KANALIZACE
Úvod -> Technická
vybavenost -> Kanalizace: Čistírna odpadních vod Hostivice
|
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD HOSTIVICE Hostivice,
Čsl. armády čp. 2092
V letech
1966 až 1971 byla na Litovicko-Šáreckém potoce v Praze u Divoké Šárky
vybudována vodní nádrž Džbán, určená ke koupání. Protože v Hostivici
vypouštěla do tohoto potoka mlékárna své
odpadní vody, bylo zde nutné ke zlepšení kvality vody postavit čistírnu
odpadních vod (ČOV). Bylo pro ni vybráno místo za náspem železniční trati do
Prahy-Smíchova mezi karlovarskou silnicí a Litovickým potokem. Zároveň
v roce 1969 vznikl přeměnou původní suché nádrže určené
k zachytávání přívalových vod postavené asi v roce 1958 rybník
Strnad, který byl původně určen k dočišťování vody v Litovickém
potoce. V letech 1980 až 1984 byla pod Strnadem doplněna další vodní nádrž
Jiviny, již na pražském území. V souvislosti s rozvojem města prošla čistírna několika
rekonstrukcemi, které zvýšily její kapacitu. Z původního zařízení již
mnoho nezbylo, ale přestavěná čistírna stále čistí odpadní vody
z většiny města. Rychlý rozcestník Rekonstrukce v letech 2002–2003: jednotka Simplex Rekonstrukce v letech 2013–2015: membránová
separace kalu Rekonstrukce v letech 2022–2023: přestavba
mechanického stupně Oxidační příkopy z roku 1970 Kapacita
5 000 ekvivalentních obyvatel Stavba
původní čistírny odpadních vod Hostivice byla zahájena v roce 1968 a
dokončena kolem roku 1970. ČOV byla vybudována jako mechanicko-biologická pro
5 000 ekvivalentních obyvatel (tedy pro znečištění odpovídající produkci
od 5 000 obyvatel, přičemž většina kapacity byla určena pro potřeby mlékárny). Mechanický stupeň tvořily česle a
lapák písku. Poté byly odpadní vody čerpány do dvojice oxidačních příkopů –
mělkých nádrží s aktivovaným kalem, v nichž probíhalo biologické
čištění. Kyslík pro život bakterií a dalších mikroorganismů aktivovaného kalu
byl dodáván provzdušňováním pomocí povrchových aerátorů, tzv. kessenerů.
K oddělení vyčištěné vody od aktivovaného kalu sloužila dvojice
vertikálních, tzv. dortmundských dosazovacích nádrží.
Rozestavěná čistírna v pohledu od železniční
trati na novoročence PF 1970 vydané podnikem
Vodní stavby, závodem 05 Praha.
Čistírna v roce 1994. Pole za karlovarskou
silnicí ještě není zastavěno skladovými halami (nyní Průmyslová ulice).
Čistírna 11. února 2001. Vpravo objekty
mechanického předčištění, vlevo vpředu uskladňovací nádrž přebytečného kalu,
přistavěná po roce 1995.
Oxidační příkopy 17. července 2004. Původní
provzdušňovací elementy, tzv. kessenery, v té době již byly vyměněny za
nové.
Dosazovací nádrže původní linky 17. července 2004,
po obnově vystrojení. V původním
uspořádání se přebytečný kal vyvážel přímo z dosazovacích nádrží, bez
dalšího zahuštění. Poté, co čistírnu převzalo do majetku od Pražských
kanalizací a vodních toků město Hostivice, bylo toto řešení již ekonomicky
neúnosné. Po roce 1995 proto bylo vybudováno kalové hospodářství –
uskladňovací nádrž přebytečného kalu a prostor, kde mělo probíhat odvodňování
kalu. Zvolená technologie čerpání kalu do speciálních pytlů, z nichž
měla kalová voda odtékat gravitačně, se zásadně neosvědčila a byla provozována
jen velmi krátce. Ukončení provozu mlékárny
v roce 1997 uvolnilo významnou část kapacity čistírny, takže bylo možné
nějakou dobu budovat kanalizaci a připojovat další části města bez
rekonstrukce čistírny. Rekonstrukce v letech 2002–2003: jednotka Simplex Kapacita
9 670 ekvivalentních obyvatel Postupné
připojování dalších částí města na kanalizaci a plánování nové výstavby
vyvolaly potřebu čistírnu rekonstruovat a navýšit kapacitu. Nové předpisy
navíc požadovaly odstraňování dusíku z odpadních vod, k čemuž
oxidační příkopy nebyly přizpůsobeny. V roce 2000 nabídla firma Milota Kladno zpracování studie
dalšího rozvoje čistírny. Tato studie vycházela z předpokladu, že do ČOV
bude výhledově připojeno 14 000 ekvivalentních obyvatel a městská
kanalizace bude striktně oddílná, tedy že za deště se nebude zvyšovat přítok.
