna ho zpracovat (přestože se množství kalu ani neblížilo původním návrhovým hodnotám). V roce 2019 byla proto pořízena nová odstředivka.

Provozem došlo také k poškození některých provzdušňovacích elementů v aktivaci. Místo jemných bublin tak bylo provzdušňování hrubé a málo účinné. V roce 2020 proto proběhla výměna všech elementů. Při této akci provozovatel zjistil, že manipulace s rámy nesoucími provzdušňovací elementy je velmi náročná.

 

Výměna provzdušňovacích elementů 4. listopadu 2020.

 

Některé provozní situace v ČOV způsobené „kvalitou“ přitékající odpadní vody:

 

Strojně stírané česle přetížené nadměrným množstvím přitékajících hrubých nečistot 20. května 2019.

 

Čerpadlo přečerpávající odpadní vodu z akumulační nádrže zpět do přítoku zcela ucpané hadry 4. února 2020.

 

Šnekový dopravník shrabků z česlí zcela ucpaný hadry a dalším materiálem nepatřícím do kanalizace 10. července 2020.

 

Tukové koule utvořené z oleje a tuků vyloučených z odpadní vody na hladině lapáku písku 10. července 2020.

 

 

 

Rekonstrukce v letech 2022–2023:

přestavba mechanického stupně

Kapacita 14 000 ekvivalentních obyvatel

 

 

Po vícero studiích a hodnoceních bylo zjištěno, že hlavní problémy ČOV Hostivice spočívají se špatném hydraulickém řešení mechanického stupně. Odtok z akumulační nádrže byl umístěn výše než přítok a hlavně se po opadnutí dešťového průtoku nedostatečně předčištěná odpadní voda z akumulační nádrže dostávala neřízeně do přítoku čerpací stanice a tak do biologického stupně, což ovlivňovalo činnost tohoto stupně a zejména životnost membrán. Hydraulický spád také nepostačoval k tomu, aby jednotlivé objekty dosahovaly své maximální kapacity, a obtok SFK filtru byl vyřešen nevhodně (při opravách filtru musel být mechanický stupeň odstavován). Ukázalo se tedy, že dílčí opatření by byla nedostatečná a mechanický stupeň je třeba zásadně přebudovat.

Projekt rekonstrukce mechanického stupně zpracoval Vodohospodářský podnik, a. s., Plzeň a akce byla rozdělena na dvě samostatné stavby. Cílem rekonstrukce nebylo zvýšit kapacitu, ale dosáhnout hodnot plánovaných již při předchozí rekonstrukci.

Zhotovitelem první stavby spočívající ve vybudování nového odtoku z akumulační nádrže, se stala Ridera Bohemia, a. s. Stavba proběhla v roce 2022.

Druhá, hlavní stavba byla mnohem náročnější a její cena byla v důsledku inflace prakticky stejná jako cena celé předchozí rekonstrukce. Před stávajícím objektem mechanického předčištění byla navržena čerpací stanice. Objekt mechanického předčištění měl být přestavěn a uvnitř mělo být umístěno kompaktní zařízení mechanického předčištění místo dosavadních česlí, lapáku písku a SFK filtru. Při rekonstrukci se ukázalo, že budovu bude nutné postavit znovu. Dále byl mezi rozdělovací šachtu a čerpací stanici doplněn objekt jemných sít, které zajistí ochranu membrán lépe než rušený SFK filtr.

Tuto stavbu provedla od podzimu 2022 do prosince 2023 společnost Strabag Rail, a. s.

 

Stavba nového odtoku z akumulační nádrže 5. května 2022.

 

Betonáž základů pro objekt jemných sít 16. listopadu 2022.

 

Přístavba budovy a nádrží pro jemná síta 23. února 2023.

 

Jemná síta před čerpací stanicí již v provozu 22. května 2023.

 

Rozebírání stropu budovy mechanického předčištění 22. května 2023. Projekt předpokládal rekonstrukci budovy, ale bylo nutné ji postavit znovu.

 

 

Úvod -> Technická vybavenost -> Kanalizace: Čistírna odpadních vod Hostivice

 

Popis: image003