Firma navrhla, že v cílovém stavu bude čištění zajištěno pomocí tří
jednotek Simplex, které dodávala v licenci rakouské firmy OMS na český
trh brněnská společnost Walter, každé o kapacitě 4 670 ekvivalentních
obyvatel, a oxidační příkopy budou zrušeny. Zároveň navrhla etapizaci tak, že
v první etapě bude vybudováno mechanické předčištění a kalové
hospodářství na cílovou kapacitu a k tomu jedna jednotka Simplex,
oxidační příkopy měly zatím zůstat v provozu. Po této etapě tedy měla
mít ČOV kapacitu mechanického stupně a kalového hospodářství 14 000
ekvivaletních obyvatel a biologického stupně 9 670 ekvivalentních
obyvatel (tím se vyhnula přísnějším požadavkům na kvalitu odtoku z ČOV
s kapacitou nad 10 000 ekvivalentních obyvatel). Tento záměr byl
schválen. Na první etapu poskytl dotaci Státní fond životního prostředí a
vlastní stavba proběhla v letech 2002 až 2003. Zhotovitelem byla
společnost MAO Kladno. Rekonstruovanou čistírnu tvořilo mechanické
předčištění (lapák štěrku, strojně stírané česle a sdružený lapák písku a
tuků), čerpací stanice, dvě linky biologického čištění (původní oxidační
příkopy a nová jednotka Simplex) a kalové hospodářství (dvě uskladňovací
nádrže a odvodnění kalu na odstředivce).
Staveniště rekonstruované čistírny 18. dubna 2002.
Staveniště 25. června 2002.
Dne 4. července 2002 probíhalo betonování stěn
nádrže jednotky Simplex.
Celkový pohled na rozestavěnou čistírnu 21. srpna
2002.
Jednotka Simplex 7. října 2002, po vystrojení, ale
před napuštěním. Čistírna
po rekonstrukci (snímky z let 2003–2004):
Budova mechanického předčištění, v popředí
lapák štěrku.
Strojně stírané česle Fontána v budově mechanického
předčištění.
Separátor písku Fontána v budově mechanického
předčištění.
Jednotka Simplex v provozu.
Vpředu jednotka Simplex (po obvodu provzdušňovaný
aktivovaný kal, vpravo část vsazené dosazovací nádrže),
Odstředivka zajišťující odvodnění přebytečného
kalu. Po
dokončení první etapy bylo rozhodnuto o pokračování rekonstrukce, a to druhou
a třetí etapou najednou, tedy výstavbou dvou dalších jednotek Simplex. Byla
podána žádost o dotaci a byl vybrán zhotovitel, s nímž byla uzavřena
smlouva o dílo. Dotace však přiznána nebyla a po odstoupení od smlouvy
muselo město zhotoviteli zaplatit nemalou částku za škody a ušlý zisk
způsobený nerealizací díla. Při dalších přípravách se ukázalo, že čistírna nečistí všechny
přitékající vody, protože oproti původním předpokladům se kanalizace nechová
jako oddílná a za deště se významně zvyšují průtoky. Před čistírnou se
nacházela odlehčovací komora, kterou odtékaly zvýšené průtoky do Litovického
potoka přímo bez čištění. Kolem roku 2008 proto musela být tato komora
zrušena a vedle budovy mechanického předčištění byl vybudován obtok
s ručně stíranými česlemi a Parshallovým žlabem k měření množství takto
odlehčených vod. Po zvážení všech okolností rozhodlo Zastupitelstvo města
Hostivice v roce 2007, že bude vhodnější napojit hostivickou kanalizaci na
síť hlavního města Prahy a stávající čistírnu ponechat „na dožití“. Byl
vypracován projekt a dvakrát byla podána žádost o dotaci ze Státního
fondu životního prostředí na toto napojení, avšak v obou případech
neúspěšně. Součástí dokumentace k žádosti byla i kalkulace předpokládané
ceny za převzetí odpadních vod. Po druhém neúspěchu byla cena ověřována,
avšak nová kalkulace byla významně vyšší. Zvolené řešení se proto stalo
ekonomicky nepřijatelným a muselo být opuštěno. Rekonstrukce v letech 2013–2015: membránová separace kalu Kapacita
14 000 ekvivalentních obyvatel V roce
2011 byla zahájena projekční příprava další etapy rekonstrukce čistírny,
spočívající v doplnění dalších dvou jednotek Simplex. Projekt byl opět
zadán společnosti Milota Kladno. Protože už byly k dispozici poznatky o
chování kanalizace i provozní zkušenosti s první jednotkou Simplex, měly
být nové jednotky výrazně větší, aby zvládaly zvýšené dešťové průtoky.
Zvětšeny byly zejména vestavěné dosazovací nádrže. Na základě požadavku České
inspekce životního prostředí a dalších zúčastněných, že ČOV musí zvládat
čistit všechny přitékající vody i za deště, byla do projektu doplněna velká
akumulační nádrž. Již v době, kdy byl projekt rozpracován, přišly Technické služby Hostivice
jako provozovatel se studií společnosti ASIO, spol. s r. o., která
řešila zvýšení kapacity zcela jiným způsobem – membránovou separací kalu.
Protože biologickou linku lze v takovém případě provozovat s vyšší
sušinou kalu, postačuje menší objem aktivační nádrže. V hostivickém
případě to znamenalo, že by přestavěná jednotka Simplex postačovala pro celou
cílovou kapacitu 14 000 ekvivalentních obyvatel. Následovalo období složitého rozhodování, kdy se bohužel volilo
jen mezi dvěma konkrétními variantami. Vhodnější by bylo komplexní posouzení
více možností. Nakonec získala podporu varianta s membránovou separací
kalu. Protože šlo o poměrně nové technické řešení, setkávalo se
s nedůvěrou příslušných orgánů. Bylo třeba zpracovat nové hodnocení
vlivů stavby na životní prostředí, což zdrželo vydání povolení a znemožnilo
získání dotace od Ministerstva zemědělství. Pak krajský úřad našel formální
vady v územním rozhodnutí a zrušil ho, takže muselo být vydáno znovu.
Česká inspekce životního prostředí předem informovala, že nemůže toto řešení
podpořit při žádosti o dotaci z Operačního programu Životního prostředí,
což se následně potvrdilo, když byla žádost zamítnuta. Rekonstrukci proto
hradilo město ze svých prostředků. Po vyhodnocení finančních aspektů
zastupitelstvo města rozhodlo o majetkovém svěření čistírny Technickým službám Hostivice,
které pak byly investorem stavby. Rekonstrukce čistírny proběhla v letech 2013 až 2015.
Zhotovitelem se stalo ASIO, spol. s r. o., které si na stavební práce
najalo stavební firmu Hochtief. Stavba se protáhla oproti plánu a vyvolala
vícenáklady, zejména v souvislosti s problematickým zakládáním
stavby akumulační nádrže. V reakci na vznikající provozní problémy a
jiné nedostatky Technické služby Hostivice
neuhradily některé z faktur, což se stalo předmětem dlouho trvajících
soudních sporů. Při rekonstrukci byl upraven deset let starý mechanický stupeň
tak, že strojně stírané česle byly nahrazeny kapacitnějšími a místo části
provzdušňovaného lapáku písku byl umístěn SFK filtr zajišťující kvalitní
odstraňování nerozpuštěných látek. Tak měla být zajištěna ochrana membrán
v biologickém stupni proti mechanickému poškození. V jednotce
Simplex byla zrušena vestavba dosazovací nádrže (při demolici byla mechanicky
narušena a přestávala plnit svou funkci) a vybudována vestavba oddělující nádrže,
v nichž je aktivovaný kal provzdušňován (zde probíhá nitrifikace, tedy
přeměna amoniakálního dusíku na dusičnany), a nádrže, v nichž je jen
míchán (zde probíhá denitrifikace, tedy rozklad dusičnanů na plynný dusík).
Na místě původních dosazovacích nádrží staré linky (oxidačních příkopů) byly
vybudovány nádrže membránové separace kalu. V nich jsou umístěny
membrány, které propustí vodu, ale ne kal. K oddělení vyčištěné vody tak
dojde jejím nasáním podtlakem přes separační membránu. Aby se membrány
nezanesly, musí být voda kolem nich provzdušňována. Bublinky vzduchu
zajišťují uvolnění ulpělého kalu. Na odtoku byla umístěna malá akumulační
nádrž vyčištěné vody, kterou je možné používat jako užitkovou vodu. Odtud
voda odtéká přes měrný objekt s Parshallovým žlabem do Litovického
potoka. Dmychadla v provozní budově, nad čerpací jímkou, byla použita
pro provzdušňování membránových sekcí. U bývalé jednotky Simplex vznikla nová
dmychárna zajišťující dodávku vzduchu do aktivace. Byla zde také postavena
zásobní nádrž na síran železitý, který se používá ke srážení fosforu
z odpadních vod. Kalové hospodářství zůstalo v zásadě nezměněno,
pouze byl doplněn stroj, který měl zahušťovat kal před odvodněním na
odstředivce.
Staveniště 17. března 2015. V popředí objekty membránové
separace, vzadu částečně zrušené oxidační příkopy.
Vypuštěný lapák písku při rekonstrukci, 19. srpna
2014.
Nové česle Fontána na přítoku (vpravo) a česle na
obtoku SFH filtru (vlevo) 17. března 2015.
SFK filtr zajišťující ochranu membrán před
mechanickým poškozením na snímku ze 17. března 2015.
Jednotka Simplex po odstavení a vypuštění 7. srpna
2014. Uvnitř vestavba dosazovací nádrže, která byla při rekonstrukci
odstraněna.
Sanace betonů v bývalé jednotce Simplex 19.
srpna 2014.
Bývalá jednotka Simplex přestavěná na novou
aktivaci 30. září 2014. Probíhá montáž provzdušňovacího systému.
Nová aktivace v provozu (uvnitř denitrifikační
nádrž, po obvodu provzdušňovaná nitrifikační nádrž) a nová dmychárna
s přístřeškem zásobníku srážedla fosforu 3. srpna 2015.
Betonáž objektu membránové separace kalu 2. září
2014.
Betonáž dalších dvou sekcí membránové separace kalu
na místě bývalých vertikálních dosazovacích nádrží 25. listopadu 2014.
Nádrže membránové separace kalu v provozu 25.
listopadu 2014.
Membránové moduly ve vypuštěné separační nádrži při
regeneraci membrán 7. dubna 2019.
Zatím jen částečně zasypané odtokové potrubí
vyčištěné vody v měrným objektem (Parshallovým žlabem) 17. března 2015.
Akumulační nádrž na retenci vod za zvýšených průtoků
po srážkách na snímku ze 3. srpna 2015. Klapky vpředu slouží k čištění
dna nádrže. Po
dokončení rekonstrukce v roce 2015 byl zahájen zkušební provoz. Záhy se
ukázaly různé provozní problémy, kvůli nimž nebyly dosahovány plánované
parametry, zejména hydraulická kapacita za zvýšených průtoků. Zkušební provoz
byl proto opakovaně prodlužován a měl by být ukončen až po dokončení
přestavby mechanického stupně a půlročním ověření dosahovaných parametrů. Část problémů souvisela s kapacitou kalového hospodářství.
Po zprovoznění nové biologické linky výrazně stoupla produkce přebytečného
kalu a ukázalo se, že stávající odstředivka není schopna ho zpracovat
(přestože se množství kalu ani neblížilo původním návrhovým hodnotám).
V roce 2019 byla proto pořízena nová odstředivka. Provozem došlo také k poškození některých provzdušňovacích
elementů v aktivaci. Místo jemných bublin tak bylo provzdušňování hrubé
a málo účinné. V roce 2020 proto proběhla výměna všech elementů. Při
této akci provozovatel zjistil, že manipulace s rámy nesoucími
provzdušňovací elementy je velmi náročná.
Výměna provzdušňovacích elementů 4. listopadu 2020. Některé
provozní situace v ČOV způsobené „kvalitou“ přitékající odpadní vody:
Strojně stírané česle přetížené nadměrným množstvím
přitékajících hrubých nečistot 20. května 2019.
Čerpadlo přečerpávající odpadní vodu
z akumulační nádrže zpět do přítoku zcela ucpané hadry 4. února
2020.
Šnekový dopravník shrabků z česlí zcela ucpaný
hadry a dalším materiálem nepatřícím do kanalizace 10. července 2020.
Tukové koule utvořené z oleje a tuků
vyloučených z odpadní vody na hladině lapáku písku 10. července 2020. Rekonstrukce v letech 2022–2023: přestavba mechanického stupně Kapacita
14 000 ekvivalentních obyvatel Po
vícero studiích a hodnoceních bylo zjištěno, že hlavní problémy ČOV Hostivice
spočívají se špatném hydraulickém řešení mechanického stupně. Odtok
z akumulační nádrže byl umístěn výše než přítok a hlavně se po opadnutí
dešťového průtoku nedostatečně předčištěná odpadní voda z akumulační
nádrže dostávala neřízeně do přítoku čerpací stanice a tak do biologického
stupně, což ovlivňovalo činnost tohoto stupně a zejména životnost membrán.
Hydraulický spád také nepostačoval k tomu, aby jednotlivé objekty
dosahovaly své maximální kapacity, a obtok SFK filtru byl vyřešen nevhodně
(při opravách filtru musel být mechanický stupeň odstavován). Ukázalo se
tedy, že dílčí opatření by byla nedostatečná a mechanický stupeň je třeba
zásadně přebudovat. Projekt rekonstrukce mechanického stupně zpracoval
Vodohospodářský podnik, a. s., Plzeň a akce byla rozdělena na dvě samostatné
stavby. Cílem rekonstrukce nebylo zvýšit kapacitu, ale dosáhnout hodnot
plánovaných již při předchozí rekonstrukci. Zhotovitelem první stavby spočívající ve vybudování nového odtoku
z akumulační nádrže, se stala Ridera Bohemia, a. s. Stavba proběhla
v roce 2022. Druhá, hlavní stavba byla mnohem náročnější a její cena byla
v důsledku inflace prakticky stejná jako cena celé předchozí
rekonstrukce. Před stávajícím objektem mechanického předčištění byla navržena
čerpací stanice. Objekt mechanického předčištění měl být přestavěn a uvnitř
mělo být umístěno kompaktní zařízení mechanického předčištění místo
dosavadních česlí, lapáku písku a SFK filtru. Při rekonstrukci se ukázalo, že
budovu bude nutné postavit znovu. Dále byl mezi rozdělovací šachtu a čerpací
stanici doplněn objekt jemných sít, které zajistí ochranu membrán lépe než
rušený SFK filtr. Tuto stavbu provedla od podzimu 2022 do prosince 2023 společnost
Strabag Rail, a. s.
Stavba nového odtoku z akumulační nádrže 5.
května 2022.
Betonáž základů pro objekt jemných sít 16.
listopadu 2022.
Přístavba budovy a nádrží pro jemná síta 23. února
2023.
Jemná síta před čerpací stanicí již v provozu
22. května 2023.
Rozebírání stropu budovy mechanického předčištění
22. května 2023. Projekt předpokládal rekonstrukci budovy, ale bylo nutné ji
postavit znovu. |
Úvod -> Technická
vybavenost -> Kanalizace: Čistírna odpadních vod Hostivice